Deichmanova knihovna

Mezinárodní architektonickou soutěž na návrh nové hlavní knihovny v Oslu vyhrály v roce 2009 ateliéry Lund Hagem Arkitekter a Atelier Oslo. Knihovníci chtěli postavit takový dům, který by inspiroval návštěvníky k prozkoumání všech zařízení a aktivit, které moderní knihovna může nabídnout. To motivovalo architekty k vytvoření otevřené a zajímavé budovy, ve které jste neustále lákáni za další roh, abyste  objevovali napoznaná místa. Knihovna je pojmenována po Carlu Deichmanovi, jehož sbírka knih se stala v roce 1785 základem pro městskou knihovnu v Oslu.

Pozemek se nachází na nábřeží a je poměrně malý, navíc limitovaný městskými regulativy. Aby se zabránilo výstavbě příliš velkého počtu pater, vyčnívá budova nad její půdorys – druhé patro vystupuje na východní straně nad ulici a páté nadzemní podlaží téměř 20 metrů nad náměstí na nábřeží a chrání svým přesahem hlavní vstup. Tato mohutná konzola zapojuje budovu do panoramatu města a stále zachovává průhled na sousední operu.

Střecha má charakteristickou skládanou geometrii, která zajišťuje konstrukční pevnost. V zájmu vytvoření většího pocitu otevřenosti a spojení s městem je přízemní fasáda zcela průhledná. Návštěvníky přijímají tři rovnocenné vchody obrácené různými směry. Budovou z každého vchodu šikmo prořízly tři "světelné šachty", které umožnily nahlédnout do různých částí knihovny. Světelné šachty opticky propojily jednotlivá podlaží a distribuují denní světlo dolů ze tří velkých světlíků ve střeše.

V interiéru dominuje otevřený veřejný prostor s dostatkem mobiliáře a nabízených aktivit. Uzavřené prostory a výklenky jsou uspořádány kolem tří volně stojících knižních věží. Místnosti a výklenky vytvářejí galerie pro dočasné instalace a výstavy s bohatou paletou barev a atmosféry. Otevřené oblasti mají trvalejší povrchy v neutrálních barvách a robustních materiálech. Betonové konstrukce kolem světelných šachet a monolitické stropy s voštinovým vzorem dodávají budově nadčasovou a rozeznatelnou kvalitu.

Fasáda má jak vysoce tepelně-izolační funkci, tak rovnoměrně propouští denní světlo do interiéru. Úzké izolované panely se střídají s úzkými skleněnými panely. Difúzní sklo vyvolává dojem uzavřených panelů a vytváří měkké a rovnoměrné vnitřní světlo ideální pro čtení. Fasády jsou relativně uzavřené, aby posílily dojem světelných šachet a vnitřního života a činností knihovny. V rozích budovy nabízejí panoramatická okna výhledy na město i na fjordy a propůjčují interiéru variaci a napětí.
Deichman Bjørvika je budova šetrná k životnímu prostředí s inovativními řešeními pro fasády, větrání a použití materiálů.

Interiér byl navržen ve spolupráci s architekty ze studia Scenario Interiørarkiteker. V suterénu se nachází kino-přednáškový sál pro 200 lidi, v přízemí občerstvení v podobě kavárny a restaurace s oddělením novin a časopisů. První patro je určeno pro děti a nabízí i oddělení beletrie, naproti tomu druhé a třetí patro mají více uzavřených zón, jejich součástí jsou nahrávací studia, minikina a herny. V nejvyšším patře se nacházejí police a čítárny společenských věd společně s projektem Future Library (Knihovna dlouhodobě sbírá jeden rukopis ročně od jednoho ze sta autorů. Rukopisy jsou uloženy, nepřečtené a nepřístupné v knihovně. Teprve v roce 2114 budou knihy vytištěny a vydány).

Kapacita knihovny je 450 000 knihovních jednotek. Knihovna nabízí kromě knih i hudební nástroje pro začínající hudebníky s výukovými videi, jak na nástroje hrát. Podobně to má dětské oddělení, kde jsou k dispozici interaktivní videoinstalace. Celkový koncept knihovny je založen na tom, že se směrem ke střeše prostor ztišuje a sceluje.