Zdroj
Pavel Lukáš
Vložil
ČTK
29.05.2009 10:15
Přerov

Ludwig Mies van der Rohe


zpět na článek
6 komentářů
rychlost
Jan Kratochvíl
| 29.05.09 10:45
Kdyby vilu spravovala Moravská galerie a ne Muzemum města Brna, tak by sice neproběhla architektonická soutěž na její obnovu, ale určitě by se již opravovalo...
Architektonický folklor o vile T.
Dr. Lusciniol
| 29.05.09 02:32
Snad jen the Sydney Opera House je opředena více bludy, než vila Tugendhat a tak i do tohoto článku se jich něco vetřelo. Toliko jen několik, těch zajímavějších:

“Miesův brněnský dům je spolu s o málo starším německým pavilonem v Barceloně - ze kterého architekt do značné míry vycházel"

Mies van der Rohe Chicago Index jeho prací zcela jasně zařazuje Vilu Tugendhat, datovanou tam 1928-30 ještě před Barcelona pavilon, datovaný tam 1929.

V září 1928 se vrátil Mies van der Rohe do svého berlínského ateliéru, aby ihned začal práci na zakázce z Brna, kde navštívil její zamyšlené staveniště, v horní části zahrady rodičů paní Tugendhat a přijal nabídku navrhnout novomanzelům jejich společný domov.

O dva týdny později, podle Jana Sapáka, byl Mies požádán navrhnout Německý pavilon pro Mezinárodní výstavu v Barceloně, která měla začít v polovině následujícího roku.

Odpoledne na Silvestra 1928, manželé Tugendhatovi navštívili svého architekta v jeho berlínském ateliéru a jim tam předložený návrh je tak zaujal, že zcela zapoměli na čekajíící je přátele, rozloučit se s nima se starým rokem a zůstali s Mies van der Rohe, vstřebávajíce jeho návrh, až do Nového roku.

Samozřejmě, že prováděcí výkresy byly vypracovany až začátkem roku 1929, kdy (15. března) byla horní část zahrady rodiny LöwBeer zanesena do katastru pod jménem Grete Tugendhat. Měsíc později (a měsíc po začátku prací v Barceloně) započaly výkopy a při dokončení Barcelona pavilonu (červenec 1929) v Brně již stála hrubá stavba. (oceleový skelet, keramické stropy a vnitřní i vnější zdivo).

Shrnuto: Vila Tugendhat i Barcelona Pavilion byly navrženy a dokumentovány v zimě 1928/29. Coby sám architekt nepochybuji, že Mies van der Rohe přemýšlel o základním pojetí nové zakázky na kouzelném místě nad Brnem, již za své dlouhé cesty vlakem, zpět do Berlína. Naproti tomu, když o několik týdnů později byl požádán o návrh do Barcelony, sám Mies o tom, co si tehdy myslel, později (1959) řekl: "Pavillon? Was ist das ? I habe keine ahnung”.

Není proto pochyb, že když se Mies začal zabývat tím, co to je výstavní pavilon, tak měl již základní osnovu vily Tugendhat ve své hlavě. Protože stavba pavilonu ve více než Brnu teplejší Barceloně měla začíti již v březnu a musela býti dokončena v červenci téhož roku, námět velkoplošného obytného prostoru vily (223 m²) byl určitě vítaným vnuknutím.

“pochromované pilíře"

O tom, že mnohé stavební podrobnosti pro vilu T. byly vyzkoušeny "in situ" v Barceloně není pochyb. Například v článku zmíněné "pochromované pilíře" ve skutečnosti ocelové sloupky křížového půdorysu, obložené pochromovaným plechem, mají v Barcelonĕ zcela viditelné upevnĕní plechu pomocí šroubů. V Brně již upevnění plechu je naprosto neviditelné (během "rekonstrukce" osmdesatých let mi bylo na stavbě řečeno, že nastěstí obložení není nikde nutno sejmout, protože nikdo tam nemá žádný "ahnung", jak je připevněno).

“Vile, poškozené výbuchem pumy, pak neprospělo ani osvobozování Brna, kdy v ní krátce pobývali vojáci Rudé armády."

Výbuch pumy v zahradě vily (20. listopadu 1944) zničil všechna velkoplošná okna (6x3 metry) až na jedno, které bylo tehdy zaseklé pod podlahou. Stavba jinak přežila ve zdraví. Potom ale, s nadchazející zimou, obytné patro vily bylo zcela neobyvatelné a firma Messerschmidt se postupně zacala stěhovat hlouběji do Říše, takže v březnu 1945, již prázdná vila T. mohla býti okolním obyvatelstvem důkladně “denacifikována", jestě několik týdnů před osvobozením Brna.

Po osvobození se v domě zabydlela Rumunská armáda (Rudá armáda mimochodem od roku 1943 již nebyla) jejíž vojáci shledali přirozenější stanovat v zahradě a do toho, pro ně jistě velmi podivného, domu raději ustájili své koně. Kupodivu, mimo podkovama poškozené schodiště prý více škody tam po lichokopytnících tehdy nevzniklo. Ebenová půlkruhová stěna jídelny prý nepřežila již předcházející denacifikaci, kdy všechen pozůstalý nábytek byl "znárodněn" domorodci z okolí a tak rumunským vojákům zbylo jen dřevo vestavěné knihovny, k zavlažení jarních nocí nad Brnem.
rychlost
Václav Navrátil
| 29.05.09 03:04
Kdyby architekti respektovali výsledky architektonických soutěží, tak už mohlo být po rekonstrukci...
rychlost
DIN
| 29.05.09 11:13
spis kdyby mesto Brno respektovalo zakony a soudni rozhodnuti - branit se nezakonne soutezi a nenechtat se tahat za fusekli je zcela na miste (a nejen v architekture)
Žádná architektonická soutěž
Jan Sapák
| 05.06.09 10:53
Jenom pro úplnost připomínám, že na opravu vily Tugendhat n i k d y žádná architektonická soutěž vypsána nebyla, ač se o to Dr. Rostislav Švácha, Dr. Pavel Zatloukal, ČKA, řada vlivných odborníků, Dr. Jiří Kotalík a další velmi horlivě snažili.
Kdyby byla architektonická soutěž, tak by asi také bylo po problémech už několik let.
To, co bylo vybráno, nebyla architektonická soutěž ale jen tendr, čili Veřejná obchodní soutěž
soutěž
Václav
| 06.06.09 07:39
Ještě, že žádná architektonická soutěž nebyla. Daňový poplatník by zase zaplatil nepředstavitelné peníze za brutální betonovou exhibici nějakého "autorizovaného". Angažovanost známého betonáře Zatloukala je toho zárukou.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.