Publisher
ČTK
16.03.2010 08:40

back to article
46 comments
Nedalo me to, a
A.J.K.
| 16.03.10 01:39
mrknul jsem se na stranky autora "moderni prosklene budovy" v Prelouci.Ano,i tam jsou prezentovany same "moderni prosklene budovy".
Přelouč
Rivas
| 16.03.10 03:30
Tohle jestli je moderní prosklená budova radnice, tak to už pak je moderní a prosklené cokoliv. Vypadá to jako základka ze začátku 80. let, to je reprezentace města !!!???
Nevim viď, takhle z hlavy.
Honza
| 16.03.10 05:55
S kamarády máme pro tento typ stavby označení KOMANČHAUS. Každopádně příznivcům doporučuji i web autora http://www.archiko.cz/. Přeji nevšední hudební zážitek.
Moderní prosklené hovno
Okiduki
| 16.03.10 06:13
Jak je něco takovýho vůbec možný... nechápu. Neuvěřitelný humus přátelé. Znovu mě napadá, že o těchto stavbá se v Česku nikdy polemické debaty nepovedou, ale o výjimečných stavbách vždycky.
tohle bolí
veisser
| 16.03.10 08:45
moc
Vpred do minulosti
takyarchitekt
| 16.03.10 11:54
Podival se nekdo na plany teto budovy, kdy byly datovany? Tohle musi byti ale az z uplneho dna toho nejspodnejsiho supliku.
Mluvice o "prosklene budove". Mozna to mela byti ta na siti, na titulni strance atelieru (archiko.cz)?!? Pak tedy, nebyti tehle bezdecne zameny projektu, mohlo byti alespon veselo.
zpet do budoucnosti
Jan Sommer
| 17.03.10 02:39
Každá stavba má prvořadě za úkol být svědectvím doby. Tedy (Vám se to může zdát jako kotrmelec) je úkolem architektských kruhů se něčemu i "stavovsky" vzepřít. Dimenze jsou širší. Společnost si školí houfy specialistů na kde co. Také na architekturu. Není (skoro) žádná pravda, že tvůrci staveb jsou speciální veleduši, jejichž výtvory mají být chráněny podle autorského či památkového zákona. Většina z nich je obětí perfektního vzdělávacího systému vyvíjeného více než poslední dvě století a modloslužebné úcty k dílu, založené na tom, že skutečně vznikají ctihodná díla, ale skoro nikdo není schopen je rozlišit mezi ostatními. Navíc třeba autoři těch ostatních výtvorů nestojí o to, aby se to rozlišit dalo. Takže by vzhledem k evidentním proporcím nemělo žádný smysl stanovit hranici, a to též proto, že i mimo rámec případné manipulace to každý prožívá jinak. Uf. Tedy, jen houšť?
je to pěkné
Karel Dvořák
| 17.03.10 09:15
Je to stokrát pěknější než ta bezduchá hrůza v Plzni od Pilaře a Kuby a tisíckát pěknější než betonové bunkry od od Šépky v Olomouci.
pan K.Dvorak
A.J.K.
| 17.03.10 10:40
protoze vim,ze lide Vaseho kalibru jsou velmi nebezpecni,odesel jsem z tohoto spolku,chcete-li spolecenstvi a CR pred 15 lety.Velmi si preji,aby kazdy kvalitni pocin ceskych architektu byl prezentovan kde to jen lze - je nesmirne mrzute,ze podobne paskvily,jako je pripad debatovany obhajujete.Dalo by se temer pouzit
zname Werichovo : "Je to blbe,to se urcite Cechum bude libit".Pane K.Dvoraku,tohle,je naprosta mizerie - jak spravne rikate - bezducha !!!!
Blbost
Wojťas
| 20.03.10 06:00
Blbost stavět novou radnici v Přelouči proč vrážet tolik peněz za takovou hrůzu? Kdyby radči ty peníze dali do sportu a udělali víceúčelové hřiště v Přelouči .
