Jan Padrnos: GESAMTKUNSTWERK V 21. STOLETÍ
Architektonické dílo a design v harmonickém sepětí
Valdštejnův dům, Brtnice
16. září - 30. října 2007
Pořadatel výstavy: Město Brtnice a Moravská galerie v Brně
Autor výstavy: Martina Straková
Jan Padrnos je známý především svými návrhy minimalistického a přesto velmi nápaditého nábytku. V posledních letech postoupil od tvorby interiéru až k tvorbě architektury. Navržené domy vybavuje vlastním nábytkem a připomíná tak ideály architektury počátku 20. století. Výstava představí příklady nábytkové tvorby doplněné fotografiemi realizovaných staveb
Jan Padrnos (*1967 v Kutné Hoře) pronikl do světa profesionálního designu krátce před rokem 2000. Cesta vedla oklikou přes strojní fakultu ČVUT v Praze a čtyřletou praxi ve firmě Ahrend - Profesionální interiéry, kde se setkal s designem ve funkci interiérového architekta. Následoval návrat domů do Třebíče. Zázemí rodinné firmy mu umožnilo realizovat některé z vizí nábytkového designu. Skutečně profesionální kariéru odstartovalo založení firmy Blackbox v roce 2000. Pod touto značkou vystavoval Jan Pardnos svá díla na prestižních přehlídkách moderního designu v Miláně, New Yorku, Saint -Étienne a nábytek značky Blackbox se stal součástí několika kolekcí českého designu prezentovaného na výstavách ve Vídni, Bruselu, Essenu atd. Díla Jana Padrnose jsou také zastoupena ve sbírkách Moravské galerie v Brně a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
Jednota architektury, uměleckého řemesla a volného umění, spojení všech umění v jediný harmonický celek, totální umělecké dílo; to všechno by mohla být vysvětlení toho, co je to Gesamtkunstwerk. Navrhovat domy včetně interiérů je touhou řady architektů, často však interiéry zařizují nábytkem, jenž sami nenavrhli. Jan Padrnos je designérem, který po té, co vytvořil řadu pozoruhodných návrhů nábytku, se vydal směrem k architektuře. Ve svých realizacích uplatňuje i vlastní nábytkové kusy. Návrhy designu i architektonická řešení Jana Padrnose se vyznačují vtipem, jednoduchostí řešení, funkčností a zároveň elegancí a nechybí jim vnitřní napětí. Velký důraz je kladený na výběr materiálů, které jsou velmi kvalitní, často nové, ve svém použití neobvyklé.
Nábytková kolekce, která vznikala od roku 1997, dnes čítá téměř padesát realizovaných návrhů. Formu výtvarně zajímavého experimentu na hranici volného umění měla díla jako Skulptura, která vytváří zdání právě se bortící dřevěné konstrukce. Vedle tří běžných rozměrů, na které jsme u nábytku zvyklí, se nyní přidává i veličina času, zmrazená sekunda pádu. Ve stejné době ale designér vytvářel návrhy až úzkostlivě bojující proti času, jako je knihovna Heavy industry svařená z korodované oceli. Další knihovna Regal z ušlechtilé nerezové oceli a dýhovaného dřeva popírá klasické standarty konstrukce knihoven. Nosné vertikály jsou rozděleny, vnucuje se otázka, zda vůbec mohou něco nést? Nemají naopak svazovat police s knihami, které by jinak levitovaly směrem k výšinám vzdělanosti? Nesmírná originalita přístupů ke zpracování jednoho tématu upomíná na výrok Étienne-Louise Boulléa: "je-li téma, jež musí architekta lákat a současně podněcovat jeho důvtip a důmysl, pak je to projekt knihovny" (1784). Boullée měl sice na mysli budovu knihovny, ale proč nevztáhnout tento výrok i na řešení nábytkového kusu!
Velmi prozaická inspirace stojí za návrhem stolku Snowcache. Něžná prohlubeň jamky ve sněhu, kterou připomíná název, byla převedená do corianové desky a dostala se do výšin českého designu. Ve stejném roce vznikl ještě jeden model malého stolku Mies. Název i tvar stolku dávají tušit směr, kterým se jeho autor rád obrací. Diagonálně postavené nohy stolku upomínají na obdobnou konstrukci koktejlového stolku, jenž navrhl roku 1927 Ludwig Mies van der Rohe a použil ho v interiérech brněnské vily Tugendhat.
