Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Rozhovor s Martinem Krchou a Samanem Saffarianem

Martin Krcha
* 26.6.1982 Uherské Hradiště, CZ
2001-04 - FA VUT Brno
2004-05 - TU Graz
od 2005 - Coop Himmelb(l)au
od 2005 - Institute of Architecture, Studio Zaha Hadid, Universität für Angewandte Kunst Wien


Saman Saffarian
* 27.6.1980 Teherán, Írán
1998 - dokončil střední školu v Ankaře, Turecko
1998-99 - studium grafického designu, William Jewell College, Missouri, USA
1999-2004 - FA VUT Brno
2005 praxe u 24H-ARCHITECTURE office, Rotterdam
od 2005 - Institute of Architecture, Studio Zaha Hadid, Universität für Angewandte Kunst Wien



JK: Proč jste se rozhodli absolvovat bakalářskou praxi v zahraničí?
MK: Já jsem strávil poslední semestr bakalářského studia na TU v Grazu. Do Brna se mi zpátky nechtělo, a tak jsem si tu začal hledat praxi. Chtěl jsem se zdokonalovat v jazycích a líbilo se mi sociální a kulturní prostředí v Grazu. Oslovil jsem i velké světové ateliéry, mimo jiné Future Systems nebo Coop Himmelb(l)au, a nakonec jsem si vybral Vídeň. Nadchla mne atmosféra v Coop a chtěl jsem se dozvědět více jakým stylem se v tak velké kanceláři pracuje a jak je zajištěna souhra všech subjektů kooperujících na jejich projektech.
SS: Po ukončení bakalářské práce v Brně, jsem si mohl vybrat jestli strávím rok na polytechnické univerzitě v Madridu anebo si najdu praxi v rámci Evropy pod záštitou programu Leonardo da Vinci. Obě tyto možnosti byly rozhodně více atraktivní než další rok strávený v Brně. Holandsko jsem vnímal jako zemi, kde se realizují odvážné a experimentální projekty. Vydal jsem se tam na praxi a pracoval v ateliéru
24H-Architecture.

JK: Po praxi jste si oba vybrali další studium na vídeňské Akademii…
MK: I když zkušenost v Coopu byla zajímavá, nezískal jsem tam pocit, že to má pro mne významný osobní přínos. Zkoušek na Akademii jsem se zúčastnil, protože jsem chtěl dělat i na svých vlastních projektech a chtěl jsem se zdokonalit v počítačových technikách.

JK: Sehrál v tvém rozhodnutí nějakou roli Wolf Prix, který na Akademii učí?
MK: Akademii jsem znal už dlouho a vždycky byl můj sen studovat architekturu u Zahy Hadid. Z ateliéru se hlásilo hodně lidí na Akademii, ale všichni k Prixovi. Já jediný jsem chtěl k Hadid, byl jsem taková černá ovce :o)

JK: A proč si vybral Akademii Sam?
SS: No u mě to bylo o něco komplikovanější. Během praxe v Holandsku, jsem pracoval na projektech větších územních celků a začal jsem se hodně zajímat o urbanismus a vůbec prostorové plánování. Z Holandska jsem byl nadšený a chtěl jsem svůj zájem rozvinout. Brněnská škola se mi v této oblasti nezdála být silná. Přemýšlel jsem, kde bych mohl dokončit magisterské studium. Objevil jsem na Akademii program "Urban strategies", a tak jsem se sem jel podívat. Prošel jsem si ateliéry Wolfa Prixe a Zahy Hadid a Hadid mě oslovila více. Takže jsem se rozhodl přihlásit se k ní na design, a pak pokračovat v postgraduálním studiu zaměřeném na urbanismus.

JK: Jak probíhají přijímačky na akademii?
MK: Přijímačky byly založené na dvou úkolech - první byl design sám o sobě a druhé zadání bylo postavit mrakodrap. Pracovalo se v týmu, kdy měl každý z uchazečů za úkol navrhnout 2 patra tak, aby byl po sestavení celek staticky pevný. Především byl tedy kladen důraz na kooperaci v týmu.
SS : Talentovky jsou ve Vídni víc zaměřené na celkové tvůrčí schopnosti studenta. "Přijímačky" probíhají 3 dny od rána do večera. Úkoly jsou stručně popsané a dopředu není stanoveno téměř nic ohledně výstupu, je čistě na každém, jak projeví svou kreativitu. Myslím, že to více vypovídá o schopnostech uchazeče a hlavně o jeho osobním tvůrčím kódu.

