Source
Markéta Horešovská
Publisher
ČTK
26.07.2018 09:05
Czech Republic

Prague


back to article
13 comments
to je překvapení ...
raval
| 28.07.18 06:19
Dalo se to čekat a je to velká ostuda ministerstva kultury (a je jedno, kdo byl zrovna ministrem). A bohužel je to i návod pro další realitní žraloky - stačí počkat, vydržet vyjadřování památkářů a dalších odborníků, mít trpělivost s aktivisty (neb oni brzy dostanou další problém k řešení a nebo se prostě unaví), prostě si do svých plánů připočítat rok či dva, a pak stejně bude po jejich. Budova (a je jedno zda Transgas či jiná) mezitím dostatečně zchátrá, takže neznalá veřejnost ji bránit nebude. A prázdniny jsou ideální doba k činu. Je to všechno strašná chyba.
...Ale, no táák!...
šakal
| 30.07.18 12:59
...Vždyť je to v pořádku. I novější generace projektantů si zaslouží dostat prostor pro své sebevyjádření. Snad nepožadujete uměle zastavit staletý vývoj hmotného svqta okolo nás?! I nová vrstva ve stavební historii místa má své opravnění. Přeci byste nechtěl, aby se Praha stala něčím na způsob skanzenu! Město má být živé, rozvíjet se, reflektovat potřeby nové doby a přijmout soudobý způsob architektonického vyjádření nynějších tvůrců... Kampak bychom s takovou došli, kdyby se naši předkové bránili zboření poloviny Malé Strany? Vždyť by tak nevznikla nádhera Valdštejnského paláce! A co takové Klementinum? Kampak by se poděli Lurago či Orsi, kdybyste se proti jejich ušlechtilému úsilí zpátečniky postavil názor "nebourat gotickou Prahu"?! Takhle bychom se světovosti nedodělali... Ne, ne...
Citlivost v architektuře
Tomáš Vích
| 30.07.18 10:03
Já si představuji rozvoj města jako vrstvení letokruhů, nebo vrstvy v cibuli. Ne že jedna vrstva nahrazuje druhou. To by mi přišlo necitlivé a protestoval bych.
Cibule
koumal
| 31.07.18 07:20
Pane Víchu, takže by tedy měli postavti spíše něco NA transgas? To by bylo citlivé jo?
Vrstveni
Dr.Lusciniol
| 01.08.18 10:18
Vrstveni architektury, pokoleni po pokoleni, je obzvlaste v Praze velmi patrne, jiz proto ze se vyhnula osudu takovych mist jako je Varsava, ci Drazdany. Je ale patrno, ze v Praze se zachovavalo zpravidla to nejlepsi. Nikdo zde zpravidla neboural prace tech nejlepsich gotickych, renesancnich ci baroknich mistru, pokud tyto nepodlehly valecnym ci jinym udalostem. V dobe novejsi je tomu jiz jinak. V 19. stol. technicky pokrok dodal sebevedomi tehdejsim tvurcum a tito zapocali dotvareni staveb predevsim gotickych "k obrazu svemu" (sv.Vit, Staromestska radnice, Karlstejn atd.) jakoz i novostavbou vymykajici se svemu prostredi, jak meritkem tak i vlastnostmi. Stoleti minule tento vyvoj jenom znasobilo.
Dnes jenom v Praze mame mnoho mist, jejich zastavby odstraneni by nevadilo, jako (dle meho nazoru) tento pripad. Zde predevsim pro jeho niceni mestskeho prostoru. Obavou toliko je, co jej nahradi, aby vysledek byl zlepsenim stavajiciho stavu.
Vrstvení paměti
Tomáš Vích
| 01.08.18 02:06
V městské tkáni probíhá vrstvení stejně jako u jiných přírodnin obecně od středu k obvodu, máme Prahu středověkou, okolo novověkou, pak moderní a od Pražského jara postmoderní. Jistě, nejde to brát ultimátně, ony se vzájemně prorůstají, kde kus staré tkáně odumře, zaroste logicky novou. Obdobně jako najdeme v gotické Staroměstské radnici modernu, najdeme na Vinohradech postmoderní Transgas. Vertikální vrstvení je vidět snad jen na věži sv. Víta a na břidlici na Letné. Těžko se Transgas obhajuje, když dosud není zanalyzovaná jak česká modernistická architektura z let 1949-69, tak postmodernistická architektura 1969-89. Je to úžasně dobrodružné a pozoruhodné období. Je zajímavé, že starší generaci dráždí, ač je to její vrstva, tak se za ni až stydí (?). No u nás to byla doba, kdy se lámaly hřbety, různé druhy kolaborací byly na denním pořádku, a nebo taky nebyly. Guru postmoderny, James Stirling, o sobě ještě v 80. letech tvrdil, že je brutalista, přitom byl spíš insitní umělec (…). Rostislav Švácha svou slavnou knihu "Od moderny k funkcionalismu" vydal v roce 1985. Obdobně bychom už měli mít zaděláno na "Od modernismu k postmodernismu". Třeba ji už má nějaký mladý historik v počítači? Pak bychom i věděli, kdo byli Malátek a Loos a kde se vzal Aulický. Jaký byl jejich vztah k Pragerovi a Šrámkovi nebo Cubrovi, jak do toho zapadá Hubáček a Šrámková, s čím přišli v Sialu, nebo Sborwitz a Línek s Milunićem. Poslední kapitolka by mohla být o Lábusovi a Pleskotovi. Dokud jsou ti pamětníci na světě, bylo by skvělé je vyzpovídat a uvést do vzájemných souvislostí. Jinak tomu těžko porozumět. A jinak ani nikdy nepochopíme, že léta od roku 1989-2009 byla už zase o něčem jiném a léta po krizi 2009 už úplně. Paměť je třeba udržovat zdravou a vědomou. Demolice TG by pak řadě lidí přišla podobně pitomá jako demolice Veletržního paláce nebo paláce Lucerna.
