Jako první by se měly zbourat jejich webové stránky, které ač jsou rozumně navržené, jsou zpola funkční či nefunkční. Kuriozní je On-line kamera s aktuálním záběrem z roku 2000 !!! Fotogalerie obsahově působí spíše depresívně, výjimku tvoří právě záběry původní stavby.
Jestli se KRNAP zbaví této chaty, tak Krkonoše navždy přijdou o jednu z nejdůležitějších bud! Přitom jde o poměrně unikátní a charakteristickou stavbu. Myslím, že KRNAP by se měl zabývat důležitějšími problémy NP a nevystupovat jako amatérský okrašlovací spolek, který bude rozhodovat o tom, co se do krkonošské krajiny "hodí" a co nikoliv. Která další bouda přijde na řadu? Luční? Petrovka? Špindlerovka? Všechny tyto nemají podle zvláštní logiky uvažování lidí z KRNAP v Krkonoších co dělat...
Opět neprůhledný projekt, na kterém se bude živit mnoho lidí za státní peníze (EU a ČR). Jde zhruba o 200 milionů, samozřejmě částka se může v průběhu navýšit - jako vždy. Za menší peníze lze boudu modernizovat, zase na tom není tak špatně, jak o ní informují \"zasvěcení\" z KRNAPu (kvalitní konstrukce, vlastní čistička, několik let po rekonstrukci nejen pláště chaty). Impakt takového \"bourání\" na přírodu bude taky dosti zničující - odstřel kvalitní betonové konstrukce, odvoz mnoha tun materiálu s využím vrtulníků a nákladních aut (údajně ekologických - taková však nenexistují) - četl jsem několik jejich studií - jsou spíše úsměvné, než odborné. Vize KRNAPu (a zainteresovaných osob): zbourat a postavit menší budovu. Vize rozumná: modernizace s ohledem na přírodu, krajinu a také návštěvníky ve smyslu bezpečnosti (návrat horské služby, atd.) a osvěty (přednášky, muzeum krkonoš a pramene Labe - zajímavá, s využitím moderních 3D vizualizací, základna KRNAPu...) Je to přece jen místo které budou lidé navštěvovat stále - už jen z důvodu blízkého pramene Labe. Je rozumné hledat řešení, které není destrukcí hodnot, ale jejich zachováním a zhodnocením.
ten barak je skvelej a uz me unavuje neustale cist o snaze dalsi skupiny omezencu a polovzdelancu napravovat historii. sere me, kdyz jdu do zprzneneho dbk, nebo maje. sere me, kdyz jsem v liberci a nenajdu tam obchodak jested. zbourame kotvu, novou scenu, narodni shromazdeni, labskou boudu, vridelni kolonadu, thermal a vsechny ty brutalni stavby 70tych let, ktery nechapeme, protoze se mijeji s nasim zivotem, ohranicenym kachnou s knedlikem a dovolenou v chorvatsku...a potom se nam bude zit konecne krasne..
Považuji ten dům také za velmi dobrý na dobu kdy vznikl s určitou nadčasovostí,takže je dobrý i dnes.Břit vybíhající ze skály je architektonicky čistý a srostlý s krajinou a svojí betonovou surovostí odpovídá okolní drsné přírodě.Na svoji dobu skutečně architektonické dílo,které zaslouží ochranu.Záměr KRNAPU je blbost a vzhledem k nákladům pouze čeřením vody.Ať se KRNAP podívá na jiné v té době vzniklé hnusné objekty socialistické rekreace,ale ty svým anonymním výrazem nevadí,neboť průměrnost u průměrných většinou vítězí.
Pm, docela jste se pěkně rozčílil, ale dokážete to nějak srozumitelně popsat, proč je ten barák skvělej?
Odpůrci, a já se mezi ně počítám, máme argumenty, že ty brutální stavby popírají měřítko a kontext a desurbanizují město a deformují krajinu, zde konkrétně v Krkonoších. Proč se vám to tak moc líbí? Já vás trochu podezřívám ze sentimentu po totalitních pořádcích...
