Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

PES06

Palubní deník

6. července - čtvrtek - 1. den
5:20 Odjíždíme z Vídeňské.
5:30 Nakládáme Peťu na Vaňkecu. Auto je solidně naplněné, lednička si spokojeně vrčí a Brno se ještě neprobudilo do nového dne.
5:50 Nádrž je vrchovatě plná. Nabíráme směr Mikulov. 8500 kilometrů před námi.
6:15 překročili jsme hranice a jsme v Rakousku. Za chvíli uvidíme Vídeň, snad se vyhneme ranní špičce.
7:15 Mazácky projíždíme Vídní.
11:15 Projeli jsme italsko-rakouské hranice. První řidič spí vyčerpáním a mě rozbolelo břicho po silném pressu. Na opravdovou zabijáckou kávu se však teprve těším do Itálie. Snad dnes večer stihneme noční Janov.
11:24 První placený úsek dálnice. Nestěžujeme si. Kvalita toho, po čem jedeme, se nedá s našimi tankodromy srovnat. !!! Zprivatizovat D1 !!! A pak pustit manažera Volkswagenu přezdívaného "řezník" k optimalizaci poměrů ve Správě českých silnic a dálnic.
15:30 Nekonečná cesta po italské dálnici. Na jeden osobák připadají dva kamiony. Někde v dálce před námi tušíme Milán.
15:45 Menší dobrodružství na mýtnici. Příští rok si musíme vyřídit Telepass.
17:30 Vjeli jsme do Janova. Jakýsi borec v budce, co neuměl anglicky, nám napařil pokutu 56€. Bude to asi dohra menšího nedorozumění na mýtnici.
17:50 Právě jsme projeli pěší zónou v centru Janova. Byla tam fontánka a hodně lidí. Ale mohlo se tam projet. Snad směřujeme k zastávce od Piana.
18:00 Projeli jsme přístavištěm. Hodně to tu žije, avšak vidina hledání parkoviště nás děsí. Viděli jsme věci od Piana z auta a směřujeme na zastávku metra.
18:40 Odjíždíme od stanice nadzemky Brin. Byl to spíš Brooklyn. Janov je pulsující město, kde se člověk musí nejdřív zbláznit, aby tu mohl přežít.
19:30 Sedíme v autě před Pianovým ateliérem. Venku právě probíhá největší bouřka v dějinách Itálie. Nepolevuje. Odjíždíme na západ.
23:00 Tříhodinové marné hledání kempu v Itálii. Vše je plné, nikdo neumí anglicky. Una noče je správně una note. Nakonec nacházíme azyl na paloučku pod místním kostelem.

7. července - pátek - 2. den
6:10 Budíček. Probudily nás paprsky slunce klestící si cestu korunami platanů.
6:50 Odjíždíme z městečka Andora.
7:35 A jsme ve Francii.
9:00 Pozpátku v časovém sledu jsme navštívilo místo, kde je pochován L.C.; místo, kde L.C. umřel; a nakonec místo, kde L.C. strávil poslední roky svého života. Osobně jsem viděl z výletu PES06 maximum a můžu jet domů.
Marseille se z časových důvodů vypouští a jede se na kultovní Nemausus I., kde začalo moje studium architektury.
11:16 Pochopitelně jsem si musel smočit nohy v místech, kde dostal L.C. infarkt a teď už mám dvě hodiny na nohách zaschlý chaluhy. Na pumpě jsem si objednal anglicky, poděkoval italsky a chlap, co obsluhoval, stejně mlel jen francouzsky.
14:35 Odjíždíme z Nimes. Navštívili jsme jak Nemausus od Nouvela, tak Carré d'Art od Fostera. Obojí v nás zanechalo hluboký dojem. Ty stavby jsou nadčasové. Ale teď už směr Barcelona.
17:25 *** Espaňa ***. Gracias.
Úspěšně jsme bez jakékoli kontroly překročili F-E hranice. Je vedro.
18:00 Figueres - 1. španělská architektura (C. Ferrater)
20:00 Z nudistického kempu se nakonec vyklubal jen kemp v přírodě. Všichni jsou očividně zklamáni.
Jinak jsme si našli další zábavu. Namísto snahy domluvit se s domorodci volíme cestu grafickou. Dáváme jim do ruky tužku a papír a necháváme je kreslit mapy. Zároveň pořádáme interní soutěž o nejošklivější skicu.
K barákům v Olotu od RCR: Do jedné z nejúžasnějších restaurací světa jsme se kvůli svatbě nedostali. Paní nám alespoň ukázala recepci a byla moc milá.
Koupaliště, atletický stadion a fotbalové hřiště jsou s největší pravděpodobností ukázkou toku financí v Evropské unii. O současném využití a přístupu místních obyvatel k areálům je lepší pomlčet. Před prací architektů RCR s kovem je třeba smeknout.