Nejnověji se Jan Padrnos zabývá navrhováním čalouněného nábytku pro nově vzkříšenou značku UP. Jakoby se znovu ohlásila třebíčská nábytkářská minulost spojená v době mezi válkami s firmou Spojené UP závody. O vytvoření prvních návrhů nábytku byli požádáni Jiří Pelcl, studio Olgoj Chorchoj a Jan Padrnos. Na výstavě budou představeny obě Padrnosovy sedací soupravy Couple a Urbano, jedna ještě jako prototyp, druhá jako horký tovární výrobek.
V architektonické tvorbě rozvíjí Jan Padrnos podobné principy jako v designu. Velký důraz klade opět na konstrukci a materiál. S oblibou si pohrává s hmotou, budovy obkládá dřevem, kamenem, plechem. Mezi realizacemi zaujmou především dva rodinné domy v Děčíně. První, dokončený v roce 2003, zarazí svým půdorysem tvořeným několika málo nesouvislými zdmi. Při pohledu na realizaci pochopíme, že spojnice zdí tvoří obrovská okna otevírající dům do přírody. Dům je maximálně otevřený i v rámci interiéru. Hlavní obytná místnost v přízemí je koncipovaná jako prostor rozvinutý jak v horizontále plynulým přechodem do jídelny a kuchyně, tak ve vertikále spojením s pracovnou v patře. Sousední druhý dům je naopak hmotově velmi kompaktní s přesně definovanými podlažími. Tvoří ho dva kvádry položené křížem přes sebe. Horní těleso vybíhá na konzole nad přízemí a předesílá malebnost výhledu, kterou poloha obou domů umožňuje. Z řady celkem dvanácti návrhů rodinných domů se realizace dočkala zatím polovina, další dva jsou nyní ve výstavbě.
Výstava vznikla ve spolupráci Města Brtnice a Moravské galerie v Brně
16. září - 30. října 2007
Pořadatel výstavy: Město Brtnice a Moravská galerie v Brně
Autor výstavy: Martina Straková
Jan Padrnos je známý především svými návrhy minimalistického a přesto velmi nápaditého nábytku. V posledních letech postoupil od tvorby interiéru až k tvorbě architektury. Navržené domy vybavuje vlastním nábytkem a připomíná tak ideály architektury počátku 20. století. Výstava představí příklady nábytkové tvorby doplněné fotografiemi realizovaných staveb
Jan Padrnos (*1967 v Kutné Hoře) pronikl do světa profesionálního designu krátce před rokem 2000. Cesta vedla oklikou přes strojní fakultu ČVUT v Praze a čtyřletou praxi ve firmě Ahrend - Profesionální interiéry, kde se setkal s designem ve funkci interiérového architekta. Následoval návrat domů do Třebíče. Zázemí rodinné firmy mu umožnilo realizovat některé z vizí nábytkového designu. Skutečně profesionální kariéru odstartovalo založení firmy Blackbox v roce 2000. Pod touto značkou vystavoval Jan Pardnos svá díla na prestižních přehlídkách moderního designu v Miláně, New Yorku, Saint -Étienne a nábytek značky Blackbox se stal součástí několika kolekcí českého designu prezentovaného na výstavách ve Vídni, Bruselu, Essenu atd. Díla Jana Padrnose jsou také zastoupena ve sbírkách Moravské galerie v Brně a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
Jednota architektury, uměleckého řemesla a volného umění, spojení všech umění v jediný harmonický celek, totální umělecké dílo; to všechno by mohla být vysvětlení toho, co je to Gesamtkunstwerk. Navrhovat domy včetně interiérů je touhou řady architektů, často však interiéry zařizují nábytkem, jenž sami nenavrhli. Jan Padrnos je designérem, který po té, co vytvořil řadu pozoruhodných návrhů nábytku, se vydal směrem k architektuře. Ve svých realizacích uplatňuje i vlastní nábytkové kusy. Návrhy designu i architektonická řešení Jana Padrnose se vyznačují vtipem, jednoduchostí řešení, funkčností a zároveň elegancí a nechybí jim vnitřní napětí. Velký důraz je kladený na výběr materiálů, které jsou velmi kvalitní, často nové, ve svém použití neobvyklé.