Pane Línek, "svojí betonovou surovostí odpovídá okolní drsné přírodě" - to jste mne překvapil. Já v Krkonoších nevnímám ani tak drsnost přírody, tu považuji za lahodnou, čerstvý vzduch, vegetace a klid od civilizace. Ve mně Labská "bouda" spíše vzbuzuje pocit ropné skvrny v Mexickém zálivu, nějaký nepřirozený civilizační výpotek v nedotčené krajině.
Pochopitelně trpím mimo jiné sentimentem po starých pořádcích.O drsnosti přírody můžeme mít různé představy,pro Vás je lahodná ,pro mě drsná,ale to neznamená esteticky nepřitažlivá.Velmi se mi tam líbí betonové řopíky opevnění,taky je zbourejte,jen do toho hoši a hlavně se předveďte co tam pod vedením KRNAPU postavíte.Bourání není cesta,stavby jsou dokladem toho jak život šel a Labská je ve výsledku dobrou stavbou .Pokud se pustíte do bourání doporučuji z ekonomických důvodů začít v nižších polohách -hotel Horal ve Svatém Petru pizdí údolí a výhled na Kozí hřbety,některé současné novostavby v centru Špindlerova mlýna v duchu nepochopené minulosti,zřejmě pod taktovkou odborníků z KRNAP,výškové objekty v údolí Pece,atd,atd.Vaše závěry jsou pane Víchu poněkud expresivní,neberte si to tak.
pm: zapomnel jste na arci-ikonu dekontextualizace a antiurbanismu, deformujici malebnou dalnici na smichove. i kdyz ta je uprimne opravdu silena ale k tomu uz tu diskuse byla.
pane vichu: 'v nedotcene krajine'? 'klid od civilizace'? vy jste v krkonosich dost dlouho nebyl, ze? ale k veci, pokud se vam neco nelibi, a dokazete si to patricne vyargumentovat, je to skutecne duvod k tomu to znicit? az ty baraky vsechny zbourate, nebude vam pak lito ze uz nemuzete byt odpurce? nebo se vrhnete na nejakou jinou nespravnou architekturu? ja vas trochu podezrivam ze sentimentu po totalitnich poradcich...
Pane Línku, to já respektuji, že máte vlastní vkus, mne ale zajímá právě to, čim jste schopen ho argumentačně vyfutrovat. Schováváním se za jiné hrůzy dole v rekreačních centrech a za řopíky, to je slabé, já očekával něco o heroictví architektů jak na vzdory diktatuře proletariátu neohroženě budovali, ale toto, to mi dovolte se tedy také zasmát. Na řopíky mi nesahejte, to je maskovaná nádhera velikosti asi tak 1 % Labské a z doby, za kterou není třeba se tak zcela stydět.
já to ničit nebudu, nemám bagr ani nejsem v žádné totalitní komisi. Jsem tu nebohý alternativec na chatu. Skutečně mne to zajímá především jako argumentační zvažování pro a proti, jako exemplární případ. Jestli to, že něco vzniklo v nějaké době je tím důvodem to památkově chránit, nebo jestli je nutno prokázat kvalitu té věci. Jestli jde o kvalitu, tak čím se vyznačuje. Zatím tu pan Línek expresivně pohovořil o břitu vybíhajícím ze skály, mne to zcela nepřesvědčilo, tak se provokativně ptám, jestli to jako stačí, že někde něco trčí aby to bylo chráněno?
Jste skutečně pouze ubohý alternativec.K popisu pocitu či inspirace stačí těm kdo moc nekecají třeba i jedna věta-pokud ji nedokážete rozklíčovat zlobte se sám na sebe.Kaplickému,který byl především Váš oblíbenec stačilo k inspiraci ke knihovně víčko od cukřenky a to jsem dokázal pochopit a věřit tomu, byť celé cauzy jsem nebyl příznivcem.
Adam Drda: Labská bouda aneb Bourat, bourat, bourat!