8. července - sobota - 3. den
6:10 Budíček.
7:50 Odjíždíme z kempu do Girony, potažmo Barcelony.
9:45 Z návštěvy právnické fakulty od RCR v Gironě jsme nadšeni. Nebo alespoň já. Je to sice Miesovina jak pes, ale takto jsem si představoval španělskou architekturu. Tak hurá do Barcelony.
15:15 Po užíváni si centra Barcelony s živelnou Ramblou a neskutečnými tržnicemi jsme zamířili ke Casa Batló. Cestou jsme potkali Ester, šlo to snáz, než jsme čekali :o)
Casa Batló úžasná, Gaudí má něco do sebe. Míříme k Sagrada Família s malou zastávkou u Miralesova mrakodrapu.
20:50 Na Sagradě jsme opět potkali Ester s rodinou :o) Sagrada nic moc, asi hodinu jsme strávili na schodišti.
Další zastavení u Německého pavilonu od Miese. Probíhá zde svatba a policajti nás vyhnali. Všude jsou svatby!!! Tak jsme alespoň zaskočili na Montjuic a omrkli Calatravu. Cestou dolů se spustily vodotrysky pod muzeem a to bylo moc hezké. Dnes spíme v El Masnou.
21-22 První koupání v moři. Není nad to plavat za měsícem k mořskému horizontu.

9. července - neděle - 4. den
7:00 Tak ze včerejška na mně zanechaly dojem úzké barcelonské uličky a široké boulevardy, ale žádný z navštívených baráků. Dnes bude na programu okraj Barcelony, kde snad půjde snáz a levněji parkovat.
Vkládám důvěru v Llinásovu knihovnu. Osobně jsem tohoto architekta objevil před šesti lety a od té doby ušel Llinás velký kus cesty od racionalismu a regionalismu k zajímavě ostře řezaným formám.
7:20 Zbytek posádky budíček.
8:50 Odjezd z kempu do Barcy. Dnes bude perný, dlouhý a slunečný den.
9:50 Torre Agbar + okolí.
Agbar moc pěkné, ale zaprášené. Okolí velmi neutěšené. Začíná se hojně zastavovat zajímavými objekty. Mně se líbila ta kotelna či co to bylo. Červený beton s diagonální sítí pro popínavé rostliny.
12:00 Areál Fórum 2004 je krásný, ale rozlehlý. Vstupním bodem je trojúhelník od HdeM. Navštívili jsme i jeho interiér, kde je stálá výstava o urbanistickém rozvoji Barcelony, včetně chystaných staveb. Velmi inspirativní a poučné. Obří model Barcelony asi 20x10 metrů - neskutečné. V jedné části jsou vystaveni laureáti a nominovaní z Ceny Miese van der Rohe. Ester tam našla svou fotku!
Z FOA auditoria jsme zažili jen část, protože se chystal koncert. Nebo svatba? Zato solární elektrárnu jsme prozkoumali ze všech stran. Na cestě zpátky k autu jsem si připadal jako fotovoltaický článek. Jedeme na Llináse.
13:00 Tak to je knihovna jako řemen. Takto by měla vypadat demokratická architektura z veřejného rozpočtu pro všechny. Velmi silný dojem v nás.
14:00 Stihli jsme Sizův sportovní areál s bazénem. Bazén bohužel jen přes plot. Už mě nebaví dělat fotovoltaický článek. Sakra.
15:00 Byli jsme v Miesově pavilonu. Nemám slov. Viděl jsem vše, jedu domů. Jsou to asi importované japonské principy, ale ty materiály, detaily a slunce. Uf. To byla nakládačka. Jak říká Petr - kulervoucí.
17:00 Odcházíme z botanické zahrady od Ferratera. Bylo to fajn, ale trýznivé horko. Alespoň jsme se schladili v institutu botaniky, kde je výstava herbářů apod. s klimatizací na 15°C. Jedeme do Parku Güell.
17:15 Safra Joan Miró Foundation po cestě, ale mají zavřeno. Jen do 15:00? To se nám snad zdá. V neděli do 15:00. To je úroveň.
22:55 Nejsilnější zážitek běžného dne je vychutnání si interiéru Llinásovy knihovny v Lesseps. Nejsilnější zážitek svátečního dne je vychutnání si Miesova pavilonu. Navíc jsem si zde koupil Km3, na kterou mi dala paní v giftshopu 10% slevu.

