Turecko opravuje starou arménskou katedrálu jako gesto smíření

Publisher
ČTK
04.05.2011 21:35
Ankara - Turecko zahajuje opravy a konzervaci zbytků staré křesťansko-arménské katedrály a kostela Spasitele z 10. století v Ani, asi 40 kilometrů od východotureckého města Kars. Oznámil to dnes turecký ministr kultury Ertugrul Gunay. Podle médií jde o smířlivé gesto vůči sousední Arménii, s níž se Ankara pře o označení tureckých masakrů arménského obyvatelstva v letech 1915-1917 za genocidu.

    Katedrála v Ani je považována za mistrovské dílo arménské architektury z 10. století. Ani bylo hlavním městem arménské středověké říše. Architekt Trdat arménského krále Bagratuniho ve výstavbě katedrály koncepčně vycházel ze slavného chrámu Svaté Moudrosti (Aja Sofia) v Konstantinopoli, dnešním Istanbulu. Po vpádu tureckých Seldžuků bylo město, které v době rozkvětu mělo až 100.000 obyvatel, zcela opuštěno. Katedrálu později poškodila zemětřesení: spadla centrální kopule a severozápadní roh budovy. Také nedaleký kruhový chrám Spasitele utrpěl při zemětřeseních, nejvíce v roce 1930, kdy spadla jeho jihovýchodní část.
    Na konzervaci trosek katedrály se bude podílet i americká soukromá instituce Světový památkový fond (WMF) z New Yorku. Fond katedrálu zařadil na svůj seznam již v roce 1996 jako "památku světového významu".
    Turecko již dříve zrestaurovalo arménský Akdamarský kostel z 10. století na ostrově v jezeře Van a povolilo v něm jednou ročně poutní bohoslužby arménským věřícím. Naproti tomu dalo nedávno zbořit betonovou obří sochu přátelství na hranicích mezi oběma zeměmi poté, co ji premiér Recep Tayyip Erdogan označil za "monstrózní nevkus".
    Turecko a Arménie v roce 2009 podepsaly dohody, které měly ukončit desetiletí nepřátelství a nastolit diplomatické vztahy. Proces však zabrzdilo vzájemné obviňování a Arménie loni zmrazila ratifikaci těchto dohod. Arméni označují za genocidu masakry a deportace, které si podle nich vyžádaly v jejich komunitě v letech 1915-1917 více než 1,5 milionu obětí. Turecko uznává, že za chaosu v posledních letech osmanské říše mohlo přijít o život 300.000 až 500.000 Arménů, ale odmítá akceptovat termín genocida, jak to požadují Arméni.
    Za genocidu uznaly již zabíjení Arménů Slovensko, Rusko, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko, Litva, Belgie, Řecko, Itálie, Vatikán a Kypr, další státy tak učinily polooficiálním prohlášením.
0 comments
add comment