Blbost sport
takyarchitekt
| 21.03.10 02:48
Od te doby co sport se stal vydelecnou cinnosti, nevidim duvodu plytvat na nem verejnym penizem, ani za cenu odvraceni teto architektonicke ostudy.
opravdu je to pěkné pane AJK
Václav Průcha
| 21.03.10 08:09
A už je to tady zase. Partička tzv. vyvolených osvícených káže lidem co se jim má líbit. Už to tady bylo. Soudruzi nás chtěli učinit šťastnými a dovézt nás k světlým zítřkům, i když to od nich nikdo nechtěl.
V současné době jsou to autorizovaní, uměnovědci, pravdoláskovci a obdobná sorta, kteří fanaticky přes odpor občanů prosazují zelené chrchly, černé rejnoky, hranaté šedé ponuré betonové krabice a bunkrová mauzolea. Proč vlastně ti dnešní, kteří se opovážlivě nazývají architekti, nedokážou navrhnout aspoň zpola tak krásné budovy jako naši předci? Pane AJK navrhněte radnici, která by se rovnala vzhledem třeba té v Liberci.
pan Průcha
Ondřej Ševčík
| 22.03.10 12:35
Pane Průcho, jen arogantní člověk si nenechá poradit od fundovaných... i když o tom ví kulový. Až vás bude něco hodně bolet, nechoďte k těm arogantním doktorům, kteří vám chtějí kázat co vám je a co byste s tím měl udělat, ale zajděte si s tím třeba k sousedce, která dělá uklizečku někde ve škole. Ta vám určitě pomůže víc. Její slovo má přeci stejnou váhu. Myslím, že vy budete přesně ten typ, co bude chtít v Praze na Staromáku kopii té historické radnice a nebo vůbec nic. Spíš bych to ale viděl na tu kopii. -))
pan Ševčík
Václav Průcha
| 22.03.10 11:39
Ano je to tak, na Staroměstské náměstí se přeci hodí jenom něco růžového se šikmou podlahou, třeba skvost od Šépky, do památkově chráněného historického centra Olomouce se pak hodí jenom soustava holých betonových bunkrů a taky od Šépky. Na Letnou jedině zelený chrchel a do Budějic černý rejnok. A vy daňoví poplatníci a občané těchto měst držte huby. Fundovaní to za vás rozhodli a vy to jenom zaplatíte a sto let okolo těch hrůz budete muset chodit. Běda chtít novou v tradičním slohu postavenou budovu. Ono by se mohlo taky rozkřiknout, že císař je nahý a architekti něco takového vůbec neumí.
pan Průcha
Dr. Lusciniol
| 22.03.10 12:39
Jako zcela zřejmý obdivovatel toho germánského historismu liberecké radnice by jste si na "Staromáku" určitě představoval tu Nobileho radnici, později "načančanou" Sprengerem.

Dobrá Vám možná teda připomenout, že naši předkové ještě ve století 19. zabránili Sprengerovi přestavět a"dočančat" i to jediné ze středověku zbývající jižní křídlo (s orlojem). Naopak, koncem 19. století vyhlásili první architektonickou soutěž, jejíž úkolem bylo nalézti náhradu za Nobileho/Sprengerův "cukrářský" výrobek.

Mimochodem, výsledek byl podobný ale zato ne "gotický" ale "renesanční" tehdy považován (ale vůbec nevím proč) za více "český".
pane Průcho
betonář
| 23.03.10 11:13
Pane Průcho, poraďte tedy prosím, v jakém slohu máme stavěti? O žádném "tradičním" slohu není mi nic známo - který to je? Mimochodem, nepochybuji, že chodíte oblečen v "tradičním" oděvu z doby před 150 lety, a pohybujete se v "tradičním" kočáře. Ačkoliv, řekly bych že císař je nahý a krejčí a designeři něco takového vůbec neumí.