10. července - pondělí - 5. den
6:00 Budíček 1x.
8:00 Budíček 2x.
9:00 Opouštíme Barcelonu a směřujeme na jih, na Castellón.
10:20 Cesta do Valencie jde ztuha, protože jen co se rozjedeme, tak hned zastavujeme na mýtnici.
12:20 Přijeli jsme do Castellónu. Vyždímali z nás poslední drobné na mýtnici. Čepujeme benzín a jdeme hledat tři baráky.
13:00 První barák je skvělý. Krásná hra s materiály a s proporcemi a vůbec. Bravo Ferrater.
13:20 Kongresové centrum je ještě víc nádherné. Odjíždíme do Valencie. Venku je 38°C. Rychle se zchladit do Calatravy!
19:05 U Calatravy se mi v tom vedru vypařila půlka mozku. Včera zde byl papež a nechal tu po sobě asi milión svých oveček. Všichni ve stejnokrojích a s písní "Aleluja" na rtech.
Při 36°C ve stínu baví architektura už asi jenom redaktory archiwebu.
21:00 Policejní stanice od FOA ve Villajoyosa. Petr tu chce dnes spát, my raději ne.

11. července - úterý - 6. den
Probudili jsme se na nechutně idylickém místě u moře mezi dvěma pahorky a zříceninou majáku. Honza potřeboval civilizaci, a tak jel do kempu v El Paraiso.
9:00 Alicante. Dorazili jsme do nejkrásnějšího univerzitního kampusu, jaký jsem kdy viděl. O hodinu později přijela Ester s rodinou. Paya se Sízou rules!
Spěcháme se smočit do sladké vody v zábavním areálu od Toyo Ito (snad už bude dostavěný. V březnu jsem viděl fotky ze stavby).
14:00 Mizíme z Torrevieja. FOA jsme našli, Ita ne. Ester ho našla, ale ještě nebyl otevřený. Ve městě jsme ocenili rychlost práce místní policie a jejich širokou síť informátorů. Policistka měla naštěstí porozumění a uvěřila akutní příhodě o kolegovi na toaletě. "Maj kolíg is in da tojlet."
15:30 Murcia nás přivítala siestou a ospalou jižanskou náladou. Radnice od Monea je krásná.
17:00 Vyrážíme na Granadu.
21:00 Spíme na kopci nad Alhambrou.
Připadám si jako filmová hvězda vlastnící vilu v Hollywoodu vysoko nad Los Angeles. Večeříme v přírodě na kopci a pod námi tepou světla statisícového města.



12. července - středa - 7. den
6:00 Rychlý budíček a šupky dupky do fronty před Alhambrou.
11:30 Alhambru jsme prolezli křížem krážem. Ještě krátká zastávka u banky, která je úžasná kostka z betonu a uvnitř je mnohem lepší, ale dovnitř nás nepustili, musíme se objednat týden předem. Týden tu nebudeme, hurá na dálnici a směr Sevilla. Calatrava nás volá.
Řečeno slovy klasika: "Loos byl stupid guy!" Ornamenty v Alhambře jsou překrásné. Ve srovnání islámské kultury a křesťanských staveb v Alhambře převyšuje prvně jmenovaná tu druhou o několik tříd.
15:30 Ujeli jsme 250 km jen abychom viděli rozpadající se areál Expo'92 a neudržovaný polotovar Calatravova mostu. Chystáme se na další dvousetkilometrovou cestu do Meridy, kam přijedeme po zavírací době k muzeu od Monea. Mám smíšené pocity!
p.s. Vypadá to, že jsme předstihli plán. Do Meridy jsme měli dorazit až zítra.
20:15 Mérida, ach Mérida. Venku 37°C a horký vítr do tváře. Kongresové centrum nám rozproudilo krev a Moneovo Museo nám tep zase zklidnilo. Nesmírně důstojná budova, kterou je životně důležité navštívit. Zásadní.
V Museu se jedna slečna hlídačka vysloveně nudila a tak mi nabídla půlhodinový kurz španělštiny spojený s výkladem o exponátech. Od října začínám naplno.
Zatímco se Petr vzdělával ve španělštině, tak jsme na něj čekali před muzeem v autě, protože podle plánu, jsme měli v muzeu už dávno skončit! Rychle do kempu.





