Vložil
Tisková zpráva
06.05.2013 22:25

zpět na článek
40 komentářů
Pozdní moderna,
Vích
| 07.05.13 02:51
druhá moderna, neomoderna, tekutá moderna, všechny ty velké nepřívětivé budovy jsou všude na světě, to není výplod socialismu. Otázka zní, proč je chránit, proč si jimi ničit města, když ze stejné doby existují stavby ohleduplné a inspirativní.
...Tedy,...
šakal
| 07.05.13 11:36
...pane Víchu, zcela s Vámi souhlasím ...až na jedno: JSOU TO VŠECHNO VÝPLODY SOCIALISMU!

... Je mi líto (7:- /)
Vyplody socialismu.
T.Fiala
| 08.05.13 06:17
Zacnu to pouzivat jako soukromou estetickou kategorii. Trefne. Zevseobecnujici a zaroven i hodnotici. Pomuze vyporadat se s vetsinou soucasne produkce. Dekuji.
Nesouhlas
Ne-architekt
| 08.05.13 07:16
Opět mám pocit, že se vylívá s vaničkou i dítě.
1. Nebylo vůbec definováno, o které "velké nepřívětivé budovy" vlastně jde. Máte na mysli třeba budovu hotelu Internacional, která je hrubým importem, stylově naprosto cizorodým elementem v našich poměrech? Na druhou stranu je dnes už usazená, stala se do jisté míry kýčem... a stalinskou gotiku někteří označují za analogii předválečných mrakodrapů amerických. Nebo jde o Novou scénu ND, budovu FS (obě obdivuji stále více) nebo Pakul?
2. Budovy nejsou "výplodem socialismu", ale dílem lidí, kteří je v dané epoše navrhli a realizovali. Ne všichni tvůrci té doby byli socialisté, komunisté, normalizátoři. Bohužel ta doba trvala příliš dlouho na to, aby byla vnímána takto černobíle.Něco se povedlo víc, něco méně, jako vždy při lidském konání.
3. Není to poprvé ani naposled, kdy se vládnoucí moc podepsala výrazně na tváři našich měst. Dokonce si myslím, že demonstrace ideologie pokusem o ovládnutí veřejného prostoru je jedním ze základních rysů každé epochy (rozhlédněte se kolem sebe), Nakonec tím ale v dlouhodobém horizontu vzniká mnohovrstevnatost, která je tím, co např. v Praze obdivujeme.
4. I v dávnější minulosti šlo z dnešního pohledu často o násilná řešení (stavba barokních kláštěrních komplexů v centrech měst také byla mimo měřítko své doby, vytvářela neprostupné bariery atd., viz např. i takový Sv.Mikuláš na Malostranském náměstí by byla z dnešního megalomanská ideologicky podbarvená investice (a tehdejší tvůrce dnes nikdo neoznačuje za "prorežimní".)
5. Od 19.století se prosazuje vedle státní a církevní moci ve velkých investicích soukromý kapitál, vznikající na základě svobodné soutěže. A ani přes tuto demokratizaci nelze říci, že by tato nová architektura byla automaticky lepší. (Čili opět: je to jen o lidech.)
6. Ke zhodnocení (nejen architektury) posledních 50 let nám zatím chybí dostatečný odstup, V debatách je stále znát mezigenerační řevnivost, osobní animozity, dogmatický pohled, malé vědomí světového kontextu,,, To vše přece známe z minulosti. Nelze tedy jinak, než tuto architekturu prozatím preventivně chránit, abychom ji v kontextu budoucho vývoje mohli třeba i ocenit a nemuseli pak na ni vzpomínat jen u fotografií.
Ideologie
Jan Brejcha
| 08.05.13 08:42
konkrétního politického režimu se nedá tak lehce použít na všechny objekty vznikajících ve východním bloku ani na západě.
I u nás se dá vliv politického diktátu v architektuře po velkém zjednodušení rozdělit minimálně na tři období - 50.léta (sorela), 60.léta (brusel) a období normalizace (brutalismus, mašinismus, ....). Každé období má jiné podmínky, možnosti, příležitosti a vztah k architektuře ve světě. Dívat se na ně pouze jako na výplody socialismu by byla chyba. Je dobře, že se o tom dnes diskutuje.
