Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
JAP
HLEDEJ v sekci     
Paříž 2007

Palubní deník

18. června 2007 - pondělí - 1. den
0:28 Vyrážíme vlakem z Brna. Po příjezdu do Prahy stíháme noční tramvaj a poté autobus směrem na letiště v Ruzyni.
5:00 Během čekání na odbavení odoláváme snídani za cenu s vysokohorskou přirážkou, která - jak zjišťujeme po zakoupení balíčku žvýkaček za 40 kč - navíc není uvedena jako konečná, ale chybí v ní nějaký několikaprocentní poplatek za to, že nás prodavačka nevrle obslouží (jak lépe přivítat turisty v Česku?).
8:50 Po bezproblémovém letu dosedáme v Paříži na letišti Orly. Do centra se přesouváme metrem bez řidiče.
10:00 U Lucemburských zahrad si dopřáváme snídani - obloženou bagetu, která bude na následjící čtyři dny naším nejobvyklejším jídlem. Při pojídání v zhradách uvažujeme nad tím, jak dlouho by na našich veřejných prostranstvích vydržely volně postavené kovové židle a lehátka.
První konfrontace s naprosto chaotickou dopravní situací, kdy červená na semaforu neznamená, že by chodci, řidiči a především motorkáři zastavili. Časem si na to zvykáme.
10:50 Mírně posilnění a odpočatí jdeme kolem katedrály Notre Dame k Centre Pompidou.  Poblíž se pokoušíme najít pařížský ateliér Renzo Piana - nakonec se ukazuje, že je v prostorách, které omylem považujeme za knihkupectví.
11:50 Stojíme před pyramidou I.M.Peie v Louvru. Davy turistů.
13:00 Obdivujeme butik Comme des Garçons od Future Systems, bohužel uzavřený. Chvíli jsme jej hledali, ale díky své purpurové barvě (přesně té, která je nyní v českých médiích označována jako fialová) je v okolí nepřehlédnutelný.
13:30 Vracíme se zpět do Louvru a vydáváme se na Champs-Élysées. Cestou míjíme pro české památkáře v historickém kontextu asi nepředstavitelné stavby - právě dokončovanou prodejnu vozů Citroën a hotel Fouquet`s Barriere. Po několika minutách focení si našeho počíínání všímají turisté a fotí jej také. Petr nadšeně vysvětluje, kdo dům navrhl, což je pro turisty bezesporu velmi užitečná informace.
15:00 Přesouváme se o sto let zpět a obdivujeme Perretův dům na Rue Franklin. Pak pomalu scházíme k nedaleké Eiffelovce.
17:00 První procházka kolem budovy, která se nakonec stane tím nejlepším, co na tomto výletu navštívíme - Museé du Quai Branly od Jeana Nouvela.
19:00 Míříme do hotelu, který nácházíme na severním předměstí Paříže. V jeho multikulturním okolí nacházíme celou řadu arabských, indických, řeckých a dalších restaurací a barů, což nás velmi potěší a v následujících dnech toho náležitě využijeme.

