Městské Auditorium v Teulada-Moraira

...Teulada je hnízdo s jedenácti tisící obyvateli, k němuž nejblíže - asi 80 km - leží Alicante jakožto nějaké ve světě alespoň trochu známější město. Valencie se nachází ještě o trochu dál.
Takový Pelhřimov má šestnáct tisíc duší. Myslíte, že by se v Pelhřimově tohle "městské auditorium" užilo? Jóó, Španělé jsou Velký Národ!

Zajímavé, že spousta podobně nesmyslných projektů pochází ze Španělska a Portugalska. Těžká exhibice bezúčelných staveb pro nikoho vesměs za peníze EU. Výsledek = nezaměstnananost 25%, stavebnictví v depresi, dluhy až na půdu. A pak přijde EU, tvrdí všem, jaká je krize a když nenajde rychlé řešení, tak natiskne dalších 500 mld EUR na další podobně nesmyslné aktivity.

ze architektura neni zrcadlem spolecnosti sveho v zniku?

Podobné reakce jsou již u jiných staveb, nedávno uveřejněných. Když se budeme pohybovat ne v rovinách teoretických, ale podíváme se na tuto konkrétní stavbu, tak Moraira a Teulada mají dohromady 25.000 obyvatel, v bezprostřední blízkosti jsou ještě Jávea a Dénia, poměrně velká města. Stavba není nijak obří a myslím, že velikostí odpovídá místním potřebám. Španělsko je zemí, kde funguje velká úcta k minulosti, má velkou kulturní tradici, která se přenáší až do dnešních dní a zároveň zde funguje oproti třeba tuzemsku opravdu čilý spolkový život, lidé se mnohem více setkávájí, ať už čistě mezi sebou nebo na nějakých společných akcích. Myslím, že ve Španělsku není zase tak enormní počet podobných staveb, jen se jedná o velmi kvalitní stavby a jsou tedy mnohem více vidět. U nás jde většinou o to, mnohdy ještě za hlasitých protestů, něco postavit, tam se snaží aby vznikla nějaká přidaná hodnota. Je spíše smutné, že u nás je situace taková, že adekvátní kulturní instituce nemají ani mnohem větší místa a když se někdo pokusí něco prosadit, je považován za blázna. Je dosti smutné, že Kaplického návrh pro České Budějovice je považován za nesmysl, já naopak považuji za neuvěřitelné, že v tak velkém a kulturním městě žádný podobný prostor už dávno není. Pokud by se mu našla adekvátní náplň, nepochybuji, že by tam bylo plno, jistě by se podařilo přitáhnout i kvatlitní zahraniční umělce. To v dnešní době není problém, ale do obvyklé uslintané sokolovny nebo schátralého sálu přijede tak maximálbně Bob Klepl nebo Kotvald s Hložkem. Je i u nás řada případů, kdy je kvalita prostor přímo provázáná se zájmem lidí. Ale vzhledem k tomu, že se ukazujeme, že nepotřebujeme nové knihovny, koncertní síně, divadla ani nic podobného, je to asi marné. Závidím Španělům a nejen jim, že to může fungovat i jinak.

Motto:
"To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou!"

Ti čeští pantátové a paňmaminky by Vás měli slyšet, pane Johne, jak titulujete plod jejich potu, krve a slz slovy "uslintaná sokolovna". Roky... někdy i drahně let se vybíralo, než si svoji sokolovnu místní nadšenci ZA SVÉ VLASTNÍ PENÍZE postavili. A věřte - byla obci na míru!
Jóóó, to si nemohli tenkrát zažádat o dotaci ze "strukturálního fondu". Nebylo kde požádat o prachy, které nejdřív do Brusele poslali, aby pak z nich něco málo - o desátek vrchnosti notně zkráceného - vydobyli nazpět do své otčiny. Kdo se místní záložně nezaručil, ten mohl namísto rozhazování veřejných prostředků tak akorát důležitě rozhazovat rukama... (7:- P)

Zkuste na tu "oslintanou sokolovnu" DNESKA po krejcaru v obci sebrat, Vy krasoduchu!

S pozdavem: ZA SLOVA MOUDŘEJŠÍ!

šakal - podepsán vlastní prackou

Nevím totiž, kam až ta Vaše láska ke všemu španělskemu vede. Já (jakož i V+W) také španelskou zemi mám rád, ale zas tak ji neznám, jako duši českou. Ať jsme již tomu novému naboženství věřili, či z něj jen těžili, nebo pro holé přežití, se mu jen přizpůsobovali, tak v nás až nevědomě utvrdilo to dělení na základ a nadstavbu. Vidění světa skrze hmotu (hezkyčesky: materializmus).

Španělská občanská válka je ještě v živé paměti a následující diktatura vítězů, skončila ještě ne tak dávno. Napadá mne rovnoběžka se stavem zemí koruny české, po 30leté válce, kdy česká krajina byla poprvé proměněna v krajinu kulturní (t.j. člověkem zcela kultivovanou) dobou baroka, jenž zalila celou naší krajinu záplavou kostelů, kaplí, kapliček, muk, křížových cest a křížů, také z hlediska hmotného, naprosto zbytečných. Samozřejmě ale, v zemích SESR (Svazu evropských socialistických republik) se peníze vyhazují jménem kultury, ne náboženství.

