Ve Vranově u Brna se připravuje referendum k územnímu plánu

Obyvatelé Vranova u Brna se rozhodují, zda jejich obec nadále zůstane unikátní vesnicí nebo bude brněnským satelitem. V současné době je ve Vranově před koncem zpracování nového územního plánu, který má charakter vesnice změnit a výrazně ji zvětšit. Místní občané projevují značnou nevoli s velkým zvětšením obce a navíc se zástavbou přírodně nejzajímavějších lokalit nad rybníkem a nad motokrosem. Jednotné není ani zastupitelstvo, s většinovým názorem ale prosazuje tento územní plán. Debaty o koncepci rozvoje obce zde trvají s různou intenzitou  již asi pět let, nyní se Vranovští  rozhodli věnovat této problematice referendum. Přípravný výbor referenda nyní shromáždil podpisy nutné k jeho vypsání. Občané chtějí přehodnotit lichá očekávání rozvoje obce, omezit nově přidávané zastavitelné plochy a  snížit navrhovaná čísla nových obyvatel a domů.

Vranov je urbanisticky unikátní vesnice. Leží v kopcovitém terénu Moravského krasu při severním okraji Brna. Původně vznikla v údolí pod poutním kostelem a paulánským klášterem. Její vývoj je od založení kontinuální. Za svůj specifický charakter vděčí jednak zmiňovanému dramatickému terénu, který ji spojuje s přírodou, jednak poutnímu kostelu, který ji ukotvuje v historii a v ne poslední řadě tomu, že ležel z více důvodů stranou zájmů developerů podřizujících si krajinu kolem velkých měst.

V současném návrhu Územního plánu Vranov se počítá s možným nárůstem počtu obyvatel Vranova o 520 (z uváděných 714 obyvatel v roce 2011, tedy nárůst o 72 procent). V této souvislosti je zajímavé srovnání se stabilizovaným vývojem počtu obyvatel za posledních 100 let  (v roce 1910 - 651 obyvatel, v roce 2011 - 714 obyvatel, tedy  nárůst o cca 10 procent). Možný nárůst počtu domů je o 149. Tyto hodnoty jsou sice potencionální, vytváří však vhodné podhoubí pro developerské záměry.  Předchozí a v současné době platný územní plán počítal  s návrhovým počtem obyvatel 970. Tento nárůst se však ukázal jako nereálný, předpokládané lokality nebyly využity.

Změny, které by masivnější výstavba přinesla by se dotkly charakteru obce, struktury její zástavby, která vznikala organicky díky terénní konfiguraci, dotkly by se urbanistických, architektonických a přírodních hodnot  v území a poškodily by  jedinečný charakter této oblasti.  Dotkly by se v ne poslední řadě  kulturní hodnoty území a obce. Pokud by se takové změny začaly uskutečňovat, dají se očekávat všechny negativní jevy, které provází suburbanizaci sídel. Zájem a tlak, který je tak koncentrován na okrajové části vesnice odpoutává pozornost od jejích starších částí, ty se začnou pozvolna vylidňovat a chátrat.  Nastává inflace hodnot jak přírodních, tak ekonomických - konkrétně klesnou ceny pozemků ve staré zástavbě, vesnice směrem k přírodě bude méně prostupná.

Větší zcelené pozemky jsou pak zajímavé  pro developery, kteří se Vranovu dosud naštěstí spíše vyhýbali. Jeden špatný příklad developerského přístupu zástavby zde již existuje právě u pole nad motokrosem. Projevuje se typickými znaky - uniformitou architektury narušující zdejší venkovský charakter, neprohlédnutelnou hradbou plotů, minimálními možnými pozemky.

Předpokládaný termín referenda je navržen na podzim shodně s volbami do obecních zastupitelstev. Minimalizovaly by se tak náklady na jeho uspořádání.  Do té doby budou muset Vranovští  zvládnout všechny formální kroky.