19. června 2007 - úterý - 2. den
9:15 Návštěva sportovní přístavby školy od D. Carrila. Poté, co nás zaregistrují dva postávající učitelé, jsme ochotně provedeni, nicméně nesmíme nic fotit. U nedaleké bytovky v Rue des Ruisses od Herzoga & de Meurona už nemáme tolik štěstí a tak obdivujeme jen jeho uliční fasádu.
10:30 První Le Corbusier - vila pro Améde Ozenfanta. Nárožní dům na konci drobné uličky, ve které jsou domy i přes malé rozměry předzahrádek utopeny v zeleni.
10:50 Druhý Le Corbusier - švýcarská kolej v univerzitním kampusu. Za dvě eura můžeme fotit uvnitř a navštívit jeden studenty neobydlený pokoj - původní zařízení kontrastuje s novým sprchovým koutem. Opodál velmi podobná brazilská kolej od Le Corbusiera a L. Costy. Opět platíme symbolické vstupné a vychutnáváme si vstupní halu s velmi (ale opravdu velmi) nízkým stropem. Zajímavý prostorový zážitek.
12:30 Z otevřeného schodiště protější architektonické školy fotíme Fondation Cartier. Světlo nám moc nepřeje a navíc se uvnitř dokončuje instalace nové výstavy. Rozhodujeme se, že se sem raději vrátíme jindy.
13:45 Prohlížíme si dětskou nemocnici od Ibose a Vitarda. Smíme jít i do haly, nicméně musíme slíbit, že přestaneme fotografovat (i exteriér).
14:45 V naprosto depresivním a špinavém areálu nacházíme knihovnu Jussieu 16-M od Périphériques. Obdivujeme její parter a velké atrium s průhledy do barevných studoven (je tam i ta "fialová"). Náš obdiv nachází pochopení u jednoho ze zaměstnanců knihovny, který nic nenamítá proti fotografování a následně nepochopení u druhého, který nás velmi slušně žádá, abychom nefotografovali.
15:10 V nedalekém Institutu du Monde Arabe zjišťujeme, že počet nefunkčních slunečních clon je větší, než jsme čekali. Poté, co uvnitř do detailů zkoumáme, jak clony fungují, se tomu ani moc nedivíme. V přízemí nás opět překvapí nízký strop - pro české normotvůrce nepředstavitelné, nicméně prostor s lesklou podlahou, nízkým lesklým stropem a intenzivním bočním slunečním prostředím působí skvěle a luxusně.
18:30 Po večerní návštěvě sídla společnosti EMI od Renza Piana děláme zásadní chybu a mezi obrovským množstvím hospůdek pod Montmartrem se rozhodujeme pro večeři v čínské restauraci. Ještě stihneme obdivovat z Montmartru Paříž v dešti (při pohledu na obrovskou hmotu Centre Pompidou či věže na Montparnasu především obdivujeme pařížské památkáře) a poté se míříme přes davy turistů z našeho labužnického zážitku raději vyspat.

20. června 2007 - středa - 3. den
9:00 Po Prouvého Maison du peuple žesneme před fasádou Flower Tower, která sestává z květináčů.
10:00 Opět výlet do historie - Perretův bytový dům v Rue Raynouard a několik secesních domů Hectora Guimarda. Dobrá relaxace před návštěvou Le Corbusierova domu La Roche. Jsme v něm téměř sami a tak si jej náležitě užíváme. Několikrát si procházíme obě schodiště a zkoušíme různá Le Corbusierova křesla a židle (včetně velmi malé, niméně funkční toalety). Aby toho nebylo málo, ihned míříme na další tři Corbusierovy domy.
13:30 Sídlo společnosti CLMBBDO (nyní Dalkia) od Jeana Nouvela. Úžasná rezavějící loď. Zato Koolhaasova vila Dall`Ava vypadá přesně tak, jak ji známe ze všech fotografií. Z roztržitě napsaného upozornění, že se jedná o soukromou vilu a návštěvy nepřichází v úvahu, je nám hned jasné, že obývat jednu z ikon současné architektury má i své negativní stránky.
14:45 La Défense. Co dodat? Ohromující měřítko. Na boční straně Archy nacházíme vzorky různých kamenných obkladů, za ní pak leží palety s žulovými deskami, o kterých se dohadujeme, zda budou sloužit jako náhrada na mnoha místech značně poškozeného obkladu. Je-li naše tušení správné, bude Archa v budoucnu šedá.
16:00 Po nabažení se rozměrů La Défense se rádi vmáčkneme do přeplněného metra a míříme již podruhé do Centre Pompidou. Kromě návštěvy Brancusiho ateliéru se chceme podívat i do střešní restaurace od Jakoba & Mac Farianeho, nicméně portýr u výtahu určeného pro pouze hosty restaurace nás ubezpečí, že bez obleku a kravaty nás do ní nepustí. Coby novináře nás ale zdarma pouští do samotné galerie a tak do restaurace alespoň nahlížíme od vstupu do jedné z expozic. Obdivujeme ateliér Shrigeru Bana, bílý tubus připevněný k Pompidou. Rychle probíháme hlavní expozicí moderního umění, krátce se zastavujeme jen v části věnované architektuře.
20:00 Po večeři (tentokrát alžírské) vyrážíme opět na Montmartre hledat Maison Tzara Adolfa Loose. Nacházíme jej poblíž naší čínské restaurace z předešlého dne.