???
Vích
| 08.05.13 10:36
ve východním bloku a v Číně, ano, to je socialismus se vší tupou mohutností, ale co ty německé, francouzské, španělské a americké? Nebo to, šakale, chápete jako socialistickou internacionálu? do socialismu patří i všechny ty korporátní krabice, co jich na světě je? ...vlastně asi jo, u nás to živil posledních 20 let bankovní socialismus. Ale co taková budova FBI na Floridě od Edgara Hoovera?
http://en.wikipedia.org/wiki/J._Edgar_Hoover_Building
ŠAKALE, JAKO VŽDY JSTE DOST MIMO.
architekt
| 08.05.13 12:55
díky za koment od ne-architekta.
naštěstí někdo, kdo čte tyto diskuse používá mozek "kontextuálně".
budova FBI na Floridě od Edgara Hoovera?
takyarchitekt
| 08.05.13 02:23
Je vseobecne znamo, ze J. Edgar Hoover (1895-1972) se zajimal o mnoho a mnohe a v FBI se snad ani mys nehnula, bez jeho vedomi. Ale, ze by pro FBI navrhoval i baraky?
Oprava
Vích
| 08.05.13 04:18
J. Edgar Hoover F.B.I. Building ve Washingtonu je z roku 1963 od architekta Charles F. Murphy. I tam řeší, jestli tu obludu chránit a proč http://www.planetizen.com/node/59026
>>Ideologie.
T.Fiala
| 08.05.13 05:55
Ano. Tak by se dal nazvat "software", který vytěsnil kulturu v "lidech o kterých to je" (Ne-architekt). To se však stalo na východě i na západě.
Vedeme li uvažování takto, nabízí se přirozeně možnost dívat se na sorelu, brusel i brutalismus jako na výplody socialismu. Tak jako skokany, ropuchy i rosničky nazýváme žabami. Proti žabám nic, to jen příklad taxonomie.
Ale proti slovu socialismus, (podobně soudruh) taky nic nemám. Mrzí mne, že 20. století je ukradlo pro jazyk lži a tedy prázdnoty.
A (nikoli kupodivu) jsme tímto znovu u architektury.
Pche - Vsechno je to o lidech...
Jan Sommer
| 08.05.13 11:19
To je možná pravda. Ale to pořád říkali ONI, že to dost dobře nefunguje, jelikož lidi dosti důsledně neplnějí plán. Prostě se pod toto mámivé zaklínadlo dá schovat kde co (možná všechno °¿°). Podobného kalibru je to srovnání s malostranským svatým Mikulášem, o kterém jsem myslel, že už vychází z módy. Ten kapitál jako produkt svobodné soutěže... I to je složitější (jak se pak jinde rovněž říká, i když v jiné souvislosti). A ten potřebný časový odstup k "objektivnímu" zhodnocení, tak to taky, pardón, neberu (rozumíte, přeci když se zabývám starými stavbami, hledám i jakési cesty k porovnávání třeba se současností; nemůže mi z toho kus vypadnout; samozřejmě je můj názor součástí toho všeho, když se třeba vyvíjí v kontextech...). Některé z těch staveb, možná řada, mají jakýsi výtvarný náboj, vzácněji i detail. Ale třeba zasazení do prostředí (viz např. starý i nový Ruďas) ijv. vypovídají o mnohém. Vypovídají i koncepty staveb, které se nerealizovaly, takže nebyly postiženy realizací (kdy se třeba mnohé svádí na "diktát" stavebních firem apod.), třebas http://flic.kr/p/ehnuDK.