Tady je odkaz na komentář Adama Drdy, se kterým zase konvenuji já: http://www.rozhlas.cz/komentare/portal/_zprava/763305
Nejde o to pane Línku, že bych vaší charakteristice neporozuměl, jen ji prostě nesdílím, tak mne proto neurážejte, není mi to příjemné a ani moc nechápu, proč to děláte? Ten původní hotel na Labské je holt pro mne jiné kafe: http://www.labskabouda.cz/
ja konvenuji s nazorem vedouciho ustavu teorie a dejin architektury FA CVUT v praze. a ne snad proto, ze bych ho povazoval za vetsiho odbornika nez pana drdu. ale prekvapuje mne prave u pana drdy, pokud je to ten ktery myslim, ze zrovna on, zrejme v dobrem umyslu a nevedom si souvislosti, povazuje za vhodne reseni plan 'nechame jeden kus jako varovani nekde kde neskodi, zbytek zlikvidujeme'. porad tam vidim pomerne nehezky historicky ekvivalent, ale to se mi mozna jenom zda.
pane vichu, ta puvodni bouda podle vas netrci? jaka je jeji architektonicka hodnota? nebo historicka? jakakoliv. uprimne mne zajimaji vase argumenty, predpokladam ze kdyz mate jasny nazor na tu novou, zrejme ho mate i na tu starou.
Myslím,že jsem svůj názor zřetelně řekl.Nevím proč máte pocit že Vás urážím a nedůstojně kňouráte,přečtěte si po sobě Váš miloučký komentář z 26.7.kde mě v závěru více méně označujete za konzervu toužící po bolševických pořádcích,protože mám jiný názor než Vy,tož koledoval jste si.
nedivím se Janu Línkovi, že s Vámi trochu vyběhl. Krkonoše si vnímejte subjektivně filozoficky jak chcete, třeba lahodně, to je navýsost individuální záležitost, reálně jsou však v hřebenových partiích velmi drsným prostředím, kde je dle statistik celkem 30 slunečných dnů v roce a 90 dnů s viditelností vyšší než 50%. Naopak je tu 190 dní, kdy je viditelnost 0-5%. V takovém prostředí musí člověk v případě, že chce přežít, především respektovat logiku řetězu vrcholových bud, kterou ani Krnap nezpochybňuje. Z těchto důvodů mi přijde existence Labské boudy oprávněná. Ani mě a určitě ani Janu Línkovi nepřijde původní hotýlek nad vodopádem špatný, byť šlo o typickou postupně navrstvenou srostlici roztodivných tvarů. Stejně jako blízké Jestřábí boudy nebo mnoho dalších jednoho dne vyhořel a v jeho případě následovala obnova. Zatímco Vrbatova bouda byla na přelomu 50. a 60. let realizována v duchu spartánských požadavků Klubu českých turistů, Labská odpovídala požadavkům nejvyšších pohlavárů ROH. Obě stavby považuji na svou dobu za zdařilé. Paušálně kritizujete měřítko, kontext a deformaci krajiny brutálními stavbami. Ani jedno stávající Labská nedělá. Je naprostým solitérem, nevztahuje se tedy jako hotel Horizont k urbanizovanému sídlu. Inspirace Harrachovými kameny nad Kotlem, nebo nedalekými Petrovými kameny, které zaraženy do terénu budí respekt už z daleka, možná nebyla tvůrci cizí, použití betonového monolitu balancujícího nad údolím považuji za ryze kontextuální záležitost s obhajitelným měřítkem. Pohled ze Zlatého návrší, kdy máte téměř problém Labskou zaregistrovat vypovídá, terminologií ochranářů, o splynutí s krajinným rázem území zcela přesvědčivě. Osobně tedy vidím problém boudy dílem v manažerské neschopnosti majitele, větším dílem v cílené perzekuci správy NP, která v 1. zóně kapacitní ubytovací zařízení prostě nechce. Celý záměr vykoupit, zbourat a postavit něco menšího, asi podobně experimentálního jako RajnišovskoKlimešovská poštovna je demonstrace moci, hodná socialistické organizace. Vnímejte architekturu trochu šířeji...
deseti dnech debaty jsem nenašel věcný argument pro likvidaci tak skvělé stavby. Mimo kádrování. Pro mě má charakter, hrdost a sílu sloužit v drsných přírodních podmínkách "půlce" země. Ve formě hmoty i v obsahu hmoty. Jeví se mi jako velice důstojný partner hor. Smekám před tímto lidským dílem.
