Muž z Litoměřicka vzdoruje civilizaci, staví dům z konopí

Výrobna izolací z konopí v Hodoníně

Podviní (Litoměřicko) - Až do svých třiceti let žil dvaačtyřicetiletý Petr Žáček z Podviní na Litoměřicku běžným životem svých vrstevníků. Staral se o rodinu, snažil se, aby se všichni měli dobře a rozmnožoval majetek. Pak však nastal zlom. "Pochopil jsem marnost stálého honění se za něčím, za novým autem, bytem, lepší dovolenou. Rozvedl jsem se, koupil pozemek se zahradní chatou a už devátým rokem se snažím postavit nízkoenergetické obydlí z technického konopí, které si sám pěstuji," řekl ČTK Žáček.
    Stejně jako mnoho průkopníků před ním, také Žáček se k cíli propracovává cestou značně trnitou. Za pěstování konopí jej dokonce potrestal soud, odešel s roční podmínkou.
    "Od roku 2002 jsem bojoval s úřady, zahájily řízení o odstranění stavby. Z jejich pohledu měli úředníci pravdu. U  nás je totiž všechno unifikované, není místo pro realizaci neortodoxních nápadů. Potřebujete například certifikát na stavební materiál, v mém případě konopí. Takový certifikát vám ale nikdo nevystaví. Navíc experimentuji, vůbec nevím, jak to dopadne," uvedl Žáček.
    Staví prý metodou pokus - omyl, už dvakrát dům rozebral. Konopí začalo například ve zpevňující směsi jílu a hlíny hnít. "Snažím se totiž o něco, co zatím na planetě není. Přitom konopí provázelo lidstvo od prvopočátku. Člověk žil v souladu s přírodou, co si z ní bral, jí i vracel. Později ale zvítězila ropná lobby, což odstartovalo současnou nezřízenou a zbytečnou spotřebu," vysvětlil Žáček.
    Na adresu pracovníků stavebního úřadu však Žáček nakonec nešetří chválou. Na konci loňského roku totiž získal pro svůj experiment stavební povolení. Má tak nyní pět let na to, aby jedinečný projekt dokončil. "Cílem je, aby dům vyhřálo jen mé tělo, za rok bych měl spotřebovat maximálně pět metrů krychlových dřeva, což představuje asi 6000 korun. Dům je atypický i svým elipsovitým tvarem s komínem uprostřed střechy. Kromě vytápění dřevem v litinových a kachlových kamnech počítám i s fotovoltaickou elektrárnou. Kolektory umístím na střechu sousedního zahradního domku, který je mi už 12 let domovem," doplnil.
    Stavbě konopného domu podřídil vše. Díky znalosti důležitých řemesel vše dělá sám, pomáhá mu jen syn a kamarádi. Budování domu věnuje minimálně 100 dní v roce, ve zbylém čase vydělává na živobytí příležitostnými pracemi. "Dřu jako nádeník, někdy ani nemám na pivo. Ale jsem spokojený. Televizi nemám, noviny čtu jen pěkně uleželé. Posílá mi je teta na podpal," směje se.
    Ústupkem úřadům je kromě umělohmotné střechy domu i jeho velikost. Původně patrová stavba zůstane jen přízemní garsonkou s  rozlohou 33 metrů čtverečních obytné plochy. Pokud se mu dílo zdaří a dům bude uživatelný při minimálních nárocích na energie, chce Žáček svou zkušenost předávat dál.
    "Nebudu žádat o patent, každému, kdo bude chtít postavit dům z konopí, velmi rád předám kromě cenných zkušeností i veškerou dokumentaci a výkresy, jež jsem musel kvůli stavebnímu povolení vypracovat. V současné době spotřebuji veškerou úrodu konopí na stavbu, v budoucnosti bych chtěl z konopí vyrábět nábytek a zahradní domky pro děti," dodal.
    Svou stavbu po dokončení oceňuje na zhruba 800.000 korun, konopný dům s kuchyní a třemi místnostmi podle něj vyjde na asi milion korun. "Už to je velmi výrazně méně než běžný rodinný dům, hlavní úsporu ale představuje samotný provoz domu z konopí. Navíc krásně voní, vůně je jedním z nejdůležitějších atributů nové architektury," dodal experimentátor.