Obce si stěžují na nedostatek peněz na obnovu památek

Publisher
ČTK
22.02.2007 17:05
Czech Republic

Prague

Praha - Řada obcí v republice si stěžuje, že nemá dostatek peněz na obnovu památek. Jejich představitelé tvrdí, že od státu dostávají ročně na opravy v podstatě zanedbatelné částky. Města přitom potřebují stamiliony korun. Historické stavby tak často chátrají.

    V minulosti se již řadu významných objektů nepodařilo zachránit. V poslední době vzbudila největší pozornost demolice přerovského spolkového domu Komuna, o jehož záchranu bojovaly vedle části obyvatel města i místní radnice a ministerstvo kultury.
    Nedostatek peněz na opravy památek je problémem, který trápí všechna historická města na jižní Moravě. Do větších oprav se radnice mohou pustit, jen když se jim poštěstí sehnat dotace. Dost peněz na opravy není v Brně ani dalších městech regionu.
    Například v Mikulově na Břeclavsku jsou v městské památkové rezervaci dvě stovky objektů, na jejichž opravu město potřebuje asi 120 milionů korun. Ročně přitom od státu dostává zhruba milion. Boskovice na Blanensku, do nichž míří turisté k prohlídkám hradu, zámku a židovského města, ročně investují do památek 2,5 milionu korun. Polovinu z těchto prostředků dostávají od státu. Město přitom na 45 objektů potřebuje 100 milionů korun. Na nedostatek peněz si stěžuje také místostarosta Znojma Pavel Balík. Odhaduje, že městská památková zóna tvořená asi 120 objekty by potřebovala až čtvrt miliardy korun na opravy. "Pokud chce stát, abychom dodržovali jeho pokyny týkající se památek, měl by nám na ně dát prostředky," uvedl místostarosta.
    Také obce v Olomouckém kraji by na památky rády vynaložily více. Například radnice ve Velkých Losinách na Šumpersku by potřebovala na obnovu drobných sakrálních památek nejméně dva miliony korun, letos si bude moci dovolit na tyto účely dát asi 200.000 korun.
    Stejný problém trápí i jihočeská města, peníze se proto snaží získat i z jiných zdrojů. Například České Budějovice každoročně žádají o zhruba 15 milionů korun a získají desetinu. Loni dostaly 1,2 milionu korun, tedy nejnižší částku od roku 1995. Český Krumlov každoročně žádá ministerstvo o dotace na obnovu památek od 40 milionů do 60 milionů korun. Od státu přitom získá kolem dvou milionů korun a o něco vyšší částkou přispívá na regeneraci objektů také kraj.
    Města v Plzeňském kraji nebudou mít asi nikdy k dispozici tolik peněz, aby mohla bez problému opravit všechny památky, které to potřebují. V téměř neřešitelné situaci se ocitají malá sídla, jež vlastní velké památky v havarijním stavu, mnohdy zdevastované za minulého režimu. Miliardové náklady by si vyžádaly opravy zchátralých kostelů v plzeňské diecézi.
    Demolici přerovské Komuny umožnilo loňské vyřazení objektu ze seznamu kulturních památek. Stát nyní označil zrušení ochrany za chybu a chtěl dům znovu chránit. Nepodařilo se mu ale doručit majiteli budovy příslušné rozhodnutí. Investor, jenž chce na místě spolkového domu vybudovat obchodní centrum, tak započatou demolici dokončil.
    V Hradci Králové vyvolal v posledních týdnech protesty lidí záměr Generali Pojišťovny, jež plánuje výstavbu na místě vily Anička z roku 1909. Pojišťovna uvedla, že stav budovy se rychle zhoršuje a investice do oprav by byla neefektivní. Královéhradecké zastupitelstvo v úterý její záměr podpořilo, pro zachování vily se naopak vyslovili památkáři. Objekt ale na seznamu kulturních památek není.
    Známým případem, kdy záměr zlikvidovat historickou budovu vyvolal protesty lidí, byl rovněž spor o budovu staré reálky v Pardubicích. Kraj původně zvažoval, že zchátralou školu postavenou v polovině 19. století využije pro galerii moderního umění. Nakonec ale reálku přestaví na kanceláře pro své úředníky, přízemí bude využito pro veřejnost.
    Případ, kdy měl investor zájem o takzvané "odpamátnění" památky, zaznamenali ve Zlíně. Soukromý investor chtěl ve městě opravit rodinný domek v baťovské zástavbě, jenž získal ocenění v mezinárodní architektonické soutěži v roce 1935. Žádosti majitele o zbavení statusu památky ale nebylo vyhověno.
    S odlišnou praxí se setkali v Jihlavě. "V poslední době spíš investoři naopak požadují, aby nemovitost byla mezi památky zapsána. Dává jim to možnost dosáhnout na peníze z dotací," řekla ČTK Alena Kottová z odboru rozvoje města jihlavského magistrátu. O zapsání mezi památky usilují i vlastníci objektů v městské památkové rezervaci v Telči na Jihlavsku.
0 comments
add comment