42 komentářů
Je to na pováženou
Vích
| 06.02.20 11:01
Ve srovnání s Pragerovým Ústavem makromolekulární chemie na Petřinách je IC dle mého názoru nerozumně přeceňovaný. Obrovská škoda je Transgasu z téže doby, který předběhl dobu o deset let, kde mohlo být úžasné a skvělé Palachovo muzeum boje za svobodu. IC naopak byl dozvukem brutalismu přelomu 50. a 60. let, tedy stylově o deset let zaspal a deurbanizoval nábřeží a Josefov. Škoda, že se nepovedl Kotěrův koncept vzniku skutečného náměstí u Čechova mostu. Kladu si vážně otázku, než teď dát dvě až tři miliardy do kompletní rekonstrukce nehezkého hotelu s dostavbou akvárií, jestli historickou situaci nevyužít k tomu dostavět Pařížskou a u mostu dokomponovat skutečné náměstí místo té hotelové zahrady, která působí jak z bulharského přímořského letoviska. Já být turistou nebo pořadatelem konference, tak si najdu na Starém Městě kontextuálnější a vkusnější hotel.
příklady táhnou
Václav Pichl
| 07.02.20 07:46
A co tak se inspirovat dobrým a chválihodným příkladem Transgasu a brutální komunistickou hrůzu Intercontinental také zbourat.
Prosím o zveřejnění zde Kotěrova konceptu.
Analýza Josefova
Vích
| 07.02.20 11:01
Tady je výborná Analýza Josefova z FA ČVUT, koukněte na strany 13 a 33:
https://uarchiv-vyuka.fa.cvut.cz/public/upload/cechova/u3_20 16_4_prochazka_weissova_vynnyk_sedlicka.pdf
A tady jsou návrhy Jana Kotěry a Matěje Schneiberga z roku 1907:
https://fotogen.cz/1141df-pravnicka-fakulta-praha-navrh-budo v#prettyPhoto
A tady jsou k oběma i perspektivy:
www.echo24.cz/g/SHCET/fantasticke-vize-jak-mohla-vypadat-pra ha-podivejte-se/8
Myslím, že je nejvyšší čas pochopit, že destrukce charakteru nevytváří nový charakter. Nic=nic. Byla taková hustá grunge kapela NoMeansNo, no nic...
Ad: Je to na pováženou
Jan Sommer
| 07.02.20 11:01
Otázkou je, co dobu předběhlo, co ji zaspalo. Dnes pozorujeme ve světě různé návraty, tam, kde vystřízlivěli z poválečného nadšení pro paneláky a jiné brutality. A zdaleka to není jen v rozstřílených centrech německých měst. Zde by byla optimální volba dostavby zakončení ulice, možná podle Kotěrova návrhu, což by bylo městotvorné. Je zvláštní, jak jsou mnohdy tyto stavby nekriticky vynášeny. Trochu to může platit i pro Transgaz.
... Jóóó,...
šakal
| 07.02.20 03:05
... a to nejde jen o nábřeží! I celé to náměstí Curiových (čert ví, proč tomu místu sebrali původní jméno), jehož valnou část dnes zcela nesmyslně zabírá vyčnívající pařez "ne zas tak úplně podzemních" garáží, je vlastně k pláči.
Takže kdyby se dotyčný barák povedlo zbourat a místo z gruntu přestavět po způsobu, který navrhuje kolega Vích, to bych si na té přestavbě dal i nějakou tu neplacenou brigádu! Ten barák je fakt urbanisticky mizernej a jeho reputaci nezachrání ani dvě monografie.
Jó... náměstí Jánské nebo Curieových?
Vích
| 08.02.20 12:07
Bývalé Jánské náměstí dnes obsahuje kráter jak po atomovce a vykazuje významnou deurbanizační radioaktivitu. Náměstí Curieových je celkem signifikantní. Ale pozor, majitel hotelu "náměstí" nazývá hotelovou zahradou. Zde je hezky vidět, jak lze rafinovaně flexibilně ohýbat jazyk a jeho významy. Je tu pozoruhodně obrácená tendence než u Florentina, kde se Cigler snažil nádvoří administračky nazývat náměstím ve snaze ze soukromého udělat veřejný prostor. Zde se veřejné náměstí nazývá hotelovou zahradou ve snaze z něj udělat soukromý prostor. Soukromé náměstí je katastrální oxymóron, který nám zde zanechala lehce divoká Klausova privatizace, kdy se v devadesátkách zhaslo a bylo. Pochybuji, že náměstí bylo v 80. letech soukromé. Naposled jsem slyšel Kouckého náměstí Miloše Formana nazývat prolukou. No a co...?
Zlepšení neočekávejte
Martin Hurin
| 09.02.20 08:42
Bohužel je jasné, že soukromý majitel hotelu zvolí to nejlevnější řešení, třeba to bude i za 2 miliardy. Ale nemůžeme čekat nějaké zásadní, natož městotvorné změny a z kategorie sci-fi už je dostavba Kotěrova konceptu. Naopak můžeme očekávat snahu zastavit (a ekonomicky zhodnotit) zbytek náměstí Miloše Formana, třeba s poukazem, že tu v minulosti domy stály, dokonce celý blok domů. Mimochodem, až v této publikaci uvidíte, jak velkolepě byla ukončena Pařížská třida, než byly domy, zasažené na koci 2. světové války, strženy, stejně jako Staroměstská radnice.
