148 komentářů
PRVE MIESTO CI POSLEDNE ????
Katarina Boháčová
| 05.03.07 01:13
Ako inteligentnou formou povedať , že prvé miesto je hanbou architektonickeho tvorčieho procesu ??!!!?? Osobne mam tvorbu Kaplickeho rada uznávam ho, ako architektka ,ale jednoducho musim uznat ,že toto je PREPADÁK akoby zle nainštalovaná scéna v CIRKUSE prepáčte ale takto teda asi to nepojde ... S pozdravom

no
mate
| 07.03.07 12:55
vyhral preto lebo je Kaplicky. Nedovolim si komentovat kvalitu tejto prace, ale moj skromny nazor - je to strasne nieco. Na dalsich miestach sa umiestnili triezve navrhy, urcite nie take bombasticke ako tento vodnik pod leknom. Navyse s jednou kozmetickou vyhodou, su aj realizovatelne.
super
alf
| 07.03.07 11:27
mne sa to paci, konecne nieco moderne, konecne nieco od kaplickeho v prahe, architektura ma byt vzdy sucasna a myslim ze toto je sucasne s vyhladom do buducnosti. moderne nesie to odkaz, ukazuje to kam sa ma architektura uberat. nemozme donekonecna stavat kockate domceky so sikmou strechou. Super. dufam ze sa tento navrh bude aj realizovat.
Projekt pozoruhodný, umístění necitlivé!
Pavel P. Ries
| 08.03.07 12:30
Naprosto souhlasím s názorem profesora Knížáka, uveřejněném na jiném místě těchto stránek, o nevhodnosti umístění tohoto projektu na Letné. Kaplický je bezesporu vynikající architekt, překvapuje mě ale u něj naprostá necitlivost k místu kam zasadil svůj projekt. Ostatně mám pocit, že to je dnes výraznou vlastností většiny architektů. Stačí se podívat na fotografické snímky začlenění objektu do okolních pohledů a ten, kdo má trochu citu pro vyváženost, musí s prof. Knížákem a dalšími podobnými názory zcela souhlasit. Tato necitlivost mě přímo děsí u poroty a zejména u pana Kněžínka, jako památkáře. Ti, co schvalují postavit projekt na Letné, by si měli vzít příklad z Paříže. Toto město velmi moudře vyhranilo prostor pro podobné extravagantní projekty mimo centrum historické zástavby. Prof. Knížák správně píše, že pankrácká pláň by pro tento projekt byla mnohem vhodnější.
A ještě jedna věc. Jedná se o Národní knihovnu. Nemělo by se též přihlédnout k tomu, co si o umístění vítězné stavby na Letné myslí národ? Příspěvků se dát najít v diskusích na Internetu mnoho. Zdůrazňuji o umístění, ne o stavbě samotné. Z historie je známo mnoho příkladů, že zde hlas lidu kvalitu mnohdy nerozpozná! Viz ona citovaná Paříž a co se dělo kolem postavení její, dnes již neodmyslitelné, dominanty. Spolu s historikem architektury Rostislavem Šváchou se ale domnívám, že, při vší úctě k architektovi Kaplickému, není jeho projekt tohoto druhu a jeho určitá módnost může časem vyčpět, jak pan Švácha píše.
Ještě jednu poznámku si neodpustím. Zaujal mě snímek pohledu z budoucí restaurace Národní knihovny oním velkým okem na nádherné panoráma Prahy. Jsem si naprosto jist, že opačný pohled již nebude pro oko tak potěšující, pane architekte Kaplický. Vy, díky práci předchozích generací, které tvořily zmíněný panoramat, jste jej mohl začlenit do svého projektu. Dodnes je pro mě velmi iritující dívat se z Hradčan na město, jehož nádherné panoráma ničí žižkovský vysílač, jinak stavba toť velmi pozoruhodná.
K projektu Národní Knihovny na Letné
Mirko Baum
| 08.03.07 01:54
Před čtyřiceti lety nám na pražské fakultě vyprávěl pan profesor Krise o tom, jakou práci dalo pražským urbanistům a památkářům umístění hotelu Internacionál do podbabského dolíku. Hotel měl být původně, dle vůle sovětských poradců, postaven na Letné, která jak svou jednoznačnou topografií, tak i svou exponovanou polohou odjakživa sváděla k "odvážným" architektonickým činům. Předposledním činem tohoto druhu byl Stalinův pomník, posledním by měla být, tentokrát dle vůle soutěžní poroty, nová budova Národní Knihovny od Jana Kaplického.
Pražský primátor Pavel Bém si zřejmě velmi zakládá na tom, aby byl viděn jako odvážný člověk. Je tedy jen logické, že jako odvážný člověk miluje i "odvážnou architekturu" a předpovídá-li odpor "konservativních památkářů" proti nové letenské stavbě, myslí tím zcela jistě odpor vyhublých a pobledlých individuí, jejichž odvaha a životní elán dávno zanikly pod vrstvami archivního prachu. Nuže co ale je "odvážné" a co "konservativní"? Roku 356 před Kristem zapálil Řek Herostrates Artemidin chrám v Efezu, aby se tímto "odvážným" činem dostal do dějin (což se mu podařilo), o čtyři století později ronil Nero slzy nad vlastnoručně zapáleným Římem a u zrodu moderní doby debatovali italští futuristé o tom, jak by bylo "odvážné" bombardovat Benátky. Benátky nakonec bez dlouhých debat bombardovali Rakušané. Moc se s tím nepárali. Dokázali to i bez umělecké motivace. Jednoduše shodili bomby na renesanční zdivo a hotovo.
Útok na kulturní hodnoty je již po více než jedno století jakýmsi modem operandi nejen válek ale i moderního umění, metodou, která vzhledem k přesycené postmoderní společnosti neznající téměř žádných kulturních přestupků čím dál tím hůř funguje. Jakési zbytky humanistického myšlení ale ještě existovat musí, neboť když německý hudební skladatel Karl-Heinz Stockhausen před šesti lety prohlásil kolabující twin towers za "velkolepé umělecké dílo", sklidil bouři veřejného odporu. Odvaha tohoto typu, ať už se jedná o umělecky motivovaný atentát na ten či onen kulturní axiom, nebo jen o prostou (většinou krátkodobou) publicitu té či oné ideologie, je víc než problematická. Pokud jde o konservatismus, ten bývá většinou vykládán jako způsob myšlení, kterému se jedná o zachování toho, co se všeobecně prokázalo být cenným. Na tom samo o sobě není nic špatného. Památkář, který v dobrém slova smyslu není konservativní (samozřejmě existuje i hloupý konservatismus, právě tak jako existuje i hloupá odvaha), je památkářem špatným.
Snad nejzávaznějším kulturním axiomem, který v architektuře přestává platit, je závaznost historickému kontextu, závaznost tomu, čemu říkáme respekt před dílem předků, respekt před charakterem místa, respekt před tím, co všeobecně označujeme jako genius loci. Nejpozději od mého syna, který vzhledem ke generačnímu konfliktu nenaslouchá radám otce ale radám Gregga Lynna na vídeňské akademii, vím, že "aby to bylo moderní", musí to vypadat přinejmenším jako slinivka břišní (Gregg Lynn sám dává přednost ananasu s čepicí, podobnou té, kterou nosí Jiří Stivín). Pro tuto architektonickou módu se ustálil výraz "blob", který v překladu znamená cosi jako "kapka" či "výron" - tj. jakýsi způsob ejakulace architekturou. Blob nedefinuje sám sebe v tektonických kategoriích měřitelného prostoru sloužícímu té či oné funkci, blob chce být funkcí sám o sobě, chce být událostí, chce být tím, čemu se v anglosaské terminologii říká "event". Tím se z architektury, která jako kulturní počin definovala svůj smysl mimo jiné i jistou permanencí, stává přechodná, tj. semipermanentní ideologicky motivovaná událost. Úspěch každé události spočívá v tom, že se toho stane co možná nejvíce, což samozřejmě platí i v event-architektuře. I v ní se toho musí stát pokud možno co nejvíce. Musí být hlučná, musí být v neustálém pohybu, musí gestikulovat, musí v každém případě ignorovat své okolí - a hlavně za každou cenu poutat pozornost, neboť v upoutání pozornosti tkví její smysl především. Tento smysl leží ale v příkrém rozporu s její fyzickou životností, ta má zpravidla dobré vyhlídky nejen na přežití svého tvůrce, ale i na přežití pozornosti svého konzumenta. Jistá obliba, které se tato architektura navzdory odstrašujícím příkladům těší (označil-li von Clausewitz válku jako pokračování politiky jinými prostředky, je více než oprávněné považovat kupř. architekturu Cookova "kunsthausu" v rakouském Grazu za pokračování války jinými prostředky) spočívá nejen v jejím zásadním populismu, ale možná i ve vzpomínce na dávné plácání dětských báboviček a jejich právě tak krátkodobou jako nezávaznou, jakoukoliv kulturní zkušeností neposkvrněnou estetiku.
Procházka pražskou památkovou rezervací, která nás doposud „nudila“ stavební rutinou minulosti, začíná mít konečně mezinárodni charakter, charakter vzrušující vize. Od Bílkovy vily, připomínající dávno zaniklou kulturu, přes most pro pěší od Bořka Šípka (jehož plechové voluty mne již od prvního dne přiváděly na pokraj extatického vzrušení), k vanilkovému pudingu od Jana Kaplického a odtud konečně k akváriu se žraloky na místě, z kterého kdysi velký Stalin mrzutě pohlížel na město, jehož sláva se dle dávného proroctví měla dotýkati hvězd.
Nemá to lehké ta naše stověžatá matička. Turbokapitalismus vylidnil centrum, pomaloval fasády a s miliardami turistů přilákal i architekturu mezinárodních hvězd. Ta je zaměnitelná a zcela nezávislá na lokalitě. Gehry v Praze je stejný jako Gehry v Düsseldorfu či v Bilbao, asi tak jako coca-cola nebo burger-king, jejichž internacionalismus nás zbaví přemýšlení o tom, na které polokouli či hemisféře této planety je právě konzumujeme.
Gehryho už máme, Nouvela též a Zahu Hadid jsme měli alespoň v porotě. Zbývá snad jen Friedensreich Hundertwasser, ale ten už je na pravdě Boží. Stejně tak jako pan profesor Krise, který, kdyby ještě žil, by snad našel v Praze pro to jednooké strašidlo nějaký ten dolík.

Prof.ing.arch.Mirko Baum
Roetgen, 7. 03. 2007



K projektu Národní Knihovny na Letné
Mirko Baum
| 08.03.07 01:09
Před čtyřiceti lety nám na pražské fakultě vyprávěl pan profesor Krise o tom, jakou práci dalo pražským urbanistům a památkářům umístění hotelu Internacionál do podbabského dolíku. Hotel měl být původně, dle vůle sovětských poradců, postaven na Letné, která jak svou jednoznačnou topografií, tak i svou exponovanou polohou odjakživa sváděla k "odvážným" architektonickým činům. Předposledním činem tohoto druhu byl Stalinův pomník, posledním by měla být, tentokrát dle vůle soutěžní poroty, nová budova Národní Knihovny od Jana Kaplického.
Pražský primátor Pavel Bém si zřejmě velmi zakládá na tom, aby byl viděn jako odvážný člověk. Je tedy jen logické, že jako odvážný člověk miluje i "odvážnou architekturu" a předpovídá-li odpor "konservativních památkářů" proti nové letenské stavbě, myslí tím zcela jistě odpor vyhublých a pobledlých individuí, jejichž odvaha a životní elán dávno zanikly pod vrstvami archivního prachu. Nuže co ale je "odvážné" a co "konservativní"? Roku 356 před Kristem zapálil Řek Herostrates Artemidin chrám v Efezu, aby se tímto "odvážným" činem dostal do dějin (což se mu podařilo), o čtyři století později ronil Nero slzy nad vlastnoručně zapáleným Římem a u zrodu moderní doby debatovali italští futuristé o tom, jak by bylo "odvážné" bombardovat Benátky. Benátky nakonec bez dlouhých debat bombardovali Rakušané. Moc se s tím nepárali. Dokázali to i bez umělecké motivace. Jednoduše shodili bomby na renesanční zdivo a hotovo.
Útok na kulturní hodnoty je již po více než jedno století jakýmsi modem operandi nejen válek ale i moderního umění, metodou, která vzhledem k přesycené postmoderní společnosti neznající téměř žádných kulturních přestupků čím dál tím hůř funguje. Jakési zbytky humanistického myšlení ale ještě existovat musí, neboť když německý hudební skladatel Karl-Heinz Stockhausen před šesti lety prohlásil kolabující twin towers za "velkolepé umělecké dílo", sklidil bouři veřejného odporu. Odvaha tohoto typu, ať už se jedná o umělecky motivovaný atentát na ten či onen kulturní axiom, nebo jen o prostou (většinou krátkodobou) publicitu té či oné ideologie, je víc než problematická. Pokud jde o konservatismus, ten bývá většinou vykládán jako způsob myšlení, kterému se jedná o zachování toho, co se všeobecně prokázalo být cenným. Na tom samo o sobě není nic špatného. Památkář, který v dobrém slova smyslu není konservativní (samozřejmě existuje i hloupý konservatismus, právě tak jako existuje i hloupá odvaha), je památkářem špatným.
Snad nejzávaznějším kulturním axiomem, který v architektuře přestává platit, je závaznost historickému kontextu, závaznost tomu, čemu říkáme respekt před dílem předků, respekt před charakterem místa, respekt před tím, co všeobecně označujeme jako genius loci. Nejpozději od mého syna, který vzhledem ke generačnímu konfliktu nenaslouchá radám otce ale radám Gregga Lynna na vídeňské akademii, vím, že "aby to bylo moderní", musí to vypadat přinejmenším jako slinivka břišní (Gregg Lynn sám dává přednost ananasu s čepicí, podobnou té, kterou nosí Jiří Stivín). Pro tuto architektonickou módu se ustálil výraz "blob", který v překladu znamená cosi jako "kapka" či "výron" - tj. jakýsi způsob ejakulace architekturou. Blob nedefinuje sám sebe v tektonických kategoriích měřitelného prostoru sloužícímu té či oné funkci, blob chce být funkcí sám o sobě, chce být událostí, chce být tím, čemu se v anglosaské terminologii říká "event". Tím se z architektury, která jako kulturní počin definovala svůj smysl mimo jiné i jistou permanencí, stává přechodná, tj. semipermanentní ideologicky motivovaná událost. Úspěch každé události spočívá v tom, že se toho stane co možná nejvíce, což samozřejmě platí i v event-architektuře. I v ní se toho musí stát pokud možno co nejvíce. Musí být hlučná, musí být v neustálém pohybu, musí gestikulovat, musí v každém případě ignorovat své okolí - a hlavně za každou cenu poutat pozornost, neboť v upoutání pozornosti tkví její smysl především. Tento smysl leží ale v příkrém rozporu s její fyzickou životností, ta má zpravidla dobré vyhlídky nejen na přežití svého tvůrce, ale i na přežití pozornosti svého konzumenta. Jistá obliba, které se tato architektura navzdory odstrašujícím příkladům těší (označil-li von Clausewitz válku jako pokračování politiky jinými prostředky, je více než oprávněné považovat kupř. architekturu Cookova "kunsthausu" v rakouském Grazu za pokračování války jinými prostředky) spočívá nejen v jejím zásadním populismu, ale možná i ve vzpomínce na dávné plácání dětských báboviček a jejich právě tak krátkodobou jako nezávaznou, jakoukoliv kulturní zkušeností neposkvrněnou estetiku.
Procházka pražskou památkovou rezervací, která nás doposud „nudila“ stavební rutinou minulosti, začíná mít konečně mezinárodni charakter, charakter vzrušující vize. Od Bílkovy vily, připomínající dávno zaniklou kulturu, přes most pro pěší od Bořka Šípka (jehož plechové voluty mne již od prvního dne přiváděly na pokraj extatického vzrušení), k vanilkovému pudingu od Jana Kaplického a odtud konečně k akváriu se žraloky na místě, z kterého kdysi velký Stalin mrzutě pohlížel na město, jehož sláva se dle dávného proroctví měla dotýkati hvězd.
Nemá to lehké ta naše stověžatá matička. Turbokapitalismus vylidnil centrum, pomaloval fasády a s miliardami turistů přilákal i architekturu mezinárodních hvězd. Ta je zaměnitelná a zcela nezávislá na lokalitě. Gehry v Praze je stejný jako Gehry v Düsseldorfu či v Bilbao, asi tak jako coca-cola nebo burger-king, jejichž internacionalismus nás zbaví přemýšlení o tom, na které polokouli či hemisféře této planety je právě konzumujeme.
Gehryho už máme, Nouvela též a Zahu Hadid jsme měli alespoň v porotě. Zbývá snad jen Friedensreich Hundertwasser, ale ten už je na pravdě Boží. Stejně tak jako pan profesor Krise, který, kdyby ještě žil, by snad našel v Praze pro to jednooké strašidlo nějaký ten dolík.