JK: Kolik uchazečů na talentovkách bylo?
SS: Kolik tam bylo lidí? Myslím, že se hlásilo 30-35 lidí a vzali nás celkem 20.
MK: To bylo ale výjimečné, protože normálně berou míň. Možná potřebovali doplnit stavy, protože ten rok absolvovalo hodně studentů.

JK: Jak vám přijímačky sedly? Měli jste z nich dobrý pocit?
SS: Já jsem byl z "Entrance Workshop", jak se talentovky oficiálně nazývají, nadšený hlavně kvůli modelům. Pro mě jsou modely základem práce a nevnímám je jen jako určitý ověřovací nebo reprezentující prostředek. Naopak modely, ať už jsou abstraktní či konkrétní, pro mě představují hodně osobitý způsob prostorového vyjádření. Jsou pro mě důležitější než skici.
MK: Já jsem zase modely nikdy moc nedělal, teprve až na praxi v CoopHimmelb(l)au se staly mou hlavní pracovní náplní. Takže se dá říct, že i díky tomu jsem se na zkoušky dobře připravil.
SS: Po workshopu následoval závěrečný pohovor, kdy se ptali na naši motivaci - proč chceme studovat právě u Hadid. Jelikož mám několik roků studia za sebou, tak na tuto otázku kladly velký důraz. Vysvětlil jsem své záměry s diplomovou prací a jakým způsobem chci k tomu přistupovat. Podívali se mi do skicáku, na portfolio, navzájem jsme si poděkovali a byl jsem venku.

JK: Jak si s pohovorem poradil Martin?
MK: Já jsem se s mnoha asistenty už znal, takže věděli, jak to se mnou je. Kromě CoopHimmelb(l)au jsem se totiž hlásil na praxi i do Veech.media.architecture, protože šéf tohoto ateliéru mě učil v Grazu a jeho manželka Mascha Veech zase učí ve Vídni na Angewandte. Pak byl v komisi Jan Tabor, se kterým jsem konzultoval své portfolio, když jsem začal uvažovat o tom, že bych se na Akademii přihlásil. Jeden z asistentů pracuje v CoopHimmelb(l)au jako expert na 3D a s ním jsem se o studiu na Akademii a o šancích na přijetí taky bavil.

JK: Jaké bylo v prvních dnech na škole přijetí? Jaká tam panuje atmosféra?
MK: Na začátku semestru jsme dostali zadání a měli jsme týden na přemýšlení a selekci nápadů k tématu. Na základě podobných úvah o zadání jsme si měli najít partnery do týmu. A tím jsme se postupně skamarádili. Společnost na Akademii je dost kosmopolitní. Jsou tam Rakušané, Němci, Američani, Češi, Turci a spousta dalších, takže atmosféra je tam otevřená, přátelská. Všichni se učí navzájem od sebe, což je obrovský rozdíl oproti technickým školám.
SS: Hodně příznivé je to, že se na Akademii oficiálně mluví anglicky. Pro mě by byla na začátku studia asi dost velká bariéra právě němčina. Všechny projekty se odevzdávají v angličtině a i kritiky jsou anglické. I Němci odevzdávají v angličtině.

JK: Jak často se na škole Zaha objevuje?
MK: Zaha nám na začátku semestru zadala projekt. Pak se ale vzhledem k časovému vytížení nemohla dostavit na konzultace a ukázala se až na závěrečné kritice. Zaha spíše celý ateliér zastřešuje a namísto ní občas přijedou její kolegové z londýnské AA nebo z New Yorku, kteří vedou v rámci studia workshopy na různá témata. Zahu často zastupuje na konzultacích Patrick Schumacher.
SS: Přesně tak. Zaha zapojuje do projektů další lidi, kteří o spolupráci s ní mají velký zájem. Ona je v podstatě odborná záštita našeho ateliéru. Na závěrečnou kritiku například přiletěli z New Yorku Hani Rashid (Asymptote) a Ali Rahim (Contemporary Architecture Practice). Na Akademii se pohybuje stále zajímavý okruh lidí.