Tak jsem rád, že se diskuze trochu usadila. Mrzí mne, že jste pane Línek na sebe vztáhnul mou odpověď re pm 26.07.10 11:22, ale vypovídá to o tom, že prostě Labská polarizuje názory a moje odpověď fanatickému příznivci pm na sebe vztahují i ostatní méně fanatičtí příznivci.
Skutečně nemám nejmenší problém s původní vyhořelou boudou a dokonce ne ani s Luční boudou, která je možná ještě nepatrně větší. Myslím, shodně s Františkem Procházkou, že je tu záchytný bod Labské boudy jednak tradiční a zároveň nepostradatelný z logiky pobytu na horách.
Zajímavé je ale právě to, jak je socialistická architektura přijímaná ve společnosti, nemyslím ani tak masově, ale pro lidi kteří čtou, chodí do divadla, do galerií, cestují a zajímají se o dění okolo. Ti, co já vím, mají k brutalismu zásadní nedůvěru, na rozdíl od prakticky všech ostatních starých i nových architektur. Obecně se v kruzích, kde já se pohybuji, mluví o brutalismu jako o atentátu na kulturu a o architektuře na zcestí. Proč si neuvědomujete, že obecně tento styl ničí města a panoráma krajiny?
Já bych se prostě dobrovolně v Labské neubytoval a preferoval bych z principu tradiční boudu. Z Drdova textu bych vypíchl následující:
"...je třeba Labská bouda produktem normalizačního komunismu nebo ne? Do jaké míry s režimem souvisí její architektura?"
"Normální člověk, který má rád hory a přírodu, se v takovém hotelu zase neubytuje: vybere si malý penzion nebo horskou chatu, do kopců se dostane lanovkou nebo tam dojde pěšky. Bude vyhledávat soukromí a klid." Architektura je prostě především společenská záležitost, je stavěna pro lidi, ne pro úzce specializované architekty a jejich teoretiky.
A ještě otázka pro Jana Línka - stále mi vrtá hlavou, proč specielně vy se tak zásadně zastáváte té normalizační architektury, už se nám tento spor jednou objevil v diskuzi o Pragerovi. Vždyť vy svou vlastní tvorbou jste o ligu výš, a hájíte právě ty kontextuální a komunitní kvality o kterých mluví třeba Drda. Vlado Milunić se za Pragera nebere, proč vy se těch totalitních ikon tak držíte? Neobáváte se, že s nimi můžete být taky třeba spojován, byť se k nim ve vlastní práci vymezujete? Někdy mám pocit, že architekti díky své specializaci zcela ztrácí soudnost a dostávají se do pastí, které na sebe sami nastražili.
Jsem zvědavý, jestli vyhraje na Labské ochrana přírody nebo památková ochrana, nebo situace využije nadějný nový developer s něčím podobně drsným, jak už u diplomky Václava Odvárky naznačuje Matúš Dulla...
Ano původní bouda stála po vrstevnici, ne po spádnici, tedy jaksi okny hledí do údolí a klidně jej pozoruje a netrčí do něj. Štít vzhůru do svahu vítá příchozí a vytváří závětří u vstupu. Její architektonická hodnota je v tom souladu s krajinou, podnebím, řemeslem, zvyky atp. Ta brutalistní naopak obecně těží z jistého souboje s okolím a z vymezování se, ne ve spolupráci a sounáležitosti, ale v soupeření, kontrastu a konfliktu.