Nábytková kolekce, která vznikala od roku 1997, dnes čítá téměř padesát realizovaných návrhů. Formu výtvarně zajímavého experimentu na hranici volného umění měla díla jako Skulptura, která vytváří zdání právě se bortící dřevěné konstrukce. Vedle tří běžných rozměrů, na které jsme u nábytku zvyklí, se nyní přidává i veličina času, zmrazená sekunda pádu. Ve stejné době ale designér vytvářel návrhy až úzkostlivě bojující proti času, jako je knihovna Heavy industry svařená z korodované oceli. Další knihovna Regal z ušlechtilé nerezové oceli a dýhovaného dřeva popírá klasické standarty konstrukce knihoven. Nosné vertikály jsou rozděleny, vnucuje se otázka, zda vůbec mohou něco nést? Nemají naopak svazovat police s knihami, které by jinak levitovaly směrem k výšinám vzdělanosti? Nesmírná originalita přístupů ke zpracování jednoho tématu upomíná na výrok Étienne-Louise Boulléa: "je-li téma, jež musí architekta lákat a současně podněcovat jeho důvtip a důmysl, pak je to projekt knihovny" (1784). Boullée měl sice na mysli budovu knihovny, ale proč nevztáhnout tento výrok i na řešení nábytkového kusu!
Velmi prozaická inspirace stojí za návrhem stolku Snowcache. Něžná prohlubeň jamky ve sněhu, kterou připomíná název, byla převedená do corianové desky a dostala se do výšin českého designu. Ve stejném roce vznikl ještě jeden model malého stolku Mies. Název i tvar stolku dávají tušit směr, kterým se jeho autor rád obrací. Diagonálně postavené nohy stolku upomínají na obdobnou konstrukci koktejlového stolku, jenž navrhl roku 1927 Ludwig Mies van der Rohe a použil ho v interiérech brněnské vily Tugendhat.
Nejnověji se Jan Padrnos zabývá navrhováním čalouněného nábytku pro nově vzkříšenou značku UP. Jakoby se znovu ohlásila třebíčská nábytkářská minulost spojená v době mezi válkami s firmou Spojené UP závody. O vytvoření prvních návrhů nábytku byli požádáni Jiří Pelcl, studio Olgoj Chorchoj a Jan Padrnos. Na výstavě budou představeny obě Padrnosovy sedací soupravy Couple a Urbano, jedna ještě jako prototyp, druhá jako horký tovární výrobek.
V architektonické tvorbě rozvíjí Jan Padrnos podobné principy jako v designu. Velký důraz klade opět na konstrukci a materiál. S oblibou si pohrává s hmotou, budovy obkládá dřevem, kamenem, plechem. Mezi realizacemi zaujmou především dva rodinné domy v Děčíně. První, dokončený v roce 2003, zarazí svým půdorysem tvořeným několika málo nesouvislými zdmi. Při pohledu na realizaci pochopíme, že spojnice zdí tvoří obrovská okna otevírající dům do přírody. Dům je maximálně otevřený i v rámci interiéru. Hlavní obytná místnost v přízemí je koncipovaná jako prostor rozvinutý jak v horizontále plynulým přechodem do jídelny a kuchyně, tak ve vertikále spojením s pracovnou v patře. Sousední druhý dům je naopak hmotově velmi kompaktní s přesně definovanými podlažími. Tvoří ho dva kvádry položené křížem přes sebe. Horní těleso vybíhá na konzole nad přízemí a předesílá malebnost výhledu, kterou poloha obou domů umožňuje. Z řady celkem dvanácti návrhů rodinných domů se realizace dočkala zatím polovina, další dva jsou nyní ve výstavbě.
Výstava vznikla ve spolupráci Města Brtnice a Moravské galerie v Brně
0 komentářů
přidat komentář