Prof.ing.arch.Mirko Baum
Roetgen, 7. 03. 2007



ad: vaše řeč budiž ano ano, ne ne
ondrejcisler
| 08.03.07 08:53
DODRŽOVAT PRAVIDLA!
KDO VYHRÁL SOUTĚŽ?
KAPLICKÝ RULES!
Odpoved na Pavel P. Ries 08.03.07 12:59
J. Vanicek
| 12.03.07 03:43
Ti, co schvalují postavit projekt na Letné, by si měli vzít příklad z Paříže. Toto město velmi moudře vyhranilo prostor pro podobné extravagantní projekty mimo centrum historické zástavby.

Mohu se zeptat? Byl jste tam nekdy vecer nebo pres vikend? Potkal jste tam lidi? Nikdo tam v tu dobu neni ... je to mrtve misto ...

Ano je skvele vsechny tyto budovy umistit na predem urcene misto - plan, ale neni na archikteture a na umeni krasne, kdyz muzeme videt nove kombinace? Kde bychom zili, kdyby se nic takoveho v minulosti nesmelo delat - ve sterilnim prostredi jednotlivych slohu? :-/
velikost stavby
David Teplý
| 14.03.07 03:43
Zdá se mi, nebo stavba s těch vizualizací je pokaždé v jiném měřítku? Tak šikovně udělané, že vždy podle potřeby se zdá být buď menší nebo dostatečně velkou, nikdy však tak velkou jak zřejmě ve skutečnosti bude (viz. pohledy hlavně ze zadu z ulice z Letné, kde se to tváří jen o pár metrů vyšší než okolní vily)
to david
Vojtěch Valda
| 14.03.07 04:13
taky mi příjde...má to mít 9 pater tj skorem 40metrů do výšky a vůbec mi to tak na tech vizualizacích nepřijde...
Davidovi a Vojtěchovi
Jan Línek
| 14.03.07 06:43
Myslím,že se nemýlíte,na tento zákres upozorňuji už od začátků těchto hrátek.Zvláště z křižovatky na Špejcharu je nesmyslný zákres.To by se profesionálovi nemělo stát.Často citíme,když něco někam zakreslíme,že je to sakra bomba,ale najít odvahu to v takto exponované soutěži "přikráslit"je silné kafe.Někdy se před to dělá keř.
Odpověď J. Vaníčkovi
Pavel P. Ries
| 14.03.07 10:05
Ano je skvele vsechny tyto budovy umistit na predem urcene misto - plan, ale neni na archikteture a na umeni krasne, kdyz muzeme videt nove kombinace? Kde bychom zili, kdyby se nic takoveho v minulosti nesmelo delat - ve sterilnim prostredi jednotlivych slohu? :-/

Víte, pane Vaníčku, on bude problém s pasováním současné architektury do stávající zástavby asi někde jinde. Já jej například vidím v tom, že všechny předchozí slohy, počínaje románským a konče secesí, si jaksi tolik nepřekážely, neb používaly stále stejný stavební materiál - kámen, dřevo, cihly, vápenné omítky apod. Jakmile se začal používat beton, obrovské skleněné plochy, plasty a oplechované fasády, vše lajnováno podle pravých úhlů a proboha jen ne dekor(!), natož socha, ale fuj, jaké staromilství, tak to byl konec jakéhokoliv souladu současného s minulým. Ještě, že se příroda neřídí podle současné architektury a neprodukuje čtvercové, či trojúhelníkové květiny a stromy v podobě jehlanů, krychlí a kvádrů, a to vše nejlépe v barvě šedi bitevních křižníků! Kdykoliv a kdekoliv se začne stavět dnes novostavba nějaké veřejné budovy, mohl bych se vsadit, že to bude ve většině skleňák podle pravítka, bez cm2 omítky, kde okna neumyjete jinak než pomocí horolezců a budova bude neobývatelná po přerušení dodávek elektrického proudu, neb vypadne klimatizace. Všiml jste si někdy, že pokud si nespleteme Plzeň s Prahou, Klatovy s Českými Budějovicemi, Londýn s Madridem atd., že je to hlavně díky historickým jádrům těchto měst? Pokud by se již v minulosti města vyvíjela podle současné urbanistiky a děl většiny soudobých architektů, tak bychom města od sebe jen těžko nerozeznávali! To co je dnes například postaveno jako Nový Anděl na Smíchově v Praze, klidně můžete zaměnit s jakoukoliv podobnou architekturou kdekoliv jinde! Když architekt a stavitel Josef Hlávka dostal v druhé půli 19. století svoji největší zakázku – postavit rezidenci řecko-katolického metropolity v Černovcích v Bukovině (dnes Ukrajina), první co udělal, že se do tohoto místa rozjel, nastudoval tamější sloh a jeho vývoj a pak přizpůsobil svůj projekt těmto poznatkům. U návrhu pana Kaplického a jiných současných architektů tento citlivý přístup nevnímám. Hlavní je, aby vyniklo jejich architektonické dílo, bez jakéhokoliv ohledu k okolí, mnohdy záměrně jdoucí proti němu.
velikost v zakresu
toms
| 18.03.07 12:51
vypada to opravdu prapodivne, to mate pravdu. Nicmene kdo daval pozor treba pri studiu dejin baroktni architektury, jiste si pamatuje, jak moc udela zuzujici se nebo rozsirujici se tvar objektu s jeho perspektivou.

Konkretne ten pohled od spejcharu - stavba ma myt tech cca 40metru a pritom vrchol stavby vypada, jako by byl na stejne urovni jako okolni zastavba. Podivejte se ale na pudorys. Vrchol knihovny je mnohem mnohem dal a tudiz dochazi redukci jeho vysky a proto se z mista, odkud je zakres proveden jevi objekt vyrazne mensi. Az budete stat blize pod nim a nebudete mit v popredi nejake meritko, bude vam budova zase pripadat hrozne velika, protoze jji zuzovani smerem vzhuru tu perspektivu zase umocni. Nicmene bych doporucoval, pokud se vam to pravdu nezda, vzit tuzku a pravitko a zkusit si to vynest do te fotografie aspon v par bodech sami a pak budete mit jasno
Toms
Jan Línek
| 18.03.07 03:40
Možná,že se mýlím,ale zkuste to ještě jinak.předpokládáme-li,že na obrázku je pravděpodobně vrchol objektu-t.j.ve výšce 48m,pak paprsek vedoucí z místa záberu k vrcholu budovy je na rohu stávajícího domu cca 1.5 až 2m pod římsou.Dům odhaduji na cca 13m po římsu.Na stránkách nkp.cz je velmi dobře čitelná situace s měřítkem určujícím 100m.Pokud odhadnu místo záběru někam ke zlomu chodníku za druhým protějším domem směrem ke Špejcharu mohu si snadno určit v situaci spojnici rohu předmětného stávajícího domu s hypotetickým středem knihovny a zkontrolovat paprsek odhadnutým postavením záběru-nemohu se pak nějak dobrat buď výšky knihovny 48m nebo výšky stávajícího domu odhadem 13m,ale mýlka je možná.
myslím že se nemýlíte ...
kuzemenský
| 18.03.07 07:20
... ten zákres je ulhanej - toho jsme si v kanceláři všimli okamžitě.
to už snad přeháníte
Ludvík Křenek
| 19.03.07 09:37
vemte si řez a pravítko a promítněte si spojnici vrcholu knihovny a oka člověka stojícího na druhé straně ulice - spojnice bude zhruba protínat okolí římsy vedlejšího 13-timetrového domu. Ta věc má prostě vrchol hodně daleko a ty výškové úrovně jsou prostě jinde. Ale má úroveň tato debata o tom, jestli si někdo v ateliéru všiml, že je něčí zákres ulhanej?
............!!!!!!!!!!
vojta
| 19.03.07 11:42
Nemůže zvítězit v závodě slalomář, který minul jednu branku,

i když by byl nejlepším závodníkem světa,
i když by bylo možné, že kdyby byl býval branku projel, jeho čas by stále
stačil na první místo,
i když by onu branku neprojely další dvě třetiny závodníků,
i když by se všichni shodli na tom, že to byla úplně pitomá branka...

Řvěte, křičte, žalujte, rád Vás podpořím, to ticho mě štve.

Vojta
Pravítko
Jan Línek
| 19.03.07 11:15
Snad nám dovolíte ten luxus,abychom hodnotili výšku budovy i za pokusu pomocných metod jako je pravítko,když se nám výška objektu jak je znázorněna v zákresech nezdá.Ono by to chtělo asi pár kroků směrem ke Spartě,abychom nemuseli být pedanty a objekt by se vynořil ve své 50ti metrové výšce.Ona zřejmě ta prvorepubliková regulační komise,která stanovila pro Letmou výšku okolo 25 m byla neprogresivní a projevila svým postojem ono zhoubé čecháčkovství.Tu výšku milý pane Křenku přetřásáme proto,že ona je jedním z důvodů,které vyvolávají jisté pochybnosti .Nevím proč by každý pražský kopec měl mít dominantu,jak jsem v nyní rozvášněné dizkuzi kdesi četl a je zde hned ona další otázka,patří sem tedy knihovna s takovým objemem?Mě nikdy nenadchávala představa jak ono prostranství s dálkovými pohledy již od Milady Horákové na úrovni kachlíkárny,které vnímám již od dětství, budou čímsi zastavěny.Musíme skutečně zastavět každý kopec?Vy jste naznačil,že to už snad přeháníme-ale ta výška je přehnaná a vůbec mě neuklidňuje,že prý to měla většina tak vysoké,a na co smíme mít názor,když už ne na výšku.Vy jste do úrovně této debaty nepřinesl nic jen,že vrchol je hódně daleko a ty výškové úrovně jsou prostě někde jinde,ale to my prostě taky víme.
Památník na Vítkově
Olda
| 20.03.07 01:46
Vítěz(ové) Památníku na Vítkově udělali v 30-tých letech trojnásobně velikou budovu i Žižkovu sochu do perspektivního zákresu, aby byl památník pořádně vidět. Podvod byl odhalen a publikován mj. ve Stavbě, ještě před realizací tohoto vítězného návrhu. Tak se ptám, komu zůstaly podklady ze soutěže a doplní do fotek komolý kužel o příslušné výšce? Nebo ještě lépe ze situace vytáhne 3D model vč. okolí a zveřejní ho - např. dosazením do Google Earth?
výšky a pravítka
Ludvík Křenek
| 20.03.07 10:31
Já jsem se jen snažil jednoduchou metodou doložit, že ten zákres podle mě nemusí být v nepořádku, jak vy naznačujete, toť vše. O tom, jestli by tam měla být nižší nebo vyšší budova a co tam patří nebo nepatří vůbec nediskutuji a myslím si, že o tom snad ani už ta diskuze není, ne? To se můžete vrátit na začátek k tomu, jestli je pozemek dobře vybrán nebo ne, ale to je snad už jen akademická debata. Ale mám pocit, že vy se tady chcete utvrzovat v tom, jak se vám vítězný návrh nelíbí a proč, tak už nebudu rušit. Můj názor je ten, že výška toho baráku je v souladu s jeho významem a s jeho vzhledem já nemám problém.
arch.Křenkovi
Jan Línek
| 20.03.07 01:00
Já si myslím,že vrátit se na začátek zda byl pozemek dobře vybrán ,aniž by bylo známo co s plání v dalším pokračování,by bylo vhodné a nemělo by to zůstat pouze v akademické debatě.Jinak neznám poučku,že výška domu je v souladu s jeho významem-já spíš znám moudrost,že výška domu by měla při umístění ve významných souvislostech respektovat své okolí,ale ta je zřejmě již zastaralá.
výška a význam
Ludvík Křenek
| 20.03.07 03:47
Shodneme se na tom, že stavba s určitou náplní (kostel, muzeum, knihovna, parlament) může být výraznější třeba i výškově?