Je to i o našich vzpomínkách
lasifa
| 12.05.13 07:46
Obecně bych byl u architektury po druhé světové válce opatrný s památkovou ochranou. Proč, to by bylo téma na velice rozsáhlý článek a obávám se, že v něm (i v reakcích oponentů by šlo hlavně o emoce). Já tu uvedu jen jeden důvod, díky zprůmyslnění výstavby a množství staveb je prostě DLE MĚ památková ochrana problém. Zdali chránit některé (o čemž je článek), já říkám ano. Ideologie té doby -ano, je to problém, zejména pro ty čtenáře archiwebu, kteří za komunistické diktatury byli nějak perzekuováni, museli odejít ze zaměstnání či ze země, či to schytali jakýmkoliv způsobem. Pro tyto lidi je ta architektura symbolem doby, na kterou by rádi zapomněli. Já jako příslušník husákovské generace si dovolím luxus ideologicky neškatulkovat (fakt tím nikoho nehanobím ani nesnižuji ničí názory) a brát ty stavby takové, jaké jsou. Dobré, špatné, esteticky nějak kvalitní či šunty. Ideologii té doby si já vyřeším tak, že tu či onu stavbu pojmu jako doklad té doby. Jak psal pan Sommer (ikdyž on to asi myslel jinak), nemůže mi z historie něco vypadnout, já pro sebe musím architekturu minulých století brát tak, jak přicházela od počátků až doteď a soudit každé období stejně (to znamená samozřejmě z hlediska mé doby, což je samozřejmě pro leckoho hledisko nepřijatelné). Jinak, i já se domnívám, že architektura období komunistické diktatury byla realizována v evropském a světovém kontextu (brutalismus a jiné styly) a jen byla po komunisticku defornována (už to psali jiní: unifikace, diktát betonárek, průměrnost soudruhů, kteří rozhodovali a přidělovali finance). Tím chci říci to, že na Západě nacházím ze stejného období množství odpudivých staveb, které mě iritují víceméně ze stejného důvodu jako naše architektura.
Tím chci říci také to, že ze stejného důvodu sám za sebe beru i mussoliniovský rádobyřímský klasicismus, klasicismus hitlerovské doby i jakýsi tradicionalismus běžné bytové výstavby nacistického Německa. Myslím totiž, že ty baráky nemůžou za to, jací darebáci (Albert Speer například), nebo průměrní, nebo ustrašení kariéristé je stavěli nebo navrhovali, či komu to bylo stavěno či ve jménu koho to bylo stavěno.
Ale, jak jsem již říkal, dobou diktury komunistické jsem byl dotčen málo, o starších režimech nemluvě, proto si můžu luxus této tolerance dovolit, neb mě nic nestojí. Ale jak mi roky přibývají, tak své názorové oponenty v tomto chápu či se o to snažím.
JSOU TO VŠECHNO VÝPLODY SOCIALISMU!
Dr.Lusciniol
| 13.05.13 02:14

Pak, mám li tomu rozumět, všechen ten nádherný "Mezinárodní sloh" (International Style) u nás mezi válkama byl výplodem kapitalismu? Pikantní, vzhledem k tomu, že tehdy většina umělecké obce, včetně architektů, byla politicky značně nalevo. U "Katedrály všeholidu" to pak znamená, že její původní gotická část byla výplodem feudalismu a její novogotická dostavba výplodem kapitalismu? Nezačíná to vypadat až moc nemotorně (marxisticky)? Obzvláště pak, že všichni ti architekti, co "plodili socialisticky", začali "plodit znovukapitalisticky", ihned od zazvonění klíčů, na Václaváku?

I don't think so. To by pak například ten Žižkovský trojpyj nebyl nikdy dokončen a naopak (takto mu byvše odzvoněno) by byl okamžitě stržen. Leč, tento drzý "výplod socialismu" již po tom zvonění byl nejen dokončen, ale také již i technicky jednou obnoven a jak to vypadá, nevadí valné většině společnosti, ba mnohýma je i milován. Vědomí společnosti se mění mnohem pomaleji, než bychom si třeba i přáli.

Sice i v této sebeprohlášené nejneznabožské zemi světa stále máme dělení dějin narozením Spasitele, ale dělit zde architekturu na "před plyšákem" a "po plyšáku" vidím poněkud za vlasy přitažené. Zato "Sorela" (socialistický realizmus) jako sloh architektury u nás obstojí lehce. "Brusel" se projevil více ve vnitřním zařízení, nábytku a vůbec v průmyslovém návrhu (shrnuto česky: "dyzájnu"). Ostatní slohy (brutalismus atd.) jsou již zcela světové.

