Belfast buduje přístavní čtvrť Titanic

Publisher
ČTK
28.05.2009 11:05
United Kingdom

Belfast

Belfast - Lidé v severoirském Belfastu věří na zkázu. I  zkáza totiž může vydělat peníze. A to především tehdy, když jde o katastrofu dávno minulou. Před téměř 100 roky se potopil Titanic a tato zkáza přinesla smrt asi 1500 lidem. Belfast, který je rodištěm věhlasného parníku, potřeboval zhruba stejnou dobu k tomu, aby se ke ztroskotanému plavidlu přihlásil. V přístavu, kde byla loď kdysi postavena, vzniká jeden z největších urbanistických projektů Evropy - městská čtvrť Titanic.
    Ke stoletému výročí zkázy Titaniku, které se bude připomínat v roce 2012, tam mají vzniknout luxusní obytné rezidence, průmyslový park a především moderní muzeum Titaniku, které má lákat davy turistů. Hospodářská krize však zanesla tento miliardový projekt do bouřlivých vod.
    "Potenciál Titaniku dosud není vyčerpán," vysvětluje šéf projektu Mike Smith. Lidé se dlouho nechtěli s Titanikem identifikovat, už proto, že ztroskotal. Na místech, kde se nejznámější plavidlo v dubnu 1912 spouštělo na vodu, aby se vydalo na svou panenskou plavbu, zatím jen vítr fičel do hustého plevele. Napínavé historické dědictví nebylo cítit ani venku, ani v halách, kde kdysi loď vznikala. Omítka se tam odlupuje ze zdí a rozbitá okna skrápí déšť. To všechno má ale změnit velká rekonstrukce a přestavba.
    Turisté zatím jen bloudí staveništěm a zpustlou přístavní čtvrtí. "Mnozí lidé v Belfastu ani nevědí, že tady byl Titanic postaven. Prostě se o tom mlčelo," říká John Higgins, který sám dříve pracoval v loděnici Harland and Wolff, která Titanic postavila, a dnes se angažuje pro novou čtvrť.
    V Belfastu se navíc lidé dlouhá léta museli trápit a vyrovnávat s konfliktem mezi protestanty a katolíky a útoky teroristických skupin, jako je Irská republikánská armáda (IRA). "To samozřejmě turisty neláká," říká belfastská radní Naomi Longová.
    Jedenáct let po podepsání mírových dohod se však město pomalu zotavuje ze svého špatného obrazu a pověsti. Teď se chce ztotožňovat s Titanikem a nikoli s terorem.
    Po úspěchu hollywoodského velkofilmu Titanic z roku 1997 uzrával nápad využít parník obchodně. V budoucnu by měl až milion lidí ročně přijíždět do zábavního centra, jehož tvar připomíná Guggenheimovo muzeum v severošpanělském Bilbau. Vedle pivovaru Guinness v Dublinu by se mělo středisko stát hlavním magnetem na irském ostrově. Někteří lidé se ho dokonce nezdráhají srovnávat s Eiffelovou věží v Paříži.
    Ne všichni jsou ale u vytržení, když se o záměru mluví. Severní Irsko totiž hluboce vězí v hospodářské krizi. Kdo bude mít peníze na to, aby se nastěhoval do luxusních bytů, když nejsou pracovní místa? Který podnik navíc bude uprostřed recese investovat miliony? A budou turisté opravdu mít zájem o muzeum, ve kterém "na vlastní kůži" zažijí loď, která v ledovém Atlantiku narazí do ledovce a potopí se?
    Smith je i přes tyto pochyby optimistický. Náklady na první stavební fázi projektu se totiž odhadují v  přepočtu na 40 miliard korun a severoirská regionální vláda přislíbila pomoc jen na muzeum. Zbytek musejí přinést soukromí investoři.
    Čtvrť Titanic ale naštěstí shromáždila peníze ještě před krizí, prohlašuje Smith. Teď se konečně bude moci město honosit i Titanikem. "Když loď opouštěla belfastské doky, byla přece ještě v pořádku," dodává s nadějí v hlase.
0 comments
add comment