Re Zlepšení neočekávejte
Vích
| 10.02.20 10:48
4.3. organizuje primátor seminář k dostavbě Staroměstského náměstí, tyto revitalizační podněty jsou velmi aktuální. Já být developer, tak jsem za otevření diskuze k předpoli Čechova mostu rád, jemu to může přinést krom vyšší zastavitelnosti rozbitého území i partnerství města a dobré jméno. Že je to na začátku, tak je vše otevřenější než s Pentou na Masaryčce, která se na podmínky v ZÚR vykašlala a řeší vše hloupě na sílu proti veřejnému zájmu.
panu Šakalovi
Kateřina Hlaváčová
| 10.02.20 05:49
Pan Šakal má svatou pravdu. Intercontinental zbourat! Také bych si tam dala bezplatnou brigádu na zbourání.
Muj osobni vztah
Dr.Lusciniol
| 12.02.20 04:21
Muj osobni vztah k tomuto mistu mi samozrejme zabranuje byti nestranym, nebot v mem utlem mladi, po navratu z vojny, jsem se obratil na arch. Filsaka, ktery mne pak pozval do jeho “Atelieru Epsilon” pracovat prave na tomto zde tak proklinanem hotelu.
Jiz tehdy jsem vedel, ze na jeho miste melo puvodne stati ,v zrcadlove poloze “dvojce” protejsi Pravnicke fakulty UK, obe od arch. Kotery, zajistujici tak “sporadane”zakonceni dnesni Parizske tridy, vuci Vltave. Stavba take byla zapocata, ale velice zahy zastavena vypuknutim Svetove hospodarske krize (1929-33). Toliko zakladove piloty byly zapusteny do, v dusledku nedalekeho reciste Vltavy, velmi spatnych zakladovych podminek. Staveniste tak zustalo opusteno po temer 40 let.
I potom, spatne zakladove podminky trvaly dale a tak vynikajici statik projektu hotelu, dr. Baumelt (1914-2010) tyto piloty vyuzil k novym zakladum, vsude kde bylo mozno. Takze, ac velmi pritazeno za vlasy, mozno tvrdit, ze tam dodnes neco z toho Kotery vlastne je.,
Nemam zadnych pochyb, ze jedno kolik tisic dobrovolniku se zde “sakalovi” prihlasi, hotel to precka. Jen se trochu obavam (jako ostatne vzdy) co bude dovoleno nynejsimu majiteli v miste “zkraslit”. Jinak, jak zde jiz tolikrate uvedeno, Prahu mari mnohem vic tolik jinych mist, ze na toto misto se asi nikdy nedostane.
... Mírně od věci, pane:
šakal
| 12.02.20 10:41
Když jste zmínil statika Bäumelta... Jak se ten člověk jmenoval křestním jménem? V literatuře se vždycky uvádí jen iniciála "F".
Mimochodem, podílel se na budování Zimní haly na Výstavišti, což Vy nepochybně víte. (To dodávám jen pro méně interesované.)
Dr. Baumelt
Dr.Lusciniol
| 12.02.20 01:03
Jeho prvni (v jeho pripade asi ne krestni) jmeno bylo Frantisek. V Praze take mimo jine v roce 1963 navrhl, spolu s arch. Janem Zelenym (1934-2012) tzv. "Mazutku", mazutovou vytopnu pro prazske sidliste Invalidovna, s jedinecnou lanovou skorepinovou strechou. Po svem doslouzeni ji chtel arch. Zeleny prestavet na kostel, lec nepodarilo se. V breznu 2018 byla tehdy jiz dosti schatrala stavba strzena.
Na prelomu let 50/60tych dr. Baumelt uvazl, s mnoha dalsima inzenyry a architekty v tzv. "Basoprojektu" (Vezenske projekcni kancelari) na Pankraci , "genialniho" to reseni Ministerstvem vnitra, svych potizi se ziskanim dostatecnych stavebne technickych sluzeb. I kdyz to byl criminal pomerne “fesacky” (byl treba vozen, na porady na Prazskem hrade, Tatrou 603) tak byl zavren.
Neni proto divu, ze v roce 1968, po vtrhnuti bolseviku k nam, dr. Baumelt neotalel a odesel do Basileje, do otevrene naruce tamni univerzity
.
Prahu mari mnohem vic tolik jinych mist, ze na toto misto se asi nikdy nedostane.
Jitka Seitlová
| 12.02.20 05:49
Ano máte pravdu pane Lusciniole, "Prahu mari mnohem vic tolik jinych mist, ze na toto misto se asi nikdy nedostane".
Na řadě je nyní tzv. "prošívaná deka" na Národní, ta by měla jít dolů k zemi hned za Transgasem a Intercontinentalem.
... Díky za info, pane!
šakal
| 13.02.20 02:28
(7:- ))
Prahu mari vic tolik jinych mist...