re:lasifa
Já patřím k těm, kteří ihned po bratrské pomoci odešli. Moje matka později sdělila vyšetřujícím úřadům, že jsem odešel z mladické nerozvážnosti a touze po dobrodružství. Ono hledat dobrodružství ve Švýcarsku musí býti vskutku mladicky nerozvážné. Osobně to pro mne nebylo lehké, opustět místo a lidi které jsem miloval a možná již neměl nikdy vidět, ale po těch pár měsících svobody Pražského jara jsem nebyl schopen strčit svou hlavu zpět do chomoutu. Takže jsem nebyl "normalizován" a snad i proto to dnes nevidím tak ideologicky, jako ti, kteří to svinstvo museli přežít.


Moje hledisko(-a)
Jan Sommer, hlas z hnojiste
| 13.05.13 07:02
S tím známkováním "chomoutů", to nevím. Že někdo vidí, byť s určitým znalostním omezením, jinak architekturu "před", a jinak "po", může mít svou logiku, což zase dalšími paušalismy nevyřešíme. Ale se samozřejmě bez nich neobejdeme – jsou součástí toho všeho.
S tím kapitalistickým ploděním... Ona velká část "slávy" sorely spočívá v tom, že od architektů po leštiče podlah či oken "to" bylo "všechno" školeno za starých časů. Tak dílo drželo a mělo proporce i povrchy... A tak to do značné míry trvalo ještě za toho "bruselu".
Vědomí společnosti bych se nedovolával, protože ji většinou tvoříme my chomouti.
Trochu snůška, pane doktor...
konference je i pro vás
památkář
| 14.05.13 12:26
Moc pěkná debata, jen se nevysilte a hlavně přijďte tedy na tu konferenci, ať to není jen soubor monologů předem daného programu - není snadné vzít odpovědnost za to, zda se něco má skutečně chránit a třeba i s veřejnou finanční podporou restaurovat či zda převzít teze některých z vás, že jde o přežitý socík, včetně typizace a není důvod cokoli petrifikovat...Kde jinde než na této konferenci si to lze upřímně probrat a hledat společenský konsensus. V době, kdy i řada kvalitních starších staveb není kulturní památkou (např. většina novorenesančních škol konce 19. století, slavné vily -ani ty, co jsou v úspěšné edici Foibosu) a lze ty stavby bořit, zásadně ničit dost šerednými změnami. Je těžké v tomto státě, kde politici s oblibou říkají, že památek je moc hledat právě argumenty pro ochranu staveb, v jejichž jménu byly často bořeny cenné stavby či i větší stavební celky starší (Liberec a Hubáčkův Ještěd, Česká Lípa a Přikrylův Uran, Kotva a Pragerovo FS v Praze...)...jen přijďte!
my chomouti
Dr.Lusciniol
| 14.05.13 10:27

Nevím zdali to je tím, jak píši, či jak to pane Sommer čtete, či se cítíte. Že ze sebe děláte chomouta za to nemohu. Pro mne "chomout" není zádná osoba ale OSOBNÍ pocit toho co jsem cítil když vyrůstaje v tom "ráji pracujících". Jinak ti architekti "před" a "po" jsou stále titíž lidé. Nakonec to bezděky říkáte i Vy, když oceňujete úroveň znalostí a práce toho pokolení vyrostlého ještě za první republiky, které v té se shora nařízené "sorele" tvořilo místa jako Poruba, Zdaboř a další. Prostě, dobrý hudebník zahraje dobře jakýkoliv nápěv, jako špatný zahraje špatně i tu nejkrásnější melodii. Není vlastně špatných slohů, jen špatných staveb, či věcí, v nich provedených. A kdo jiný vytváří vědomí společnosti, než sami lidé ji tvořící (vcetně těch Vašich "chomoutů")?

Trochu snůška, pane Sommer...
konference je i pro vás?
