Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
NOVY fullbanner
HLEDEJ v sekci     
Vila Stiassni žije

V letošním roce se podařilo brněnskému Památkovému ústavu získat do správy vilu Stiassni od architekta Ernsta Wiesnera. Dům, který Brňané znají spíše pod názvem Vládní vila, patří bezpochyby k nejvýznamnějším dílům brněnské meziválečné architektury. Ne ani tak pro svoji konstrukční, stylovou či technickou jedinečnost, vila spíše představuje ukázkový příklad stavby pro bohaté židovské průmyslové podnikatele, jejichž stavebně-historický vývoj a osudy nájemníků jsou často téměř totožné.

Bratři Alfred a Ernst Stiassni vlastnili továrnu na vlněné zboží na ulici Přízova. Rodina nejdříve bydlela v secesní vile Polansky na ulici Květná v Masarykově čtvrti, brzy se však počet obytných domů ve vlastnictví Stiassnych rozrostl. Ernst Stiassni s manželkou si nechali postavit historizující vilu na ulici Roubalova, jejíž stavbu řídila firma brněnského stavitele Artura Eislera, Artur Stiassni s manželkou Hermine oslovili kvůli návrhu svojí vily v roce 1928 architekta Ernsta Wiesnera.

Na rozsáhlém pozemku mezi ulicemi Hroznová a Preslova na pisáreckém úbočí vznikla moderní stavba s funkčně pojatou dispozicí, jejíž hmota je tvořena pouze oproštěnými kubickými tvary. Narozdíl od redukovaných fasád exteriéru bylo ovšem vybavení vnitřních prostor řešeno naprosto konvenčně. Vnitřek je členěn na množství menších místností vybavených historizujícím nábytkem (architekt Franz Wilfert z Vídně), který odpovídal vkusu objednavatelů, obklady z tmavého dřeva a historické malby v mohutných rámech vyvolávají dojem zámeckých komnat.

Stejně jako mnohé rodiny brněnských židovských podnikatelů, ani Stiassni nebydleli ve svojí vile na Hroznové ulici dlouho. V roce 1939 byl objekt zabaven státní policií a po válce zestátněn. V padesátých letech ho získal Krajský národní výbor a až do devadesátých let jej využíval jako reprezentativní hotel pro ubytování státních návštěv v Brně. Za normalizace proběhly necitlivé úpravy podle návrhů architektů Kamila Fuchse a Adély Jeřábkové, interiéry byly také doplněny o různorodé kusy zámeckého mobiliáře. Po roce 1989 spravovala vilu firma Fair Travel Brno. Prostory domu byly pronajímány pro oslavy narozenin, rauty či obchodní jednání.

Buržoazní sídlo soudruhů
O architektonickém významu stavby v kontextu první republiky jsem mluvila s architektem Karlem Doleželem z brněnského památkového ústavu:

Jak bys posoudil stavbu vily Stiassni z hlediska Wiesnerovi tvorby a meziválečné brněnské architektonické produkce?
Myslím, že můžeme pochybovat o tom, jestli má vila vůbec funkcionalistický charakter. Pokud ji porovnáme s vilou Tugendhat z téměř stejné doby nebo s Fuchsovými stavbami, vynikne její konzervativní klasicizující pojetí a monumentálnost. Jasně se tady projevuje Wiesnerovo vídeňské školení na Akademii u konzervativně smýšlejícího architekta Ohmanna. Obrovská přízemní lodžie (dnes bohužel zasklená) poukazuje spíše na italský středomořský vliv, výrazná terasa s mohutným zábradlím mají také daleko k funkcionalismu. Stavba má navíc železobetonový skelet, který zůstal z prostorového hlediska nevyužitý - dispozice je tradičně dvojtraktová s množstvím menších místností.