randezvous
hana
| 20.03.07 03:49
proč by se nemohly stavět dominanty? ale o to nejde - zákres se dělá proto, aby se dalo posoudit ,jak návrh působí osazený do okolí - pokud JK objekt špatně osadil, je to chyba nebo záměr = další podfuk jak hmotu zmenšit, aby mohl navrhnout populistickou funny knihovnu jako jedno velké korzo - jak říká autor "jde hlavně o to rande, které si tam dáte. a jestli nechodíte na rande, tak té kráse nerozumíte. a architekti, kteří nechodí na rande už vůbec, protože ti do budov neumí dát sex"... chdíte na rande??
Výška a význam
Jan Línek
| 20.03.07 04:59
Pochopitelně Vámi výjmenované budovy mohou být vyšší,zrovna tak ale nižší-vyšší může být za určitých okolností obytná budova,továrna ,administrativa,ale souvisí na okolnostech a o těch jsem v tomto případě hovořil,leč lidé i názory jsou různé-já už jsem holt asi staromilec,mě ani nevyhovuje vyjádření Klubu za starou Prahu a to je co říci.Jinak Vás ujišťuji,že nemám zapotřebí se utvrzovat ve svém názoru v internetové dizkuzi-jen jsem považoval za korektní ,když si myslím,že to není dobré a že to především nevzniklo dobrým způsobem soutěžení, někde to sdělit,když většina kolegů mlčí z obav, aby nebyli nazváni zaprděnými čecháčky nepřejícími úspěch zahraniční hvězdě ,o čemž to vůbec není.
motivace
Ludvík Křenek
| 20.03.07 06:07
Jasně, neznamená to automaticky, že knihovna musí být vysoká, jedna z nejhezčích je podle mě taková ta v Holandsku pod zemí se zelenou střechou (trochu knihovna Vysočiny...). Ale motivaci máme podobnou - mně zas vadí ta občas nechutná (to není váš případ, pane Línku) kritika Kaplického návrhu. Líbit se nemusí, to nikomu neberu, ale nesedí mně argumenty o ulhaných zákresech. (viz. pravítko a řez)
Pravítko
Jan Línek
| 20.03.07 08:04
Přiznám se pane kolego,že po Vaší argumentaci s pravítkem a řezem jsem znovu zkoušel ,protože se nerad mýlím,jinak se musím omluvit.Znovu jsem konstruoval až se směšnou zarytostí mojí metodou vycházející z uveřejněné situace na nkp.cz.Vycházeje z propojení hypotetického středu ve výšce 48m a rohem stínícího stávajícího domu s tím,že při odhadu výšky po římsu cca 13m prochází paprsek zhruba ve výšce 11m-pak by najeho konci na chodníku protějšího domu ve výšce cca 2m měl být její objektiv.Bohužel mi vychází výška knihovny okolo 35 m a zatím nemohu tudíž omluvu udělit.Omlouvámse však za své hnidipištví,ale takoví holt někteří jsme.Jinak když jsem pouze tak okrajově přemýšlel o knihovně na Letné,tak mě také vzhledem k mému vztahu k tomuto prostoru napadalo pouze ji celou zakopat a hezky do ní lézt z nábřeží z muldy pod Hanavským pavilonem-leč je to poněkud daleko-musel by mi Ježek trochu posunout parcelu k Vltavě.
deskriptiva
Ludvík Křenek
| 20.03.07 10:08
Obávám se, že budeme vyškrtnuti z debaty a odsunou nás do koutku deskriptivní geometrie
Já vycházím z toho řezu, protože jinak nemám podklady, ani šířku ulice atd.Taky si to znovu kreslím a moje úvaha je (bez obrázku je to složitý) následující: spojnice pomyslného oka na protější straně ulice a vrcholu knihovny v řezu protne téměř přesně římsu sousedního domu (nevím, jestli to byl záměr??). Ale to je v řezu. Tato spojnice a její vodorovný průmět tvoří trojúhelník, který je, když si ho představíme v tom šikmém pohledu z ulice trochu dál přes roh souseda a naž na vrchol knihovny, poněkud delší. Tím pádem je úhel tohoto trojúhelníku menší a vrchol knihovny vidíme o něco níž než je římsa, což by mohlo odpovídat tomu diskutovanému zákresu.
Ale ještě jedna důležitá věc - pozorovatel z druhé strany ulice nemůže vidět nejvyšší bod knihovny, protože její tvar je zaoblený. Zase pomůže oblíbený řez, tam je to pěkně vidět. Pravítko jdoucí od "oka" se zastaví kus pod vrcholem. Určitě teda ne 13 m pod vrcholem (48-35), ale i tak, když se k tomu přičtou další nepřesnosti... Ta římsa může být 14 a máte to podstatně jinak, ten řez je podle mě lepší
situace
Jan Línek
| 21.03.07 12:01
Myslím,že se nad tím docela zpřátelíme-zkuste to prosím ze situace na nkp.cz,kde zvětšením získáte docela slušný podklad,včetně měřítka a tím i šířky ulice.Ze situace si můžete odvodit,že vrchol by měl být vidět.Jdu na to znova kouknout,leč nemění to nic na podstatě věci,ve které máme rozdílný názor,ale to snad v životě tak chodí.Já jsem se nakonec v tomto případě dostal do zvláštní situace,ačkoliv bych vzhledem ke svým pracem,které nesou i prvky organické architektury mohl zajásat ,že byla prolomena poměrně silná již skoro tradice českého minimalismu,jsem zasažen brutalitou s jakou byl pro Letnou tento projekt stvořen.
krevní skupina
Ludvík Křenek
| 21.03.07 08:16
No právě! Jsem rád, že jste to nakous, protože právě to mě na této debatě lákalo. Zjistit, proč právě vy jste tak proti... Trošku rozšlapat české krabice od bot se snažíte výtečně a Kaplický je v tomto ještě někde jinde. Ale asi vás chápu, v prostředí, které máte rozhodně víc zažité než já, je to jeho gesto moc. Asi jsou tam hodně čitelné jeho motivace a známe jeho názory o našem prostředí. Já si myslím, že možná i měl trochu právo říct si "nechtěli jste můj památník pod Stalina, tak to máte zato". Památník byl decentní až nenápadnej, o to drsnější je knihovna. (Podrobnosti kolem památníku už si bohužel moc nepamatuji...) Ale i tak to asi beru a myslím si, že se to tam "hodí". To bývá taková první nejjednodušší reakce u takovýchto staveb - že se to tam nehodí a nerespektuje to okolí. Taky vám to někdy říkali? Nicméně situaci zkusím
rozpolcený
Vích
| 21.03.07 10:14
Pánové zdravím vaši diskuzi o výšce (-: Mám dojem, že by měla být správně zakreslena s vrcholem až po tu římsu, ale asi by to tahalo za oči... Jakožto taky organik, byť "konzervativní", se mi knihovna líbí, připomíná mi pařezovou chaloupku od Křemílka a Vochomůrky, nebo jejich čepičky a do parku to považuju za téměř ideální řešení. A když už pařez, tak pořádnej. Mám ale dlouhodobě zásadní problém s umístěním knihovny, jakékoliv, na Letné. A za celý rok jsem se nedozvěděl, kdo je pod tim podepsaný. Ježek říká "my". Napadají mě minimálně 3 další lokace, kde mohla být knihovna umístěna a mít pro město přínos, než zabírat potenciální parkovou plochu. To mě fakt trápí...
Lokace
Jan Línek
| 21.03.07 01:50
Jsem rád,že kolega Křenek vnímá moje hledání proč vlastně mám námitky-snad se k tomu ještě dostaneme,ale vnitřně myslím,že to vyplývá z celkového průběhu akce knihovna-od rozhodnutí opustit Klementinum,přes umístění na Letenskou pláň,průběh soutěže,včetně arogantního přístupu pana Ježka k námitkám,který bezesporu vyplývá z jeho postoje,právě vyjádřeném v onom "my",to znamená imperátor.Jde o investici státu,tudíž by měla být připravena s maximální pečlivostí v koordinaci s institucemi,které do toho mají co mluvit,zde spíš cítím politický lobbing a mediální tlak vytvořený tak,aby nebylo lze jakkoliv investici zpochybnit včetně zneužití zahraničních hvězd.K tomu pak přistupuje výsledné řešení,které jak jsem nazval považuji za příliš brutální pro Letnou,já jsem také pro ten park a nepotřebuji tam ale pořádný pařez, o který budu zakopávat.Myslím to skutečně a ne tak když se mi tam Kaplický nelíbí,tak řeknu raději park.Představa Letenského kopce s kontinuální zástavbou mě nijak neinspiruje a daj se tam pouštět draky a letadla.Jinak jsem také napsal,že z těch posledních návrhů-nevím zda porota při rychlosti se kterou vybírala něco nepřehlédla ,je snad ten Kaplický nejlepší i když váhám mezi HŠH,kteří jsou mnohem kultivovanější,nižší a ke svému okolí vlídnější,ale snad to tam také nepatří a jsem zase na začátku,že tam knihovna nemá být, a že se to obrazilo na výsledku soutěže.
park
Ludvík Křenek
| 21.03.07 06:57
A nepřipadá vám, že ten návrh moc dobře ví, že je tam park? Vždyť je stromy celý prorostlý a těma krajkama dole s tím parkem splývá a nedělá žádné ostré hrany, pěkně se projde s parku do knihovny a zpátky a ty schůzky pod těmi přesahy konstrukce... Už i ta barva a vůbec forma plachty lehce přehozené, vždyť to je schválně spíš stan než barák. Průhledy zevnitř do okolí a naopak z parku na knihovnu - organika. HŠH fajn, ale to je spíš tvrdá kapka rtuti, která tam dopadla, to vůbec ty stromový detaily v parteru nemá. Myslím, že to má málo splečnýho s výškou.
nejenom park
Jan Línek
| 21.03.07 10:07
Ale on tam není jenom park,co to město kolem s dostatkem dominant a inspirací a vazeb-ne jako Bilbao,navíc ty imaginace lehce přehozené plachty jsou velmi zavádějící-jde o objemný objekt se zastavěnou plochou minimálně 1ha a výšce až 48m ,barva a tvar z něho neudělají zahradu-je jistě pravdou,že jde o prostředky vedoucí ke zjemnění hmoty-jest-li to bude v reálu fungovat, o to se můžeme při objemu stavby přít..Pod přesahy si zarandíte pouze v autě,protože jsou tam většinou parkoviště,ale to není podstatné.Já mám otázku na Vás-byl dům komponován skutečně na toto místo,nejde snad pouze o výtvarný objekt,,který nemá zakodované své okolí a může potom stát kdekoliv a v jakékoliv velikosti?Protože se v jeho nitru může odehrát cokoliv,dispozice jde udělat skutečně na cokoliv.Při vhodném měřitku přehozené plachty to může být hotel,může to být aquapark,může to být nakonec i cirkusové šapito ,nebo rozhledna -a tento anonymní vztah k okolí a funkci mi zřejmě vadí.Těším se ,jak mi to zase nandáte.
Cirkus
Vích
| 22.03.07 08:23
Nechápu, že je na Letné písková plocha pro manifestace a školy smyku namísto trávníku nebo dubového háje a uvolněná tramvajová smyčka za výjezdem z tunelu, že není vyhrazena pro cirkus. Já bral soutěž jako ověření, zda je Letná dobré místo pro Národní knihovnu, což se myslim neprokázalo. HŠH jsou ke kontextu ještě tvrdší a inertnější. Pařez nebo krtčí hromádku beru víc jako krajino-parko-tvorbu a tak mi tam z toho co jsem viděl sedne nejvíc a nemám pocit, že by Kaplický stavěl stejně na Náměstí republiky. Že to má znaky moderního univerzalismu je ale bohužel pravda.
Te'd mě napadlo
RZ
| 22.03.07 07:56
Pokrýt to drnem a bude to v pohodě. Prostě kopec
funkce a vzhled
Ludvík Křenek
| 22.03.07 10:08
Asi jste vyhmátl podstatu našeho rozdílného pohledu (pane architekte Línku). Vy vidíte dům-sochu, barák na efekt nebo přesněji jenom na efekt. Proto taky vzpomínáte Bilbao. A tam je ten rozdíl - Gehry i podle mě dělá sochy (a dál bych to asi nerozebíral), ale Kaplický má možná tu vnější marketingovou slupku, která je jim společná, ale zároveň je to výborně fungující stroj v dobrém slova smyslu. Já myslím, že NK je dům přesně pro tohle místo, ale to už bych mohl zrovna začít překládat průvodní zprávu do češtiny... (A je tam toho dost o Letné, městu a stromech.) Já myslím, že je to jen rozdílný způsob chápání návaznosti na okolí.
Abych pravdu řekl, napadá mě málo staveb, které vypadají jako to, co jsou. Snad ještě starý divadla díky tandemu Fellner a Hellmer, ale ty jsou k poznání, protože jsou jedno jak druhý. Pak asi paneláky, ale typickou knihovnu si nevybavím. Alte Pinacothek v Mnichově vypadá jak řecký chrám, ale může to být i divadlo, soud, knihovna... Jsou nádraží, který jsou muzea a pyramidy, kterýma se do muzea chodí. Centre Pompidou může být továrna, administrativní budova, knihovna i ten hotel zrovnatak. Já myslím, že Praha další dominantu a inspiraci unese a až v roce cojávím 2015 komukoliv kdekoliv ukážete pohled "greeting from prague" se zeleným slizem, tak věřte, že bude vědět, že ta budova je knihovna
greetig from Prague
| 22.03.07 11:06
Máte jistě pravdu,že je to dobře fungující stroj-zvláště když si autor uvolnil ruce uložením skladu knih do podzemí-já také hodnotím tu příčnou pasáž,kterou mu to umožnilo-připomíná mi snad trochu průchod Klementinem.Jenže vlastnímu objemu nemohu přijít na chuť-zvláště mě irituje při pohledech zblízka-například pohled od Kramářovi vily-řekl bych ,že je mě pohled z toho místa až nepříjemný/prosím najděte cs.wikipedia.org/wiki/Kyklop jiné je to při celkovém nadhledu na model,ale tak v celkové hmotě to nikdo neuvidí-tady mám dokonce pocit,že mohu potvrdit tvrzení J.K o sexu v jeho pracech-ten model a jeho hladké vyvrcholení ze strany od Milady Horákové mě naopak svádí k pohlazení oné hladké obliny a následně zaboření prstu do ní,které pak vytvoří ono kyklopské oko-také to snesu z Petřína-naopak vykukování z horizontu mi připomíná Kyklopa na kterého jsem Vás navigoval.Možná,že jsem až příliš otevřeně popsal několik důvodů proč pro mne ne,ale to jistě není důvod,aby J.K nestavěl,pokud bude shledáno vše vpořádku v procesních otázkách-leč pochybování a pochybování především o sobě a své práci je našemu oboru vlastní.
kyklop
Ludvík Křenek
| 23.03.07 11:35
Ten kyklop je super, i vaše dotykové pocity, k tomu není co dodat
K těm rozpakům zblízka snad jen, že mně to přijde snesitelný tím velmi pozvolným nástupem až k té 48-timetrové výšce, ke které zvláště z blízka ani nedohlédnete.
Lépe se mi obhajuje cizí barák, který mě zaujal, bojovat takhle za vlastní výtvor je většinou problém - to pochybování... Třeba nám k tomu ale někdo od Kaplických časem taky napíše, internetová vesnice je malá a když dělají o 10 cm vedle nábor do Future Systems pro Prahu, tak třeba něco utrousí.
Ale asi ne a sám bych se asi taky nezapojoval, jen se kochal...
Kyklop
Jan Línek
| 23.03.07 12:20
Jsem rád,že se Vám Kyklop líbí a ty pocity jsem popsal,abyste viděl,že o tom poctivě přemýšlím.
oko
Vích
| 23.03.07 01:56
Kyklop je parádní (-: že se vám tu do toho montuju - v noci by to mohlo v dálkových pohledech dělat dojem, že tam přistává UFO a ve dne siluetu pahorku na obzoru, já s tim jako s domem problém prakticky nemám. To p. Švácha pochybuje o možné souvislosti s Vítem, mně to přijde, že je to dost daleko, petřínská rozhledna taky jen oživuje obzor, ale třeba se mýlim. Já jen nevim, proč zrovna tam, že aby nebyla současná architektura ve vnitřní Praze?
Šv. Vít
Ludvík Křenek
| 23.03.07 04:49
Jen se, pane architekte, montujte
A není ten Švácha někde na netu? To by mohlo být taky zajímavé čtení...
Díky
Tady je
Vích
| 23.03.07 07:01
Švácha: http://ihned.cz/3-20704670-%9Av%E1cha-000000_d-b4
Švácha
Jan Línek
