Zlínská krajská galerie představuje dílo architekta Gahury

Zlín - Dílo architekta Františka Lydie Gahury představuje ode dneška Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně. Výstava v Domě umění přiblíží návštěvníkům nejvýznamnější Gahurovy stavby ve Zlíně i v celé republice. Poprvé je zde prezentována i jeho sochařská a kreslířská tvorba. V expozici lidé uvidí také fotografie, původní plánové dokumentace nebo modely, jeho texty, korespondenci a deníky. Výstava potrvá do 18. února.
    Gahura (1891 - 1958) byl nepochybně nejvýraznější osobností zlínské meziválečné architektury, uvedla kurátorka výstavy Ladislava Horňáková. Svými urbanistickými plány významně a trvale ovlivnil podobu meziválečného Zlína. Byl blízkým spolupracovníkem Tomáše Bati. Podle jeho návrhů se ve Zlíně stavěla například budova radnice, památník Tomáše Bati, obchodní domy, Masarykovy školy nebo areál současné krajské nemocnice. Podle jeho návrhů vznikl také Lesní hřbitov, který je s rozlohou přes 20 hektarů největší v kraji.
Životní příběh Gahury má podle Horňákové řadu paralel s příběhem firmy Baťa v první polovině 20. století. Díky své píli se stal úspěšným architektem firmy i města a uznávanou osobností. Po skončení války byla firma Baťa znárodněna a pro tehdy pětapadesátiletého architekta se stal nucený odchod ze Zlína a ztráta zázemí nejbolestnější chvílí. Odešel do Brna, kde se s odlišným prostředím a arogantním přístupem nových kolegů podle kurátorky výstavy již nedokázal psychicky vyrovnat a těžce onemocněl.
    Architekt svoji kariéru začal jako sochař. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, teprve pod vlivem Tomáše Bati se rozhodl pro architekturu. Svůj sochařský talent uplatnil nejen ve volné tvorbě, ale i v návrzích výzdoby projektovaných veřejných staveb. Z jeho sochařské dílny pocházejí například busty Tomáše Bati, Jana Antonína Bati, jejich matky i otce, plastiky kováře na zlínské radnici nebo kříže na Lesním hřbitově.
    Výstava je otevřena denně mimo pondělí, od 09:00 do 17:00.