Vích
| 14.02.20 09:50
V centru jich zase tolik není, obdobně socíkem pochroumaným místem je další sousední předpolí Štefánikova mostu a pak úplně zprasené předpolí Hlávkova mostu a to na obou březích. Obráceným směrem, předpolí proti proudu, všechna ta náměstí Palachovo, Křížovnické, Jiráskovo, Palackého i Výtoň jsou svým charakterem městské, jsou čitelné a koncepčně celkově v pohodě a to i na levém břehu. Poválečný modernismus město považoval za přežitek, tak prováděl bez pardónu ty své dezurbanizační demoliční destrukce. Když se hodnotí kvalita této architektury, rozpad městského prostoru není věc, která stojí za ochranu. Mazutka byla úžasná, originalita a kvalita, kterou památkáři včas neviděli, aby jinde bránili vzniku něčemu obecně charakternějšímu se smyslem pro měřítko.
horký adept na zbourání v centru
Jitka Seitlová
| 14.02.20 11:14
Pane Víchu, je třeba připomenout, že socialistickými architekty je také značně pochroumané Václavské náměstí, viz dole dům na Můstku - dům ČKD, ten je také horkým adeptem na zbourání.
re ČKD
Vích
| 14.02.20 03:09
Mezi odborníky je budova ČKD vnímána jako prototyp kontextuálního přístupu a je už od roku 1992 památkově chráněná. "Budova ČKD je považovaná za první postmoderní stavbu v republice. Navíc se citlivým a obohacujícím způsobem začleňuje do spodní partie Václavského náměstí."
https://pamatkovykatalog.cz/administrativni-budova-ckd-15594 123
“My Prahu nedame !"
Dr.Lusciniol
| 15.02.20 09:09
"Radsi ji zbourame, zbourame hned!”
Co je to za virozu ve vzduchu (teda mimo COV ID-19)? Pro mne architektura znamenala vzdy UMENI STAVET. Zde se ale stale vice vracime k bourani, coz tezko hodnotit jako umeni. Ano, zbourani “fronty na maso” (Stalinova pomniku, pro ty co nepamatuji) se nedalo odsoudit i kdyz neco tam, v jeho miste by se dalo videt (jen tech napadu, treba na parlament). Naproti tomu i kdyz v mnohem mensim meritku a bez nijakeho vlivu na Prahu, mimo Staromestske namesti, Husovo sousosi tam puvodne ani nepatrici a z odborneho hlediska snad i nevhodne, odstranit naprosto nelze. Obe z ciste nabozenskeho (ideologickeho) duvodu.
Ostatni zde zminovana mista, hyzdici Prahu, lze pak jiz pojmout v jine tride. Odstraneni toho uboheho (ale naseho !) Manhattanu na Pankraci je mimo nasi kapsu ale jeho zmrazeni je spolecensky mozne. Zizkovsky “Trojpyj” pro sve jiz technicke zestarnuti znovuzaveseni tech obrich batolat, ani hospoda ve vzduchu, ci nedelni TV porady nakonec nezachrani. Ostatni uchazeci o sve zbourani na celkovou tvar Prahy jiz takovy vliv nemaji. Jeden “Jancici dum” Prahu nezboura, “Prosivana deka” se vuci ND da upravit, byvaly “Dum CKD” na Mustku by snad mohl byti o patro nizsi, vyrovnavaje se tak s hlavni rimsou protejsiho rokokoveho domu atd. atd. atd.
Na Vaclavaku mne mrzi vice zbourani rohaku Opletalovy ulice, o nemz se, bez jakychkoliv dukazu domnivam, ze slo o prvorepublikovou prestavbu Bohumirem Kozakem (1885-1978). Slo o zdrzenliveho to souseda hotelu “Jalta” (1958) vyborne to ukazky, ze dobry architekt, zde Antonin Tenzer (1908-2002) se vyrovna i se socialistickym realismem. Ze se nyni obavam, jak se ted jeho dilo vyrovna se svym novym sousedem, svedci muj pracovni nazev pro ten rohak “s.s.” (sklenena sracka”).
Lec zpet. Ne kazdy dum se zalibi vsem. Ja to beru jako pihy krasy. Kdyby nebylo i obycejnych zen, nebylo by ani tech krasnych a i kdyz Anatole France prohlasil, ze neni osklivych zen, jen nektere se nedokazi udelat krasnyma, tak na baraky bych to ale nebral.
městotvornost
Vorlík
| 15.02.20 01:43
Líbí se mi to neustálé žonglování se slovy městotvornost, socialistická architektura apod. Jakoby se brutalistní nebo moderní architektura navrhovala jen u nás a jen za socíku. Co třeba se podívat do západní Evropy? Nebo si něco nastudovat něco o historii Intercontinentalu (třeba v té knize?!), o jeho vzniku "jako prvního amerického hotelu" ve východní Evropě, něco o kontextuálních ambicích autorů a snaze projektovat zápaďáckou architekturu, o zkušenostech týmu "socialistických" a za normalizace oktrojovaných autorů s oceňovanými realizacemi v zahraničí? A obnovení městotvornosti? Měl by se tam vrátit zbořený dům na místě Prezidenta/Budovatele? Nebo domy zničené při květnovém povstání? Nebo realizovat Kotěrův návrh, který nikdy nestál? To vše starými, skutečně tradičními technologiemi a ručně nebo jen tak nějak "jako staré domy"? Nemělo by se tam spíše vrátit staré asanované město a snížit jeho úroveň a zajistit pravidelné povodně? Co třeba se zachovat konečně méně jako modernista dvacátého století, který boří a nahrazuje něčím "vždy novým a lepším", a zkusit se zachovat jako člověk dvacátéhoprvního století? Méně kritizovat a spíše se pokusit pochopit, akceptovat vrstevnatost, rozmanitost, volit měkčí, ohleduplnější metody, odhalovat krásy, jemně doplňovat a ošetřovat?
prosba o doložení
Zbyněk Frolík
| 16.02.20 10:04
Dobrý den pane Vorlíku,
prosím píšete: "....Méně kritizovat a spíše se pokusit ....., odhalovat krásy, ...?" , buďte tedy té dobroty a napište nám zde, vyjmenujte stavby či architekturu z let cca 1960 - 1988, která by mohla být hodnocena jako "krásná". Prosím buďte konkrétní a doložte více příkladů.