Vích
| 14.05.13 03:52
Na mne pozvánka působí, že je třeba tyto památky chránit jako obraz tehdejší doby. To je ale už debata památkářská, kdy je vše odkaz nějaké doby a nějakého myšlení a na tom je třeba držet palec. Z hlediska rozvoje města to je rigidní přístup. Když by se diskurz soustředil na to, co je skutečně krásné a přínosné, co města, i ve světovém měřítku, povzneslo k větší slávě a rozkvětu, umožnilo by to i kritický přístup. Plošné demolice, úpadek řemesla, ztráta kompozice a charakteru, dopady desurbanizace, celý ten horror vacui moderní společnosti o ztrátě zodpovědnosti a smyslu, společenská krize, jejíž důsledky sklízíme, to je pro mne přístup bez stigmat a předsudků. Pokud se odpor přičítá jen nepoučeným laikům, je konference už předpřipravená k předem známým závěrům, že byť se to někomu nelíbí, i toto je projev lidské činnosti a kritika je nepochopení ducha doby. Ale neměla by kritika směřovat k tomu, aby se město zhodnocovalo? Takhle se na to koukám jako iniciátor revitalizace města.
ad pánové Vích+Lusciniol
lasifa
| 15.05.13 12:48
Re:Vích: Reurbanizace-máte pravdu, ono je to přinejmenším stejně důležité jako ten ideový přístup. Ten problém "socarchitektury" je takové dva v jednom. Já bohužel na konferenci nedorazím, budu si v tu dobu se studenty vychutnávat post-sudetoněmeckého genia loci v Rychlebkách. Vy byste tam být měl, urbanistický pohled je dnes stále málo brán v úvahu.
Re:Lusciniol: Díky za tu osobní poznámku, často si dnes říkám, zdali bych dnes přežil znovunasazení chomoutu (rudého, hnědého, černého...). Kéž je ta úvaha jen akademická. Pocity trvalého opuštění domova (nějak nemám rád slovo vlast) Vám a ostatním s podobným osudem fakt nezávidím. Naopak, znát externí pohled na jakoukoliv domácí věc je vždy dobré, ikdyž se to někdy příčí mým názorům. Však od toho ty diskuze jsou. Škoda, že na té konferenci nemůžu být, je to téma, které dost řeším.
re lasifa
Vích
| 15.05.13 11:07
Tento druh konferencí, kdy výběr příspěvků naznačuje směřování a oponenti jsou odsunuti do publika mi nepřijde korektní. Podobně probíhala poslední konference o výškových stavbách, kdy jsou oponenti označovaní jako zbytečně vášniví a neprofesionální. Profesionální diskuze o hrozbách modernismu proběhla, co si pamatuji, v Německu v 80. letech, když do Frankfurtu vstoupily mrakodrapy. Tehdy tam v televizi běžel seriál Architektura na scestí. U nás se tato debata vede stále jen v okruhu iniciativ, jejichž řady každoročně rostou. Školy, památkáři, útvar rozvoje, média tuto problematiku neberou na vědomí nebo ji bagatelizují. Ztráta citlivosti k prostředí, ve kterém žijeme, je hluboce zakořeněná. Včera jsem jel okolo posledního a možná největšího díla Karla Pragera - okolo hypermarketu Park Hostivař. Nejedná se o problém architektury s rudou hvězdou, je to problém moderní společnosti a její cesty do zapomnění.