2 Dr.Lusciniol...ad Průcha, Dvořák a spol.
Jan Pavel
| 23.03.10 11:55
Pane doktore, nevysilujte se Nobilem či Sprengerem, to je nad jejich chápání... zvedne se proti Vám jen větší vlna "lidové pravdy"! Socialistické myšlení proti svobodnému, prosazování vůle mas vůči svobodnému vyjádření jednotlivce, proletariát vůči inteligenci... všichni víme oč běží!
betonář
Václav Průcha
| 24.03.10 07:39
Hlavně po Vás nikdo nesmí chtít, abyste u projektované budovy navrhl třeba rizalit a nebo kordonovou římsu, že? Možná ani nevíte co to je, natož abyste to uměl použít. Trochu členitější fasáda jako v Přelouči je hned odsouzení hodný zločin. Pokud to není holá ponurá krabice jako v Plzni od Šépky, tak je nutno autora ihned zatratit.
?
Peta
| 24.03.10 09:51
Je podmínkou krásy zdobnost?
Je krásná pouze členitost?
Co je to "tradiční architektura"?
Čím to, že industriální stavby jsou krásné, přestože jsou výhradně funkční?
Neměl by si kritik uvědomovat, že jeho pohled na aktuální architekturu je ovlivněn tím, jak se ztotožňuje se současnou společností?
Paul Klee: "Zdůrazňovat jen to krásné mi připadá jako kdyby si matematika všímala jen kladných čísel.“
to Průcha
Jan Pavel
| 24.03.10 09:46
Čichám, čichám stavařinu! Stavaři by měli mít zakázáno projektovat bez dohledu architekta! Dohled architekta nad jakýmkoli stavebním dílem by měl být uzákoněn! Volně projektující stavaři jsou největším zlem a zhoubou kvalitní architektury! Výrony stavařské "kreativity" hyzdí a zaplácávají náš životní prostor průměrností a nudou!
panu Janu Pavlovi
Václav Průcha
| 24.03.10 04:03
Jene Pavle, architekti by měli mít zakázáno projektovat bez dohledu a schválení veřejnosti . Měla by být uzákoněna každoroční soutěž o nejhorší architektonickou hrůzu. Její autor by pak měl jít na deset let k lopatě. V prvním ročníku by měli být také vyhodnoceni in memoriam ti různí Prágerové a Jeníčkové. Třeba by se pak zamezilo výronům zbytnělého ega a potřeby se exhibovat architektonickými počiny našim autorizovaným z toho cechovního povinného pseudospolku.
ad Peta
Eva Sadílková
| 24.03.10 09:34
Ptáte se - Čím to, že industriální stavby jsou krásné, přestože jsou výhradně funkční? Asi proto že je stavěli cca před 80 lety a ještě později ti, kteří to uměli. Snad nechcete tvrdit, že dnešní montované krabice od bot - sklady, továrny, a jiný tzv. industriál je krásný ?
Průcha
Okiduki
| 25.03.10 12:36
Pane Průcho, před očima vidím svět tak jak si ho představujete vy. Popisujete jak by měl vypadat a jak by měl fungovat a jste si tak jistý. Já jen vím, že v takovém světě bych nechtěl žít. Je to svět demagogie. Právě teď vznikají kolem nás dobré stavby, některé i vynikající, ale vy o ně přicházíte. Je naprosto nezbytné si uvědomit, že všechno to kvalitní, co dnes v Čechách obdivujeme, bylo v době svého vzniku ultramoderní. Bylo to pro zdejší prostředí nové. Váš problém ale neni jen ten, že žijete v období minimálně 100 let dozadu, ale především v tom, že nepoznáte do očí bijící blbej barák.
Jinak naprostý souhlas s Janem Pavlem
Okiduki
Václav Průcha
| 25.03.10 07:25
Pane, jmenujte, prosím, ty právě teď vznikající kolem nás dobré stavby, některé i vynikající! Ať poznáme to současné architektonické krásno, které budou na potomci s obdivem opečovávat i za sto let.
re
Peta
| 25.03.10 09:12
Stavaři hyzdí životní prostor přímo arogantní hloupostí.

Pro pí Sadílkouvou: Neměl by si kritik uvědomovat, že jeho pohled na aktuální architekturu je ovlivněn tím, jak se ztotožňuje se současnou společností?
dobré stavby
betonář
| 25.03.10 09:50
Pane Průcho, stačí přece kliknout na odkaz Stavby. Ale varuji - některé jsou od Kaplického či Šépky, ba mnohé dokonce nemají ani rizalit!!!