Děkuji Vám předem.
městotvornost a městobornost
Vích
| 16.02.20 05:27
První socialistický "americký hotel" byl International (1956) v Dejvicích imitující Empire State Building (1931), taky kopie s estetickým zpožděním jedné generace. Je to podobné, jako když sovětská Volha imitovala Forda. Mi naskočila replika z inspektora Trachty (1970): "Ale není správnější říci: Nebyl to Strindberg, kdo experimentálně zjistil, že vypouštěním tabákového dýmu do vody zlato nevznikne? Někdo to totiž vyzkoušet musel. Někdo musel slepou uličku lidského poznání ohledat a ohlásit světu: Tudy ne, přátelé!" ... sám se ptám, bude Unesco protestovat proti náhradě Intercontinentalu novými domy, náměstím, stromy a proti zacelení válkou vyhořelých a vybořených bloků? Nebo o kus dál, proti dostavbě Staroměstské radnice a obnově kašny?
První socialistický "americký hotel"
Dr.Lusciniol
| 17.02.20 03:59
Velmi vtipny postreh, pane kolego. Ale to, co nam tehdy do atelieru poslali nasi americti spolupracovnici, takovou velkou knihu (A3) a alespon 10cm tlustou, obsahujici namety pro vnitrni vyzdobu, zarizeni, nabytek, dokonce i nadobi, se slohove od toho dejvickeho hotelu „Internacional“ ale vubec nelisilo. Jako dnes stale vidim arch. Filsaka, po vybaleni a zbeznemu nahlednuti do te velkoknihy, jak brunatni v tvari, hazi knihu na podlahu a dupe na ni, kricice: „Za co nas ti Americani maji ! Tohle je narodni urazka !“. Arch. Bubenicek, vedouce, ze kniha je toliko zapujcena, se mu vrhl pod nohy, aby ji zachranil.
Az pozdeji, jiz na tom „Zapadu“ jsem poznal, ze nas Americani tehdy nechteli urazit. Naopak, nabizeli nam to co povazovali za to nejlepsi !
Národní urážka
Vích
| 17.02.20 05:51
Hotelieři vždy byli takoví lepší světský, tam není proč se urážet, ti to myslí vždy dobře.
prosba, městotvornost, amerika
Vorlík
| 17.02.20 06:54
Pane Frolíku. S krásou je to těžké. Co někdo považuje za krásné, se jinému nelíbí. Tedy mohu Vám doporučit několik knih o poválečné architektuře, už jich vyšlo za posledních deset let spousta a najdete v nich stovky příkladů kvalitní architektury (vznikala v každé době), ale na otázky osobního vkusu asi beztak tyto knihy neodpoví... Pane Víchu. Americkým jsem samozřejmě nemyslel inspirace nebo styl. Ale prostě amerického provozovatele (Pan-Am), který stál u zrodu a jehož pronikání na východ umožnilo tání šedesátých let a snaha straníků získat valuty a přitáhnout k nám zahraniční turisty. Internacional v Podbabě naopak vznikal původně jako ubytovací zařízení pro hosty Varšavských vojsk. Tedy mluvíme o dvou zcela odlišných situacích a ambicích... V Podbabě pod vlivem socialistického realismu, importovaného ve stalinských letech z východu (kde paradoxně navzdory rétorice už ve třicátých přebírali právě americké vzory)... versus na nábřeží hotel skutečně pro Američany, ale s výrazem ovlivněným spíše západní Evropou (kterou autoři díky svým zakázkám znali).... Tedy znovu apeluji, pane Frolíku, Víchu, Sommere a šakale, nemíchejme jablka a hrušky, socialistický a prozápadní. Prosím, prolistujte ty knihy. A pak teprve vyslovte své názory, nechte je chvíli uzrát.... A moc děkuji za vzpomínku na Filsaka, myslím, že tehdejší modernistické architekty dráždil stejnou měrou jak socialisticko-realistický, tak i americký kýč... Prostě jen chtěli navrhovat dobrou, moderní architekturu.
prosba 2 o doložení
Zbyněk Frolík
| 17.02.20 09:09
Dobrý večer pane Vorlíku, podruhé Vás zdravím,
prosím nevytáčejte se najednou, psal jste: "....Méně kritizovat a spíše se pokusit ....., odhalovat krásy, ...?" , buďte tedy té dobroty a napište nám zde, vyjmenujte stavby, či architekturu z let cca 1960 - 1988, které jsou Vámi hodnoceny jako "krásné".
Prosím buďte konkrétní a doložte více příkladů.