| 23.03.07 07:27
Mě to taky mrzí,že se tu neobjevuje více kolegů a Rosťa Švácha by byl jistě zajímavý,docela zajímavý by byl J.K,nejde o nenávistnou diskuzi.Já bych to asi v této situaci četl,protože by mě to zajímalo.
Diskuze
Vích
| 23.03.07 11:59
No já bych to pane Línek taky četl, ale nevim, jestli bych při archiwebovském kontrolním systému slušnosti odpovědí šel do diskuze. Vyměnit si tu deset vět zabere týden.
Díky
Ludvík Křenek
| 24.03.07 12:43
R. Švácha nezklamal, paralela s Gaudím mě napadla taky, tak se mně to trochu potvrdilo. Gaudí a "standartní" secese, která šla jenom po povrchu a po formě, to je něco jako Kaplický a to, co vyvolal, ale nemá to ten obsah a není to tím fungujícím strojem. Malinko mně tak připadají i HŠH, včetně těch termálních schemat, že to je jako když dva dělají totéž a není to totéž. Ale nic proti nim, to mluvím jen o návrzích na knihovnu, taková Olomouc, to je jasná Grand Prix OA podle mě.
JK asi i čte, ale je otázka, jestli je to ta platforma, možná časem, bylo by to dobré.
chtějme reálnější vizi objemu než to opravdu začnou kreslit
Věra
| 24.03.07 09:27
Pro koho to na Letné bude? Velká knihovna se právě začala stavět v Dejvicích u ČVUT. Opravdu je nejvyšší čas oprostit se od toho, zda velkoryse přehlédnout protekci pan Kaplického, oprostit se od vzájmeného urážení hodnotitelů knihovny a objektivně přemýšlet, zda to obraz Prahy unese a proč to sakra má být tam. Když mohl stát zaplatit drahou soutěž, ať zaplatí třeba dva jeřáby, postaví je na ten úžasný pozemek, posadí nahoru do výšky 48 metrů reflektory, abychom to viděli i večer. Pak si to všichni konečně budou moci vyzkoušet - Velkého Bratra z Hradu, z Karlova mostu, z Kramářovy vily, z Petřína - pak bych se teprve bavila o potřebě či riziku.
Taky myslím, že dnešní odpolední projevy fotbalových fanoušků v centru Prahy mohou avizovat přesun zájmu přímo do nového stánku kultury - než vyšmelí vstupenky, budou moci do vyhlídkové kavárny hned na Letné a ne se tlačit v tom malém mekáči.Nebo to vždycky před fotbalem budou hlídat těžkooděnci za veřejné peníze jako dneska po Praze?
S panem Šváchou vřele souhlasím v obavách o osud pláně - nezapomeňte na mazané pražské zastupitele, kteří kdykoli změní územní plán když se to někomu (či jejich kámošům) hodí.. anebo myslete na šikovné právníky investorů - tzv. rovnost před zákonem - hotely u stadionu by přece byly terno.A městský park pro děti? Tam přeci tihle lidi nechodí anebo nemaj děti a nebo bydlí v katalogovém domku za městem a venčí se na vlastním umělém trávníku.
Anebo ať magistrát udělá pořádnou 3D simulaci a nejsou k dispozici přád jen 3 fotky toho modelu. Vźdyť tu národ tři týdny blbne a vlastně se neví, jak "to" za pět miliard (střízlivý odhad) s přeložkou tramvaje, atd (další související akce, o kterých se opatrně začíná mluvit) opravdu bude velké.
krásný květ
Vích
| 25.03.07 05:14
Vlastně mě asi nejvíce na ohlasech zaujalo, že největší a nefalšovaný zájem na skutečné realizaci "krásného květu" - jak to nazval v tv Pavel Bobek, má právě Kaplického rokenrolová generace. To klobouk dolů !
je to bomba
starwood
| 05.04.07 12:29
Mě se to libi, opravdu. Nejdriv jsem se chytl za hlavu, ale po chvili pozorovani a uvazovani, ... je to bomba. Nejdrive jsem si rikal take to same co pan Knizak, pekné, ale postavit jinde. Jenze pak mi to cele doslo. Schvalne, kam byste tuhle stavbu postavili jinam? Do Tróji, jako pavilon opic? Ne ma sve misto tam kde ji nakreslili. Je nezvykla a treba se zda, ze nezapada. Ale Praha o tom celem je. Projdete si ji znovu a znovu. Choďte pěšky. Styly i období se míchají vzájemně do sebe. Často se zdá, že nevhodně. Přesto a právě proto mám Prahu tak rád. Tahle stavba bude dalsim významým bodem na panoramatu Prahy. Zcela odlišným, rušivým, provokujícím, hnusným i krásným. A to je právě to úžasné. Jsme v Praze, nejsme v Paříži ani v Londýně! Jen, se přiznám, 1) jsem byl překvapen tím, že Praha potřebuje knihovnu a že ji chce mít právě na Letné. 2) talké bych rád viděl celkové uspořádáníá Letné, zda již konečně někdo udělá něco s tou šíleně řešenou dopravou ve směru od Milady Horákové skrze Letnou 3) s mnou shlédnutých návrhů NK je tento nejlepší.
frikulín
hana
| 05.04.07 07:54
je vidět, že kaplického projekt mnoho lidí vzal za srdíčko
Pár otázek...
Pietro
| 05.04.07 11:55
Pokud se to postaví, jak tomu budou lidi říkat? Chobotnice? Kyklop? Kopec Amarounů? Zelenej chrchel? Proč vypadá právě tak jak vypadá? Je to tím, že Kaplický neumí krabičky? Nebo krabičky nedělá, protože je nemá rád? Proč jsme z něj tak na větvi? Kam patří? Rychlé šípy nebo Bratrstvo kočičí pracky? A co na to Jan Tleskač?
Proč ne?
Nina
| 16.04.07 09:57
Myslím, že se Kaplickému podařilo "zasadit" knihovnu do přírodního prostředí - jakoby vytvářela s přírodou určitou symbiózu a byla s ní v harmonii. Navíc bychom se jako Česká republika měli něčím ve světě moderní architektury zviditelnit a toto je skvělá příležitost. Mnoho návrhů pana Kaplického bylo realizováno ve Velké Británii, Itálii a dalších zemích. A kde je ČR?
"flusanec"
sifa
| 03.05.07 07:13
Nekomu se Kaplickeho navrh libi nekomu ne, to je zcela pochopitelne. Osobne jsem se po shlednuti dostupnych studii dopracoval spise k ocekavani konecneho vysledku, nez-li k nadseni ci odsuzovani... Prijde mi to tady jako odsuzujici porota, ale je dulezite si uvedomit, ze plno nevericich a kricicich Tomasu byt musi (i v kruzich odbornych) jinak by se nakonec nemohla projevit Kaplickeho genialita v plne jeho krase
V horsim pripade postavime podprumernou, nic nerikajici, ci necitlive zasazenou stavbu - no a co ? takovych novych staveb je u nas drtiva vetsina - nudny a nevyrazny, jak vetsina nasi spolecnosti...
Jen clovek zvedne paty - a je jedno zda navstivy Dusseldorf, Berlin, Milan, Amsterdam, Barcelonu, Valencii, Londyn - citi ten svezi vitr odvaznych napadu, ktere navic maji sirokou podporu a nakonec vytvori cosi vyjmecneho, potom si uvedomi nasi skutecnou a nefalsovanou, ukricenou malost...
Jestli se nemylim Kaplicky vyhral v mezinarodni soutezi, ci ne? Reci o protekci jsou zase jenom nase neustale narky, jestli bylo prihlizeno (u mezinarodni poroty) k tomu, ze Kaplicky u nas nema realizovanou stavbu, tak to pouze svedci o jeho renome v komunite svetovych architektu...
A vubec at uz to stavi a za tricet let si povime (nejen my, ale i nasledujici generace) zda to na Letnou patri ci ne, osobne verim spise vizionarum, nez ubrecenym detem...
knihovna
Jitka z Plzně
| 10.05.07 06:07
Jsem nadšena, taková architektura v Česku chybí!!! Konzervativci nechť se udusí vzteky, jsem přesvědčena, že čas prokáže kvalitu a jedinečnost (doufám, že realizované) Kaplického knihovny. Absolutně nechápu nenávistné reakce na tento návrh, zejména od lidí, kteří nejsou odborníky v daném oboru ( pan spisovatel K., etc.)
Kozmicý sopel
Ľuboš Lorenz
| 17.05.07 07:46
Nič viac, nič menej. Sopel.
boj s uměním nebo proti umění...?
Michaela
| 18.05.07 10:35
Můj názor na celý boj mezi umělci a kritiky je docela na vážkách.Myslím,že naše země je dost konzervativní a tohle by mohl být první krok k bráně moderní architektury u nás.Já osobně bych to vítala,ale stotožňuji se s názory výše uvedenými,kde se polemizuje o vybrané lokalitě a já osobně bych ještě pozměnila barevnost.Už tak je tento návrh dost viditělný svou tvarovou originalitou,tak proč do světa ještě víc křičet zeleno-růžovou kombinací barev...?
re: boj s uměním nebo proti umění...? to Michaela
mauglee
| 18.05.07 04:08
ta barva vubec neni zelena. Je zluta, zluta jako sampanske, zluta jako prazske baroko.
přestanu chodit kolem horké kaše
hana
| 18.05.07 04:59
vzhledem k tomu, co Jan Kapliický předvádí, nemá cenu chodit dál kolem horké kaše. verbální projevy Kaplického jsou nějaké nemocné - kombinuje srdceryvné vzdechy, že "krásu (v návrhu knihovna) nikdo nevidí" a na to vzpurný výrok že jsou pouze "dva kritici" knihovny... mám pocit, že jsme se stali obětí jeho duševní poruchy.
to Mauglee
Michaela
| 21.05.07 10:30
jo tak to pardón,a když jsme u té žluté tak šampaňské je možná do žluta,ale preferovala bych spíš název"zlatavé" a baroko v Praze není vždy žluté.......děkuji a omlouvám se za případné nedostatky mého názoru...:O)
Je třeba diskuse v současném stavu věci
anonym
| 25.05.07 03:09
Kolem knihovny, respektive proti jejímu vítěznému návrhu se toho již docela dost namluvilo a v některých případech i v rámci dost nevybíravého slovníku a formy. Ti co viděli reportáž 168 hodin v neděli na ČT1, která byla tak šikovně sestříhána do podoby, že opravdu skoro všichni jsou proti knihovně, určitě tuto zaujatost mohli vycítit. Zajímavější a o to více alarmující je skutečnost, že přestože včera pan architekt Martíšek ve své demonstrativní ukázce pomocí horkovzdušného balónu předvedl před celým národem jak hluboce se mýlil v některých svých teoriích o velikosti kaplického stavby a narušení panoramat Prahy, nezaznamenal jsem žádné diskuse opačným směrem tedy pro knihovnu natož pak nějakou omluvu za celkem (možná se to zdá jen mě) neslušné hodnocení kaplického díla. Věřím, že diskuse na obhajobu díla nejsou z důvodů rozumné úvahy lidí, kteří nechtějí přistoupit na celkem znechucující kampaň velmi chytře vedené, která již od začátku žádný prostor pro diskusi nedává. O to smutnější je, že se do těchto diskusí se svým "presidentským pocitem" pustila hlava našeho státu. S pozdravem a podporou knihovny po zralé úvaze anonym
výška stavby výhled
pipe
| 25.05.07 08:24
Pan architekt Martíšek se jistě mýlil - pokud byl pokud s balónem proveden správně, tak navržená stavba "vykukuje" mnohem méně než předpokládal ve své kritice. Ovšem v tom případě jsou zavádějící i zákresy z dílny vítězného týmu - "oko" je v nich totiž skutečně nad Prahou. Nebude-li vrchol stavby vidět, nebude toho mnoho vidět ani z něj - a naopak. Nejvyšší úroveň podlahy v "oku" je zhruba 10 m pod vrcholem stavby. Vzhledem ke koncepci a názvu návrhu dost zásadní věc...
poslední reakce ať se snaží další :-)
anonym
| 25.05.07 10:07
Nechci se rozhodně mýlit, ale domnívám se , že je celkem jednoduše prokazatelné, že v okamžiku, kdy se dostanete nad úroveň korun stromů, budete mít opravdu Prahu na dlani. Jde totiž o úhel pohledu i když z oka mohu vidět panorama, nemusím vidět místo pozorovatele, který stavbu vidět skoro nebude, díky okolní zástavbě, terénímu reliéfu atd.. Takže bych toto návrhu neupíral. A doufám, že někdo zkusí případně vyfotit panorama Prahy z Jeřábu na Letné z Výšky 38 m (48 -10), aby se jen opět potvrdilo, že návrh není věcí nahodilou a nesmyslně vymyšlenou, třeba pak nevěřící Tomáši konečně uznají, že je to prostě reálné, abychom tuto budovy v klidu přijali za svou. A proto opět připojuji podporu knihovně,
ještě k výhledu
pipe
| 26.05.07 04:48
Nepovažuji za chytré dělat z knihovny rozhlednu a už vůbec ne na tomto pozemku. Ale když na tu myšlenku přistoupím, může tam klidně být 8Om vyskoká věž, ze níž je pořádný výhled - jako z Petřína (nejen ze samotné rozhledny), hrany Letné nebo vyhlídky vysílače na Žižkově. S tím nemám problém, ale musíme připustit, že taková rozhledna bude také pořádně vidět i z centra - fyzikální zákony ani zástavba ani terén neošálí. Řešení v návrhu pana Kaplického mi ale připadá polovičaté. Jakmile se dostanete tesně nad úroveň stromů, tak uvidíte v prvním plánu právě koruny stromů - a v pozadí siluetu pražské kotliny. Vše zajímavé v centru za tak nízkého úhlu témeř splyne a část města nebude přes stromy vidět vůbec - je to ostatně patrné i z vizualizace v dokumentaci Future Systems. (dle slov Jana Kaplického je využit právě skutečný snímek z patřičného místa a odpovídající výšky).
k vršku patří i spodek
pipe
| 26.05.07 04:08
Jako námět do diskuse dávám ještě jednu položku, totiž parter stavby. Nevidím nic mazaného ani smyslupného na tom, když se do úrovně terénu dají parkingy a všichni návštěvníci musejí překonávat několik výškových metrů po schodišti nebo rampě. Takovou uživatelskou nevstřícnost znám od zcela jiných staveb ze zcela jiné doby, ale do budovy veřejné instituce v civilizované zemi (navíc mnohými označováné za kvalitní a moderní architekturu) takové "řešení" absolutně nepatří. Jen nevím, zda silueta vozíčkáře v zákresu interiéru je populismus, nebo pokus o drsný humor. S podporou knihovně bych počkal, až jak se všechny kompetentní instituce vyjádří k otázce regulérnosti (legálnosti) soutěže...
Budoucí vzhled Letné ?
Buben
| 26.05.07 09:06
Vypisovat soutěž na Národní knihovnu bez jakékoliv hlubší koncepce budoucího urbanistického řešení a využívání Letenské pláně, včetně jejího bezprostředního okolí - to byla asi první zásadní chyba. Vyústění silničních tunelů, oceanárium, plánovaná přestavba a rozšíření stadionu Sparty a k tomu ještě nejistá budoucnost celé uliční řady stylových historizujících vilek z přelomu 19./20.století (ulice Milady Horákové, přímo naproti zamýšlené knihovně), které jsou neoddělitelnou součástí jedinečné bubenečské vilové zástavby... = neboť ty jsou již po několik let úmyslně neudržovány a uvažuje se dokonce o jejich DEMOLICI ! Jak bude Letná za pár let vypadat si tedy zatím (možná naštěstí) opravdu nedovedu představit...
paradox
Radek Svoboda
| 28.05.07 07:29
Jedno mi páni památkáři laskavě vysvětlete. Medě Mládkové jste dělali peklo na zemi kvůli zanedbatelné skleněné krychličce na Sovových mlýnech a Kaplickému povolíte TOHLE ?
Chyba je na straně Národní knihovny
Jiří Thiemel
| 03.06.07 03:44
Nechápu proč vedení chtělo umístit sklad nad zem. Tak obrovský objem by se do lokality s nízkou zástavbou umisťoval jen velmi těžce, knihovna by zbytečně musela mít obrovské rozměry při současné ignoraci dostatečných prostor pro čtenáře. Ale také jsme rád, že pan Kaplický našel odvahu postavit se tomuto bláhovému požadavku. Ano, proto to tak podle mě je. Je architektem světového renomé, takže věděl, že si to bude schopný obhájit. A proti porotě bych si v životě nedovolil vznést jediného slova — uvědomte si kdo byli její členové (zvláště pak paní Hadid bezmezně obdivuji).