Stavaři
Jan Pavel
| 25.03.10 09:48
Kdepak, stavaři mají blíž lidem a tak staví věci, které se líbí a tím jsou krásné! Otevírají lidem oči, ukazují jim, že architekti jsou jen nabubřelí arogantní sebestřední a předražení darebáci, kteří si z obyčejných lidí dělají legraci! Fuj! Pryč s architekty!
VP
Jeník
| 25.03.10 12:25
Pane Průcho, jen mě hřeje, že nemáte žádný vliv a v toho důsledku plivete jen v internetových diskuzích. Mít nějaký společenský vliv, obávám se, že byste byl krajně nebezpečný...
VP
Jeník
| 25.03.10 12:42
Vím, že to bude, jako bavit se se sloupem, ale... Všimněte si mnohosti, která se objevuje v současné architektuře. Ať už tvarové nebo významové. To je nekrásnější na celém stavu. Co navrhujete vy, je totální totalitní diktát.
Že se obdivujete stalinistickým sídlištím a podobným věcem?
...Inu,...
šakal
| 25.03.10 05:44
...kupříkladu "stalinistickým sídlištím" (s důrazem na adjektivum "stalinistický"!) se obdivuji i já. Taková Ostrava-Poruba patří k nejkrásnějším urbanistickým zážitkům, jaké jsem kdy měl příležitost prožít:

- respekt k prožívání města (lidské měřítko, ohled na chodce, orientace)
- ohled na pestrost funkcí (obchodní parter, decentralizace)
- hierarchizace prostorů (hlavní třídy, tiché ulice, obytné vnitrobloky, neformální společenská kontrola)

...naproti tomu v sídlištích pozdního funkcionalismu není - vzdor všem ideovým proklamacím - po něčem takovém ani stopy. To jsou opravdová předpeklí, kde urbanismus nahradila "objemová typizace" a na místo obytnosti nastoupila "funkce" (7:- P)

V případě Ostravy-Poruby se nenechte odradit směšnou výtvarnou stylizací nemotorně historizujících fasád. Odhlédněte od těch valcířů, horníků a kolchoznic, jejichž figury krášlí korunní římsy tamních domů, a zajeďte se tam někdy podívat. Stojí to za to! (7:- ))
Janu Pavlovi a Jeníkovi
Tomáš Snopek
| 25.03.10 07:09
Janu Pavlovi: Svobodné vyjádření jednotlivce? Není to většinou jen omluva pro moderní umění, které žalostně prohrává poměřujíc se s uměním starým?

Jeníkovi: Krajně nebezpečná je architektura přinejmenším od doby funkcionalismu. Co je to významová mnohost v současné architektuře?
Sídlištím také přijdou na chuť
Jan Sommer
| 25.03.10 08:37
Stalinistická sídliště u nás zákonitě stavěli architekti i řemeslníci školení za starých časů. Čistě stalinisticky by to nemohli odbýt, kdyby se rozkrájeli.