Děkuji Vám předem.
jak rozeznat kvalitu
Vích
| 17.02.20 11:22
Pane Vorlíku. Zrovna nás, co tady léta diskutujeme, upozorňovat, že nejsme znalí souvislostí a o věcech nepřemýšlíme, to si laskavě poposedněte. Relativizace hodnot jen odvádí pozornost od skutečnosti. V 70. letech se současně stavěly Transgas, Hlavní nádraží, Kotva a Máj, které byly na svou dobu na evropské úrovni. Byl to velký pokrok. Stejně jako byl International v padesátkách stalinský kýč, byl i Intercontinental v sedmdesátkách přežitkem, který byl v Americe v šedesátkách podroben postmoderní kritice. Mějme už konečně v těch dobových vizích jasno, jinak nám tady budou stále karierně konjunkturalisticky pro investory bez vkusu vznikat v centru Prahy destruktivní hotelová, shopping a business centra jak v Americe v 50. a v západní Evropě v 70. letech, nebo jak v Číně 90. let. Dnešní ghetta nevkusu jsou možná věrným odrazem těch, koho máme za prezidenta a premiéra, ale architektura bývala vždy o krok napřed. Já tu chci už otevřenou demokratickou architekturu a v ní fér otevřenou společnost s respektem ke kontextu a se schopností rozeznat černou od bílé.
doložení
Vorlík
| 18.02.20 11:19
Požadujete doložení, jasné a nezpochybnitelné důkazy? To je dost těžké. Oproti starším obdobím, které pracovaly s krásou vědomě (symetrie, zlatý řez, historické vzory atd.), dvacáté století staví více na neformálním, individuálnějším, emotivnějším pojetí, které je tedy z pricipu někomu blízké, jinému naopak. Dnešní svobodná, rozmanitá společnost navíc už nepřijímá ani ona klasická, nadačasová kritéria a hledá si složitější konstrukty. Což je podle mne správné, na krásu neexistuje návod. Tedy, proto bych raději nabídnul stavby "kvalitní". K těm bezesporu patří kulturní památky - Ještěd, Ústav makromolekulární chemie, ČKD, bazén v Budějovicích, nádraží v Chebu, Máj ad. Nebál bych se k nim přiřadit stavby, na nichž je shoda mezi odbornou veřejností a které byly rovněž navrženy, ale zatím neprohlášeny. Třeba Strojimport, bazén v Podolí, právě zanikající Mezinárodní svaz studentstva nebo třeba právě Intercontinental. Pokud prolistujeme ony knihy o poválečné architektuře, který je už skutečně mnoho, nebo "jen" akademické Dějiny českého výtvaného umění, najdeme další desítky, neřkuli stovky staveb z této doby. Ale je mi jasné, že pod pojmem krása si z této doby asi většina lidí představí hlavně Ještěd. Já bych se nebál jmenovat mnoho dalších, ale to je můj osobní názor, ke kterému jsem musel dozrát. Dávám totiž přednost stavbám a místům, které nejsou apriori pro všechny krásné, ale spíše vrstevnaté, nabízející různá čtení... ale jak říkám, to je můj postoj ke světu. Nikomu ho nenutím.
jak rozeznat
Vorlík
| 18.02.20 11:43
Nejsem si jist, jestli souvislosti a pojmenování kvality vznikají bezbřehou nebo snad dlouholetou diskusí. Sázím na propracované, pečlivě konstruované knihy, na základě kterých pak dojde k oné, už fundované diskusi (někdy). V tomto případě mám výhodu. Knihu o Intercontinentalu jsem jako recenzent četl dlouho před jejím vydáním. Minulý týden byla pokřtěna a teprve jde do distribuce. Zatím ji tedy mnoho lidí nečetlo... Tedy, to hlavní, k čemu se zde stále vracím a co doporučuji. Chcete-li v článku o vydané knize diskutovat o jejím obsahu a o budově o níž pojednává, pak si knihu přečtěte! Diskuse pak bude mít smysl a může z ní něco smysluplného vzejít...
jak psát rozumně, věcně, pravdivě a bz frází
Zbyněk Frolík
| 18.02.20 11:41
Pane víchu, prosím Vás o zveřejnění a vysvětlení a definování možné příčinné souvislosti mezi, jak píšete, "dnešní ghetta nevkusu jsou možná věrným odrazem těch, koho máme za prezidenta a premiéra".
Premiér a nevkus. No! Pane Víchu, neměl byste jít do sebe a trochu ty fráze své přibrzdit?
A dále. Budova Hlavního nádraží v Praze, na evropské úrovni?!?
To myslíte vážně?
Brutální hrůza Dandy, Bočana a Šrámkové?
Prosím o srovnání s krásou výpravní budovy architekta Josefa Fanty.
Brutální hrůza Dandy, Bočana a Šrámkové?
Dr.Lusciniol
| 18.02.20 04:54
Naproste popreni Fantovy vstupni haly, jejim „podejitim“ novym pristupem k vlakum, se vskutku ubohym pokusem o jejich propojeni, skrze jejich strop/podlahu, vidim jako hlavni prohru zminenych tvurcu.
Jako dite jeste pamatuji, ze cestovani, diky Fantove architekture, byla udalost. Jeden se dopravil, at jiz tramvaji, ci pesky, pred hlavni vchod a VSTOUPIL, z opravdove mestske tridy, na druhe strane lemovane stedre rozlehlym mestskym parkem, do nitra vzneseneho prostoru odjezdove haly, odkud pak podesel kolejiste nadrazi, na patricne nastupiste.
Dnes, pokud jeden jiz nedorazi pod zemi, „krtkem“, po vystoupeni z tramvaje se prodere nekolik set metru „Sherwoodskym lesikem“, zalostnym to zbytkem Vrchlickeho sadu, aby pak doslova podlezl tu nestastnou „magistralu“, ve skutecnosti brutalni dopravni stoku (zde vidim ten skutecny „brutalismus“) navic branici vstupujicimu ve vyhledu na Fantovu architekturu aby pak, jiz trvale pod zemi, se protahl podel obecne predrazenych obchodu, ke svemu vlaku.