13. července - čtvrtek - 8. den
9:15 Vyjíždíme z kempu v Méridě. Baterie i síly dobity. Dnes bychom měli dorazit do Lisabonu.
10:55 Jezdíme po Badajoz. Toto město nikdo z nás nepochopil. Nakonec jsme požádali o pomoc místní policii, která nás svým vozem nasměrovala až na místo. Sledovali jsme bedlivě jejich Xaru Picasso. Zakroužili kolem kulturního centra a my se rozplynuli blahem.
Pustili nás dovnitř. Ostraha byla příjemná a uměla trochu anglicky. Zrovna pořádali konkurz na mezzosopranistky. Barák je v provozu teprve druhý měsíc.
14:47 Jsme v Portugalsku! Sotva jsme se začali chytat se španělštinou, musíme se učit nový jazyk.
14:05 Jedeme po mostě Vasco da Gammy. Stálo to přes dvě eura, ale moc velkej odvaz to není.
16:25 Od překročení hranic marně sháníme ledovou kávu. Jinak jsme viděli Oriente Station a areál Expo'98.
Oriente Station - to je ideál konglomerátu autobusového, vlakového nádraží, supermarketu s shopping mallem a výstavištěm. Vše v příjemném architektonickém kabátě. Byli tady politici z Brna?
17:45 Právě jsme si prohlédli kulturák v Cartaxu. Pan správce byl dokonalý a provedl nás celým domem! Úžasné.
Jen potvrdil teorii o tom, že tlustí lidé mají dobré srdce. Vzhledem k tomu, že jsem po celém dni v Portugalsku viděl jen dva hubeňoury, čeká na nás pět krásných dní. Jinak brutálně předbíháme plán a díky hodinovému posunu asi večer stihneme Arx Portugal.
20:45 Tak jsme byli v Coimbře. Zajímavé historické centrum s krásnou univerzitou. Nás ale nejvíce zajímal nový kampus s novými fakultami a studentským bydlením. Vcelku zajímavé. Hurá k moři.

14. července - pátek - 9. den
8:45 Vyjíždíme z kempu ve Figuere da Foz. Místní komáři byli nemilosrdní. Au.
9:50 Zastávka v Ilhavo v námořnickém muzeu nás osvěžila.
13:30 Dáváme vale univerzitnímu kampusu v Aveiro. Nádherná knihovna od Sízy. Kulervoucí. Dal jsem si ananasovou limonádu, Petr kávu s vodou, vše levnější než v ČR. Johny si pro samé focení nic nedal.
14:15 Jezdíme po Portu. Je tu samý kopec a blázinec.
Viděli jsme bar na nábřeží. Hlavně jsme ale viděli fakultu architektury, kde jsme strávili dvě hodiny. Pak jsme jeli poděkovat Sízovi a Mourovi za jejich stavby, ale dostali jsme se jen k Soutovi, který ale nebyl v ateliéru. U Sizů ani Távorů se nemaká, asi už mají postaveno dost.
PORTUGALSKO JE ZEMĚ, KDE NIC NEDÁVÁ SMYSL!
19:00 První seznámení se s nejlepší stavbou v Portugalsku a příprava na její zítřejší návštěvu. V 11:30 zítra jdeme na hodinovou prohlídku po Casa da Música.
20:00 Koupání v Atlantiku - teplota o 10°C nižší než ve Středozemí.
21:25 Hodinové chápání současného portugalského urbanismu a ubytování se v kempu, kde jsou stany, kam jen oko dohlédne.
V noci nám dělal společnost alarm v autě novozélandských turistů.


