Experti: Ochrana sakrálních dřevěných památek v ČR není dostatečná

Zdroj
Tomáš Kučera
Vložil
ČTK
02.11.2017 15:50
Hradec Králové - Ochrana dřevěných památek před požáry je nedostatečná, nejúčinnější protipožární ochranu má jen 10 procent významných dřevěných kostelů v ČR, zaznělo dnes na odborné konferenci v Hradci Králové. Akce se koná v reakci na srpnový požár vzácného dřevěného kostela v třinecké části Guty na Frýdecko-Místecku.


Účastníci konference se shodli na tom, že zvláště ohrožené jsou dřevěné sakrální památky. Jejich protipožární ochrana je podfinancovaná. "Cílem (konference) je dát aktuální informaci o tom, jaké byly příčiny posledních událostí, kdy jsme bohužel o některé hodnotné památky přišli, proč se je nepodařilo včas uhasit, jaké jsou technologické možnosti ... a jaké jsou aktuální finanční možnosti," řekl ČTK šéf Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) v Josefově na Náchodsku Jiří Balský.

Konference se účastní kromě památkářů také hasiči, zástupci místní samosprávy a dalších institucí zabývajících se ochranou památek.

Podle Pavla Jiráska ze společnosti Culture Tech je v ČR chráněno automatickými hasebními systémy, které jsou v současnosti považovány za nejúčinnější, jen necelých 10 procent dřevěných kostelů. "V ČR je jich až 130, těch významných desítky. Kdybychom jich vybavili 50 stabilním hasicím zařízením, tak budu velmi spokojen. Situace je ale taková, že jich je takto vybaveno ani ne pět," uvedl Jirásek. Podle něho jsou problémem nejen finance, ale i nedostatečný vztah společnosti k národnímu dědictví a dlouhodobě rostoucí dluh v protipožární ochraně.

Jeden z nejlépe chráněných dřevěných kostelů v ČR bude mít Hradec Králové. Město, kterému kostelík svatého Mikuláše z počátku 17. století patří, investovalo půl milionů korun do zabudovaného automatického protipožárnímu zařízení, které by mělo zlikvidovat požár v samém zárodku. Rekonstrukce památky skončí příští rok.

"Až když se stane průšvih, tak se dají věci do pohybu. Letos jsme měli Guty, před třemi lety Libušín na Pustevnách. Tyto dvě stavby byly tak ikonické, že to už nešlo jen tak přejít," řekl Jirásek. Podle něj by se památkáři a majitelé staveb měli inspirovat v Norsku. "Rozsáhlé projekty realizované na nejcennějších stavbách jsou bohatě dotované státem, ale existuje řada menších projektů financovaných církvemi a místními komunitami," dodal.
0 komentářů
přidat komentář

Související články