21. června 2007 - čtvrtek - 4. den
9:15 Po ránu si dopřáváme postmoderní smršť a míříme do Parku de la Villette. Na jeho okraji nacházíme několik jedinců, provozujících typickou francouzskou zábavu - stávku (s její drsnější podobou ve formě zapalování automobilů se za celý týden nesetkáváme, i když jeden ohořelý vrak nacházíme nedaleko). Park je po ránu téměř liduprázdný, po chvilce fotografování vedle nás zastaví jeden ze tří automobilů, které parkem neustále projíždějí a řidič nás upozorňuje, že v parku můžeme fotografovat pouze sami sebe před některým z objektů. Fotíme se tedy navzájem vždy tak, abychom mohli fotky dodatečně oříznout či přeretušovat.
11:00 Postmoderní park pokračuje postmoderními bytovkami, které nás příliš neoslovují. Zastavujeme se až u bytového domu v Rue de Meaux od Renza Piana. Před ním odchytáváme jednu z jeho obyvatelek, která nás po krátkém zaváhání pouští do atria, které nám doslova vyráží dech. Vzrostlé břízy vytvářejí nepopsatelně příjemné prostředí - ve vnitrobloku nemusí být vždy jen dětské hřiště.
11:20 Fotografujeme nedaleké sídlo komunistické strany od Oscara Niemayera, čímž budíme pozornost okolí, která vyvrcholí v to, že nám jedna dáma vysvětluje, že jsou komunisti už naštěstí otázkou minulosti. Nakonec se rozhodujeme podívat se i dovnitř, kde nacházíme několik velmi příjemných starších pánů. Vyděsíme je, když na ně spustíme angličtinou, nicméně nás ochotně nechají fotografovat vstupní část a především úžasný konferenční sál. Nakonec dostáváme číslo časopisu Révolution z roku 1980, které je Niemayerově stavbě věnováno.
13:40 Po mostě Simone de Beauvoir míříme od hmotově rozehrátého Amerického centra Franka Gehryho do národní knihovny Dominique Perraulta. Dlouho se procházíme po rozlehlé dřevěné esplanádě, kde bezesporu k radosti všech čtenářů právě probíhá zvuková zkouška na večerní rockový koncert.
15:30 Uliční fasády Itovy nemocnice Cognacq-Jay nás příliš neberou (polarizační filtr je také moc nebere), nicméně uvnitř areálu se nachází velmi příjemný veřejnosti přístupný prostor, ve kterém posedávají a pokuřují pacienti.
16:00 Snažíme se dostat do Meditation Space od Tadao Anda v areálu UNESCO, které prochází dlouhodobou rekonstrukcí (úředníci sídlí v unimobuňkách, které už vypadají jako trvalá součást areálu). Máme však smůlu, nejsme objednáni předem a navíc lze Andův prostor navštívit jen v úterý a ve středu.
16:40 Prožíváme vrchol celého pobytu v Paříži - znovu míříme k Nouvelově Museé du Quai Branly, muzeu primitivních kultur, tentokrát však jej však navštívíme i uvnitř. To, co tam prožíváme, je asi těžko popsatelné slovy. Podobně jako stuttgartské muzeum automobilky Mercedes je toto muzeum úžasným domem s úžasnou náplní, který lze procházet několika způsoby a prožívat množství prostorových zážitků. Jádrem domu je obrovský prosklený válec - depozitář - u kterého začíná slouhá klikatící se cesta vedoucí do hlavní expozice. Každá ze zastoupených kultur je představena ve svém prostoru, vystavené exponáty nás naprosto omračují svou bohatostí a rozmanitostí, zasvé berou naše rádobyvtipné úvahy nad tím, zda v muzeu primitivních kultur bude zastoupena i naše poslanecká sněmovna. Samostatnou kapitolou jsou malé výklenky vystupující před venkovní fasádu, které uvnitř vytvářejí intimní prostory pro drobné expozice - každý je jiný a návštěvníka překvapí svým vlastním řešením; někdy tyto prostory evokují jeskyni, jindy zase zrcadlový strop (řešený však tak, že se v něm návštěvník nevidí) vytváří zdánlivě nekonečně vysoký prostor. Celkovému měřítku domu jsou přizpůsobeny i další prostory; například suterénní toalety přístupné z obrovské haly kolem depozitáře, jsou záměrně předimenzované (kabinky mohou mít cca 3 x 1,5 x 4 m). I detaily jako kliky jsou velké a masivní.
22:00 Užíváme si noční Paříž. Našim hlavním cílem je nafotit Centre Pompidou v noci, k čemuž si vybíráme ten nejméně vhodný den - je svátek hudby, všude v ulicích probíhají koncerty a navíc je nejkratší noc v roce. Čekání na tmu si krátíme procházkou po noční Champs Élysées, kde to večer opravdu žije - obchody, kavárny a restaurace jsou otevřeny, i v noci je možno v autosalonu Renault či Peugeot obdivovat závodní monoposty F1 a poté si objednat nové auto. Lidé v ulicích jsou velmi veselí (o den později vzpomínám na atmosféru Champs Élysées na poloprázdném půlnočním Václavském náměstí, kde jsou otevřeny jen bordely, herny a na ulici je možno potkat jen značně podnapilé cizince). Noční Pompidou nás však poněkud zklamalo, je nasvětleno méně, než jsme očekávali, navíc se prostranství před ním svátek hudby vyhnul.