15. července - sobota - 10. den
9:00 Vyzvedli jsme Ester v kempu.
První zastávka u nového Soutova mrakodrapu nebyla nic moc. Zajímavější byl jeho obytný soubor s úžasnou vilou horizontální. Pak však přišla na řadu Casa da Música. Ulalalalalalala to je barák. Byla to určitě největší událost posledních dnů. Úžasné, bravo, vivat!
 Sízovo muzeum de Serralves také dobré, ale pořád plná hlava Koolhaase (nebo Kůlháze?).
Omrkli jsme Soutův domek s dvěma tykadly. Byl úplně opuštěný a na nerezovém obkladu přízemí si dětí zkouší graffitti.
Soutova kultovní bytovka s ocelovým skeletem je stále kultovní.
16:35 Míříme na sever k počátkům Sízovy tvorby. Těšíme se na koupání a na kávu. A zmrzlinu.
18:50 Tak jsme prožili kavárenský veget v Sízově Boa Nova restauraci. Nemusím se stydět za své kopírování Wrighta, Síza to dělal před 50 lety taky.
21:00 Usínáme v kempu, v sousedství oddychují Havlovi a mladí černoušci objevují omamný půvab lehkých drog.






16. července - neděle - 11. den
8:50 Dáváme vale nejlevnějšímu kempu v galaxii a míříme na sever.
10:45 Po vyčerpávajícím hledání jsme konečně uzřeli banku od Sízy, která dostala vůbec jako první stavba Cenu Miese van der Rohe. Byla taková komorní.
Fotbal nemusím. Na Viktorově svatbě jsem dal dokonce rozhodující vlastňák, ale na stadion v Braga se těším jako malej. Snad nás pustí dovnitř. V Portugalsku jsou všichni ochotní. Rádi poradí, i když neumí žádný světový jazyk. Myslím, že se dovnitř dostaneme.
11:57 Překonán teplotní rekord. Je 52°C. Vrátil jsem se z návštěvy fotbalového stadionu. Bylo to sice mimo hlavní nebo jakoukoliv jinou bránu, ale ten barák stál za porušení několika pravidel.
14:32 Jsme zpět ve Španělsku.
19:00 V Santiagu to vypadalo jako v anglickém městečku. Žula zde má příjemný nažloutlý nádech a lišejník na ní zase jedovatě zelenou neonovou barvu.
Díky paní knihovnici v Galicijském muzeu od Sízy jsme mohli dodržet plán a navštívit všechny vytipované stavby. Věděla dokonce i o kostce od Antona Garcii-Abrila. Nakonec máme z města pozitivní pocit.
Jedeme se ubytovat do La Coruňa. Zvuk našeho levého předního kola nás nenaplňuje optimismem. Snad dojedeme.
20:30 Z anglického Santiaga přijíždíme do skotské La Coruni. Cedule navigací na camping vypadají hodně amatérsky. Snad nás v něm nepovraždí.
23:00 Usínáme v nejubožejším kempu ve Španělsku. Začínám cítit končetiny po studené sprše. Je v okolí ledovec? Ze strachu z ranní turecké toalety snad ani neusnu.

17. července - pondělí - 12. den
Ze spartánského ubytování vyrážíme do historického centra La Coruňa. Je pondělí, snad nebudou mít v muzeu zavřeno.
13:00 Tak to byla La Coruňa. Petr obešel všechno, my jsme ztvrdli v muzeu u free internetu. Grimshaw namaloval pěknou stavbu, i když já jsem již na high-tech alergický. V muzeu vystavovali Corpse Bride a španělského malíře Millarese.
15:00 Cesta do Léonu je nekonečná. Kolo nějak divně klepe. Rozhodně nejsme klidní.
17:00 Zažíváme vytoužený Léon. Auditorium úžasné, ale slunce nám nepřeje. Jedeme na muzeum.
17:10 Slunce vyšlo! Nádherně prozářené barevné skleněné fasády. Ulalalalala. Jedeme zpátky na auditorium. Fasáda auditoria rozehraná hrou světel a stínů je něco úplně jiného.
21:50 Angelo Aucher (interní pojmenování řidiče) se svým Renaultem Trafficem zastavil, když jsme se jednoho domorodce ptali na cestu do kempu a zavedl nás skoro k němu. Se svojí dodávkou krosil osmdesátkou přes město, až nám všechno kolem splynulo do jednoho barevného šumu a my sledovali jen jeho stále se vzdalující zadní světla.
22:00 Angelo Aucher se odpojil.
22:03 Našli jsme kemp.
Zítra dopoledne dáme Bilbao. Pro Honzu to je prý svátek, a tak se prý oholí a vezme čistou košili. Já půjdu jako správnej technik rockový kapely na dlouhé koncertní šňůře (takže žádnej hezkej pohled).