V pozdějších i nových sídlištích jsou také významy, většinou však budou teprve odhaleny. Mnozí lidé totiž potřebují kolem sebe vidět významy, takže je mohou vpisovat čemukoliv. Přitom mnohými významy je nutné věci jaksi pospojovat i tam, kde by autor na něco takového ani nepomyslel. Vše vytvořené krom prokázání invence jedince svědčí i o době. Tato skutečnost bývá vulgarizována (hlavně komickým zjednodušením, že když Dientzenhoferovi bylo umožněno stavět barokně, musí být nynějším architektům s poklonou umožněno, cokoliv je napadne). Ale plyne z ní obsah našeho zaujetí pro staleté roubenky, pro skalní kresby, jakoby náhodně rozptýlené menhiry či rondely, jejichž význam neznáme, ale jsme velmi zaujati jeho odhadováním i sháněním důkazů pro různá vysvětlení či prostým sběrem nemnohých a málo zřetelných faktů s cílem snad dojít k objektivnímu poznání. Podobně se bude v budoucnu pátrat třeba po tom, proč byl na tu či onu část nyní pro nás podivné stavby použit silikon, nebo zase teflon. Budou zkoumány systémy příchytek skleněných obkladů staveb k litému betonovému "jádru". Bude se meditovat nad tím, proč ve dvoraně nějaké repre administrativní budovy je podlaha z leštěné žuly, zatímco části stěny obloženy keramikou s pokleslým spárováním a části palubkami s nějakým zelenavým mořením. Archeologové budou prezentovat souvrství linoleí v nějaké podružné chodbě a budou zjišťovat, která vrstva lina odpovídá kterému otěruvzdornému údajně přírodnímu nátěru stěny. Problémem bezpochyby bude existence nezvladatelného množství grafické, textové i jiné dokumentace (nových budov), protože v systému správy dat (archivy) vše směřuje k zachování každé informace. Nárůst digitálních dat a budování systémů k jejich spolehlivé archivaci vlastně již dnes představují budoucí zhroucení takových systémů. Prakticky neexistuje způsob, jak jimi efektivně procházet cílenými výběry a srovnáními. Četbou ani srovnáváním obrázků nelze data související se sledovaným problémem prostudovat. Ale na něco se přijde (pěkně to ilustrují zde někteří diskutující, když ohromují vygůůglovanými odkazy na obrázky nějaké budovy; asi s oprávněnou představou, že adresát diskusního příspěvku nebyl něčeho podobného schopen. Dokladem takového až roztomilého abstrahování od složitostí původní funkce památek a jejich sociálních peripetií je zájem řady lidí o industriální dědictví. Nakonec se tak může stát, že do vitality dožilých utilitárních, "spotřebních" budov je věnováno mnoho prostředků, které chybějí pro záchranu barokních zámků, bezpochyby uměleckých konstruktů, zamýšlených aspoň částí investorů i tvůrců jako svědectví na věčné časy.
Neměl jsem něco říci k té pa-rádnici? Ale zase se nezmohu na více, než na výraz potěšení, že ji mi zatím osudem dáno kráčeti jinudy. Totéž přeji i Vám.
ad pan Šakal
Václav Průcha
| 26.03.10 06:24
Pane Šakale neriskujte, fanatičtí obránci betonových krabic Vás nyní po tom co jste napsal, ukamenují a v zubech roztrhají.
ad Jeník 25.03.10 12:09 - rozhovor se sloupem
Václav Průcha
| 26.03.10 07:58
Jeníku, všiml jsem si mnohosti v současné architektuře. Například v Anglii za tu úžasnou mnohost vyhodnotili občané, tuším že v Birghinghemu, Jeníčka Kaplickejch za autora nejodpornější a nejhnusnější stavby roku. Holt "soudobá kvalitní architektura" to je ve své naprosté většině nářez! Už za dvacet let budou naše děti se skřípějícímu zuby revitalizovat ty počiny Kubů, Jiřičných, Šípků, Boráků, Prágerů, Aulických a mnohých další šibalů. Podívejte se jen jak dlouho vydržel ten architektonický skvost - prošívaná deka - Nová scéna. A na řadě už je i Pakul, trojpyj, Jihlavský Prior, Kotva a opavské skvosty Slezanka a Kamyšin.
mnohost v architektuře
Ondřej Ševčík
| 26.03.10 07:25
Jelikož demokracie ve své toleranci umožňuje pestrost názorů (často protichůdných), umožňuje také možnost koexistence různých kultur na jednom území a jejich svobodný projev. Tak chápu i tvarovou a významovou mnohost v současné architektuře. V praxi to pak vypadá následovně - obyvatelé Londýna mají možnost v ulicích narazit na jména jako Hadid, Foster, Chipperfield,... Na co asi naráží ve svých městech obyvatelé Severní Korei...?
...příklad pro pana Průchu
okiduki
| 26.03.10 08:21
Před pár měsíci jsem byl na jedné přednášce. Betlémská kaple byla narvaná k prasknutí. Těšil jsem se na to jak malej kluk, protože toho architekta sleduju až několik let. Jmenuje se Peter Zumthor. Zkuste si ho tady prokliknout pane Průcho... ale pozor, pracuje i s betonem a jeho stavby nemají ani rizalit a ani kordonovou římsu!!! K jeho jen několik let starým budovám se pořádají zájezdy japonských turistů, i když jsou zastrčeny daleko od velkých měst.
