Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Hans Hollein: Všechno je architektura (1967)

Omezené určení pojmu a tradiční definice architektury a jejích nástrojů dnes dalece ztratily platnost. K prostředí jako celku se vztahuje naše úsilí a ke všem prostředkům, které je určují. K televizi jako umělému klimatu, k dopravě jako k oblečení, k telefonu jako k bydlení. Rozšíření lidských možností a nástrojů, které určují okolní svět, sahá daleko za stavební určení. Dnes se jistým způsobem stává vše architekturou. "Architektura" je jedním z těchto prostředků. Mezi nejrůznějšími prostředky, které dnes určují naše chování a okolí, je architektura možností.
Člověk uměle vytváří stavy. To je architektura. Člověk fyzicky a psychicky opakuje, transformuje, rozšiřuje svoje fyzické a psychické kompetence, určuje "prostředí" v nejširším smyslu slova.
Podle svých potřeb a přání používá nástroje, aby uspokojil své potřeby a splnil přání. Rozšiřuje sám sebe a své tělo. Předává se.
Architektura je prostředkem komunikace.
Člověk je obojí – sebecentrický jedinec i součást společnosti. Ta určuje jeho chování. Z primitivní bytosti se člověk rozvíjel různými prostředky, a sám tyto prostředky soustavně rozšiřoval.
Člověk má mozek. Jeho smysly jsou základem pro vnímání prostředí. Prostředky definice, určení (pokaždé požadovaného) prostředí spočívají na "prodloužení" těchto smylů.
Toto jsou prostředky architektury.
Architektury v nejširším smyslu slova.

Přesněji řečeno může člověk pro pojem architektura formulovat následující role a definice:
Architektura je kultovní, je památník, symbol, znak, exprese.
Architektura je kontrola tělesné teploty - ochranné obydlí.
Architektura je určení - vytváření - prostoru, prostředí.
Architektura je příprava psychologického stavu.

Po staletí probíhala umělá změna a utváření prostředí, stejně tak jako ochrana proti nepřízni klimatu a počasí, primárně skrze stavění a stavba byla nejvýznamnější manifestací a expresí. Stavění bylo chápáno jako vytváření třídimenzionálního útvaru, který odpovídal požadavkům definice prostoru, ochranného pláště, jako zařízení a nástroj, jako psychický prostředek a symbol. Vývoj vědy a technologie, společnosti, jejích potřeb a požadavků nás konfrontovalo s novými okolnostmi. Vznikly jiné, nové prostředky utváření prostředí.

Byla-li zpočátku vyvinuta pouze technologická vylepšení běžných principů a rozšíření fyzických stavebních materiálů díky novým materiálům a metodám, byly následně objeveny i nehmotné prostředky pro utváření prostoru. Řada úkolů a problémů je dnes řešena tradičním způsobem skrze stavění, skrze "architekturu". Je však odpovědí na množství otázek stále ještě "architektura", jak je obvykle chápána, nebo máme k dispozici nevhodné prostředky?

Architekti by se mohli v tomto ohledu poučit z vývoje strategie. Kdyby byla podmíněna stejnou těžkopádností jako architektura a její konzumenti, stavěly by se dnes ještě zdivo a věže. Strategie ale dalece opustila napojení na stavební dílo a k zvládnutí svých úkolů a požadavků přijala nové možnosti.
Očividně nikoho ani nenapadne vyzdívat odpadové kanály nebo vytvářet astronomické přístroje z kamene (Jaipur). Mnohem dalekosáhlejší jsou ale důsledky, které s sebou přinášejí nové prostředky komunikace (ať je to telefon, rádio, televize, apod.) a takový pojem jako je školní budova popřípadě úplně zmizí a bude nahrazena těmito nástroji. Architekti musí přestat myslet ve stavbách.

Zmíněno by mělo být i posunutí důrazu od významu k účinku. Architektura má "efekt". Proto je také důležité způsob přisvojení, používání objektu v nejširším smyslu slova. Budova může být celá informace, její sdělení může být prožito zase jen skrze informační média (tisk, televize, atd.). Opravdu je téměř nepodstatné, jestli Akropolis nebo Pyramidy fyzicky existují, protože ji veřejnost bere na vědomí tak jako tak ne skze vlastní zážitek, ale skrze jiná média, a jejich role spočívá na informačním efektu.
Budova by tedy mohla být simulovaná.

Z prvních příkladů extenze architektury skrze komunikační média jsou telefonní budky - budovy minimální velikosti, které se ale přímo napojují na globální okolí. Takové prostředí v ještě užším vztahu k tělu a v ještě koncentrovanější podobě představují například helmy pilotů tryskáčů, které skrze své telekomunikační přípojky rozšiřují smysly a smyslové orgány, a také je přímo vztahují k vzdáleným oblastem. Oproti syntéze a k extrémní formulaci stanoviska dnešní "architektury" vede vyvinutí prostorových kapsulí a především kosmických skafandrů. Je vytvořeno "obydlí" mnohem dokonalejší než každá "budova". Kromě toho nabízí i plnou kontrolu tělesné teploty, kontrolu přívodu potravy a zužitkování fekálií, dobré zdraví, apod. v nejextrémnějších podmínkách spojenou s maximální mobilitou.

Tyto rozšířené fyzické možnosti vedou k tomu, zaměřit se na psychické možnosti umělého prostředí, protože po odpadnutí nutnosti stavěného prostředí (jak ochranný plášť, ochrana proti klimatu a definice prostoru) se otvírají netušené nové svobody. Člověk se stane opravdovým středobodem a výchozím bodem určování okolního prostředí, protože omezení dané mizivým počtem předem daných možností již nebudou platit. Rozšíření prostředků architektury za oblast tektonického stavění a odvozených aktivit začalo pokusy, především u konstrukcí vlaků. Touha naše "environment" měnit podle přání tak rychle a lehce jak je možné a toto transportovat, umožnilo poprvé rozhled přes širokou oblast materiálů a možností k prostředkům, které se v jiných oborech částečně již dlouho uplatňují. Tak existuje dnes sešitá architektura, stejně jako nafukovací. Toto jsou všechno nástroje architektury, které jsou v podstatě stále "stavebními" materiály.

Bylo ovšem provedeno málo pokusů ovlivňovat naše prostředí a utvářet prostor jinými fyzickými prostředky (světlo, teplota, pachy). Existuje-li na tomto poli dalekosáhlé rozšíření možností pro obvyklé metody, jen těžko předpověditelné jsou možnosti laseru (holografu). A konečně nebyly provedeny prakticky žádné pokusy cíleného používání chemikálií a drog ke kontrole tělesné teploty a tělesných funkcí, stejně tak jako k umělému vytvoření prostředí. Architekti musí přestat přemýšlet v materiálech.

Stavěná a fyzikální architektura se bude moci, protože má dnes oproti malému množství omezených nástrojů minulých epoch takových nástrojů k dispozici velké množství, intenzivně zabývat prostorovými kvalitami a uspokojení fyzických a psychických potřeb člověka a zaujmout jiný vztah k procesu "stavění". Prostory budou proto vědomě utvářeny novými optickými a haptickými kvalitami, budou obsahovat informační efekty, také budou moci přímo odpovídat emocionálním potřebám.

Opravdová architektura dneška je proto schopná se nově definovat jako prostředek, stejně tak jako rozšířit své nástroje. Mnoho oblastí mimo stavění zasahují do "architektury", tak jako architektura a "architekti" obsáhnou široké oblasti.
Všichni jsou architekti. Všechno je architektura.
Autor: Helena Doudová, 27.05.09 23:10
Návštěvnost: 6884 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.