To byl zřejmě požadavek stavebníka.
Ano, to potvrzuje i fakt, že až na vestavěné části interiéru není Wiesner autorem vnitřního konvenčně pojatého vybavení. Jak se nedávno zjistilo archivním výzkumem, jde o vídeňského architekta, původní domněnka založená na článku v dobovém tisku předpokládala autorství mnichovského specialisty. Hlavní efekt stavby je ale v jejím umístění v rozsáhlé zahradě, která byla ve srovnání s pozemky jiných soudobých staveb opravdu velkorysá. Jde téměř o aristokratický počin dotvořený monumentální vstupní alejí. Ta ovšem nevede přímo k vile, ale na vnitřní "čestný dvůr", který vznikl díky velmi razantnímu terénnímu zásahu - jedna jeho strana je tvořena opěrnou zdí. Výsledný dojem je přímo zámecký, což ještě zesiluje funkční rozdělení dispozice do L na obytné a obslužné křídlo se zadním schodištěm pro služebnictvo. Jeho jednoduché provedení je paradoxně mnohem více blízké funkcionalistickým zásadám než reprezentativní mohutné schodiště ve vstupní hale odkazující spíš k anglickému typu obytné haly. Toto obslužné schodiště je také osvětleno typickým wiesnerovským vrchním světlíkem, jako např. schodiště paláce Morava a jiných jeho vil. Architekt u vily také nevyužil možnosti většího propojení interiéru s exteriérem.

Jak hodnotíš pozdější přestavby vily?
V osmdesátých letech, kdy vilu spravoval Krajský národní výbor, došlo k necitlivému zasklení přízemní lodžie podle návrhů architektů Kamila Fuchse a Adély Jeřábkové a přebudování koupelen, které jsou nyní obloženy zeleným kubánským mramorem. Paradoxní je ovšem také fakt, že si soudruzi pro svoji reprezentaci vybrali takto monumentální "buržoazní" sídlo.

Centrum obnovy moderní architektury
V současné době využívá dům Národní památkový ústav v Brně, jenž zde plánuje zřídit tolik potřebné metodické centrum obnovy architektury 20. století. Památková ochrana těchto staveb je totiž komplikovaná absencí ucelených metodických pravidel. Ty by podle ředitele brněnského NPÚ Petra Kroupy měly vzniknout v tomto centru ve spolupráci se zkušenými architekty, kteří se rekonstrukcí meziválečných staveb zabývají. Majitelé takových objektů by pak mohli v centru získat informace o nejdostupnějším způsobu obnovy památky.

Předtím, než vznikne toto specializované pracoviště, by měla projít vila rekonstrukcí. Prostředky na ni se pokusí NPÚ získat z Evropských strukturálních fondů. V rámci žádosti o dotaci již byl architektkou Vlastou Loutockou vypracován ideový návrh rekonstrukce. Počítá s využitím přízemí vily k výstavám, vznikne zde badatelna a kavárna pro veřejnost, v patře zůstanou obytné apartmány. Po uvedení do původního stavu by měly být využity jako prohlídková trasa a dál by také měly sloužit pro pronájem a luxusní ubytování. Počítá se také s využitím rozsáhlého sklepa, kde se původně nacházelo obslužné zázemí a tělocvična. Ten by měl pojmout knihovnu profesora Vladimíra Šlapety obsahující velké množství českých i zahraničních publikací zaměřených na meziválečnou architekturu, která se takto zpřístupní veřejnosti.

Samotné centrum obnovy památek se zřejmě bude nacházet v horní části pozemku u ulice Preslova. Tady se původně nacházely rozsáhlé skleníky, které byly v 80. letech nahrazeny bytem správce a garážemi od architekta Kamila Fuchse. Počítá se se zbořením těchto staveb a s novostavbou moderního metodického centra s přednáškovým sálem a kancelářemi pracovníků NPÚ. Jeho návrh by měl vzejít z plánovaného výběrového řízení.


Petra Hlaváčková
je redaktorkou internetového časopisu artalk.cz. Vystudovala dějiny umění na FF MU, kde nyní pokračuje v doktorském studiu. V současné době působí v Domě umění města Brna, kde se věnuje projektu Brněnské architektonické stezky.
Autor: Petra Hlaváčková, 02.12.09 22:00
Návštěvnost: 14072 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
Stiassny vládní vila-nestiassne napady Karel Rada 17.08.10 13:32
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.