Hledíce na Španělsko z krajiny v posledních pokoleních "kultivovanou" toliko kravíny, velkovepříny, "agrozávody" vůbec i pak zas montovnami a velkosklady, náš úhel pohledu je naprosto jiný. Ale ty Váma tak pohrdané sokolovny jsou ještě z dob mocnářství a první republiky, kdy lidé dělali věci dohromady pro sebe a za své.

Mimochodem: V případu "Budějc" s Váma souhlasím. Ale Kaplického návrh (tzv. Rejnoka) považuji za holý nesmysl.

Obávám se, že jsem byl špatně pochopen. Sokolovna před řadou desetiletí vznikla za určitým účelem, za vznikem řady z nich je jistě krásný příběh, byť ono si tu dobu minulou vždy lidé idealizují a tu současnou haní, tak prostě funguje lidská společnost od pradávna. Dnešní stav těchto objektů, navíc sokolovnu jsem použil jen jako obecný příklad, je značně tristní s rozhodně neláká ani místní ani přespolní.
Já jen vidím dosti značnou úměru mezi úrovní kultury a úrovní různých staveb a institucí, což se ukazuje i u nás. Osobně mám navíc značný problém s celkovým přístupem ke kultuře, kde i lidé kulturní považují investici do např. Národní knihovny v řádu dvou kilometrů zvlněné dálnice jako nesmyslné vyhazování, které si nemůžeme dovolit. Bohužel právě toto vypovídá o vztahu ke kultuře. Situace, kdy i kvalitní orchestr musí jezdit po zájezdech, aby se vůbec slyšel jak hraje a i ty mnohdy nejkvalitnější soubory působí v tristních podmínkách a nejen že to nikomu nevadí, ale když se o něco pokusí, obrátí se proti nim všichni, včetně veřejnosti, že to vlastně není potřeba, místo toho aby ta stejná veřejnost tlačila na přesný opak, je to smutné. Čakal bych opak.

...Je to smutné. Ale tady vidíte, že to rozdělení na základnu a a nadstavbu opravdu funguje - jak tedy toho Marxe nesnáším!

Když není co do huby, tak lidé dvakrát obracejí každou korunu, než ji vydají. Případný argument, že "se tady krade" a přitom "na kultuře se šetří" je vlastně jen dalším podpůrným důvodem pro to, aby se šetřilo. To, co se neužitečně spotřebovalo selektivní podporou určitých výrobců, zvýhodňováním celých hospodářských odvětví, šikanou skrze různá nesmyslná nařízení, reglementace a příkaznictví, které nakonec zaplatí vždy koncový spotřebitel, co se vyčerpalo z různých strukturálních fondů na nesmysly, co se zmrhalo uplácením v honbě za dotacemi a následným nadsazováním ceny, které vposledku naúčtují daňovému poplatníkovi, to už se nám zpět nevrátí jinak než odříkáním a přičinlivou prací. Nikoliv budováním okázalých pomníků vlastní kulturnosti a duchovní ušlechtilosti.

...Takhle to dopadá vždy, když se voluntaristicky přerozděloují vzácné zdroje (7:- /)

Je naprosto přirozené, že kamínek který se zrovna dostal do mé boty bude nyní vadit mnohem více, než kus skla v Botiči, který mi uřízl malíček na noze, před půl stoletím.

U toho knihovna nerozhodovala cena (i když těch kilometrů zvlněné dálnice by to stálo několikráte více, kdyby se to nakonec i technicky podařilo postavit) jako spíše jeho umístění ale hlavně "soutěž" sama.

Jinak tomu vousatému velkoduchu to (doslova) vykreslili australští domorodci (teda ti původní, před 1788, neboť jinak i moji synové si tak říkat mohou). Naprosto bez nějaké hospodářské "základny" desetitísíce let bloudíce krajem zcela nazí, bez trvalých příbytků, přesto si vytvořili "nadstavbu" nyní zvanou "dreamtime" (doba snů) ustním předáváním pověstí a kreslením na místa jim posvátná. Prostě vítězství ducha nad hmotou, natruc povídačkám toho dědy vsevěda, Marxe.

Jsem fotograf a musím říct fotky nádherné,asi bych také podobné pořídil, kdyby zde někdo něco takového postavil,tedy až na to moře.U nás ve Zlíně máme také kulturní zařízení od paní Jiřičné,sídlí zde filharmonie a byl jsem na jednom koncertě,ale málem jsem si krk vykroutil a to jsem neseděl v první řadě,bylo to asi tím že bývalá paní starostka požadovala, aby tam mohli být i plesy,a tak jsou sedala v jedné rovině a zasouvací kvůli tančení,byl nedávno jeden ples a prý úspěšný.Nevím jestli v té španělské vesnici mají filharmonii, nebo co tam budou provozovat, ale sál jim závidím.Zlín má s přilehlými vesnicemi asi 80 tis.obyvatel,i když počty vytrvale klesají.Je pravda ,že v bývalém domě umění jsme občas pro sloup neviděli nic,byl to bývalý Baťův památník, ale zato tam byly varhany.Také jsem zhlédl nedávno v TV film o nádraží nedaleko Lyonu od architekta Calatravy a tam zase nestaví žádný vlak a TGV projíždí v tunelu pod ním.Jediní návštěvníci ,jsou ti co si to jezdí fotit,nádherná stavba,ale k čemu?To se nám to staví,když nám lidé půjčujou.Plně souhlasím s několika příspěvky nade mnou.