České stavebnictví si mezi zeměmi EU polepšilo o čtyři místa

Publisher
ČTK
28.09.2020 19:55
Praha – České stavebnictví bylo v letošním prvním pololetí s meziročním poklesem o 4,6 procenta mezi 26 zeměmi Evropské unie na 13. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko polepšilo o čtyři místa, v porovnání s koncem prvního čtvrtletí na tom bylo stejně. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvním pololetí kleslo v průměru o 8,5 procenta.


"Odvětví stavebnictví v Evropě se v prvním pololetí ocitlo ve specifické situaci kvůli opatřením proti šíření koronaviru. O výkonech odvětví tak mnohdy nerozhodovala poptávka, ale různá omezení z nabídkové strany, zejména dostupnost pracovní síly a materiálů kvůli omezené prostupnosti hranic," sdělil ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Propad v českém stavebnictví nebyl podle něj dramatický, přesto je ale trochu zklamáním. "Do odvětví se vkládaly naděje, že aspoň částečně nahradí průmysl v pozici tahouna ekonomiky, ale to se nepotvrdilo. Meziroční propad výkonů stavebnictví se navíc v průběhu prvního pololetí prohluboval," doplnil Sobíšek.

Nejvíce, téměř o pětinu, se v prvním pololetí zvýšila stavební výroba v Rumunsku. Následovaly Malta s růstem o 5,6 procenta a Lotyšsko kde stavebnictví stouplo o 5,5 procenta. Nad unijním průměrem bylo 19 zemí. Česko bylo s poklesem o 4,6 procenta nad průměrem. Pokles zaznamenalo 17 zemí unie. Ve Francii stavebnictví meziročně kleslo o 23,5 procenta, ve Velké Británii o 19,5 procenta a v Řecku o 17,8 procenta.

"Stavebnictví patří mezi cyklická odvětví, která se v krizi dostávají do vážných problémů. To je patrné u většiny zemí Evropské unie. V České republice zatím dobíhají rozdělané projekty a rovněž jsou realizovány inženýrské stavby. Díky tomu české stavebnictví utrpělo mírnější pokles, než činil průměr Evropské unie v prvním pololetí letošního roku," uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy by zejména do infrastrukturních projektů v Česku měly nyní proudit citelně navýšené objemy veřejných peněz, aby proticyklicky tlumily propad celé ekonomiky a tím pádem i propad samotného stavebnictví. "Není ovšem připravený dostatečný počet projektů, které by se mohly začít rychle stavět. Zásadní překážkou v tomto ohledu je nepružný stavební zákon, který neumožňuje v oblasti stavitelství dostatečně rychle reagovat na nastalou situaci. Celkovým důsledkem jsou pak značné škody pro celou ekonomiku," dodal Kovanda.

Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU v 1. pololetí 2020:

Země Index (v procentech)
Rumunsko 19,7
Malta 5,6
Lotyšsko 5,5
Německo 3,6
Finsko 3,2
Chorvatsko 3,1
Dánsko 1,3
Nizozemsko 0,4
Polsko 0,1
Švédsko -0,4
Litva -0,8
Estonsko -1,8
Česko -4,6
Portugalsko -4,9
Rakousko -4,9
Slovinsko -5,6
Slovensko -7,2
Maďarsko -7,4
Bulharsko -7,4
Belgie -11,1
Irsko -12,8
Lucembursko -13,3
Španělsko -16,0
Řecko -17,8
Velká Británie -19,5
Francie -23,5
Průměr EU -8,5

Zdroj: Eurostat

0 comments
add comment

Related articles