Zřejmě po sobě nečtete své výplody.Mrzí Vás,že jsem vztáhl na sebe větu..."já Vás trochu podezírám ze sentimentu po totalitních pořádcích"-na koho jsem ji proboha měl vztahnout-a tak jsou Vaše dizkuzní příspěvky plny různých impertinencí a ponaučení,jako..."tak si neuvědomujete",kladete mi záludné otázky atd.atd.vyplývající zřejmě z Vašeho pocitu neomylnosti-nebudu tedy pro příště již na Vás reagovat.Čtěte Drdu,to je pro Vás maestro a mě nedoporučujte za koho se mám brát abych si neuškodil.
omlouvám se, jestli jsem se Vás nějak dotknul. Na svoji obranu opakuji, že o totalitních pořádcích jsem mluvil v odpovědi sprostě se vyjadřujícímu nicku "pm" ne Vám. Ptám se "Proč si neuvědomujete....?" Nikoho nenapadám z ubohosti a kecání. Prostě říkám své názory a ptám se na názory druhých, které mne fakt zajímají, protože se s nimi setkávám i jinde a nerozumím jim. Odpovídat mi samozřejmě nemusíte, sice mi to bude mrzet, ale myslím, že se s tím bez zášti vyrovnám. Na druhou stranu jsem tu v diskuzi názorově osamocený, tak bych si myslím zasloužil trochu ohledu, ale asi jsem zaryl do vosího hnízda, tak všem sory za opovážlivost mluvit o problémech, se kterými se běžně setkávám.
Myslím, že je o mě na zdejším webu celkem známo, že mě Pragerovy výtvory lezou krkem, špatně snáším normalizační estetiku a o pozdně funkcionalistické architektuře obecně si nedělám celkem žádné iluze, ale Labská bouda opravdu není něco, na co bychom se museli sápat se zbíječkou. Nerad používám argumenty typu: "podívejte na tohle a na tamto - to je ještě daleko horší!..." V tomhle pádu se mi ale neustále vtírá srovnání s opravdovými obludnostmi, o kterých kupodivu žádná diskuse neprobíhá. Mám na mysli panelové "školicí středisko" postavené v pozdních 80. letech v Bedřichově nebo již připomínaný hotel "Horal", který s bezpříkladnou arogancí zasvinil do té doby panensky nedotčené údolí Svatého Petra v téže době.
Já vím, Vy byste asi jako ten první krok k nápravě navrhoval začít s Labskou boudou a nejspíš byste pokračoval s těmi výše jmenovanými stavbami. Ale - berme to jako takový důkaz síly a upřímnosti vlastního rozhořčení nad dotyčnými stavbami - odpovězme si každý na tuhle otázku: co bych byl ochoten obětovat sám za sebe ve prospěch toho, aby mnou nenáviděná stavba zmizela z povrchu zemského?
Za sebe říkám, že kdyby se uspořádala celonárodní sbírka na vykoupení a zbourání hotelu Horal, udělal bych si brigádu, jejíž výtěžek bych na to věnoval. Ale v případě Labské boudy bych si vzal volno a jel bych někam k vodě...
však já si nemyslím, že tu pořádáme nějaké referendum a jistě jsou i větší zvěrstva, byť ve stejném gardu. Já bych třeba přidal na hromádku ještě hotel Horizont v Peci pod Sněžkou. Nakonec nejde o nějakou popravu Labské, jestli jsem to dobře pochopil, majitel jí chce 3 roky bezúspěšně prodat, patrně mu nic nenese a nikdo ji nechce koupit. Otázka tedy, jak to já chápu, zní, zda ji nějak vylepšit a jak, nebo ji nahradit něčím přitažlivějším. Myslím, že každá stavba má svůj osud, některé radostně vzkvétají a jiné morálně zastarávají a tím upadají. Paradoxně mi tak napadlo, že echtovní sorela tyhle trable nemá, právě pro svou, sice stupidní, ale vlídnost a přiměřenost. Nejedná se tu tedy zřejmě o kádrování, jak naznačuje Jiří Schmidt, v tom by sorela dozajista propadla, ale o ty brutální estetické arogance, které jsou předmětem mého útoku.
