Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
(Japonský) zahradní prostor – omezené nekonečno

V zrnku písku, v kapce vody, ve stéblu trávy, tam všude je obsažen celý vesmír. Prostor není důležitý, hmota není důležitá, forma není důležitá, myšlenka, která není, je prostorem, hmotou i formou, je implikací i negací sebe sama. Myšlenka prochází vším, neomezují ji stěny ani prázdnota, vytváří kontinuální harmonii. Interiér se volně prolíná s exteriérem, uzavřené s otevřeným, malé s velkým, světlé s tmavým, vše se vším.
Zahrada v tomto filosofickém pojetí není pouze plochou obklopující budovu, není rámem, dotvářejícím obraz načrtnutý stavitelem. Je to integrální součást obytného prostoru, který vzniká jako celek a vytváří harmonické místo pro život, pohyb a existenci lidí obývajících danou lokalitu. Ve zmíněném případě není důležitá rozloha vlastního zahradního prostoru, protože obyvatel nevnímá žádný disharmonický předěl mezi vnitřním a vnějším, rozhodující je myšlenka a pochopení prostoru, které autor do dané lokality vložil. A proto doslova i na misce může vzniknout rozlehlá krajina plná překvapivých zákoutí, která si kvalitou nezadá s rozlehlou a nákladnou zahradní kreací.
Snad právě pro tyto vlastnosti a hodnoty se těší orientální zahradní architektura velkému zájmu. Doposud krátké období emancipace zahradního prostoru v západní civilizaci prostě zákonitě naráží na nedostatek tradice v drobné zahradní tvorbě, se kterou naopak mají národy Východní Asie bohaté zkušenosti.
A proč zrovna Japonsko se stává oblíbenou studnicí inspirace a námětů pro moderní vyjádření venkovního prostoru? Důvodů je hned několik. Pomineme-li politickou izolovanost a hospodářské zaostávání mnoha asijských zemí ve dvacátém století, je jím bezesporu právě ona nepřetržená kontinuita ve vývoji japonské zahradní tvorby ve zmíněném období. Zatímco bohaté kořeny Číny, Koreje nebo států Jihovýchodní Asie byly přerušeny kulturní revolucí, válkami a ekonomickými problémy, Japonské císařství se otevřelo světu, přejalo mnohá pozitiva a stalo se záhy prosperující zemí. Západní architekti a investoři, okouzlení prostou elegancí tradiční japonské architektury a provokovaní odvahou japonských kolegů druhé poloviny 20. stol. začali velmi přirozeně rozšiřovat svůj zájem i na zahradní tvorbu, která velmi organicky doplňuje moderní pojetí prostoru svou jednoduchou a přesto rafinovanou elegancí.
Jestliže japonérie (Japonskem inspirované zahrady) konce 19. a první poloviny 20. stol. jsou převážně romantickou hříčkou a směsicí neslučitelných prvků, pozdější práce se už často nesnaží nesmyslně kopírovat formální stránku prostoru nebo vytvářet zdání luxusu, ale hledají vlastní vyjádření s využitím nabytých filosofických i formálních zákonitostí. V tomto ohledu jsou velkou inspirací i práce mnoha japonských zahradních architektů, kteří zanechali svou stopu mimo Japonské souostroví. V našem dosahu jsou jimi zejména zahrady v Karlových Varech, Plzni, Vídni nebo Vratislavi.
Opravdu nevšední je svázanost vývoje stavební a zahradní architektury v japonském pojetí. Pokud je občas zvykem, že evropští a američtí zahradní tvůrci odvolávajíce se na "rychlost růstu rostlin" navrhují zahradní prostory značně konzervativně, japonští architekti s hravostí sobě vlastní objevují a využívají nové materiály a techniky, vdechují své práci myšlenky poplatné dnešní době a v některých případech prosazují v oboru změny vskutku revoluční. Bez ostychu si dovolím říci, že tak, jako v dávné historii vznikly z obrázků znaky a ze znaků japonská písma, vznikla a stále se vyvíjí z historických kořenů moderní tvář japonské zahradní architektury nezastavující se před použitím opracovaného kamene, užitím kovu, skla a nejrůznějších technických detailů, avšak s citem pro prostor a s nedbalou elegancí rozvíjející možnosti živoucích prvků. Jednoduše řečeno se japonská zahradní architektura vyvíjí rychlostí architektury stavební, což není vždy a všude zvykem.
Jen velmi pozvolna se učí naši zahradní architekti s tímto fenoménem pracovat. Vlastní zahradní prostor v našich podmínkách totiž zcela samozřejmě nemůže být, až na malé výjimky zejména v intravilánech měst, pojat jako japonská zahrada, a je na architektech, aby tento rozpor investorům vysvětlili. Velmi dobře však lze využít inspirace plynoucí z porozumění dané problematice. Zahrada s náznakem inspirace pak často bývá zahradou japonštější než záměrně budovaná japonská zahrada. Ale to se již spíše dostáváme k obecné definici dobré zahrady.



Aleš Trnka
Zahradní architekt a odborník na japonské zahrady a bonsaje, předseda Sekce bonsají a japonských zahrad Česko-japonské společnosti.



ERA 21
odborný architektonický dvouměsíčník
Era 21 si během své pětileté existence stačila získat renomé kvalitního odborného časopisu, jehož jednotlivá čísla jsou tematicky propracována. Zásluhu na velmi pozitivní čtenářské odezvě má pečlivý výběr profilových témat, která otevírají i problémy, jež doposud zůstávaly v „oborovém nevědomí“.
> obsah čísla 6/2005
> objednávka předplatného


Zdroj: psáno pro časopis ERA21 6/2005
Vložil: Aleš Trnka, 12.01.06 08:40
Návštěvnost: 16810 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
ceska japonska zahrada :-)) hana vesela 16.01.06 11:13
Co se líbí Japoncům... wbgarden 21.01.07 20:53
japonská zahrada v Uherském Hradiště firenze 27.01.07 20:25
caroveniky a fousatej pan co leze po stromech hana vesela 28.01.07 17:09
reakcia Maťo 11.09.07 19:37
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Červenec 2014
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2014
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.