Lidé velice rádo kritizují, všechno si berou k srdci a dělají jako by někdo činil něco proti nim. Ale nejhorší na tom je, jak lidé mění své názory, podle toho jak se jim to hodí. Však počkejte, až to budou jednou obdivovat, cítit se v oněch prostorách úžasně a v nejhorším případě tvrdit, že to věděli od začátku. Pečlivě jsem si prozkoumával dispoziční řešení a musím říct, že se opravdu těším. Barevná kombinace je hodně pestrá a to jestli je nebo není vhodná ke studijnímu prostředí posoudí snad až jen čas.

PS: Opravdu jsem zklamán tak nízkým vyjadřováním lidí do této diskuze. Snižuje to její úroveň. Možná by se mohlo uvažovat o moderování archiwebu.


je to chyba NK a poroty
| 03.06.07 05:03
ti co za NK sestavovali program, museli automatický systém znát, přesto podmínkami jeho použití závazně vyloučili a vyloučili to i v odpovědích na dotazy, které jsou také součástí programu. objem stavby byl pro soutěžící problém - přesto kromě 30 týmů všich zbývajících 350 týmů s obtížnějším zadáním pracovalo.
chybou NK je, že tak špatně soutěž zadala. Chybou poroty je, že nerespekovala soutěžní podmmínky, které ji ukládaly povinnost vyloučit v prvním kole všechny návrhy nesplňující závazné body programu a posuzovali neporovnatelnné návrhy.
KDYBY NÁRODNÍ KNIHOVNĚ SKUTEČNĚ ŠLO O DOSAŽENÍÍ NEJLEPŠÍHO NÁVRHU NOVÉ KNIHOVNY, TAK BY SOUTĚŽ ZOPAKOVALA BEZ TÉTO ZÁVAZNÉ PODMÍNKY. TAKTO JEN POPOTVRDILA, ŽE SOUTĚŽ BYLA KAMUFLÁŽ.
Jan Línek
| 03.06.07 06:05
Porota nejen nerespektovala soutěžní podmínky,ale především nedodržela co si sama odsouhlasila.Předpokládám,že soutěžní podmínky UIA ,které kopírují soutěžní podmínky Komory,mají také klauzuli o tom,že na prvním zasedání poroty si soutěžní podmínky porota schválí.Tudíž si ti odborníci schválili nesmysl,ačkoliv průměrně myslícímu architektovi muselo být jasné,že pokud budou ty sklady nad zemí,tak bude ta hmota neúnosně velká.Pak vršili tu chybu při odpovědích soutěžícím,když potvrdili tuto závaznou podmínku.Tak o čem hovoříme. Mimo jiné nevím co dělali odborníci z knihovny,kteří jistě za naše peníze sjezdili svět a Kaplického systém,který není nový objevili až při soutěži.Já jsem nesoutěžil,tak si mohu dovolit být zaprděný čecháček,aniž by mě jistě někdo napadl,že jsem neunesl porážku.
Velký bílí kapesník...
Berin
| 14.06.07 07:59
Když jsem viděl několik návrhů které se umístily na předních příčkách, řekl jsem si "ta na prvním místě není ošklivá... Je zajímavá... Ale proboha na NÁRODNÍ KNIHOVNU ČR bych si představoval reprezentativnější budovu než něco jako sopel z nosu!!!"
Zajímalo by mě který chytrák to rozhodl nebo kolik dostal do kapsy aby vybral právě tuhle na první místo...
Chce se mi začít zpívat... My Letnou nedáme, radší ji zbouráme...!
zelený sliz
Martin Cibulka
| 16.07.07 10:20
zdá se mi , že porota jenom kvůli tomu, že se na návrhu částečně podílel Jan Kaplický, ho nechala vyhrát. není přece možné , aby se tahle hnusná představa národní knihovny dostala na denní světlo, Jednak se do okolí vůbec nehodí (mezi takové staromódní domky), a za druhé i kdyby se to tam hodilo, tak bych měl jinou představu na Národní knihovnu. myslím si , že tato Soutěž byla jedná velká bublina, která teď praskla, a ukázal se v ní jeden velký hnusný sliz
Budoucí vzhled Letné ?
Adam
| 19.07.07 04:43
ja bych tu letnou nechal tak jak je dnes a nic bych tam nestavel, a uz vubec ne tu nadheru fuj, pujdu se s klausem uvazat k tem bagrum
Zajímavé řešení či fraška ?
Edith
| 01.10.07 09:41
Novým směrům se rozhodně neuzavírám, vítám vše co obohatí můj selektivní přístup, ale TOTO ? To opravdu nikdo nevymyslel nic lepšího ? Praha je město mnoha stylů, ale tento zásah je velice necitlivý a řekla bych až bolestný. Letná je imaginární čvtť Prahy rozkládající se na unikátním místě náhorní plošiny s panoramatickým výhledem na historickou Prahu, má svou vlastní prvorepublikovou historii - tudíž to není žádná periferie, kam by případně mohla být tato "stavba" přesunuta. S realiizací na tomto místě zásadně nesouhlasím !!!
Fraska
Jan Sommer (hlas z hnojiste)
| 01.10.07 03:52
Já s paní Edith souhlasím - s podobou (a také umístěním) knihovny nesouhlasím. Ale to je asi tak vše, co nám oběma zbývá. Nejsme v porotě, já bych tam ani být nechtěl, ani by mě tam nikdo nechtěl mít. Prostě smůla.
Sci-fi - Sci-re
Václav
| 12.10.07 01:40
Praha chce být panoptikem. Je to výhodné. Budova má vlastně pyramidální charakter, na který nanesete hromadu slizu. Buďte rádi, že není hnědá. Anebo postavená třeba na Staromáku jako jihlavský Prior. Je to trochu jake Enterprise ze Startreku. Kaplického sci -fi architektura je obrovskou odvahou - fikce se stává skutečností. Vlastně je to jediná cesta. Do budoucna by se jí mohly přidělat nadsvětelné motory, aby mohla putovat po vesmíru.
hmmmmmmm
digy
| 12.10.07 04:47
tahle stavba má reprezentovat kulturní a mentální úroveň národa? i když...vlastně ano, podívám-li se kolem sebe, do příspěvků na této diskuzi, tak shledávám, že vlastně tato šmoulí chaloupka tak v podstatě činí
Obyčejný člověk
David
| 14.10.07 02:34
Nejsem architekt ani znalec architektury. Proto veškeré dojmy z vítězného návrhu knihovny od p.Kaplického mohou být jen čistě subjektivní.
Samotný tvar navrhované budovy mi připadá velice zajímavý a elegantní. Ale představa, že se má jednat o budovu knihovny, a pohled na tuto budovu, zakomponovanou do místa stavby, ve mě osobně vzbuzuje negativní pocity. Pocity podobné reakcím např. na zpravodajství o tom kdo kde někoho zabil, že tam a tam zahynulo při nehodě tolik a tolik lidí nebo že ten a ten vytuneloval tu a tu banku. Jsou to prostě pocity úžasu a bezmoci nad tím, co jsou lidé ochotní a schopní páchat na ostatních.
Chci tím říct, že i když si pan Kaplický nezaslouží, aby jeho jméno bylo citováno spolu s odkazy na zločinné jednání, přesto v jeho návrhu vidím nedostatek ohleduplnosti. Myslím, že každý člověk by měl při tom co dělá uvažovat o tom, jak se to bude dotýkat jeho okolí.
Ne, nevím v jakém poměru jsou vůči sobě zastánci a odpůrci návrhu. A pokud tato budova nakonec bude postavena, patrně si na ní za čas všichni zvykneme. Ale chápu knihovny jako součást systému, který má za úkol předávat vědomosti a kultivovat společnost. A když už samotný návrh vzbuzuje dojmem, že autor nepřemýšlel o tom jak bude na mnoho lidí působit ...