ještě jednou pozvání
památkář
| 15.05.13 09:25
Nojo, pane Víchu, máte možná pravdu-program konference, resp. její "keynote speechers" jsou už v programu pevně dáni a na diskusi asi nebude dost času. Je taky pravda, že byly i konference, kde se plánovitě nechal čas na diskusi a pak bylo trapné mrtvo - nikdy není snadné odhadnout zájem o referáty, resp. nést i kůži na trh. Standardní konference se taky chystají spíše rok předem s jasným "call for papers" a pak výběrem z přihlášených anotací, aby to bylo vyvážené. Tady se většinou vylíhnou akce s hotovým programem (taky si pamatuji - nejednu- investory manipulovanou oslavu výškových staveb a rozumování na téma jejich práva na ničení panoramat našich demograficky stagnujících měst, hlavně v době, kdy vrcholily nervy s Pankrácí). Je ale také korektní říci, že se všecko učíme za pochodu, není tady ani stálá organizační platforma, která by vybraná architektonická témata dlouhodoběji a důsledně profesionálně pěstovala. Semináře v prostorově omezené budově ČKA tam nepočítám. Je taky pravda, že název akce "Architektura s rudou hvězdou bez stigmat a předsudků" až moc divně předjímá pozitivní pojetí a nakonec to paradoxně stigmatizuje organizátory a v osobě rozhovoru s GŘ NPÚ i památkáře jako milovníky této architektury - tak to je opravdu OMYL a uvnitř naší instituce to vůbec není takto vydiskutované (!!) I v NPÚ jsme byli překvapeni, že se to koná pod vedením generální ředitelky, bez většího "interního náboru názorů".....tím spíše to berte jako šanci včas vést debatu vyváženou, není důvod, aby šlo o sestavu k dané tvorbě vstřícných referátů. Platí ale i ta skutečnost, že ne všichni architekti, kteří vytvořili v socialistické zemi, by měli mít tu smůlu, že se jejich celé dílo prostě hromadně odsoudí, popř. volně nechá napospas přestavbám a boření. Myslím, že pořadatel to s tou "rudou hvězdou" prostě zvoral, protože po přečtení doplňkových komentářů a obou článků si myslím, že na konferenci by chtěli hovořit o produkci dané doby než o nějakých OV KSČ. A opravdu je důležité i vědět, zda pro stavbu doby socíku zařvaly starší cenné stavby či celky anebo jde o povedený kulturák či školu v rámci tehdy nově stavěného sídliště - takže to nevzdávejte...téma je pro všechny, co tu žijeme či zdáli dění sledujeme, přece jen důležité. Je taky pravda, že v daném termínu 13.6. konferenci konkuruje i řada dalších i "památkovějších" akcí jinde, takže třeba bude místa dost a na diskusi prostor.
děkuji za pozvání,
Vích
| 15.05.13 11:35
ale je to po všech stránkách velice náročné. V 70. a 80. letech se i u nás objevily postmoderní stavby, které posouvaly vývoj architektury dál. Ty ale nejsou dosud zmapované. Místo toho se adorují nabubřelá zbytnělá monstra. Pravděpodobně vše slouží k ospravedlnění těch dnešních, které vývoj architektury petrifikují do sklobetonové krabice. Když si budeme vážit z minulosti vtipných, citlivých a svěžích staveb, budeme takoví i dnes. Jestli ale legalizujeme tehdejší stavební agresi, tak se jí nikdy nezbavíme.
ano, nechválit bezhlavě blbosti
památkář
| 16.05.13 12:02
Do třetice souhlas, debatu je potřebné košatit a nenechat převládnout názor, se kterým nesouhlasíme - platí obecně, nejen v architektuře. Tehdejší stavební agrese je pěkné sousloví, budu také užívat.
výklad historie
Vích
| 16.05.13 10:06
Interpretace normalizace je aktuální záležitost, tím více je důležité si dávat pozor na správné rámování diskuze a nepředjímat ji. Je to podobné jako v politice, když se Klaus prsí, jak šedá zóna tiše a hrdinně bojovala s okupací na rozdíl od hrstky samozvaných disidentů. To je jeden výklad. Druhý je, že nebýt pár jedinců, kteří si tragédii situace uvědomovali a vzdorovali tupému režimu socialistického koncentračního tábora, tak tu bylo sebevědomí lidí zdecimováno a revoltující studenti neměli v 89. z čeho vycházet. Podobně je to s architekturou, můžeme chránit paneláky a nákupní střediska a papalášské rezidence jako projev doby, nebo hledat místa pozitivní deviace, kde se objevily humánnější formy stavebnictví s kontextem, měřítkem a detailem. To období bylo hluboce úpadkové a z té devalvace hodnot jsme se dosud nevzpamatovali, jak vidět na pokryteckém formátu konference. Srovnávat období totalitně normalizačního stavebnictví a gotiku, to mě teda dokáže nadzvednout!
