Pražský hrad vypíše soutěž na proměnu Stájového dvora, zvažovala se už za Havla

Praha – Pražský hrad vypíše architektonickou soutěž na proměnu Stájového dvora v návštěvnické a informační centrum. Naváže tak na úvahy z éry Václava Havla, které se neuskutečinly. Novinářům to dnes při prohlídce staveb spojených s Havlem řekli architekt a historik architektury Zdeněk Lukeš a mluvčí Správy Pražského hradu Natálie Máchová. Původně renesanční Stájový dvůr stojí za zdí ulice U Prašného mostu naproti Jízdárně Pražského hradu.

Při otevírání hradního areálu po Havlově zvolení československým prezidentem na konci roku 1989 panovaly podle Lukeše o využití Stájového dvora různé představy. "Za Petra Pavla se, myslím, intenzivně pracuje na tom, aby se tam udělalo něco pro lidi. Myslím, že se snaží navázat na některé myšlenky, které jsme měli v 90. letech," řekl Lukeš, který na Hradě působí od Havlovy éry.

"Budeme vyhlašovat architektonickou soutěž letos v zimních měsících nebo na začátku příštího roku na proměnu Stájového dvora, pravděpodobně v návštěvnické centrum," uvedla Máchová.

Loňská soutěž krajinářských architektů na Chotkovy sady počítala s možností zřízení cesty z Jeleního příkopu přímo do sadů. Otevřela také téma nové lávky nad Jelením příkopem.

"To vymyslel už (architekt Josip) Plečnik, že by se dala udělat taková lávka pro pěší, která by spojila ty dva kopce, to znamená Svatováclavskou vinici, Opyš a prostor v Chotkových sadech. O tom se zase dneska uvažuje," řekl Lukeš. Architekti se v soutěži patrně budou muset vypořádat s problémem možného narušení hradního panoramatu.

S Havlovou érou se spojují dvě velké realizace – tunel pod Prašným mostem v Jelením příkopu podle návrhu Josefa Pleskota a Oranžerie Evy Jiřičné. Tématem bylo v 90. letech také otevření dolního Jeleního příkopu. Kdyby se otevřela brána, dostali by se pěší podle Lukeše do obtížné situace, protože Chotkova ulice nemá chodníky.

Zvažoval se tunel nebo jiná lávka, narazilo se ale na překážky. "Nakonec mě napadlo, že jediným řešením je vyvést lidi po lávkách kolem Chotkovy silnice na Klárov. To potom dělal Pleskot. Myslím, že se to podařilo, lávky fungují dodneška," uvedl Lukeš.

Za Havla se také položila nová dlažba Jiřského náměstí na Hradě, podle historického vzoru. Velká mezinárodní soutěž na severní předpolí Hradu naopak podle Lukeše nevedla k realizovatelnému výsledku.

Další nápady architekti podle Lukeše Havlovi rozmlouvali. Exprezident, od jehož narození uplyne 5. října 90 let, přišel s myšlenkou postavit v Lumbeho zahradě studentskou kolej a vedle ní domov důchodců. Podle zkušeností architektů ovšem bývá tak těsné soužití mladých se staršími problematické. Neuskutečnil se také Havlův nápad na evropskou vesničku s domy jednotlivých zemí.

Po Havlově nástupu se otevřela Královská zahrada, odmítl totiž bydlet v prezidentském domečku po Gustavu Husákovi. "Byla také zavřená hlavní věž katedrály, aby z ní za Husáka nebylo vidět na ten prezidentský domeček. Samozřejmě jsme věž otevřeli," poznamenal Lukeš.

Vstup do Královské zahrady Havlovi následovníci a předchůdci Petra Pavla Václav Klaus a Miloš Zeman silně omezili. Podle Lukeše v ní vznikl i plot, který za Pavla zase zmizel a zahrada je přístupná.