Máte pocit, že to staré je lepší než to nové, ale to měli lidé vždycky. Poměr nekvalitní práce vs. kvalitní byl v každé době zhruba stejný. Jako rastaurátorovi mi prošlo rukama spousta starých věcí a tak vím, že naši předci nebyli ani pečlivější ani zručnější než jsme my.
Jedny z nejobdivovanějších obrazů vůbec jsou impresionistická díla. Prakticky nikdo s nimi nemá problém. Všem se líbí. Před zhruba 150 lety to ale byla totální revoluce v malbě. Obracela barevný systém naruby. Bylo to po všech stránkách opak toho, co se do té doby produkovalo. Lidi nebyli schopný to rozchodit...
to:okiduki, již trochu mimo Přelouč
šárka
| 26.03.10 01:20
Kdysi jsem se pracovně dostala na triforium sv. Víta, chodilo se k němu úzkým točitým schodištěm, na jedné straně prosvětleným vysokým oknem. Cestou mohl člověk pozorovat, jak se měnil fortel dávných řemeslníků v čase- původní gotická okna byla po celá staletí lokálně opravována tak, jak velel soudobý mrav a cit. Postupný úpadek citu a řemeslnické cti byl jasně patrný, přičemž dvacáté století se prozradilo obyčejnými velkými tabulemi skla, halabala přidrátovanými přes rozbité tabulky gotických oken i přes pozdější zručně dokonalé výspravy renesanční a barokní. Bylo to docela poučné a naše současnost (přesněji tehdy konec minulého století) z toho vyšla jasně nejhůř!
Jako restaurátor určitě víte, že přístup k památkám byl v minulosti všelijaký, většinou však z našeho pohledu necitlivý (moderní restaurátorský přístup lze datovat až od 60tých let XX. století a působení prof. B. Slánského na restaurátorské škole AVU). Ovšem, často to nesouvisí ani tak s kvalitou či nekvalitou samotné práce řemeslníků, jako spíše s přístupem k památce a jejím specifickým hodnotám. Byla bych proto velmi opatrná v zaměňování kvality opravy v našem úhlu pohledu s kvalitou řemeslného zásahu jako takového. Mnoho devastujících zásahů je naopak řemeslně velmi dobře udělaných, i když obecně asi platí pravda, že originál je vždy kvalitnější nepůvodního doplňku. A jak tady koukám na archiwebu, zhusta to platí i v architektuře...
Řemeslo
Peta
| 26.03.10 05:39
Asi by bylo dobré poznamenat kolik energie musí kvalitní architekti vydat na to, aby přiměli dodavatele/řemeslníka ke kvalitní práci.
cestou...
Jan Sommer
| 26.03.10 07:28
...sebepodivuhodnějšími místy se toho o proměnách fortelu atd. dá poznat jen málo, ovšem vycítit jistě lze mnoho. Ale je pravdou, že mnozí jsou v analýze starých staveb velmi způsobilí. Podobně jako paní šárka. Kde je ta (pa)radnice?
Ad Peta: Podle mého je štěstí, že architekti nemají té energie více. Několik architektů jsem viděl, a musím říci, že rozdíly mezi nimi jsou tak markantní (a nepochopitelné, protože většinou chodili do stejných škol), že mechanické hodnocení jimi vydané energie při tahanicích s řemeslníky nemá žádnou cenu. Myslím, že mnozí řemeslníci architekty zachraňují. Ale jak je to s tou kvalitou, to nějak zpodrobněte, anebo podobně vražedná slůvka vynechte.
re řemeslo
Vích
| 26.03.10 08:59
z mé zkušenosti se dnešní řemeslník k ničemu přimět nedá, on není lempl, že by to flákal, on to bohužel prostě líp neumí, nikdo ho to nenaučil. Tak si dělám seznam řemeslníků u kterých má řemeslo zlaté dno. Zatím vím o dvou, ale neprozradím kdo...
