Výstava Manfred Wolff-Plottegg: Generativní architektury
22. září - 30. listopadu 2009, Galerie Rakouského kulturního fóra v Praze
Výstava v RKF je ukázkou díla architekta Manfreda Wolff-Plottegga. Její titul "Generativní architektury", to znamená architektury v množném čísle, které jsou generovány na počítačích, ukazuje, že autor důsledně směřuje k novému pojetí architektury. Koriguje přitom staré modely a vytváří místo nich nové systémy, které jsou hybridní, dynamické a umí se přizpůsobovat jakýmkoli podmínkám.. Podstatou a tvůrčím konceptem je architektura založená na algoritmech. Architekt je podle Manfreda Wolff-Plottegga designérem algoritmů a interpretem kódů.
O generativních, algorytmických a neuronálních architekturách přednášel profesor Manfred Wolff-Plottegg před několika lety na pražské Akademii výtvarných umění. Pro potřeby tisku připojujeme ukázku z programového textu k výstavě:
Generátory architektury: Od počátku 80. let minulého století začaly díky generování architektury prostřednictvím počítačového programování pronikat do progresivního vývoje projektování nové podstatné aspekty. Aplikace tohoto média a celkové prostředí nových vědeckých teorií s sebou přinesly "algoritmickou revoluci": Díky tomu bylo možné vyjmout základní činnost architekta, tj. projektování, z analogových, tradičně obsahových úvah a lineárního řešení funkcí a přiřadit je "systémovému projektování".
Dalekosáhlejší a radikálnější změna spočívá v použití počítače při řízení procesů - ve vlastním specifiku computeru, jak již napovídá termín "CPU" (central processing unit). Již v 60. letech 20. století proto mohlo dojít ke změnám, na které kybernetici pomýšleli: od projektování konečného stavu k vývojovému projektování, tedy od determinismu k relativitě; z architektonického pohledu od objektové architektury (řeči forem) k architektuře procesuální. Nejde tedy již o to, jak budova vypadá, ale čeho je schopna a jak se během projektování může dále vyvíjet. Stejně jako u průmyslových staveb či staveb nemocničních jde i v urbanismu o to, jak je možné řídit celkový postup navrhování. A k tomu jsou vhodným nástrojem počítačové simulace, samozřejmě se zapojením trojdimenzionálních modelací pomocí parametrizovaných a generujících algoritmů…
Různé oblasti skutečnosti jsou přítomny jako binární řetězce znaků, jako slovník komunikace - mezi neurony stejně jako mezi počítači. Informace, představy a ideje reálného světa a světa v našich hlavách, tak jak je zakódovaly biologické organismy a svět digitálního zpracování dat jsou vzájemně propojeny společným jmenovatelem, kterým je zpracování informací. Tvorba obrazů, prostorů, architektur už nemusí být prováděna ručně, myšlenkově, antropocentricky, expresionisticky, vše může být praktikováno jako zpracování dat, manipulace s daty. Výhradní zacházení s klasickými elementy sloup / zeď /strop a jejich užití se přesouvá do softwarové oblasti.
Manfred Wolff-Plottegg (1946) je univerzitním profesorem a vede Institut architektury a plánování na Fakultě architektury Technické univerzity ve Vídni (Fakultät fur Architektur und Raumplanung, Institut für Architektur und Entwerfen, TU Wien). Je autorem řady významných staveb, soutěžních projektů, výstav, a přednášek. Ve vídeňském nakladatelství Passagenverlag vyšly dvě významné teoretické publikace: "Architektur Algorithmen"(1996) a "Hybrid Architektur und Hyper Funktionen" (2006).
O generativních, algorytmických a neuronálních architekturách přednášel profesor Manfred Wolff-Plottegg před několika lety na pražské Akademii výtvarných umění. Pro potřeby tisku připojujeme ukázku z programového textu k výstavě:
Generátory architektury: Od počátku 80. let minulého století začaly díky generování architektury prostřednictvím počítačového programování pronikat do progresivního vývoje projektování nové podstatné aspekty. Aplikace tohoto média a celkové prostředí nových vědeckých teorií s sebou přinesly "algoritmickou revoluci": Díky tomu bylo možné vyjmout základní činnost architekta, tj. projektování, z analogových, tradičně obsahových úvah a lineárního řešení funkcí a přiřadit je "systémovému projektování".
Dalekosáhlejší a radikálnější změna spočívá v použití počítače při řízení procesů - ve vlastním specifiku computeru, jak již napovídá termín "CPU" (central processing unit). Již v 60. letech 20. století proto mohlo dojít ke změnám, na které kybernetici pomýšleli: od projektování konečného stavu k vývojovému projektování, tedy od determinismu k relativitě; z architektonického pohledu od objektové architektury (řeči forem) k architektuře procesuální. Nejde tedy již o to, jak budova vypadá, ale čeho je schopna a jak se během projektování může dále vyvíjet. Stejně jako u průmyslových staveb či staveb nemocničních jde i v urbanismu o to, jak je možné řídit celkový postup navrhování. A k tomu jsou vhodným nástrojem počítačové simulace, samozřejmě se zapojením trojdimenzionálních modelací pomocí parametrizovaných a generujících algoritmů…
Různé oblasti skutečnosti jsou přítomny jako binární řetězce znaků, jako slovník komunikace - mezi neurony stejně jako mezi počítači. Informace, představy a ideje reálného světa a světa v našich hlavách, tak jak je zakódovaly biologické organismy a svět digitálního zpracování dat jsou vzájemně propojeny společným jmenovatelem, kterým je zpracování informací. Tvorba obrazů, prostorů, architektur už nemusí být prováděna ručně, myšlenkově, antropocentricky, expresionisticky, vše může být praktikováno jako zpracování dat, manipulace s daty. Výhradní zacházení s klasickými elementy sloup / zeď /strop a jejich užití se přesouvá do softwarové oblasti.
Manfred Wolff-Plottegg (1946) je univerzitním profesorem a vede Institut architektury a plánování na Fakultě architektury Technické univerzity ve Vídni (Fakultät fur Architektur und Raumplanung, Institut für Architektur und Entwerfen, TU Wien). Je autorem řady významných staveb, soutěžních projektů, výstav, a přednášek. Ve vídeňském nakladatelství Passagenverlag vyšly dvě významné teoretické publikace: "Architektur Algorithmen"(1996) a "Hybrid Architektur und Hyper Funktionen" (2006).
0 komentářů
přidat komentář