Nakonec prozradím, který návrh (z těch osmi, které jsem viděl) se mi nejvíc líbil. Bylo to "kávové zrnko" ... ale ještě jsem neuvažoval, jak to bude působit na ostatní ...
Jsem pro Kaplického knihovnu
robert
| 15.10.07 09:35
Na návrhu mi vadilo, že forma je nastavená prvoplánově s výhledem na Staré Město a obrací se jako by zády k severnímu městu. Tento návrh je autorské dílo, vítězný návrh v mezinárodní soutěži, tak ať se postaví. V Praze je velmi málo novodobých originálních staveb. Zde je příležitost zrealizovat stavbu, která má ambice přinést mnoho kulturních hodnot a stát se významnou moderní architekturou evropského významu. Letná mi vždy přišla taková zakletá, prázdná. Pro tuto lokalitu je velmi žádoucí pořádný nakopnutí.
jsem proti kaplickeho knihovne
Jan Sommer (hlas z hnojiste)
| 15.10.07 06:19
první problém pana roberta by se snad dal řešit tím, že by se kapuce chrchle otáčela, tedy by mohla hledět i k severu, což by se mohlo hodit v poledních hodinách některých ročních období (za rozumných dob existovala též tendence rozměrná okna ateliérů, čítáren i továren směřovat k severu) - případně by přítomní mohli o nasměrování hlasovat tlačítky. Snad by to panu autorovi nepřipadalo jako moc futuristické doplnění jeho "ideje".
Nakopnutí? Zkoušel jsem fandit - kdysi - myšlence, aby na Letné stál Parlament, nejlépe s pěknou bílou kupolí, přičemž mně samotnému ovšem šlo hlavně o to, aby "parlamentní čtvrť" nedevastovala historickou zástavbu Malé Strany, to sebekriticky přiznávám (ale mně nevyjde asi nikdy nic - asi je to tak dobře). Pak by se na Letnou hodila i Národní knihovna. Ale takhle?
všichni jsou najednou architekti
Madla
| 15.10.07 09:46
Kde byli všichni ti protestující proti NK Jana Kaplického, když se schvalovaly a stavěly stavby v Praze, v centru i blízkém okolí, betonová, plechová nebo skleněná monstra, nemající s architekturou nic společného a které hyzdí nejen panorama, ale i uliční pohledy? Proč se všichni ti zachránci historické Prahy nezasazují se stejným zaujetím např. o regeneraci Václavského náměstí, tj. "likvidaci" severojižní magistrály před Národním muzeem, proč bez jakýchkoli protestů se zastavuje kdejaký kousek místa, který se najde, ohavnou komerční zástavbou ve stylu na jedno brdo, proč Magistrát nebrání a nerozšiřuje městskou zeleň, co udělal s pražskou dopravou, aby se tu dalo dýchat a chodit? Proč se nikdo z těchto lidí nesnaží vybojovat likvidaci nebo alespoň přestavbu a polidštění některých socialistických zrůdností? Jak to, že nikomu nevadí např. budova Dopravních podniků Na Bojišti, která je při pohledu z Hradu opravdu jak pěst do oka, abych nejmenovala jenom ty už dávno profláknuté stavby? Bohužel pan Kaplický zapomněl, že v naší české kotlině je málo opravdu odvážných lidí, ale zato hodně těch nepřejících a nekompetentních, kteří zadupou do země každou originální myšlenku. Děsí mě představa olympijské Prahy s "architektem" Bémem v čele. To bude na emigraci. "Zelená příšera" je prima a těším se na ni.
místo
akubra
| 16.10.07 12:34
Napadlo vás páni slovutní architekti, jaks e tu handrkujete s pravítkem v ruce o jakémsi zákresu a kritizujete "nevhodnou polohu" Kaplického stavby, že on si to nevymyslel pro srandu králíkům, ale že to bylo součástí zadání? Takže prostě nemohl svůj projekt umístit někam jinam, stejně jako to neudělalo tři sta dalších. Tečka. Chobotnice je projektována pro konktrétní místo - a všechny další návrhy také. Chválit Kaplického a přitom dodávat, že je ale v naprosto nevhodné lokaci je čirý alibismus. Bud vnímám projekt tak jak byl vytvořen - tedy i s umístěním, panoramaty a vším kolem, nebo ne. Čest vaší práci!
Kam ani priznivci knihovny na Archiwebu nedospeli
pipe
| 16.10.07 12:31
Takto se bojuje za spravou vec!
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=240&r=nazorya&c=838904
100 bodou pro Madlu
Vích
| 16.10.07 12:30
jo!
me uz zacina pripadat, ze nez treba toho Bema poslouchat
Jan Sommer (hlas z hnojiste)
| 16.10.07 07:47
...tak snad raději, aby tam už ta knihovna stála. K čemu tato mediální hra směřuje, to se pozná až podle toho, jak to dopadne. Možná je to téma pro sázkové kanceláře (jenže ty nepracují s takovými časovými horizonty, ale sázkaři/developeři, ti už ano). Média i diskutující zde k tomu dělají křoví.
Jsem pro Kaplického knihovnu
robert
| 16.10.07 08:11
Byl jsem na výstavě návrhů v Klementinu a u vítězného návrhu mě překvapila úroveň zpracování návrhu, naprosto přesvědčivá a suverénní. Cítil jsem z něj silnou vůli. Se završením stavby okem s kapucí mám problém, ale jedno je studie a něco jiného schválená dokumentace pro stavební povolení. Návrh se bude dál vyvíjet. Kapucu s okem autor nahradí spline skleněnou kopulí, potlačí tím jednosměrnou orientaci objektu, umázne tím také na výšce deset metrů z panoramatu a dostane berana i od těch památkářů.
Kapuce
Vích
| 16.10.07 10:48
Roberte kapuce patří k významu a symbolu návrhu, když ji škrtnete, je to cenzorský zásah. Kaplický se dobře ptá proč, aby se někdo snad neviděsil?
Chce to začít
robert
| 16.10.07 12:37
Rezervy tohoto návrhu vidím v ukončení stavby, kde kapuca, namířená na historické centrum působí rušivě při dálkových pohledech. Podle mne se s návrhem dá dál pracovat a vrchní část stavby zjemnit.
Rušivě?
Vích
| 16.10.07 06:36
Na mě působí pozitivně jako zpytující oko ducha knihovny pozorující pražskou kotlinu. Asi by bylo dobré váš pocit rušivosti blíže specifikovat, takhle to vyznívá dost školometsky, jako bych slyšel socialistické pedagogy - ještě si s tim pohrajte, zkuste pár variant, bla bla bla... Kaplický patří k jedinečným průkopníkům stylu a je docela přirozené, že zapšklejší občany jeho návrh zaskočil. To ale rozhodně neni důvod k změnám v projektu, naopak je potvrzením jeho kvality.
Ano rušivě
robert
| 17.10.07 08:56
Při dálkovém pohledu, kde vlevo budu mít Hrad a vpravo nad parkem na Letné Obří skleněnou obrazovku oka knihovny dojde ke změně historického panoramatu města s jeho tradičním symbolem siluetou Hradčan. Jakákoli takto velká prosklená plocha se vůči Hradčanům pohledově prosadí a strhne na sebe pozornost. Všimněte si také několika pracovních modelů na Kaplického stole, kde rozpláclejší modely jsou daleko zajímavější než výsledný, který už zohledňuje funkční náplň.
Panorama
Vích
| 17.10.07 10:57
Přímo na horizontu jsou ještě Petřínská rozhledna, Hanavský pavilón a Kramářova vila. Z centra bude knihovna téměř neviditelná, snad od Muzea a od Vyšehradu bude vidět její větší část, ale Hradčany to bude rušit asi jako právě ty první dvě, tedy jako doplněk, ale nebude strhávat pozornost, krom 1. roku plného diskuzí.
Tak jo
robert
| 17.10.07 10:57
Štíhlá příhradová konstrukce, měděná věžička, mansardová střecha s prejzou a k tomu desítky metrů čtverečních vznášející se okno.
řešení
digy
| 17.10.07 10:11
takže by nejspíš bylo vhodné vršek knihovny seříznout a nahradit mansardovou věžičkou s prejzou na štíhlé příhradové konstrukci
re řešení
Vích
| 17.10.07 05:33
Digi, nejste vy z památkového ústavu? vy jste nám tu fakt scházel, to už se tam dá rovnou udělat úplné bubu. Robert prostě chtěl říci, že on má raději skleněnou kopuli než proudnicové oko. Takový malý český Reichstag.
digi bubu
Jan Sommer (hlas z hnojiste)
| 17.10.07 05:43
Vůbec jsem netušil, že by pan Vích mohl pobavit. Asi je to architekt. Kdo jiný by mohl tak trefně a kondenzovaně říci, co chtěl říci někdo jiný. Proudnicový rajchsták, bože!
"pravidla"
Vích
| 18.10.07 01:54
Pane Sommer jen jsem nechtěl přijít o robertovu vizi ideálního završení knihovny a digy to nějak necitlivě utnul. Jinak si čím dál víc uvědomuju sociální aspekt věci, že největší problém s knihovnou mají ti, co jsou narození mezi válkou a sovětskou okupací. "Staří" a "mladí" se umí daleko víc těšit ze svobodomyslného vzezření knihovny, "střední věk" naopak stále hledá, kde byla porušena jaká pravidla a že to je nejlepší a že pravidla byla mylná je jim tak nějak šumák. Ale je to jen moje hypotéza.
pravidla
robert
| 18.10.07 02:00
Líbí se mi způsob tvarování tohoto objektu. Zvlněné, ztužující okraje pláště ve spodní partii nechávají vzpomenout na elegantní Nerviho palác sportu v Římě. Ukončení objektu knihovny v jejím vrcholu mi elegantní nepřipadá, ale s modelováním se dá pokračovat. Ponaučení z této soutěže vidím jedno a to,že nejdůležitější je přesvědčivost návrhu, dodržení podmínek je až druhé v pořadí.
Robertovi
Línek
| 18.10.07 06:25
Na co ty závazné podmínky jsou?Milý Roberte asi jste nikdy nevložil poměrně značnou částku na vypracování soutěžního návrhu a neabsolvoval studium podmínek včetně setkání poroty a vypisovatele se soutěžícími,kdy písemně tito odpovídají na dotazy aby bylo všem vše jasné a nebylo nutno pro nedodržení podmínek soutěžící diskvalifikovat-proto asi jste schopen napsat takovou hloupost.Pro případ geniality návrhu,který poruší pravidla a je geniální existuje institut-posouzení mimo soutěž ,ale takový návrh nemůže být vybrán k realizaci v soutěžeikterá je současně výběrovým řízením podle zákona o zadávání veřejných zakázek
Línkovi
Vích
| 18.10.07 07:02
Takže když to domyslim o kousek dál, tak když se jednou napíšou blbý podmínky, je definitivně zaděláno na blbej barák?
Mají závazné podmínky zavazovat?
Šárka
| 18.10.07 09:40
Já bych řekla, že na blbej barák může být zaděláno i při výborných podmínkách. Záleží na porotě. Ale když si to porota vosichruje blbejma závaznejma podmínkama na začátku a netrváním na nich na konci, tak to je pak jiná čtverylka. V případě významné soutěže za významné státní peníze to je opravdu něco unikátního. Aniž bych hodnotila výsledky, je mi líto všech od druhého místa dál, kdo do toho vrazili čas, peníze a schopnosti.
Víchovi
Línek
| 18.10.07 09:34
Co Vám na to mám říci,pochopitelně když to dotáhnete do této absurdity tak je zaděláno na blbej barák-leč předpoklad je ,že soutěžní podmínky zpracovává uživatel,který má o věc eminentní zájem a navydá podmínky blbé.V tomto případě buď jeho zájmy byly v jiné oblasti než ve snaze vytvořit maximálně kvalitní podklady,nebo dodatečně zpochybnil zadané podmínky,ačkoliv mají logiku a nejsou jak hovoříme blbé-viz vysvětlení kolegy Hradečného proč část fondů měla být přímo vedle badatelských pracovišť-důvod zpochybnění by Vám asi sdělil pan Ježek.Pokud zjistila porota po prohlášení pana Ježka že NK na této důležité podmínce netrvá,že jsou zde zcela nové skutečnosti,které zpochybňují podmínky-měla soutěž zrušit s vrácením poplatku za vstup do soutěže s eventuelní rozumnou náhradou všem účastníkům soutěže.Situace nepříjemná,leč řešení na jisté úrovni.Jinak závazné podmínky jsou jistým druhem smlouvy a ve slušných společnostech se smlouvy dodržují a k jejich stvrzení postačí i podáním ruky.Tím chci říci,že předpoklad,že podmínky budou blbé nelze zcela vyloučit,byť pravděpodobnost by měla být vzhledem k požadovanému výsledku a zájmu vypisovatele mizivá,tudíž dodržování pravidel tohoto druhu smlouvy je namístě bez jakéhokoliv rizika.Případ Knihovna se bohužel standartním postupům vymyká,důvodů je více-proto by soutěž měla být zrušena,poplatky a náhrady účastníkům vyplaceny a pan ředitel Ježek by měl nést za výsledek této blamáže odpovědnost.Myslím,že prestiž České republiky by neutrpěla jak se obává pan Kaplický,ba naopak.
ještě blbé podmínky
Vích
| 18.10.07 10:50
Když já si zas myslim, kdyby zadavatel věděl co chce, tak se nevypisuje ideová soutěž, ale rovnou zadá obchodní. Já když jsem se účastnil soutěží, tak jsem s chutí porušoval podmínky, když jsem nabyl nezvratného dojmu, že jsou zavádějící a kupodivu mne nikdy nevyloučili, pravda ani neocenili moji originalitu... prostě mám ten názor, že na blbý podmínky je možno postavit zase jen blbý stavení a to si nikdo soudný samozřejmě nepřeje a je povinností toho, kdo to zjistí, to dát ostatním vědět, jinak je to vlastně zrada na pravdě a to by Hus neměl radost. Za omluvu od pomýleného vypisovatele by to jistě stálo, nevim jestli kvůli tomu vypisovat novou soutěž, to se mi zdá přehnané, to už jste zase v roli slepě věřícího v neomylný řád věcí a v slepou otročinu systému. Mě přišlo komické, že Bém ale jako důvod razantního vzedmutí se ODS proti vítězi uvedl "děsivé fialové oko mimozemšťana hledícího na Hrad", to mi přišlo dobře paranoidní.
Tak nevím
Línek
| 18.10.07 11:35
Zřejmě máte dost času,protože pokud bych zjistil a že se to zjistit dá,že podmínky soutěže jsou blbé,tak bych neztrácel čas a nesoutěžil.Takový postoj není žádnou zradou na pravdě,pouze výsledek racionálního uvažování.Pokud jste však takový lidumil a nemáte jiný druh naplnění a máte pocit,že je Vaší povinností dávat ostatním vědět kde je pravda,tak to tak čiňte.
re tak nevim
Vích
| 18.10.07 11:02
Když já na ty nesrovnalosti vždycky přijdu až při vlastním navrhování po zakoupení podmínek. A soutěžení je skutečně víc pro zábavu než pro reálný efekt. U nás stále vyhrávají krabičky, tak já s těmi organickými tvary jen tak dělám křoví okolo, ale jednou za 5 let se to dá ustát. Ale zpět k problému, neberte si to prosim moc osobně, ale ta Vaše zarputilá víra v nezvratnost podmínek mi povrzuje hypotézu o zotročené střední generaci .
Línkovi
robert
| 19.10.07 07:43
Milý pane Línku soutěží jsem několik obeslal a splnil zadávací podmínky, soutěžení mám v krvi. Podle mne je na porotě, aby poznala vyjímečný návrh. U nás se pořád splňují zadávací podmínky a výsledkem jsou průměrné vítězné návrhy a realizované podprůměrné stavby dle návrhu, který si po soutěži vybere investor.
Línek
Víchovi
| 19.10.07 08:37
Já se již příteli našemu kočkování směji,nic neberu osobně-jen chci poznamenat ke své lítosti,že už nejsem v 64 letech ani střední generace.Jsem rád,že patříte k těm,kteří nedělají pouze krabičky.Moc Vás zdravím Línek
Pěkný den
Vích
| 19.10.07 08:39
Pane Línek, taky moc zdravím, rád si občas trochu šťournu, tak jsem rád, že to tak berete. Vaši práci sleduju a líbí se mi, tak jsem byl trochu přímočařejší.
ad pravidla 18.10.07 13:51 a další
Jan Sommer (hlas z hnojiste)
| 19.10.07 09:41
Pane Víchu, díky za tuto i další poznámky. Problematika etiky a pravidel soutěží je skutečně velmi zajímavá. Možná, kdyby každé podmínky vypsané soutěže (nebo aspoň v některých případech) prošly podobným sítem jako "naše knihovnička", bylo by to prospěšné pro všechny - investory, architekty, uživatele + diváky. Jak na jedné straně zajistit, aby podmínky soutěže byly opravdu regulérní, ale na druhé straně se nestávaly "modlou" (více nebo méně oprávněnou domněnkou výsluhy) i v těch případech, kdy jsou více nebo méně vadné. Když se někdo přihlásí do soutěže s nekompetentně vypracovanými a nejistými podmínkami, vlastně tím soutěž potvrdí (neměl by pak být komorou pranýřován?). Pak by asi měl pravidla dodržet. Ale zase, proč by neměl prostě některé podmínky ignorovat, když si vypisovatel soutěže neprověřil situaci, jak se patří?
Je mi divné, že na podobnou stavbu nebyla vypsána nějaká ideová soutěž, ve které by se nevyžadovalo nákladné a pracné řešení některých detailů, ale bylo by možné vznést náměty ohledně umístění apod., včetně požadavků památkové péče, podle mého klíčových (ale podmínky soutěže jsem nestudoval, protože to na hnojišti nemusíme; třeba ve skutečnosti "toto" byla ideová soutěž). To by totiž umožňovalo porovnávat různé varianty a náměty. Pak by se mohly po diskusi a na určitém obecněji srozumitelném základu vypsat podmínky "definitivní" soutěže. Tedy si myslím, že by např. bylo vhodné u podobně závažných akcí vypsat soutěž i na stanovení samotných podmínek soutěže.
Jsem narozen v roce 55, ale k pravidlům mám velmi rozporuplný vztah - souvisí s ním mnoho velmi privátních a drtivých problémů a otázek. Vlastně mi ode vždycky vadili stanovovatelé pravidel, protože se zákonitě nezabývají spoustou detailů, jež mohou dopadat i na lidi, kteří se v "demokracii" nemohli reálně vyjádřit, ale zase jsem přesvědčen, že je chyba, že některé osoby neuznávají pravidla, která mně připadají vhodná např. kvůli hledání smírného řešení každého reálného i potenciálního rozporu. Smírné řešení považuji za jediné konstruktivní. Každý zastánce militantního řešení by měl být eliminován, ale jak to provést, když např. já nepovažuji žádnou svou prioritu za závažnější, nežli tu - třeba - Vaši, a militantní řešení odmítám, přičemž nedocením porovnání toho, co je pro mě banální, ale pro Vás rozhodné.
Narozdíl od některých zde diskutujících se zdejšímu "kočkování" nesměji. Nevím, jak bych vyjádřil intenzitu svých pocitů. Děkuji editorům zdejšího webu! Jestli to nestačí, tak prosím o omluvu.
další pravidlo
robert
| 19.10.07 10:40
Neúčastnit se soutěží na návrh stavby, kde vypisovatel nemá dořešeny majetkoprávní vztahy k pozemku. Nechápu proč toto UIA nedokázala odfiltrovat. Podle mě by veškeré škody spojené se zmařením práce architektů měla uhradit UIA, když odsouhlasila podmínky soutěže.
Sommerovi
Vích
| 20.10.07 10:06
Rádo se stalo, taky mi přišla diskuze s Línkem důležitá. Ještě k té předběžné ideové soutěži na podmínky - takové jako nulté kolo soutěže - zní to lákavě, ale myslim, že je třeba spoléhat na jedné straně na vyjádření záměru od vypisovatele vázaného jeho dosavadními zkušenostmi a na druhé straně si počkat na co nejlepší odpověď od co nejvíce soutěžících. Je věcí zadavatele a poroty, jestli odhalí to podstatné a případně si uvědomí, že zadání nebylo ideální a předefinované a moudře se posune o krok dál nebo zatuhne v prvotním předpokladu. Kaplický si dobře byl vědom, že čim bude menší, tim bude mít větší naději na úspěch, protože ta Letná zase tak velký objem neunese a to, že se mu to vyhlídkou povedlo "drze" zapojit do kontextu historického centra a postavit dominantu v severojižní ose Vltavy, je kouzlo. Že sklad dal pod zem patrně i za cenu vyšších nákladů na stavbu, se domnívám, byl důsledek citlivosti vůči parku. A sázka na tuto skutečnost mu díky otevřenosti poroty vyšla.
Víchovi
Línek
| 20.10.07 01:26
Já si pořád myslím,že mimo vážné námitky vůči průběhu soutěže je postavit takto vysoký objekt /výšky16 ti patrového paneláku do těsné blízkosti koncové zástavby pláně nesmyslem.Letenská pláň pro mne naopak oproti panu Havlovi má svého genia loci-není o ničem-je plání se vzrostlou zelení s dálkovými pohledy přes ni k letohrádku a ke Hradu a mobilní aktivity spolu s korzováním lidí věnujících se i skupinovým zájmům-letadla draci,hry jsou pro mne dostatečnou náplní.Bohužel Pláň je ničena výjezdem z budoucího tunel a nesmyslnými úvahami o národním fotbalovém stadionu.Stává se z ní rozmazaný útvar,kde vzniká pocit,že je sem možno plácnout cokoliv.Knihovna by byla prvním velmi objemným hmotovým vstupem do tohoto prostoru a nezbytně by pak následovaly další objekty a došlo by k zastavění až k Ministerstvu vnitra-a bylo by po pláni.Pokusy o její zástavbu nejsou nové,ale vždy zřejmě pro uvědomění si jejího významu ve volném prostoru ztroskotaly.K vlastní knihovně bych jak již jsem vícekrát poznamenal bych chtěl vidět skutečnou analyzu prostor Klementina po odchodu Technické knihovny do Dejvic,protože tento útvar je unikátní v těsném sousedství Univerzity s historickou funkcí knihovny.Myslím,že kombinací digitalizace svazků,posouzení uložení nutnosti některých přímo v Klementinu a některých v jiném prostoru mimo podle četnosti využívání a druhu využívání,pro vědecké účely a pro prosté studium univerzitních žáků by mohlo být dosaženo,aby tento útvar dále sloužil těm co sloužil po desetiletí.Jistě je možné i při dnešních technických možnostech uvažovat o rozšíření do hloubky,aniž by byla pro tyto prostory nebezpečná vzdutá hladina Vltavy.Pokud se Knihovna bude stavět nová nebude to jistě za ony 2 miliardy a nutno připočíst náklady na rekonstrukci opuštěného Klementina.Jsme skutečně tak bohatí,abychom mohli bez ohledu na sirší souvislosti poskytovat prostředky pro heroické činy pana Ježka?Léta se brodím ve stavbách pro staré lidi a vím jaký je zde nedostatek a kolik míst by se za tuto cenu získalo.O jeho ekonomických rozborech po tom co se objevily v průběhu organizace soutěže silné trhliny lze úspěšně pochybovat,zvláště má-li sestaven poradní sbor z osob typu komunisty Kováčika.
Pro lepší představu
Pepito
| 20.10.07 03:47
Pro Pražáky: 13 pater mají ty tři vyčnívající paneláky na Červeným vrchu...
souhla Línkovi
Vích
| 20.10.07 04:41
Já krom toho, že vidim Kaplického jako jediného možného vítěze z té ne dobře zadané soutěže, tak vlastně se všim ostatním s Vámi souhlasím. Neumím posoudit skutečné prostorové nároky NK - kdyby bylo možno zůstat v Klementinu, má to všechna nej. Nakonec se stále hlásím k mému článku v Lidových novinách z jara 2006, kde ještě před vypsáním soutěže jsem se pozastavoval nad výběrem a odhlasováním letenské parcely pro knihovnu, kde bude zabírat potenciální parkovou plochu a je daleko pro návštěvníky. Tehdy jsem byl jediný. Na pláni si místo písku dokážu představit jazero s pláží a terénní vlnu vytvářející hradbu k rušné ulici. Příští revoluce by se už mohla dělat na Strahovském stadióně.
Příběh jak pan Ježek zapíchl prst do mapy při hledání místa, je pro mne odstrašující. A jak se do toho vložila ODS je už z kategorie politických hororů.
Dotaz k vyhodnocování soutěže
Alex
| 21.10.07 08:31
Omlouvám se předem, že vstupuji do diskuse odborníků, ale nikde se nemohu dozvědět, jak se postupuje při vyhodnocování přihlášených prací? Co mi není jasné? Jestiže bylo v soutěži 400 prací (někde jsem četl) , jak to stačila komise v krátkém čase vyhodnotit? Kdyby se věnovala hodnocení jednoho návrhu pouze půl hodiny, tak by musela komise pracovat více než jeden měsíc. Nebo se to jen tak předběžně projde, většina se vyháže podle prvního dojmu jednotlivých členů komise a baví se jen o zbylých?? Pokud je někdo z diskutujících ochoten popsat jak to probíhá, předem mu děkuji. Jsem jenom laik a na stavby z hlediska architektury se dívám pouze tak, že se mi buď líbí, nebo ne! Z této knihovny jsem tak trochu v rozpacích, i když čtu, že značná část architektů se za ni staví, ale já mám pořád takový dojem, jako že se autor chtěl za každou cenu "zapsat" do dějin.
Dotaz k vyhodnocování soutěže
Alex
| 21.10.07 10:33
Omlouvám se předem, že vstupuji do diskuse odborníků, ale nikde se nemohu dozvědět, jak se postupuje při vyhodnocování přihlášených prací? Co mi není jasné? Jestiže bylo v soutěži 400 prací (někde jsem četl) , jak to stačila komise v krátkém čase vyhodnotit? Kdyby se věnovala hodnocení jednoho návrhu pouze půl hodiny, tak by musela komise pracovat více než jeden měsíc. Nebo se to jen tak předběžně projde, většina se vyháže podle prvního dojmu jednotlivých členů komise a baví se jen o zbylých?? Pokud je někdo z diskutujících ochoten popsat jak to probíhá, předem mu děkuji. Jsem jenom laik a na stavby z hlediska architektury se dívám pouze tak, že se mi buď líbí, nebo ne! Z této knihovny jsem tak trochu v rozpacích, i když čtu, že značná část architektů se za ni staví, ale já mám pořád takový dojem, jako že se autor chtěl za každou cenu "zapsat" do dějin.
re - Dotaz k vyhodnocování soutěže
Vích
| 21.10.07 11:50
Alexi, byť to i odborníci neradi chápou, je možno valnou část soutěžních návrhů během pár vteřin zavrhnout. Architektura je světonázor a ten je vidět na první pohled bez pátrání po jeho vnitřním uspořádání. Asi jako se pozná lev od pudla. Třeba se ještě nějaký ostřílený porotce vyjádří. Nejmenovaný autor se dnes do dějin zapisuje už nějakých 25 let.
Línek
| 22.10.07 12:29
Byl jsem v několika porotách.Postup je následovný-před vlastní prací pracují přezkušovatelé,kteří posuzují dodržení soutěžních podmínek a všech náležitostí,které by mohli znamenat vyloučení návrhu z posuzování z důvodu porušení formálních věcí a v toto případě zřejmě podali zprávu i experti posuzující návrhy po stránce provozu atd..Při prvním zasedání poroty by nejprve měla porota vyslechnout jejich závěry a rozhodnout zda někoho vyloučí z posuzování a dohodne se jak bude postupovat při hodnocení-to bylo učiněno pokud si pamatuji od 10 do 11 hodin.Pak přistoupí k vlastnímu posuzování návrhů.Bohužel jsem byl u soutěží kde bylo maximálně okolo 60ti návrhů-proto budu popisovat takový průběh.Při 7mi porotcích jsme například rozdělili návrhy na každého cca po 8mi až 9ti a stanovili si čas na samostudium každý si píše doporučení zda ponechat do dalšího kola či vyřadit.Pak se všichni společně věnují všem návrhům a každý porotce prezentuje svůj názor na jemu přidělené návrhy-ostatní poslouchají a eventuelně vyjádří svůj souhlas či nesouhlas s prezentovaným závěrem a skutečně se po dizkuzi rozhodne o postupu či vyřazení.Tak se jde dál k dalším návrhům.Často se ještě porota vrací k některým nepostupujícím,kteří se ukáží v celkovém hodnocení kvalitnější než někteří,kteří postoupili.Tak je tomu ve všech kolech.Ti kteří postoupí do závěrečného jsou potom hodnoceni daleko podrobněji.I tak je to proces zdlouhavý a nedovedu si představit jak mohla porota odpovědně vyřadit v prvním dnu více jak 300 návrhů,aniž by měla pocit,že neodpovědně zmarnila spoustu práce na jednotlivých návrzích v rámci časového rozvrhu uvedeného kdesi,myslím,že na stránkách knihovny včetně oběda.Kdyby bylo věnováno každému návrhu průměrně jenom 5 minut-což je pro tak vážné rozhodnutí časově takřka nemožné je to 370x5=1850 minut děleno 60 minutami=30hodin-takže minimálně 3 dny první kolo.Taky se tedy divím genialitě poroty ,že to zvládla za den a považuji časový snímek za průkaz neserioznosti vyhodnocení soutěže.Pochopitelně mohla situace vypadat po dohodě poroty i jinak-o způsobu vyhodnocování 370 návrhů se porota vždy dohodne,ale pokud bychom na to šli z druhé strany a při vědomí,že začali v 11 hodi,hodinu obědvali a pracovali znovu do 11 hodin-je to cca 10 hodin=600 minut-měli na každý projekt cca 1,5 minuty-což je tak na přejití od jednoho návrhu ke druhému.
Final protocol
Radek
| 22.10.07 02:52
Vysledny protokol je ke stazeni napr. na http://www.nkp.cz/competition_library/ENinfo.htm