...když už sem se nechal vyprovokovat, tak bych k toku řekl následující:
- Ta bouda musí být nutně prodělečná za všech politických režimů. A to čistě z toho důvodu, že v maličkých Krkonoších se takový kolos prostě uživit nemůže, ani kdyby sem jezdili Holanďani jak vzteklí. Že se nehospodárnost té budovy neprojevovala za časů socialismu je celkem jasné, protože tehdy bylo ekonomicky neracionální chování normou a když už to nešlo jinak, zachránily plán tržeb poukazy na výběrovou rekreaci ROH. To je věc, která nijak nezávisí na architektonickém ztvárnění.
- Tamní klimatické podmínky představují nápor na jakoukoliv stavbu. Akorát že u horské boudy s dřevěným peřením a eternitovými šupinami na fasádě to vyřešíte každoroční výměnou nějakého toho uhnilého prkna nebo opravou oplechování. U složitější stavby nemusíte údržbu provádět tak často, ovšem když už na ni dojde, pěkně se to prodraží. Fyzické zastarávání se tady kumuluje v čase, zatímco dřevostavba, která je pro krajinu Krkonoš typická, stárne rychle a vyžaduje permanentní drobné opravy, které na první pohled vypadají ekonomicky méně náročně.
- Morální zastarávání nemá se sorelou ani s jakýmkloliv jiným architektonických stylem rovněž co dělat. Ten barák morálně zastaral proto, že dnešní doba nepořádá odborářské rekreace a masová turistika v našich horách nedokáže takový kolos uživit. Je to úplně stejný případ jako s Barrandovskými terasami. Ty už také nikdy z popela nepovstanou, protože doba odpoledních "čajů" a nedělních vycházek v květovaných šatech se nikdy nevrátí.
- Když majitel zvolil pitomý podnikatelský plán, tak tu není erár od toho, aby za něj tahal horké kaštany z ohně. Ať dotyčný tu boudu, když už si ji nerozumně pořídil, klidně prodá pod cenou komukoliv, kdo ji od něj bude ochoten koupit. Jako naprosto šílená se mi jeví představa, že bude příspěvková organizace KRNAP pod pokryteckou zámkou, že tak "šetří zvířátka a naši přírodu" za peníze všech daňových poplatníků pomáhat z bryndy někomu, kdo evidentně přecenil své finanční možnosti a manažerskou zdatnost. A my ostatní jim k tomu ještě máme tleskat, že tím "pomáhají krajině"? Vážně by mě zajímalo, koho má na ministerstvu životního prostředí za kamarády pan majitel, že se v té jeho šlamastice hodlá angažovat stát. A také by bylo zajímavé zjistit, která stavební firma už si brousí zuby na demolici té obří stavby, odvoz a ekologickou deponii materiálu... (7:- P)
...Jo, a ta Pec pod Sněžkou je samozřejmě taky strašná.
Velikost je jistě podstatný faktor. Taková Luční bouda na hřebenech mimo sjezdovky má ale taky 150 lůžek a zatim ji nikdo nebourá. Mne napadá takové vysvětlení, že hotely v údolích jako Horal nebo Panorama jsou pro mastňáky v přaskáčích přijatelné, zatímco dnešní Labská pro romantické hřebenové turisty jaksi není in. Ale třeba si tam neobrutalisté začnou dělat dovolené všem romantikům na vzdory.
zbourat
| 22.11.10 02:43
jsem pro zbourani betonovyho monstra , ktere na sebe nikdy nevidela. Dyd sem jezdi par turistu
Podstatný faktor je únosnost. Protože když se smíříme s touto "budovou", jakobychom rovnou souhlasili s přístavbou nějakého zmalebňujícího křídla, dimenzovanější čističkou, dvouautobusovou magistrálou. Pečlivě tu zhůvěřilost dokumentovat, zaznamenat postup demolice a všechno archivovat, ale pryč s tím flusancem do ksichtu přírody.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Odpůrci, a já se mezi ně počítám, máme argumenty, že ty brutální stavby popírají měřítko a kontext a desurbanizují město a deformují krajinu, zde konkrétně v Krkonoších. Proč se vám to tak moc líbí? Já vás trochu podezřívám ze sentimentu po totalitních pořádcích...
pane vichu: 'v nedotcene krajine'? 'klid od civilizace'? vy jste v krkonosich dost dlouho nebyl, ze? ale k veci, pokud se vam neco nelibi, a dokazete si to patricne vyargumentovat, je to skutecne duvod k tomu to znicit? az ty baraky vsechny zbourate, nebude vam pak lito ze uz nemuzete byt odpurce? nebo se vrhnete na nejakou jinou nespravnou architekturu? ja vas trochu podezrivam ze sentimentu po totalitnich poradcich...