Nestastna prirovnani
Dr.Lusciniol
| 03.08.18 06:55
Nastesti, pane kolego, jak Vama uvedeni palac Lucerna, tak i Veletrzni palac mestsky prostor domyslive nenarusuji.
Jinak, ten Vas sen, vyzpovidat vsechny tvurce, pripomina Mies van der Rohe, ktery na vyzvu vyjadrit svoji filozofii odvetil: "Ich Baue" (Ja stavim). To by byla sakramentsky utla knizka, kdyby takovych bylo vice.
Sen?
Vích
| 04.08.18 07:45
Já to beru jako úplně normální příručku každého zájemce o poválečnou architekturu. Už jsem to psal před 10 lety pro lidovky, to období má svou logiku a genie.
Ismy
Vích
| 05.08.18 06:59
https://beau.wgz.cz/rubriky/architektura/postmodernismus-196 9-1989
Ve znamení high-tech
Petr Janoch
| 06.11.18 12:27
Se zájmem si čtu všechny komentáře okolo TG... co člověk, to názor. Každý má svou pravdu, své pádné argumenty. Já též, ale o to mi teď nejde... jen bych chtěl reagovat na koment Vrstvení paměti od pana Víchy: právě dopisuji biografii Václava Aulického a jeho tvorby v architektonickém kontextu posledních 50ti let. Pokud se mi podaří najít nakladatele, myslím si, že mnozí z odpůrců předrevoluční architektury prozří (nebo v to alespoň doufám). PS: umělecko-historicko-architektonická hodnota každé budovy se prověřuje časem, takže u TG a jim podobných staveb je nutné se dívat prizmatem roku 2118, nikoliv 2018. Odstup 50ti let je ten nejhorší, který může být. Není to ani moderní, ani líbivé, ani historické, je to v podstatě starý, vysloužilý barák. A to je, dle mého názoru, chyba.
High-tech
Vích
| 06.11.18 11:10
Nedávno jsem četl zajímavý rozhovor s Aulickým zde, kde se k high tech proklamativně hlásí: https://hassan.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=672485
Veletržní palác byl v roce 1988 60 let starý a to už se těšil všeobecné úctě stejně jako ÚRO na Žižkově. TG je dnes starý teprve 40 let, ale řada lidí už jeho kvalitu vnímá. High-tech je pokračování modernismu modernějšími prostředky, kdy absorbuje do sebe i estetické nároky progresivního postmodernismu, kdy se jako hec konstrukce a inženýrské sítě vystavují na odiv jako dekorace fasády a domy už na rozdíl od brutalismu drží uliční čáry, výšku a blokovou zástavbu a jsou důmyslně kolážovitě komponované, tedy ovšem svým typicky diverzním způsobem, kdy je to "tak i tak", "tak a nebo" a tak podobně. HT se dokonce hlásí ideově ke gotice, to by nám jistě vysvětlil Mirko Baum, jak je to myšleno. Obdobně "zlobivý" je i dekonstruktivismus z 80. let, který kontext "iniciuje" k novému čtení souvislostí. Potmoderna prostě není jen ta konzervativní, ale i ta ambivalentní "divoká", která hraje víc rock´n´roll než tradiční lidovou. Je to generace Beatles a Žluté ponorky.
Aulický a high-tech
Petr Janoch
| 07.11.18 08:36
Ano, Aulický se otevřeně hlásí k ideji high-tech - brutalismus neuznává ("dělali jsme to, jak nám to přišlo zrovna pod ruku") a mašinistou nikdy nebyl (z ryze osobních důvodů. Zato Kaplického považuje za svého guru. Moc pěkně se s panem Aulickým povídá... PS: Děkuji za článek, s chutí jsem si jej přečetl, i přesto, že pro mne nebyl informačně objevný.
brutalismus a high-tech
Vích
| 08.11.18 09:40
To by mne právě zajímalo, jak se VA staví k brutalismu, mašinistům, postmoderně jako takové, ke Stirlingovi, Rogersovi nebo Libeskindovi, co je záměr a co "náhoda". Je to jeden živý názorový kontinent, který má svá teritoria a ideové spřízněnce, vize a ideály, něco, co mi dnes celkem chybí. Když koukám na univerzální němost Ciglerova návrhu, tak je to až děsivé.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve vyjímečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.