Bechyně - stavitel Lucerny či řady originálních mostů

Publisher
ČTK
15.10.2018 12:20
Czech Republic

Prague


Praha - Pražský palác Lucerna, železárny v Hrádku u Rokycan, několik návrhů na přemostění Nuselského údolí v Praze, originální obloukový most v Hořepníku na Pelhřimovsku, most přes Chrudimku v Pardubicích, most přes Váh v Komárně či dálniční most u Senohrab - na tom všem se podílel stavební inženýr a zakladatel československého betonového stavitelství Stanislav Bechyně. Dlouholetý profesor ČVUT Bechyně zemřel před 45 lety, 15. října 1973, ve věku 86 let v Praze. Pochován je v rodné Přibyslavi, kde je po něm pojmenováno i náměstí v centru města.

Bechyně se narodil 20. července 1887. V roce 1910 ukončil svá studia na ČVUT v Praze a ihned po absolutoriu nastoupil k firmě Karla Skorkovského zaměřené především na stavbu betonových konstrukcí. A právě betonovému stavitelství zasvětil pozdější akademik Bechyně celý svůj život.

Podle jeho návrhu byly poprvé v tehdejším Rakousko-Uhersku použity při stavbě automobilky v Praze-Libni sloupy z ovinuté litiny a hřibové stropy. Na dlouhou dobu ovlivnil také výstavbu mostů realizací konstrukce obloukového mostu se zavěšenou mostovkou a táhlem v roce 1913 v Hořepníku na Pelhřimovsku. Největším stavitelským úspěchem však bylo spojení sloupů a trámů do rámových konstrukcí, které Bechyně realizoval při stavbě pražského paláce Lucerna z roku 1919.

V roce 1919 navrhl Bechyně jako jeden z prvních přemostění Nuselského údolí v Praze železobetonovým mostem, v roce 1938 navrhl lehkou betonovou konstrukci. Stavbu zastavila druhá světová válka a ani další Bechyněho návrh z roku 1950 železobetonového mostu se třemi oblouky, který vypracoval po válce společně s Bohumírem Kozákem, nebyl realizován.

V roce 1920 se stal Bechyně řádným profesorem (tehdy nejmladším) statiky a dynamiky na ČVUT, kde působil až do roku 1958.

Jeho dílem je i betonová konstrukce železárny v Hrádku u Rokycan, válcové skořepinové konstrukce skladiště v Kostelci nad Labem, průmyslové objekty cementárny v Králově Dvoře, hangáry v Letňanech a Karlových Varech, ocelárny v Kladně či architektonicky ceněný pavilon pražské zoologické zahrady.

Nejznámější jsou však jeho mostní konstrukce, z nichž si přední místo drží obloukovitý most v Pardubicích z roku 1935 a most přes Váh v Komárně z roku 1955. Bechyně realizoval také stavbu největšího obloukového dálničního mostu u Senohrab, který byl dokončen v roce 1950. Věnoval se i záchranným pracím na řadě výstavbou ohrožených českých památek.

Stanislav Bechyně napsal řadu významných spisů, z nichž některé byly přeloženy do mnoha jazyků. To všechno ho po válce vyneslo mezi první československé akademiky. Jako profesor přednášel i na ČVUT. Byl vyznamenán mnoha řády a cenami, stal se členem řady zahraničních vědeckých institucí, obdržel i státní cenu. V roce 1958 odešel do důchodu. Bechyně se soukromě zajímal i o botaniku.
0 comments
add comment

Related articles