Nejde o to pane Línku, že bych vaší charakteristice neporozuměl, jen ji prostě nesdílím, tak mne proto neurážejte, není mi to příjemné a ani moc nechápu, proč to děláte? Ten původní hotel na Labské je holt pro mne jiné kafe: http://www.labskabouda.cz/
pane vichu, ta puvodni bouda podle vas netrci? jaka je jeji architektonicka hodnota? nebo historicka? jakakoliv. uprimne mne zajimaji vase argumenty, predpokladam ze kdyz mate jasny nazor na tu novou, zrejme ho mate i na tu starou.
Skutečně nemám nejmenší problém s původní vyhořelou boudou a dokonce ne ani s Luční boudou, která je možná ještě nepatrně větší. Myslím, shodně s Františkem Procházkou, že je tu záchytný bod Labské boudy jednak tradiční a zároveň nepostradatelný z logiky pobytu na horách.
Zajímavé je ale právě to, jak je socialistická architektura přijímaná ve společnosti, nemyslím ani tak masově, ale pro lidi kteří čtou, chodí do divadla, do galerií, cestují a zajímají se o dění okolo. Ti, co já vím, mají k brutalismu zásadní nedůvěru, na rozdíl od prakticky všech ostatních starých i nových architektur. Obecně se v kruzích, kde já se pohybuji, mluví o brutalismu jako o atentátu na kulturu a o architektuře na zcestí. Proč si neuvědomujete, že obecně tento styl ničí města a panoráma krajiny?
Já bych se prostě dobrovolně v Labské neubytoval a preferoval bych z principu tradiční boudu. Z Drdova textu bych vypíchl následující:
"...je třeba Labská bouda produktem normalizačního komunismu nebo ne? Do jaké míry s režimem souvisí její architektura?"
"Normální člověk, který má rád hory a přírodu, se v takovém hotelu zase neubytuje: vybere si malý penzion nebo horskou chatu, do kopců se dostane lanovkou nebo tam dojde pěšky. Bude vyhledávat soukromí a klid." Architektura je prostě především společenská záležitost, je stavěna pro lidi, ne pro úzce specializované architekty a jejich teoretiky.
A ještě otázka pro Jana Línka - stále mi vrtá hlavou, proč specielně vy se tak zásadně zastáváte té normalizační architektury, už se nám tento spor jednou objevil v diskuzi o Pragerovi. Vždyť vy svou vlastní tvorbou jste o ligu výš, a hájíte právě ty kontextuální a komunitní kvality o kterých mluví třeba Drda. Vlado Milunić se za Pragera nebere, proč vy se těch totalitních ikon tak držíte? Neobáváte se, že s nimi můžete být taky třeba spojován, byť se k nim ve vlastní práci vymezujete? Někdy mám pocit, že architekti díky své specializaci zcela ztrácí soudnost a dostávají se do pastí, které na sebe sami nastražili.
Jsem zvědavý, jestli vyhraje na Labské ochrana přírody nebo památková ochrana, nebo situace využije nadějný nový developer s něčím podobně drsným, jak už u diplomky Václava Odvárky naznačuje Matúš Dulla...