Tato dopravni stoka pak navic utapi Fantovu budovu, svym prevysenim nad uroven jejiho puvodniho vstupu, o nejakych pul metru a tak ji jeste vice vylucuje z mestskeho prostoru, aniz by ji fyzicky bourala. Pokud se nemylim, „magistrala“ mela puvodne pokracovat od Nuselskeho mostu tunelem, mijejici Wilsonovo nadrazi zadem, ale domenka, ze tam nekde v tom miste stoji vilka, v niz v roce 1912 mel na jednu noc slozit svoji hlavu rusky obcan Iljic, privodila naproste zniceni mestskeho prostoru, pred nadrazim.
Dnes, kdy jeden vchazi na nadrazi jiz pod urovni kolejiste by nebyl rozumny pesi pristup k nastupistim skrze nadherny prostor a diky dnes i elektrifikaci drahy cistym ovzdusim, obou nadraznich hal, premostenim koleji. Podobne i nadurovnovy vystup z nadrazi, pres mestskou tridu a v ni hromadnou dopravu, az do Vrchlickeho sadu jiz je, vsema zde zminenyma omyly znemoznen.
fundovaná dikuze
Vích
| 18.02.20 10:53
Pane Frolíku, nechme obecná stanoviska obecnými, souhlaste nebo ne, každý jak chce a klidně s vykřičníky. Obdivuji Fantovy oblouky a obdivuji postmoderní podzemní halu Hlavního nádraží.
Pane Vorlíku, diskuze léčí, až se tu budete delší dobu účastnit, srovnáte si své argumenty a budete chápat názory kolegů, zbaví vás to i povýšeného nicneříkajícího akademismu, kterým nás dnes, asi ne ve zlém úmyslu, obtěžujete. Zkuste taky něco prostě říct nebo aspoň naznačit...
Diskuse
Vorlík
| 19.02.20 10:37
Možná Vás to překvapí, ale i na akademické půdě vedeme diskuse. Osvědčilo se, když jsou podloženy relevantními zdroji. Co je povýšeného na tom, že doporučuji knihu, o které je článek, za nímž se rozvinula tato diskuse?
Brutální hrůza Dandy, Bočana a Šrámkové?
Dr.Lusciniol
| 19.02.20 12:56
Naproste popreni Fantovy vstupni haly, jejim „podejitim“ novym pristupem k vlakum, se vskutku ubohym pokusem o jejich propojeni, skrze jejich strop/podlahu, vidim jako hlavni prohru zminenych tvurcu.

Jako dite jeste pamatuji, ze cestovani, diky Fantove architekture, byla udalost. Jeden se dopravil, at jiz tramvaji, ci pesky, pred hlavni vchod a VSTOUPIL, z opravdove mestske tridy, na druhe strane lemovane stedre rozlehlym mestskym parkem, do nitra vzneseneho prostoru odjezdove haly, odkud pak podesel kolejiste nadrazi, na patricne nastupiste.
Dnes, pokud jeden jiz nedorazi pod zemi, „krtkem“, po vystoupeni z tramvaje se prodere nekolik set metru „Sherwoodskym lesikem“, zalostnym to zbytkem Vrchlickeho sadu, aby pak doslova podlezl tu nestastnou „magistralu“, ve skutecnosti brutalni dopravni stoku (zde vidim ten skutecny „brutalismus“) navic branici vstupujicimu ve vyhledu na Fantovu architekturu aby pak, jiz trvale pod zemi, se protahl podel obecne predrazenych obchodu, ke svemu vlaku.
Tato dopravni stoka pak navic utapi Fantovu budovu, svym prevysenim nad uroven jejiho puvodniho vstupu, o nejakych pul metru a tak ji jeste vice vylucuje z mestskeho prostoru, aniz by ji fyzicky bourala. Pokud se nemylim, „magistrala“ mela puvodne pokracovat od Nuselskeho mostu tunelem, mijici Wilsonovo nadrazi zadem, ale domenka, ze v tam nekde v tom miste stoji vilka, v niz v roce 1912 mel na jednu noc slozit svoji hlavu nejaky rusky obcan Uljanov, privodila naproste zniceni mestskeho prostoru pred nadrazim.
Dnes, kdy jeden vchazi na nadrazi jiz pod urovni kolejiste by nebyl rozumny pesi pristup k nastupistim skrze nadherny prostor a diky dnes i elektrifikaci drahy cistym ovzdusim obou nadraznich hal, premostenim koleji. Podobne i nad urovnovy vystup z nadrazi, pres mestskou tridu a v ni hromadnou dopravu, az do Vrchlickeho sadu jiz je, vsema zde zminenyma omyly znemoznen.
re Diskuze
Vích
| 20.02.20 12:42
Na tomto článku, pod kterým tu diskutujeme je pozoruhodné, že o obsahu knihy nic neříká: "Monografie, které vznikají, jsou velmi zajímavé a komplexní. Kladou si za cíl nejenom zdokumentovat historický vývoj těchto objektů, ale nabídnout i zařazení do kontextu, ať již světového nebo domácího," uvedla Goryczková." Tak jsme si diskuzi o kontextu rozproudili sami. Mne zajímá především to, že po fázi nezájmu a odporu k brutalismu teď letí fáze jeho adorace, a já se těším, až si v těch kladech a záporech uděláme jasno i ve vztahu jak k okolní zástavbě, která je IC popřena, tak k dnešní době, jestli je ten přístup následování hodný. U Kotvy to vidím nadějně, tady spíše ne. Až půjdu okolo NPÚ, tak na knihu kouknu v jakém modu je psaná.