JK: Jak na vás tyto světové osobnosti působí? Máte z nich trému?
MK: Těžko říct. Třeba na poslední kritice jsme byli natolik unavení z práce, že jsme projekt odprezentovali a moc jsme se nestresovali z toho, kdo sedí před námi. Navíc závěrečná kritika se nesla v přátelském duchu.
SS: Ale nemuselo tomu tak být. Některé projekty se setkali s ostrou kritikou!
MK: To je pravda. Hodně záleží na tom, jakou má Zaha náladu a jak na ni projekt zapůsobí. Když se jí projekt nelíbí, tak to dá patřičně najevo svým nezájmem. Občas se k projektu vůbec nevyjádří, a pak nastupují asistenti, aby studenti dostali alespoň nějaký feedback.

JK: Jaké vlastně bylo zadání Vašeho projektu?
SS: Téma zadání je "Compressed Complexity" - zhuštěná složitost. Hlavním úkolem je atakovat konvenční způsob uspořádání funkcí v mrakodrapu. Programově se skládá ze třech funkčních celků: obchody dole, kanceláře uprostřed a bydlení nahoře. Úkolem bylo vytvořit efektivnější a flexibilnější způsob uspořádání těchto funkcí podél vertikální osy s důrazem na tři hlavní parametry: stabilization, navigation a accommodation.

JK: Všechny tři ateliéry mají společné zadání?
MK: Ne. Každý ateliér má své zadání. Toto zadání bylo určeno jen pro studenty u Zahy.

JK: Jaká témata se řeší v jiných ateliérech?
SS: Studenti u Grega Lynna pracovali na pavilonu-reprezentačním stánku pro Red Bull. Majitel Red Bullu měl ten záměr, že nejlepší projekt zrealizuje. Nakonec v ateliérové soutěži vyhrály čtyři projekty a všechny se budou stavět. Hodně zajímavé bylo, že reprezentant Red Bullu na závěrečné kritice konstatoval, že si najal odborníky, poskytnul peníze a chce doporučit nejlepší projekt. Byla z něj cítit neobyčejně silná důvěra k profesi. I přesto, že se mu líbily jiné projekty, dal stoprocentně na názor expertů. S takovou velkorysostí jsem se zatím nesetkal.

JK: Jaké zadání dal svým studentům Wolf Prix?
SS: Prix vypsal více témat.

JK: Liší se počet studentů v ateliérech?
MK: Ne. Studentů je zhruba stejný počet.

JK: Liší se nějak požadavky jednotlivých pedagogů?
MK: U Zahy se dělá převážně na počítači, fyzické modely minimálně. U Prixe se naopak dělají jenom fyzické modely. U Grega Lynna je to něco mezi. Práce výhradně na počítači má ovšem svá úskalí. Do poslední chvíle totiž není hmatatelný a vizuálně dobře pochopitelný výsledek. Proto máme k dispozici 3D tiskárnu, která vytiskne z prášku po vrstvách fyzický model. Výsledkem tisku je kompozitní krychle částic, ze které se štětečkem opráší výsledný model.
SS: Pro mě je tento způsob práce trochu handicap. Postrádám práci s klasickým analogovým pracovním modelem. Je to v podstatě pořád digitální model, který je jen fyzicky vytisknutý na tiskárně.
MK: Pro náš projekt je ale podstatné, že myšlenka pochází ze skic a pracovních modelů. Teprve až výsledná prezentace je počítačová. Hrozí zde totiž riziko, že i když máš skvělou myšlenku-skvělý koncept a nezvládneš ji vyjádřit počítačovou technologií, tak můžeš odevzdat alespoň normální pracovní modely, na kterých se dá nápad demonstrovat.

JK: Jaké jsou k dispozici technologie, v jakém softwaru pracujete? Vede vás v práci s nimi někdo?
MK: Máme k dispozici několik asistentů. Hodně nám pomáhá Jens Mehlan, který pracuje u CoopHimmelb(l)au a je odborníkem na všechny 3D programy, především na Mayu, ve které tu pracujeme. Chodí do ateliéru jednou dvakrát týdně a konzultuje s námi projekty. Dává nám praktické rady, jak máme model vytvořit.