18. července - úterý - 13. den
9:05 Good bye, Burgos. V noci nás zaskočil déšť, avšak poradili jsme si s ním.
11:00 Byli jsme ve Vittoria - nuda nuda šeď šeď.
12:30 Guggenheim v Bilbau nás vítá tropickými teplotami a nevlídným urbánním prostředím. Na stavbu muzea máme smíšené názory, avšak jsme rádi, že jsme to viděli.
Je to všechno nafouknutý. Architektura i ceny v ní.
19:00 Fotbalový stadión Barakaldo od Aroya. To je španělská architektura, za kterou jsme jeli.
20:10 Letiště Sondika od Calatravy je fajn a dost to tu žilo. 90% destinací letů je ve Španělsku. Spíše než autem, cestují Španělé letadlem. Pokud kolo nevydrží, asi poletíme taky.
21:08 Johny schválně rozházel na mýtnici drobné po zemi, aby si mohl s pěknou brigádnicí zaflirtovat o minutu déle. Slečna byla pěkně opálená a měla sexy bílé upnuté tílko. Johny říkal, že se jmenovala Ráchel.
21:30 Jsme v San Sebastianu. Nějak se zvedá vítr a obloha se kaboní. Spíme v nejdražším kempu na naší cestě.






19. července - středa - 14. den
8:00 Včera jsme poprvé rozdělali stan. Bylo to kvůli průtrži mračen, co se na nás hnala. Párkrát odlítla plachta a stan taky neměl tvar přesně jako v návodu. Nějakým nedopatřením byl poloviční a já musel spát na kraji, kde po několika chvílích propršelo malé jezírko. Sousední Švýcaři na tom byli ještě hůř. Nepodařilo se jim stan (nebo co to napínali) vůbec postavit a po půlhodině boje s živly odjeli.
Za chvílí sjíždíme do San Sebastianu. Na mě působí jako město hippies.
10:50 Úžasný Moneo na úžasné pláži. Kdysi jsem si myslel, že ty kostky vypadají jako led a pocitově člověka ochladí, ale není tomu tak. Horko bylo strašné a psychologie nehrála roli. Interiér přirozeně příjemný.
Hned vedle Kursaalu jsme našli autoopravnu, ale opravují jen motocykly, nikoliv automobily. Není čas, jedeme dál i s naším nemocným kolem.
11:25 Sbohem Španělsko! Jsme na francouzské půdě.
Bordeaux: Všechno jsme viděli, všude jsme byli dvakrát. Mezi největší pecky patřila Corbusiérova kolonie v Pessacu. Byla tam velmi příjemná průvodkyně. Johny s ní strávil 30 minut nad plán. Nic zajímavého o architektuře se nedozvěděl, ale ví, kde slečna bydlí a že její vilka je úplně jiná, než všechny ostatní domky v Corbusiérově kolonii.
Fuksas byl pěkně pograffittovaný.
V centru jsme si dali kávu a zaskočili na Rogersův soud. Skvělý koncept. Dřevo už moc nefungovalo, ale i tak krásné.
Recepční v Nouvelově hotelu byla jedno velké dobré srdce. Hrozny na svahu teprve dozrávaly a bazén se čistil.
 Pěknou tečkou za naším výletem byla vila od Koolhaase. Paní domu jsme zaskočili ve sprše, přesto nám přes telefon dovolila shlédnout vilu alespoň z exteriéru. Neuvěřitelná koláž na neskutečně velkém pozemku nad Bordeaux.
Zahřměl hrom a kulaté dveře se zavírají…
Teď se jen dostat v pořádku domů. Kolo se ne a ne uzdravit.



Spotřebovali jsme: 613 litrů paliva
Průměrná spotřeba: 7,5 l/100km
Ujeli jsme: 8 200 km
Průměrná rychlost: 62,8 km/hod
Na předním levém kole odešlo ložisko. Jinak vše fungovalo, jak mělo. Děkujeme firmě Renault, že v roce 1999 vyrobila skvělý vůz Renault Mégane Break tmavě zelené barvy a tatínkovi Šimonovi, že si ho koupil, a pak nám ho přenechal. Díky inzerentům na archiwebu, díky nimž jsme mohli tuto cestou podniknout. Díky společnostem Vitana a Maggi za jejich instantní výrobky. Díky všem, díky nimž jsme mohli cestu podniknout. Stálo to za to.
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.