Po zrušení vstupného byl zájem cizinců o sv. Víta jako jindy

Praha - Turisté ode dneška nemusí v katedrále sv. Víta na Pražském hradě po půl roce opět platit. Odpoledne, kdy se chrám otevřel po velikonoční bohoslužbě běžným návštěvníkům, začal každodenní rušný provoz. Před vchodem se tísnili lidé, podle zjištění ČTK převážně cizinci. Zrušení vstupného se podle pořádkové služby dnes na počtu návštěvníků ani na jejich složení však neprojevilo; Čechů bylo minimum.
    Stokorunové vstupné zavedla loni v září katolická církev, když převzala kostel od státu. Chtěla tak regulovat počet příchozích, ale sklidila kritiku od médií. Hrad současně ceny svých prohlídkových okruhů nesnížil, povinností je lístek i do Zlaté uličky. Zájem turistů o prohlídku Hradčan se podle podzimního vyjádření Hradu po vyjmutí chrámu z trasy nezmenšil.
    Poté, co letos Nejvyšší soud případ vlastnictví sv. Víta vrátil na začátek, se církev a prezidentská kancelář domluvily, že se budou na provozu chrámu po jeho odevzdání státu v polovině dubna podílet společně. Součástí dohody je zrušení vstupného do kostela, a to i  do hrobky a na věž, kam se platilo i v době, kdy byla kostelní loď volně přístupná.
    Správa Pražského hradu ČTK dnes potvrdila, že většinu platících návštěvníků Hradu tvoří zahraniční turisté. Záleží mimo jiné na tom, jak má která země volné dny. Nyní na Velikonoce je Praha plná Evropanů, zejména Italů, ale výjimkou nejsou ani další národnosti včetně Japonců.
    Informace o návštěvnosti katedrály v minulých měsících a o výnosech ze vstupenek církev odmítá podat. Nechce ani komentovat nutnost předání svého svatostánku státu. Její představitelé hovoří o "nesmírném tlaku" médií a vyhýbají se jim.
    Podobně jako v případě katedrály nesla část tuzemské veřejnosti s nelibostí i zavedení vstupného do Zlaté uličky na Hradě v roce 2002. Situace tam byla bez vstupného neúnosná, protože nebyl regulován počet návštěvníků a nebylo možné nést odpovědnost za památkovou péči, uvedl tehdy kancléř prezidenta Václava Havla Ivo Mathé.
    Za vstup do Zlaté uličky platili pak turisté až donedávna jednorázově 50 korun nebo měli vstup umožněn na základě zaplacení prohlídkových okruhů Hradu. Nyní je však možné do Zlaté uličky vejít již jen se vstupenkou na některý ze dvou okruhů, které stojí 350 nebo 250 korun. Teprve po 18:00 není lístek do uličky potřeba.
    Do loňského léta byl součástí prohlídkových okruhů Správy Pražského hradu také Svatovítský chrám, poté v něm sedm měsíců zajišťovala provoz Metropolitní kapitula. Kostel vyvlastněný komunisty v 50. letech jí přiřkl soud po 13 letech sporů se státem o  vlastnictví objektu. Počátkem letošního roku však Nejvyšší soud vrátil případ na začátek a církev musí katedrálu vrátit 16. dubna Kanceláři prezidenta republiky.
    Placená část chrámu se v době církevní správy podstatně zvětšila až téměř ke vchodu. Církev chtěla novými opatřeními nejen získat peníze na ostrahu a úklid, ale také regulovat pohyb turistů, jejichž chování předtím podle arcibiskupství často nerespektovalo duchovní charakter tohoto prostoru, primárně bohoslužebného.
    Kdo se chtěl v kostele jen pomodlit, byl však vpuštěn bez placení, stejně jako poutníci s knězem nebo školní výpravy.
    Nyní je katedrála volně přístupná všem návštěvníkům a není zařazena do žádných prohlídkových okruhů. Vstup do chrámu bude regulován pouze v turistické špičce, a to pomocí pořadatelské služby. Ta má dohlížet na to, aby nebylo uvnitř příliš mnoho lidí najednou.
    Spekulace médií hovoří až o čtyřech tisících návštěvníků chrámu denně. Církev tak mohla za vstupné získat až osm milionů korun měsíčně.
    Desítky milionů korun jsou potřeba na opravy a restaurátorské práce. Dvacetimilionovou roční částku potřebnou na provoz, o níž se loni zmiňovala Správa Pražského hradu, považovalo však arcibiskupství za nadnesenou a odhadovalo, že se katedrála "uživí".