22. června 2007 - pátek - 5. den
10:00 Ráno zjišťujeme, že jsme zvádli navštívit většinu plánovaných staveb (a po několika desítkách kilometrů zničit téměř nové boty od Bati). Míříme tedy do Louvru, kde využíváme bezplatného novinářského vstupu a rychle procházíme expozicemi. Opět však vnímáme především prostor, v davu turistů, kteří si do Louvru chodí snad jen nafotit vystavená díla svými kompaktními fotoaparáty (samozřejmě s bleskem), aby se na ně mohli poté v klidu domova podívat, se ani moc na umění soustředit nedá. Kniha Šifra mistra Leonarda jde pod Peiovou pyramidou na dračku.
12:00 V dešti přebíháme do Museé d`Orsay, kde samozřejmě opět více soustředíme na postmoderní rekonstruci Gaetany Aulenti než na vystavená díla.
14:20 Užíváme si retrospektivu S. Parrina v Palais de Tokyo.
15:30 Poslední zastávka ve Fondation Cartier. Opět nám nepřeje počasí pro foografování, nicméně alespoň můžeme navštívit právě otevřenou výstavu o historii rock'n'rollu.
17:00 Nedaleko Fondation Cartier nasedáme do autobusu a míříme na letiště Orly.
20:00 Pár minut před plánovaným odletem se nad celým letištěm zastavuje mohutný mrak a venku začíná zuřit mohutný liják.
21:30 S devadesátiminutovým zpožděním odlétáme do Prahy. Užíváme si letecký pohled na Paříž v západu slunce.
23:30 Pilot doslova praští s letadlem na runway v Ruzyni. Končíme náš výlet a vydáváme se do opilé noční Prahy.

Martin Rosa
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.