bída architektů
Karel
| 26.03.10 10:41
Také z mé zkušenosti se dnešní architekt téměř k ničemu pořádnému přimět nedá, on není lempl, že by to flákal, on to bohužel prostě líp neumí, nikdo ho to nenaučil a nenaučil ho také nikdo ani pořádně kreslit od ruky ani cítit souvislosti a návaznosti na stávající architekturu. Většinou je to sebestředný exhibicionista. Zatím vím o jednom architektovi-vykonávanou profesí, nikoliv vzděláním, který opravdu umí.
celkem bez
kuzemenský
| 27.03.10 10:29
Z mé zkušenosti se dnešní grafoman k ničemu přimět nedá, on není lempl, že by to flákal, on to prostě líp neumí, nikde se to nechtěl naučit. Zároveň se nenaučil přemýšlet v souvislostech a podepisovat celým jménem. Tak si dělám seznam lidí, kteří umějí napsat text, který má začátek a konec, a zároveň umějí takový text přečíst. Zatím vím o 120 456 896, ale neprozradím kdo. Na archiweb bohužel většinou komentáře nepíšou.
Karle
Dr. Lusciniol
| 29.03.10 11:06
Ač sám architekt, tak se s Váma nemohu přít. Od stavění byl architekt postupně odtržen odborným školstvím, již před časem. Nyní, zásluhou počítačů, nemusí ani umět kreslit, to znamená, nepotřebuje ani představivost.

Sice znám osobně řadu kolegů jejichž práce si cením, ale jinak je to stejné, jako snad i ve všech ostatních bězích života: Dobrý architekt (lékař, právník, zedník, prodavač, rolník atd.) je tak jeden z deseti. U řemesel je to o to horší, že často jich deset dohromady ani dáti nelze, neb vymírají. On dnes má snad každý "maturitu" (bez ohledu co umí) a zanedlouho bude míti každý i tu "vejšku". Proto, kdyby mi bylo dnes zase patnáct, tak bych u řemesla zůstal asi na celý život. Vzdělávat se člověk může i mimo školu, jak mne tomu dávno naučili komunisté.
jeste trochu mimo Přelouč
Dr. Luscuniol
| 29.03.10 12:46
“moderní restaurátorský přístup lze datovat až od 60tých let XX. Století"

Šárko, jestli laskavě dovolíte: Já bych si troufl dále zpět, až o dalších šedesát let, kdy to začalo s myšlenkou "ceny stáří" (Alterswert) jak ji vyslovil Alois Riegl (1903).

Ve svém zavrhnutím 'důkladných obnov" 19. století vystoupil s druhou krajností: Ponechat, možná trochu oprášit, ale jinek se nedotýkat !

Max Dvořák ("Katechismus der Denkmalpflege" 1916) Rieglovu myšlenku přizpůsobil k uplatnění v životě. Jeho pokračovatel Zdeněk. Wirth a jiní ve své "analýze" proměnili památku v trvale obnaženou vykopávku výtvarných zlomků jejího života, až Václav Wágner, svoji "syntézou" památky, coby sjednoceného výtvarného výrazu, našel tu "zlatou střední cestu", v letech 40tých.
stále mimo Přelouč
šárka
| 29.03.10 01:57
Pane dr., ano, souhlasím, máte pravdu s Rieglem, Dvořákem, Wirthem atd., ale u restaurování uměleckých děl se jejich teoretické myšlenky dostaly do praxe (a tu jsem měla na mysli) právě až působením prof. Slánského na restaurátorské škole AVU. Do té doby si, s prominutím, mohli teoretici ve Vídni (i jinde) pindat, co chtěli, ale řemeslník(restaurátor) pojímal opravu uměleckého díla po svém...
ad Lusciniol - otázka
Karel
| 30.03.10 07:57
Pane Lusciniole, co vlastně dnešní architekt umí? Shodneme se, že odborné znalosti celkem nemá, nemusí ani umět kreslit, nemá představivost. Co vlastně umí a ještě lépe, co umí dobře? V čem překonává své dávné předchůdce?
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.