Doporucuji se pred tim trikrat nadechnout a zkusit cist nezaujate, stejne ale nakonec mate pocit "ze je tu neco zvlastniho..." (plus clovek, ktery protokol zpracovaval, by mel vratit honorar)

Ja situaci nakonec i chapu, stary pan chtel mit v Praze aspon jednu stavbu, ale do souteze se mu po predchozich spatnych zkusenostech nechtelo - jen tu ceskou cestu nemuseli delat tak okate. Po vsem tomto handrkovani jsem bohuzel ztratil viru predevsim v UIA; jsem zvedav jaky uspech bude mit pri prodavani prihlasek pri jakekoliv dalsi ji organizovane soutezi v Cesku... Je skoda, ze NK prichazi o kvalitni budovu, muze si za to ale bohuzel sama...

Mimochodem, nema nahodou nova knihovna plnit funkci daleko blizsi arealu na Chodovci (uskladneni narodniho fondu) nez napr. "klasicka " MKP na Marianskem namesti
ad: vaše řeč budiž ano, ano, ne, ne
raval
| 22.10.07 08:20
První bod zní: dodržovat pravidla. pravidla hry, tedy soutěže nebyla dodržena, pdvodný vítěz nemá co určovat
pro Vícha
robert
| 22.10.07 10:12
Seřaděj se modely do řady, za ně se postavěj vizualizace a pak už jde buď palec nahoru, nebo dolu. Easy money.
Porotování
Vích
| 22.10.07 01:50
Vyjádření poroty, kterého se mně dosud v českých soutěžích dostalo k mým návrhům, pokud bylo vůbec nějaké, bylo v holé větě typu: "architektonický detail neodpovídá kontextu". To, že jsem měnil od základu koncepci oproti podmínkám, nikdy nikdo nezaregistroval a vítěz byl vždy zcela mimo kontext svojí lapidární krabicovitostí, tak jsem nabyl dojmu, že je to nejspíš "normální". Pokud mám být upřímný, tak výhra Kaplického je pro mě jistým druhem satisfakce za ústrky od pravoúhlé lobby .
Dík za vysvětlení
Alex
| 22.10.07 04:15
Vážení pánové, moc vám děkuji za vysvětlení mého dotazu, který jsem položil skutečně z důvodu, že jsem o tom nic nevěděl a jak jsem uvedl, jsem v diskutovaném oboru laik (jsem strojař), takže jsem si vzhledem k tomu že mám tak trochu "selského" rozumu, nedovedl představit tu strašnou spoustu návrhů posoudit a vyřadit v tak krátké době. Teď jsem utvrzen v tom, že mohly být vyřazeny i velice dobré návrhy vnitřního rozmístění a organizace NK na úkor vnějšího vzhledu.Také chápu takovýto přístup k hodnocení jako neúctu k práci těch autorů, kteří vypadli tímto způsobem a že jich bylo požehnaně! Ještě upřesnění závěru mého dotazu - měl jsem na mysli ...zapsat i do českých dějin.
Jeden z mnoha nazoru
Astrid
| 22.10.07 05:20
To se nam ale verejnost probudila...navrh pana Kaplickeho otevrel usta mnoha lidem v ČR - bohuzel ale zvlaste lidem, kteri se svym vzdelanim v oblasti vizualni gramotnosti skoncili mozna u impresionismu...Irituje mne neustale titulkovani nove knihovny mnoha pejorativnimi pojmy - snad jeji velmi organicky tvar kontrastuje se starsim pojetim stavitelstvi - nova knihovna se inspirovala v prirode, kde neni mnoho pravych uhlu a kde barvy mnohdy doslova krici. Ponorte se pod vodu a zjistete, ze je mozna cas na probuzeni se do novych tvaru. Kez by se podarilo vice takovych budov v Praze postavit.....a ze to bude staromilcum zvedat oboci? Tak at.....
Dík za vysvětlení
Alex
| 22.10.07 08:05
Vážení pánové, moc vám děkuji za vysvětlení mého dotazu, který jsem položil skutečně z důvodu, že jsem o tom nic nevěděl a jak jsem uvedl, jsem v diskutovaném oboru laik (jsem strojař), takže jsem si vzhledem k tomu že mám tak trochu "selského" rozumu, nedovedl představit tu strašnou spoustu návrhů posoudit a vyřadit v tak krátké době. Teď jsem utvrzen v tom, že mohly být vyřazeny i velice dobré návrhy vnitřního rozmístění a organizace NK na úkor vnějšího vzhledu.Také chápu takovýto přístup k hodnocení jako neúctu k práci těch autorů, kteří vypadli tímto způsobem a že jich bylo požehnaně! Ještě upřesnění závěru mého dotazu - měl jsem na mysli ...zapsat i do českých dějin.
Změna podmínek
Línek
| 22.10.07 11:49
Tak jsem si četl trochu v tom zápise o jednání poroty na výše uvedených www.stránkách a z něho je zřejmé,že ke změně názoru poroty na umístění skladů v nadzemí nedošlo jak drze tvrdí Ježek po prvním kole po tom co porota zřela,že robotické skladování je v Kaplického knihovně geniální,ale hned před zahájením vlastního porotování první den-Kdy dle zápisu Ježek prohlásil,že na kriteriu umístění skladů v nadzemí není nutno trvat pokud bude architektura budovy dostatečně appealing/přítažlivá,líbivá/.Je to nehorázná sprosťárna po tom co celou dobu při dotazech soutěžících to porota a NK vylučovala tuto možnost a nemá se cenu dále bavit o tom zda je verdikt platný,navíc z toho může snadno být vydedukováno,že byla porušena anonymita soutěže.Pouze jsem si ověřil co zde již psal někde kolega Hradečný.Jinak Astridovi,není se třeba ponořit do vody a probudit se do nových tvarů,organická architekturua není ani v pracech českých architektů neznámá,jen síla předválečného funkcionalizmu vede k převážně minimalistickým koncepcím.Ani u Kaplického to není žádná novinka-jeho Blob na Trafalgar Square z roku 1985 je velmi podobný pražské knihovně-jen byl doplněn o některé změkčující detaily.Takže možná bychom se měli probudit skutečně do nových tvarů,které jsme ještě nikde neviděli.Toto je pouze objevování objeveného na nesprávném místě,vyvolávající údiv laiků odchovaných panelovými domy.
pro Línka
robert
| 23.10.07 08:19
Praha má možnost realizovat zajímavou organickou architekturu objektu s pozitivní kulturní náplní na pozemku, kde je nesmyslná tramvajová smyčka s parkovištěm a my se tohoto projektu vzdáme z důvodu, že návrh je lepší, než jak předpokládaly zadávací podmínky soutěže. K objevování objeveného: Možná jste si všimnul v časopisech co se ve světových metropolích v současnosti staví - výrazné, technicky a výtvarně náročné stavby světových autorů, které dominují svému okolí a zároveň svojí vizuální zajímavostí přitahují zájem turistů. Santini na Zelené hoře mohl také navrhnout strohou kapli, ale pro poutníky vytvořil přitažlivou architekturu a vlastně také organickou.
konečně si alespoň někdo
Hana Kratochvílová
| 23.10.07 08:27
konečně si alespoň někdo přečetl protokol. ano, Ježek je sprosťák a jeliman. v přímém přenosu jsme viděli, jak ho Kaplický zmáknul: "zvu vás na oběd do báječné restaurace do Londýna... prvním letadlem" - zkoušel to i na Béma v jejich televizním duelu.
nerozumím, jaktože Ježkovo skandální jednání není předmětem medií. buď novináři nedokáží přečíst dokumenty nebo je Ježek v hájení.
všimli jste si, jak Ježek lhal?
Hana Kratochvílová
| 23.10.07 09:49
všimli jste si, jak Ježek o vypuštění závazné podmínky a průběhu soutěže mlžil? například zde http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=novabudova_faq.htm odpovídá na otázku "Proč Národní knihovna vyloučila v zadání soutěže umístění fondů pod zem a v průběhu soutěže od této podmínky ustoupila?" říká toto: "Pro odpověď na tuto otázku je dobré seznámit se s celým zněním příslušné pasáže stavebního programu" a cituje z kapitoly 2.4 Specifikace vybraných skladišť a provozů ve správě OSOF (strana 32), která obsahuje doplňující informace ke klíčové kapitole 2.1 Základní charakteristika využití stavby včetně požadavků a dispozičně-provozní řešení (strana 19), kde se jasně uvádí "Skladiště národních konzervačních
fondů musí být umístěna v nadzemních podlažích s přímou vazbou na studovnu a další
pracoviště národních konzervačních fondů tak, aby zde vznikla uzavřená zóna."
Stavební program je k dispozici tady http://www.uschovna.cz/vyzvednout.php, číslo zásilky: Uschovna471d9ee9ecb2234.
Dále se ježek v textu komicky vymlouvá na to, že během zpracován programu došlo k vývoji na poli knihovnictví, který knihovníci nemohli stihnout aplikovat a proto když NK uviděla řešení soutěžících s podzemním uložením NKF, tak šla s dobou a od podmínky upustila kdo kromě Kaplického podmínku porušil ale díky neskutečnému Protokolu nevíme.
Největší drzost je ale v Ježkově tvrzení, že "Ve stavebním programu není uvedeno, že v případě nedodržení některé z uvedených podmínek je porota povinna návrh vyloučit a nestalo se to ani při dodržení některé z jiných podmínek u dalších návrhů." samozřejmě, toto je jasně uvedeno v druhém soutěžním dokumentu - Soutěžních podmínkách - a Ježek to samozřejmě ví - ve kterých NK v bodě 12.3.1 a .2 jednoznačně stanovila, že Stavební program je závazný a porota je povinna vyloučit z řádného posuzování všechny návrhy nesplňující závazné podmínky - http://www.nkp.cz/competition_library/CZpodminky.htm.
Ježek dávno nemá v NK co pohledávat - prodal soutěž, přitáhl sem nedoceněného blázna a odehnal architektonickou elitu.
Robertovi
Línek
| 23.10.07 12:41
Nevím přesně co chcete svojí úvahou říci.Máte to trošku všechno pomotané.Santini,Kaplický,světoví autoři.Mě moc nemusíte poučovat o organické architektuře a o tom co se ve světě staví.Vždy záleží v jakém kontextu a i za jaké peníze,protože jde vesměs o velmi technicky náročná řešení,která naše firmy s Ukrajinci nejsou schopny realizovat.Prosím otevřete si stránky Future system a Blob na Trafalgar square již navržený takřka před čtvrt stoletím-uvidíte,že nejde o žádnou novinku-leč ono umístění je stejně citlivé jako na Letné.Domy se pane Roberte nestaví pouze proto,aby dominovaly svému okolí a přitahovaly zájem turistů a uspokojovaly ego architekta.
to Línek
robert
| 23.10.07 01:52
Nevím co mám mít podle Vás pomotané, ale jedno vím jistě. Stěžejní díla světové architektury vznikala v součinnosti osvíceného investora a vyjímečného autora. V tomto zde vidím pro Prahu velkou příležitost. A jestli máte představu, že takto materiálově náročně navržený plášť budovy budou vyrábět a montovat ukrajinci, tak jste ve vší úctě mimo mísu pane architekte.
robertovi
Hana Kratochvílová
| 23.10.07 02:57
roberte, píšete: "...a my se tohoto projektu vzdáme z důvodu, že návrh je lepší, než jak předpokládaly zadávací podmínky soutěže"

to je právě otázka. není k dispozici vyjádření odborníků, které by potvrdilo, že Stavební program byl pro NKF nastaven chybně a že je robotický systém vhodný pro kombinované uskladnění běžného a konzervačního fondu. Jsou zatím tedy dvě možnosti:

1) zadání bylo chybné: návrhy v drtivé většině nesou chybu zadavatele - soutěž má díky NK chybné výsledky. a jakou roli hrála v konceptu třetina skladů je jasné při porovnání návrhu Kaplického a ostatních. ostatně to potvrdila i UIA.