ad pan Vích
lasifa
| 17.05.13 08:20
Možná to vidíte moc pesimisticky a vyhraněně, já si totiž myslím, že je třeba chránit, nebo aspoň udržovat nebo přinejmenším nepopírat to, co je dobré, bez ohledu na ideologii. Mě osobně tam pak spadají i ty ostrůvky pozitivní deviace, ale i těch pár rezidencí a obchoďáků, které mají úroveň a kvalitu a které nepostrádají lidský rozměr (vlastně ani s tou Kotvou tam, kde je, nejsem zcela smířen). Paneláky asi nikdo chránit nechce, byť vidím li dnes modernistické drůzy současných bytovek, tak mi některé paneláky připadají jako div ne klasicky elegantní (to jsem samozřejmě v rámci zkratky velice nadsadil). Normalizace úpadková byla, u sorely a bruselu bych to tak nepojmenovával a dokonce by se u těchto stylů výraz pozitivní deviace dal leckde použít. Anebo jinak-ta stavební agrese je geniální pojem, ale ona je problémem minimálně od 30. let. Já ty bolševiky vidím tak, že jen k perverzní dokonalosti dovedli to, na co jsme tu zadělávali. Jak říkáte, podobně jako u politiky, je ten problém širší, možná i v architektuře budeme muset přehodnocovat až někam k 19. století.
sorela, brusel
Vích
| 17.05.13 10:36
s těmi já taky problém nemám, jsou velmi uvěřitelné a v kontextu doby i odůvodněné, stejně jako předcházející funkcionalismus. My máme tendenci hodnotit každých 20 let samostatně, což do jisté míry platí, protože každá generace revoltuje předchozí. Ale lze nahlížet v celku i celý modernismus od 1918 po dnes a nacházet silná období a i ta slabá. Pro mne moderna vrcholila heroickými stavbami v 60. letech, kdy se ale i vyčerpala, znevěrohodnila a zprofanovala. Od 70. let jsou důležité kontextuální přístupy, proto pozdní modernu považuji za úpadkovou stejně u nás jako v Americe nebo v Číně. Toto období bych přirovnal k husitským nájezdům a plenění, které se projevuje business centry, paneláky a sídelní kaší. Ano, je to důsledek předválečné utopie, která se zdála okouzlující, ale platí indiánské přísloví "když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni!".
>>Vích
T.Fiala
| 17.05.13 06:15
Peníze nejsou kůň. Takže aktuální je čínské: Kdo jede na tygru, nemůže sesednout.
Teď mne napadá česká parafráze: Když zjistíš, že jedeš na mrtvém tygrovi, zrychli!
Tygr výdělku velké stavby jistě žene kupředu.
Vích
| 18.05.13 01:51
pro banky je jednodušší mít jeden projekt, jednoho dodavatele, jednoho developera. Z hlediska otevřené konkurence je ale efektivnější místo jednoho domu za miliardu stavět deset domů po 100 milionech, ceny by byly díky konkurenci nižší a výsledek pestřejší a obyvatelnější. To by se ale městské čtvrti musely chopit své seberegulace a individuální výstavbu decentralizovat a diverzifikovat.
Decentralizace...
Winter
| 18.05.13 05:20
...a kdo by tu decentralizovanou výstavbu jako platil? To by jako developer rozsekl tu zakázku do deseti?

No nic... zpátky k tématu.
>>Vích
T.Fiala
| 18.05.13 07:53
Ano, mate svoji kvalifikovanou pravdu. Vsak rec je o penezich. O vydelavani penez. Penize nic z toho, co jste vyjmenoval, n
decentralizace
Vích
| 19.05.13 12:50
by vedla k tomu, že by si individuální investoři stavěli jednotlivě své vlastní domy. Ne že jeden developer se 70% úvěrem postaví celou čtvrť a pak to 2x dráž prodá. Domy se mají stavět pro konkrétní majitele. S tématem to úzce souvisí, centrální velké peníze dělají velké domy a velké zisky. Individuální menší peníze dělají menší domy a menší zisky, ale výsledek je udržitelný, ne že se nesmyslně nafukuje realitní bublina neprodejných nemovitostí.
dnešní centralizaci
Vích
| 19.05.13 06:53
dobře popisuje Martin Kloda http://kloda.blog.respekt.ihned.cz/c1-59431520-sekyra
Pan...