JK: Pojďme se teď podrobně podívat na váš projekt "Systematic Mesh Management".
SS: Na začátku jsme vypracovali mnoho diagramů tykajících se uspořádání různých programových celků, několik grafů o navigaci a také něco ohledně stabilizačního principu. Potápěli jsme se v nehorázném množství dat a abstraktních diagramů, které jsme nebyli schopni zhmotnit a zkonkretizovat.
MK: Nakonec jsme celou problematiku abstrahovali jako interakci mezi dvěma póly: privátním a veřejným prostorem (Public & Private), pomocí kterých jsme roztřídili doposud nashromážděná data. Potom jsme vypracovali abstraktní formu vygenerovanou na základě provozních vlastností různých funkcí a jejich privátního nebo veřejného charakteru. Výslednou formu jsme nedokázali plně kontrolovat díky subjektivitě vstupních dat.
SS : Hodně nám pomohl Material workshop, který vedl Yusuki Obuchi, asistent z Design research lab na londýnské AA. Nezávisle na obsahu našich projektů, jsme stavěli strukturální modely a analyzovali vlastnosti různých materiálu. Na workshopu jsme objevili princip, který jsme později aplikovali na náš projekt. V podstatě je vše založené na fyzikální vlastnosti tkané síťoviny. Síťovina nabírá parametrické vlastnosti při aplikaci různých druhů deformací. Pomocí tohoto systému lze vytvářet strukturu, která kontinuálně a dle potřeby mění vlastnosti. Určili jsme 3 základní parametry: tuhost, perforaci a změnu formy (viz obrázky - pozn. red.). Tento systém jsme použili jako parametrické nářadí k vyjádření programatických vztahů a definování systému uspořádání funkcí
MK : Pak jsme začali tvořit koncept mrakodrapu. Zásadně jsme zjednodušili počáteční úvahy o funkčním uspořádání, protože pro vytvoření komplexního celku není třeba mít komplexní myšlenku - a to byla právě chyba, které jsme se v této fázi museli vyvarovat.
Esenciálním prvkem celého projektu je již zmíněná síťovina. Ta tvoří fasádu, nosnou strukturu a princip interakce mezi jednotlivými funkcemi. Stoupá nahoru a díky jednoduché deformaci postupně vniká venkovní nástupní prostor do jádra objektu. Nahoře se povrch obrací a klesá dolů. Díky tomu jsme získali další stupeň komplexity interakce mezi jednotlivými prostory a vytvořili kontinuální loop, což byla jedna z našich prvních myšlenek - mít mrakodrap, který nekončí. On vlastně končí, ale ta otočka vyjadřuje způsob interakce mezi veřejným a privátním.
SS : Další fází bylo na základě funkčního rozložení navrhnout vnitřní navigační princip a získat prostorovou představu o interiéru. A zpětně pak aplikovat parametry odpovídající jednotlivým funkcím na mesh, který je obepíná.
MK : Máme spoustu zajímavých výstupů vytvořených různými technologiemi (laserové řezání, 3D tisk, pletení) a každý má určitý charakter. Nyní bude třeba najít formální spojovací princip, který dodá celému konceptu ještě přesvědčivější výraz a zachová vizuální éterický charakter zdeformované plastové síťky.

JK: Jak byl váš projekt ohodnocen?
SS: Zaha i Hani Rashid byli nadšení. Spíše se ale všichni ptali, jakým způsobem budeme konkretizovat tuto naši principielní formu. V dalším semestru se totiž v projektu objeví konkrétní patra a další věci a ty by mohly narušit stávající síťovou podobu návrhu.
MK: V podstatě se řešilo, jak tu myšlenku zhmotnit, zkonkretizovat. Dávali nám rady, kde najdeme další informace a tipy na různé materiály. Dostali jsme od nich odrazový můstek do dalšího semestru. Nakonec náš projekt vybrali jako jeden ze tří nejlepších na fakultě a přihlásili nás do soutěže "Oesterreichische Baupreis". Uvidíme.

JK: Přeji ať to dobře dopadne a děkuji za rozhovor.
Autor: Jan Kratochvíl, 01.03.06 07:55
Návštěvnost: 11189 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
bez zabran tomas rabl 03.03.06 20:50
kouzleni se slovy radim 04.03.06 22:13
briliantni ing arch briliant 09.03.06 14:00
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.