Myslím, že je o mě na zdejším webu celkem známo, že mě Pragerovy výtvory lezou krkem, špatně snáším normalizační estetiku a o pozdně funkcionalistické architektuře obecně si nedělám celkem žádné iluze, ale Labská bouda opravdu není něco, na co bychom se museli sápat se zbíječkou. Nerad používám argumenty typu: "podívejte na tohle a na tamto - to je ještě daleko horší!..." V tomhle pádu se mi ale neustále vtírá srovnání s opravdovými obludnostmi, o kterých kupodivu žádná diskuse neprobíhá. Mám na mysli panelové "školicí středisko" postavené v pozdních 80. letech v Bedřichově nebo již připomínaný hotel "Horal", který s bezpříkladnou arogancí zasvinil do té doby panensky nedotčené údolí Svatého Petra v téže době.
Já vím, Vy byste asi jako ten první krok k nápravě navrhoval začít s Labskou boudou a nejspíš byste pokračoval s těmi výše jmenovanými stavbami. Ale - berme to jako takový důkaz síly a upřímnosti vlastního rozhořčení nad dotyčnými stavbami - odpovězme si každý na tuhle otázku: co bych byl ochoten obětovat sám za sebe ve prospěch toho, aby mnou nenáviděná stavba zmizela z povrchu zemského?
Za sebe říkám, že kdyby se uspořádala celonárodní sbírka na vykoupení a zbourání hotelu Horal, udělal bych si brigádu, jejíž výtěžek bych na to věnoval. Ale v případě Labské boudy bych si vzal volno a jel bych někam k vodě...
- Ta bouda musí být nutně prodělečná za všech politických režimů. A to čistě z toho důvodu, že v maličkých Krkonoších se takový kolos prostě uživit nemůže, ani kdyby sem jezdili Holanďani jak vzteklí. Že se nehospodárnost té budovy neprojevovala za časů socialismu je celkem jasné, protože tehdy bylo ekonomicky neracionální chování normou a když už to nešlo jinak, zachránily plán tržeb poukazy na výběrovou rekreaci ROH. To je věc, která nijak nezávisí na architektonickém ztvárnění.
- Tamní klimatické podmínky představují nápor na jakoukoliv stavbu. Akorát že u horské boudy s dřevěným peřením a eternitovými šupinami na fasádě to vyřešíte každoroční výměnou nějakého toho uhnilého prkna nebo opravou oplechování. U složitější stavby nemusíte údržbu provádět tak často, ovšem když už na ni dojde, pěkně se to prodraží. Fyzické zastarávání se tady kumuluje v čase, zatímco dřevostavba, která je pro krajinu Krkonoš typická, stárne rychle a vyžaduje permanentní drobné opravy, které na první pohled vypadají ekonomicky méně náročně.
- Morální zastarávání nemá se sorelou ani s jakýmkloliv jiným architektonických stylem rovněž co dělat. Ten barák morálně zastaral proto, že dnešní doba nepořádá odborářské rekreace a masová turistika v našich horách nedokáže takový kolos uživit. Je to úplně stejný případ jako s Barrandovskými terasami. Ty už také nikdy z popela nepovstanou, protože doba odpoledních "čajů" a nedělních vycházek v květovaných šatech se nikdy nevrátí.
- Když majitel zvolil pitomý podnikatelský plán, tak tu není erár od toho, aby za něj tahal horké kaštany z ohně. Ať dotyčný tu boudu, když už si ji nerozumně pořídil, klidně prodá pod cenou komukoliv, kdo ji od něj bude ochoten koupit. Jako naprosto šílená se mi jeví představa, že bude příspěvková organizace KRNAP pod pokryteckou zámkou, že tak "šetří zvířátka a naši přírodu" za peníze všech daňových poplatníků pomáhat z bryndy někomu, kdo evidentně přecenil své finanční možnosti a manažerskou zdatnost. A my ostatní jim k tomu ještě máme tleskat, že tím "pomáhají krajině"? Vážně by mě zajímalo, koho má na ministerstvu životního prostředí za kamarády pan majitel, že se v té jeho šlamastice hodlá angažovat stát. A také by bylo zajímavé zjistit, která stavební firma už si brousí zuby na demolici té obří stavby, odvoz a ekologickou deponii materiálu... (7:- P)
...Jo, a ta Pec pod Sněžkou je samozřejmě taky strašná.