Winter
| 20.05.13 07:57
...Vích chce zbourat kapitalismus! ,-)
re Winter
Vích
| 20.05.13 01:37
diverzifikace investic v době splasklé realitní bubliny a 6leté krize může být spíš obrodou kapitalismu, který sklouznul do kartelových dohod. Kapitalismus nemusí být v rozporu s demokracií, kterou máme v Ústavě.
ad pan Winter
lasifa
| 21.05.13 09:26
Kapitalismus není dogma, je to systém, který naplno funguje ne více než 150 let a za celou tu dobu prodělal dost změn. Ještě jinak - kapitalismus je legitimní jen pokuď nějakým způsobem optimalizuje hospodářství. Až tomu tak nebude, evolučně se vyvine systém jiný. Možná to sedí zrovna na to, co píše pan Vích.
naplno funguje
takyarchitekt
| 22.05.13 05:29
Nanestesti, v te nasi Evropske RHVP davno tomu tak neni. Obzvlaste Rakusani (Hayek a spol.) to vedeli jiz davno.
od socialismu ke kapitalismu a zpět
Vích
| 26.05.13 10:42
Tak jsme se dostali od socialismu ke kapitalismu a zpět. A nejspíš jsme se neodklonili od tématu konference architektury s rudou hvězdou. Jsem narazil na blog o MVRDV http://blog.archpaper.com/wordpress/archives/tag/mvrdv
Dokud budou lidi podléhat těmto kýčovým modernistickým fantasmagoriím, asi z toho začarovaného kruhu anti utopií, prohlašujících se za "pokrok", nevystoupíme. Hlavní problém vidím v přemrštěném měřítku v duchu poučky od Miese "udělej to větší". Heslem udržitelné demokratické architektury by mělo být "udělej to menší!"
"udělej to větší".
takyarchitekt
| 28.05.13 02:24
Jsem tak trochu Mies fanda a tak mne jemu zde pripsany vyrok "udělej to větší" (do it bigger?) zaskocil. To ze rikal muz ktery fvrdil, ze mene je vice?
"udělej to větší"
Tomáš Vích
| 28.05.13 05:00
Ano, koukněte třeba na monumentální výšku dveří ve vile Tugendhat, nebo ocelové profily Neue National Galerie v Berlíně.
"udělej to větší"
takyarchitekt
| 29.05.13 01:47
O tech dverich ve vile T. mi rikal otec, ze architektovym zamerem bylo se vyhnout dverim coby "dire ve zdi". Proto je navrhl od podlahy ke stropu. Pred timto zamerem byl pan T. varovan nekolika "odbprniky", ze se urcite zkrouti. Mies, znam svoji technickou zdatnosti to vzal osobne a byl pry tehdy pripraven odejiti od rezestaveneho dila a tak nakonec prosadiil svou. Kdo mel pravdu ("odbornici" ci Mies) potvrdilo 80+ roku od postaveni domu.
Tu Pruskou Narodni galerii jsem videl "persoenlich" poprve behem fotbaloveho MS (2006) a byl jsem velmi prekvapen, jak je to ve skutecnosti drobna stavba. Z predtim znamych fotografii jsem ocekaval neco mnohem monumentalnejsiho.
Tak stale nevim, odkud to Vase "udělej to větší" vlastne vubec pochazi.
Miesův citát znám,
Vích
| 29.05.13 05:24
jestli mne paměť neplete, od Emila Přikryla. Neberte to ale, prosím, jako útok na Miese. Ten touto finesou o mnoho let před tím posunul moderní architekturu ke klasicistní monumentalitě. I Pragerovy stavby ze 60. let nebo Strojimport jsou Miesem inspirované a i dnes mají zřetelnou kvalitu. Jde mi o zneužití a vulgarizaci této poučky, která z původní elegance přešla do humpolácké neohrabanosti. Je zajímavé v Pragerově areálu Matfyzu v Troji porovnat 1. etapu z konce 60. let s tou závěrečnou, kdy vznikly menza a koleje. Zde je celkový úpadek názorně vidět. Pokud chceme oceňovat architekturu 70. a 80. let, soustředil bych se na postmoderní stavby, které držely krok se světem. Za kvalitní bych ocenil dostavbu Hlavního nádraží ze 70. let, která ale už čerpala z vtipného a dekorativního postmoderního tvarosloví inspirovaného pro změnu Jamesem Stirlingem. Jak vím od Aleny Šrámkové, autoři mu ironicky říkali "tlustý Mies".
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.