2) zadání nebylo chybné: potom Vlastimil Ježek, který první den jednání poroty navrhl podmínku vypustit, jednal na objednávku Jana Kaplického i za cenu bezpečnosti NKF.
A to pomíjím skutečnost, že složení poroty, které jasně ukazovalo kdo vyhraje, bylo důvodem, proč se soutěže neúčastnila elita architektury.

Jediný nezpochybnitelný fakt je, že uvededné skutečnosti soutěž zmařily - soutěž nemohla přinést nejlepší řešení pro novou Národní knihovnu, což měl být její smysl. Budeme-li se chovat "jako že se nic nestalo" a skandální soutěž necháme proběhnout do realizace, způsobíme si mnohem větší škodu, než pokud přiznáme chybu, napravíme výsledky případně soutěž zopakujeme. Kritikou UIA resp. vzdorování tomu, že asistovala podrazu, se rozhodně v očích světových architektů neshodíme, právě naopak.
Robertovi
Línek
| 23.10.07 05:22
Kde je ten osvícený investor?Na montáž pláště pravděpodobně přijedou technici z NASA.Doporučuji pane Roberte obhlídku Tančícího domu,který je již po několikáté přetřen a detaily jsou hrozné-taky to je stěžejní dílo světové architektury a Nationale Nederlanden nebyl žádný chudý investor.Doufám,že už jste mrknul na Blob navržený na Trafalgar square-nevím proč to v Londýně nerealizovali-asi nebyl osvícený investor.
cyklujete
Vích
| 24.10.07 01:04
Koukám, že jste se tu do těch podmínek zakousli a nedají se opustit? Pani Kratochvílová dedukujete bez důkazů. Já to vidim, že podmínky byly krátkozraké, porota to naštěstí odhalila a že měla sympatie víc ke Kaplickému, krystalům nebo k HŠH než k české přísnosti já považuji za přínos. Nakonec v Čechách opravdu probíhají desítky soutěží sympatizující s přísností, tak třeba právě díky této porotě praskají nějaké ledy a železné košile. Podstanější mi přijde, jestli tam nějaká knihovna vůbec má stát?
pro pana Línka
robert
| 24.10.07 09:31
Pane architekte, já jsem konzerva, mě se líběj v první řadě starý baráky, protože mají schopnost vyprávět příběhy. Blob jsem si na stránkách prohlédl, National Nederlanden na nábřeží znám. Také jsem byl na výstavě Hollara v Paláci Kinských, kde jsou vidět veduty Londýna a Prahy z poloviny 17.století. Vývoj se nedá zastavit, některé hodnoty přetrvávají, vše ostatní se proměňuje. A jestliže v dnešní době je možnost, aby vzniklo něco inspirujícího, tak bych tomu dal zelenou. Formální, nezdůvodněné zakřivování při tvarování objektů mi přijde na obtíž.
Víchovi
Línek
| 24.10.07 09:12
V tom je to právě zakleto-porota podmínky neupravila po bádání nad projekty,kdy zjistila,že geniální robotický systém překonává závěry jejích odborníků,kteří sjezdili svět za nemalé prostředky,ale podmínky upravil svým projevem direktor Ježek před prvním hodnotícím kolem/viz zápis z poroty/-zřejmě věděl proč.Doufám pane Víchu,že mě nepodezíráte z obdivu k české přísnosti a jsem prost nesmyslu o nepřátelství k našim emigrantům,navíc jsem nesoutěžil jak tomu činím již drahný čas věda cosi o tom jak v Čechách soutěže probíhají-mě především naštval Ježek jak se zpupně chová maje v ruce několik kiksů od způsobu zpracování podmínek,přes nekorektní hodnocení až po otázku zda je nutno Klementinum vymísťovat a kam vlastně zapíchl ten prst pro novou knihovnu.On je zřejmě něco jako praotec Čech.
Ježek a město
Vích
| 24.10.07 01:12
To Vás pane Línek nepodezřívám, vim, že jste u nás jeden z Mohykánů volné tvorby a máte za to můj respekt. Jen bych se opravdu raději soustředil na ty principiální kiksy, než na to, jestli porota může hodnotit nezávisle na podmínkách a spoustě jiných manažerských událostí, protože si myslím, že dokonce musí. Už se asi hloupě opakuju, ale ten základní problém je v umístění, že se po obrovské soutěži začne teprve řešit jestli vůbec a kde má knihovna stát. A to je problém zastupitelů, kteří se na jednu stranu kryjí tím, že nejsou odbornící a architektuře nerozumí a na druhou stranu nechají úplně stejného neodborníka Ježka určit místo a pak mu to odhlasují 98% hlasů a slíbí pozemky. A po soutěži začnou říkat, že je špatný vítěz, že oni chtěli něco menšího a hezčího a konzervativnějšího a malebnějšího a blabla, ale že tomu nerozumí, že oni jsou jen hlas. Nevíte, má takový zastupitel města či ředitel knihovny nějaké povinné vzdělání v plánování města, nebo se řídí tím, co mu řekne nevim kdo?
robertovi
Vích
| 24.10.07 02:05
Mi přijde gotika a baroko v řadě tvarů taky formální, jen dobou trvání na sebe "nalepily" více příběhů a vzpomínek a jsou tím posazeny hloubš do těla a do mozku a novostavby působí naopak umytě a neposkvrněně.
Víchovi
Línek
| 24.10.07 10:03
Zastupitel nemá vzdělání v řadě dalších disciplin,nejen v územním plánování-má k ruce experty a město má odborné útvary-v tomto případě Útvar rozvoje města-bývalý Útvar hlavního architekta.Jeho podíl na této cauze mi není jasný.Je mi pouze jasné,že město nemá po stránce územního rozvoje a po zrušení institutu Hlavního architekta města dostatečně respektovanou osobnost či jakousi regulační komisi,která by dokázala takovéto situace díky své graduovanosti a přirozenému respektu ovlivnit a byla by i přirozeným místem odvolání,které v současné době v Praze neexistuje.Územní plán je souhrn vybarvených ploch,které sice podle barvy cosi znamenají,ale v reálu jsou často nesmyslným pouze barevným rozhodnutím,které blokuje místo pro jiné městotvorné funkce,ačkoliv ta plánem určená není z nějakého důvodu již aktuální.Změna je potom procesem zdlouhavým v řádu let a pro investory finančně ztrátovým.V tomto guláši potom není s podivem,že pan Ježek zapíchl prst do jemu nejvhodnější odpovídající barevné plochy s potěšením,že to má přes kopec a zastupitelé tuto doporučenou barvu schválili.O smysluplných analýzách místa pro Národní knihovnu a o nutnosti její koncepce v podání tohoto diletanta lze pochybovat,chybí mi také reakce odborné knihovnické komunity jak ona vnímá směřování koncepce Národní knihovny zda někdo z nich sdílí názor na zachování a rekonstrukci a dostavbu Klementina pro účely NK.
Robertovi
Línek
| 24.10.07 10:42
Z toho si nic nedělejte já jsem také kozerva-pro řadu prací jsem čerpal z takové krásné knihy Československá lidová architektura od manželů Menclových a v Praze je pro mne krásnou inspirací Langweilův model.Z obou příkladů lze čerpat řadu paralel,které je možné transformovat do moderní architektury.K Vaší úvaze o formálním,nezdůvodněném zakřivování při tvarování objektů,které Vám přichází na obtíž si dovoluji poznamenat,že pochopitelně je řada objektů,kde vzniká říkejme nepravidelný či "křivý" tvar jako výsledek pouze snahou se odlíšit/ono se to pozná/ bez hlubšího zázemí,které je rozličné počínaje inspirací místa až po irracionální podněty,které jsou dobré architektuře vlastní,neboť je mimo jiné považována za umění.Z tohoto hlediska musím po tvarové stránce Kaplického knihovnu respektovat,ale musím znovu opakovat,že nemohu příjmout okolnosti,které soutěž provázely.Ježek na cestě ke slávě -možná že i z jiných důvodů zorganizoval rychlokvašku ve všech ohledech a měl by za to nést odpovědnost se všemi důsledky.
barvičky
Vích
| 24.10.07 11:15
mám takový pocit, že se o kulturním středisku a lidové škole umění na konečné mluvilo už v 80. letech a že se na to místo dělaly školní socialistický projekty.
ještě k účasti v soutěži
robert
| 25.10.07 08:39
Klidně si dokážu představit, že důvodem neúčasti hvězdných ateliérů na této soutěži byla loajalita vůči Kaplickému a teď po soutěži jako druhý důvod vidím v neprůhledných majetkoprávních vztazích vypisovatele soutěže k pozemku. Kaplický je autor, který odevzdal nejlepší návrh, protože mu věnoval nejvíc energie. Vyhrál v mezinárodní soutěži a ještě aby čelil napadání neurvalců v médiích. Mám na mysli například Knížáka dneska v Metru. Pro mne je celá záležitost kolem výsledků soutěže příkladem nikdy nekončícího příběhu boje originality s průměrností.
Re: ještě k účasti v soutěži
Jan Sommer (hlas z hnojiste)
| 25.10.07 01:33
Ale na tom boji originality s průměrností je právě pěkné to, jak se někdo přidává na stranu originality (aniž by sám dokázal být originální). A naopak. Jde o typické příznaky hordového (smečkového) pudu k sounáležitosti v komplikovaném prostředí lidské dušení/kulturní výbavy.
knihovna
sti
| 28.10.07 11:10
Co lidí vědomě nebo nevědomě se drží hesla "publish or perish" a cítí se ukřivněno, že nebyli oficielně vyzváni k vyjádřeni - jak jsou malí. Kdo chce psa bíti,- hůl si najde. Eiffelovu věž, dnes patří k symbolům Paříže, požadovali ti duševně malí po světové výstavě rozebrat, u nás protestovali proti výstavbě budovy Národního divadla, Národního musea prý také porušovaly panoráma) atd.
Velmi zajímavé by bylo uvedení politické příslušnosti jednotlivých členů Bémem najmenovaných komisí. Nemají v nich většinu ti, kteří nedávno hlasovali proti umístění knihovny (vždyť to byli tací, kteří zřejmě podle insrtukce strany, podobně jak to bylo za komunistů, se naráz stali odborníky v urbanismu, architekuře, estetice.
A nevadí nám, že panorama Hradčan, tak vycvalované, bráněné, je "slepencem" slohu románského, gotického, s jednou věží vedle gotické s dostavbou spíše barokní, tereziánským kompexem napojeným na Vladislavský sál.
" Neekamenujte proroky, jsou jak ptáci, ..."
komise
Pepito
| 28.10.07 12:56
Ty podle vás Bémem najmenované komise byli ve skutečnosti jmenované NK, potažmo Ježkem, po konzultaci s Kaplickým.
O panoramatu PH snad na těchto stránkách nemusíte poučovat, to tu většina lidí bude asi znát...
Krasa moderni architektury!
Sarka
| 19.11.07 02:59
Vzdycky, kdyz se neco lisi od takzvaneho "normalu" budi hromadu rozpolcenych nazoru.
Co kuprikladu takova kovova spicka hrde divajice ku vesmiru v Parizi? Kolik divokych a rozhorcenych nazoru bylo prave kvuli Eiffelove vezi? A podivejte dneska, neodmyslitelne patri k Parizi a Pariz je na ni hrdy!

Nechapu lidi, kteri se boji novych staveb a tahle je navic svetove nadherna! A verim, ze by ji ceskemu narodu hodne lidi zavidelo!
Pan Kaplicky patri k svetove uznavanym architektum, jen Ceska republika protestuje..prominte, ale trochu mi to pripomina casy, kdy lide, kteri neco umeli, byli v Cechach zatraceni a ve svete? Meli nezapomenutelnou a nikdy nekoncici slavu!

Drzim Vam palce pane Kaplicky a klobouk dolu!
Sarka
Re:Krasa moderni architektury - Sarka
maros
| 20.11.07 07:42
jedna z kras Eifelovej veze je ta, ze nema ucel, je vyhliadkou
kniznica ma a musi splnat prevadzkove a technicke poziadavky, prezentovany sutazny navrh od FutureSystem ma prvy pohlad nedostatky - dispozicne riesenie citarni, zmiesanie s administrativou, chybajuce m2 kancelarskej plochy..
Event architektura
Lumir Kajnar
| 05.12.07 04:25
Velmi me zaujala definice knihovny jako "event architektury", jak ji popsal pan Mirko Baum. Je to trefná interpretace nejen teto stavby, s jeji pomoci totiz lze lehce a vystizne charakterizovat vetsinu toho, co nas obklopuje. O tom, jestli pan Kaplicky navrhl zlomove ci zavrzenihodne dilo rozhodnou dejiny, nejdrive nove generace jeho navstevniku, teoretiku, architektu, ale i turistu a patracu po jednoduchych symbolech. Ostatne v diskuzich nekolirat podotkl, ze stavi predevsim pro mlade lidi, kterym jeste neni ani 18. Cenim si jeho odvahy naplnit vsudypritomnou otazku, ktera je odpovedi a frazi zaroven: "Proc ne?!". Je ted na nas pripustit si, ze se obdobne chovame k nasim kazdodennim vyzvam. Uz se neptame proc, ale jak. A to vyzaduje kuraz. Pro me osobne je proto jeho navrh vyrazem soucasnosti a to, jak s casem, dobou, ktera nam byla souzena, nakladame. Diky internetu a soucasnemu zpusobu komunikace si kazdy muze vytvorit vlastni vyklad dejin, tim padem i urcit hodnotu vsech veci, jez jsme zdedili, a jeste jej verejne sirit. At uz jakkykoliv nazor podpori pro ci proti, stal se kazdy z prispevatelu do debaty soucasti eventu. Tentokrat s nazvem knihovna. Mohu si jen vybrat to podstatne, co me zaujalo nejvic - poprve v tomto stoleti je mezi nami tema, nad kterym je dobre se zamyslet: jakou si vlastne predstavujeme knihovnu za 5, 10, 20 let?

Lumir
Knihovno
D G
| 29.06.08 11:57
Ruzne stavby arch. Kaplickeho jsem znal jeste pred vypuknutim humbuku kolem Chobotnice a vzdy a vzdy mi prisly jako to nejhorsi, co jsem videl. Navrh knihovny zatim vede. Jedine z okoli, s cim se to nebude tlouct je ten klaun z McDonaldu naproti pod fotbalovym stadionem. Kdyby to bylo hnede, mohlo by se to vzhledem ke svemu tvaru jmenovat Knihovno. Stavba by tak konecne nasla nejakou nosnou myslenku, totiz ze si ma delat legraci sama ze sebe.
Zase jeden aktuální a kvalitní názor
Jeník
| 30.06.08 10:18
DeGenerace: Jak úžasný bonmot. A napadnul Vás ani ne rok a půl po vyhlášení soutěže. Je dobře, že jste se o něj podělil.
Nicméně stále doufám, že jste se spletl a místo "aktuálně" jste napsal "archiweb".
Opravdu kvalitní názor, kterých je zde na archiwebu málo, jen houšť.
hun
maga
| 25.01.09 06:07
Velmi me zaujala definice knihovny jako "event architektury", jak ji popsal pan Mirko Baum. Je to trefná interpretace nejen teto stavby, s jeji pomoci totiz lze lehce a vystizne charakterizovat vetsinu toho, co nas obklopuje. O tom, jestli pan Kaplicky navrhl zlomove http://symptoms.biz.vi/of5d2.html ofVelmi me zaujala definice knihovny jako "event architektury", jak ji popsal pan Mirko Baum. Je to trefná interpretace nejen teto stavby, s jeji pomoci totiz lze lehce a vystizne charakterizovat vetsinu toho, co nas obklopuje. O tom, jestli pan Kaplicky navrhl zlomove
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.

Více staveb od Future Systems