Architekt Martin Rajniš získal cenu za udržitelnou architekturu

Vložil
ČTK
04.06.2014 16:25
Praha

Martin Rajniš

Praha - Český architekt Martin Rajniš známý hlavně jako autor nové Poštovny na Sněžce získal Cenu za udržitelnou architekturu, která se každoročně uděluje za výjimečný přínos v architektuře. ČTK to dnes řekl Roman Hrůza, který Rajnišův ateliér zastupuje. Cenu Global Award for Sustainable Architecture uděluje od roku 2006 nezávislá nadace Locus. Vyzdvihuje tak projekty, které spojuje myšlenka dlouhodobé společenské udržitelnosti, ekologie, sociálních vazeb a architektury jako nástroje pro rozvoj společnosti.
    Spolu s Rajnišem převzali cenu koncem května Christopher Alexander (Velká Británie), Tatiana Bilbao (Mexiko), Adriaan Geuze (Nizozemsko) a Bernd Gundermann (Německo).
    Cena odměňuje celoživotní práci Rajniše, který svými projekty upozorňuje na nutnost souznění s přírodou. "Málokdo opustí gigantické projekty a věnuje se menším projektům z ryze tvůrčích důvodů. Martin Rajniš tvoří některá díla i bez objednávky, jen z touhy, aby objekt spatřil světlo světa a mohl být lidmi akceptován," připomněl David Kubík z ateliéru Huť architektury Martina Rajniše. Rajniš v počátcích své tvorby spolupracoval třeba na stavbě obchodního domu Máj v Praze a na několika továrních či obchodních stavbách. Později se začal věnovat komornějším objektům, u nichž hlavním stavebním materiálem je dřevo.
    Martin Rajniš (70) vystudoval ČVUT a AVU. V 70. letech pracoval v ateliéru SIAL vedeném Karlem Hubáčkem. Spolu s Johnem Eislerem a Miroslavem Masákem postavili pražský obchodní dům Máj na Národní třídě. Je spoluautorem pavilonu dějin dopravy na Expo 1986 ve Vancouveru. Po revoluci vedl se Stanislavem Fialou, Jaroslavem Zimou a Tomášem Prouzou D. A. Studio, jejichž nejrozsáhlejším dílem je stavba nového obchodního centra v Praze na Smíchově.
    Od roku 2002 je jeho tvorba odlišná. Věnuje se menším stavbám z přírodních materiálů. Snaží se najít takové cesty, které by s minimem prostředků a s pokorou k již existujícím stavbám i krajině sloužily co nejširší skupině uživatelů a vrátily architektuře její klíčové postavení v civilizaci.
0 komentářů
přidat komentář