Kniha on-line!
Vích
| 22.02.20 12:16
Tak pozor, kniha je ke stažení zde: www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/zpravy /50409-publikace-hotel-intercontinental-v-praze-je-nyni-k-di spozici-i-v-on-line-verzi
Při rychlém nakouknutí mi přijdou úžasné skici interiéru a návrhy mobiliáře od Jana Šrámka. Existuje vůbec o něm souborná publikace? Jeho kresby mají výrazné výtvarné existenciálně poetické kouzlo, jaké se moc nevidí.
Pozoruhodná je situace návrhu z roku 1968, kde je vidět, že měla být zbořena i škola v Dušní a prostor měl být propojený ke sv. Šimonu a Judě. To vysvětluje dnešní nedorazy. Typické je supereufemické vyjádření od Filsaka: „Praha je přece nekonečně bohatá na skvosty uměleckých a architektonických památek, paláce staré Prahy mají osobitou atmosféru. Na to všechno jsme chtěli naším hotelem navázat a dát mu i onu nedefinovatelnou pohodu s fluidem šťastného domova, atmosféru, kterou právě nejcivilizovanější svět v důsledku technického odlidšťování postrádá...“. To si nezadá s dnešním sloganem Penty "Masaryčka spojuje". Mód knihy je tendenční v duchu módní adorace brutalismu. Myslím, že není náhoda, že Kotěrova regulace je v knize zamlčena a že na kritiku vytlučeného kontextu nedošlo a hlavní urbanistický význam hotelu hodnotí jako jednoznačný přínos. Jsme zde v naší debatě nechtíc zaplnili informační díru. O čem akademici a památkáři diskutují?
... No vo čom, vo čom?!
šakal
| 22.02.20 05:32
... No vo tom, esi je to památný nebo vůbec nejvíc nejpamátnější! Na nějakej urbanismus - nebo dokonce kontext(!) - sere pes,
"ke sv. Šimonu a Judě"
Dr.Lusciniol
| 23.02.20 05:41
Vim, ze ve skole nas to tehdy neucili, pane kolego, tak ne kazdy muze vedet, ze sv. Juda Tadeas (*po 10-62) byl svaty (ne svata) jeden to z dvanacti (apostolu). Spolu se sv.Simonem odesli do a zahynuli v Persii, proto asi maji tak casto spolecna vysveceni kostelu. Ale lidem je mnohem znamejsi jako sv. Tadeas, patron to beznadejnych pripadu (i za mne se pry jiz nekolik lidi k nemu modlilo).
Ale kdyz uz u toho nabozenstvi. V teto zde probirane knize jeji pisatele (t.j. ocividne gramotni ale ne jeste spisovatele) tvrdi, ze arch. Filsak byl "bigotni katolik". Vysvetleni ci priklady k tomu ale nenabizeji. Mozna i chodil do kostela ?!? Tak to musim byt "bigot" i ja. Pracujice v jeho atelieru (tehdy slo o mene nez 20 lidi a na hotelu o mene nez polovinu z nich) jsme se dosti poznali (napr. kdyz jsem mu jednou rekl, ze posledni 2 roky me skolni dochazky jsem stravil v "polepsovne" tak s usmevem se sveril, ze byl take v "polepsovne", za valky, nekolik let v nacistickem koncentraku). O nabozenstvi nikdy nepadlo slovo. Naopak, byvse sefem, samozrejme jsem predpokladal, ze je komunista (jak tomu byvalo tehda zvykem).
Neznam nikoho z puvodcu te knihy (mimo Slapety a Sedlakove) natoz jejich vek a zkusenosti. Ale budou bud tak stari, ze jiz (a jak radi) zapomneli a nebo tak mladi, ze toho hodne jeste nevi. Napriklad jiz zde zmineny dr.Baumelt neni nikde (jmenem) v knize uveden. Jen poznamka, ze prvni statik (on) "zustal koncem roku 1968 ilegalne v zahranici" a novy statik (jmeno chybi) "na zaklade propoctu prosadil zbourani jiz postavenych nosnych sloupu a zesileni zakladovych patek a nosnych piliru". Bez dalsiho vysvetleni to vypada jako duvod toho nezakoneho odchodu, ne li i opozdeni stavby o nekolik let. Tak to ta svycarska univerzita do toho pekne "slapla", pozvati si takoveho neumela ! Pak ale vidim, odkud pisatele cerpali a ono to je zprava z 9.8.1971.
Ale jeste k te Vasi "adoraci" brutalizmu. Ja si myslim, ze ti "adoranti" by se meli klanet nejdrive pred jinyma modlama, nez touto. On arch. Filsak byl bezesporu mistrem silnych gest, treba hned v Brazilii (snad jen arch. Prager ho v tom, ale jenom v tom, predcil). V tomto pripadu je naprosto zrejme jak, od sveho prvniho navrhu z roku 1964, stale vice poznaval misto zamyslene stavby a snazil se k nemu prizpusobit. Zde, pod jeho tehdy obvyklou a v moderni architekture naprosto beznou horizontalou, resi vsechna pruceli*, pro nej ne obvyklym , vertikalnim delenim a stridanim povrchu, jakoz i duraznym rozdelenim hmoty stavby, na ctyri vyrazne jine casti. Vsak take, v jeho pozdejsim navrhu (s arch. Hacmacem) na hotel na namesti Republiky (1970) jeho pruceli opet primo kvete pohledovym betonem.

* Zcela mimochodem. Nedavno jsem nekde na siti cetl arch. Geberta, prohlasujicim se puvodcem techto pruceli. Co si pamatuji, tak to byl arch. Bohacek, ktery na nich tydny (ne-li mesice) soustavne pracoval, ostre sledovan arch. Filsakem.

vo čom?!
Vích
| 23.02.20 09:13
Co mám informace, tak interiéry od Šrámka se nedochovaly, hotel má být totálně odstrojený na kostru, dispozičně přeřešený a zateplený novým pláštěm s novými okny. Z interiéru nezůstane nic. Z památkové podstaty tam zůstane jen ta nedokončená urbanistická destrukce. 70. let. Já být památkářem rezervace, tak si to jdu hodit. Jako kontextuál 21. století mlátím čelem do klávesnice. Zato určitě může spiknutí Babiše, Zemana, Penty a Číňanů s Putinem dohromady, jinak to nedává žádný smysl. Prostě neonormalizace v nových šatech.
Jo... jeste dotaz...
šakal
| 24.02.20 12:53
... Byl ten autor fasád Radim Boháček?
Autorství fasád a spoluautorství hotelu Intercontinental
Jiří Gebert
| 24.02.20 10:45
Na projektu jsem ve dvojici s Karlem Filsakem pracoval od chvíle kdy se v květnu 1967 začalo s projektem uvažovat. Tvůrcem návrhu fasád jsem já, Jiří Gebert. Pokud je způsob jak přidat do diskuze obrázek rozpisky v JPG, doložím z dokumentace ke stavebnímu povolení. Fasády celého objektu byly v době mého rozchodu s Filsakem již navrženy včetně návrhu keramických dlaždic a úpravy pohledového
betonu, vstupních portálů atd. ty se proti stavebnímu
povolení nezměnily. Filsak v dalším projektu hotelu Prezident na kvalitu Intercontinentalu ve spolupráci s Hacmacem nedosáhl. Na rozpisce jsou uvedena jména v tomto pořadí:
Karel Fisak, Karel Bubeníček, Jaroslav Švec, Jiří Gebert, Irma Dvořáčková
do atelieru Epsilon jsem nastoupil po konkurzním řízení v březnu 1967,
Projekt Intercontu začal velmi opatrně přibližně v květnu. Návrh fasád z mé ruky i hlavy byl přijat na gremiální poradě hl.architekta. Skupinu zpracování projektu fasád jsem vedl a koordinoval a určoval řešení dispozic hotelových pokojů k nepravidelné fasádě.. V té době byli ve Sružení projektových atelierů,střešní organizace atelieru Epsilon, zaměstnáni tito žijící kolegové Zdenek Rothbauer,(Beta),který mne na konkurz upozornil. Radim Boháček pracoval v Epsilonu od jeho vzniku.(později byl na stáži v Bufallo USA a tak na projektu pracoval částečně, jak může sám doložit). Karel Bubeníček na návrzích nepracoval pro poškození zraku, Jaroslav Švec přišel jako praktik ke stavební koordinaci projektu. Mohu poskytnout nejen rozpisku ale i audio.záznam interview na NPU. S mnoha detaily osobního konfliktu s arch. Filsakem k invazi vojsk Varšavské smlouvy přímo 21. srpna 1968. ( cituji: Jirko, architektura bude v každém režimu) V té době byl již podána žádost o stavební povolení s mým návrhem,který Karel Filsal svým velkorysým koncepčním myšlením umožnil. nicméně z obav před jménem potenciálního emigranta jméno Gebert později nahradil v rozpiskách Vašek Hacmac svým jménem.
... Tý jo!...
šakal
| 24.02.20 02:36
... To jsou, panečku, peripetie! (7:- D)
dr Lusciniol
JIří Gebert
| 24.02.20 08:56
pane Lusciniol vaše infomace jsou falešné. Radim Boháček odešel z atelieru Epilon ještě přede mnou. Že by ho ostře Filsak sledoval? Já si na vztah s Filsakem nemohu během spolupráce stěžovat, na rozdíl od většiny zaměstnanců. Na fasádách jsme spolupracovali s Radimem, vzpomínám na návštěvu v cihelnách Břasy. Václav Hacmac do mého odchodu k fasádám ani nečuchl, při návštěvě o velikonocích 1969 jsem ho přistihl jak maže z rozpisek mé jmého.Prý na příkaz K.Filsaka? Když jsem se Filzaka na to ihned zeptal, křičel že mi jako zrádci a příteli imperialistů dává okamžitou výpověď, což samozřejmně nemohl a zůstal jsem dále zaměstnncem SPA. Byl jsem na roční neplacené dovolené v atelieru von Wertz u Ottow v Mnichově. Po návratu do Prahy v říjnu 69 jsem začal pracovat pro atelier ETA. Uveďte prosím zdroj Vašich informací. i vaše jméno je mi neznámé. Mohu dnes prohlásit,že Intercontinental je dobově podmíněný pokus o tvarovou pestrost jaká je Praze vlastní. Na rozdíl od ikonických staveb jako obchodní dům Máj. Naopak hotel Prezident je s ohledem na klasický a vyvážený původní objekt SIA, stavba neurvale rušící obraz nábřeží.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve vyjímečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.