Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
NOVY fullbanner
HLEDEJ v sekci     

Národní knihovna není jen "velká stavba"
Eva Novotná

Vášnivá debata o blobu na Letné, která trvá už déle než rok, přehlušuje "přízemní" starosti čtenářů, studentů, vědců a knihovníků.

Chápu nadšení svých mladých kolegů-knihovníků pro nekonvenční architekturu po vzoru moderních knihoven. Chápu tudíž i jejich nadšení pro návrh Jana Kaplického, který zvítězil v mezinárodní soutěži o stavbu nové budovy české Národní knihovny. Mladí i intelektuálové mají potřebu lišit se od toho, co bylo.

Sedm otázek

V diskusi a v rozhodování o stavbě nové knihovny by však mělo jít především o řešení zdánlivé velmi přízemních problémů, o něž se zatím nikdo vážně nezajímá. Položme si sedm takových dosud nezodpovězených otázek:
Jak se zvýší náklady na provoz ze dvou na tři budovy Národní knihovny (Klementinum, Centrální depozitář Hostivař, Letná)?
Kolik pracovníků a za jaké mzdové náklady bude provoz zajišťovat?
Bude-li ochraňovaný a zpřístupňovaný fond rozdělen - historický do konce 19. století v Klementinu, novodobý na Letné - co si počnou badatelé, kteří k historickým originálům nutně potřebují novodobé, aktuální vědecké práce, soudobá odborná periodika? Tedy konkrétně: budou obíhat dokumenty, budou obíhat čtenáři, nebo budou dokumenty nakupovány ve větším počtu exemplářů pro obě zpřístupňující pracoviště?
O kolik se v budoucnu zvýší silně poddimenzovaný objem financí na nákup zahraničních dokumentů: knih, periodik, vstupů do plnotextových informačních zdrojů?
O kolik se v budoucnu zvýší přísun peněz na digitalizaci historického a národního konzervačního fondu?
Které knihovnické služby knihovna zachová, které posílí a rozšíří, které nově instaluje?
Jak se v budoucnu vypořádá se základními problémy, které trápí už delší čas její uživatele? Jsou to:
- rozsah provozní doby;
- rozsah a rychlost služeb poskytovaných vzdáleným uživatelům;
- rozsah, specializace a komfort referenčních služeb (to znamená: čtenáři, jsme tu pro tebe a vyhledáme, doporučíme to, co k řešení tvého problému máme k dispozici; nikoli ono dosavadní: čtenáři, emancipuj se a ve složitém informačním systému knihovny se nauč orientovat sám). Peníze plánované na monstrózní stavbu nové budovy by měly směřovat především do dokumentů a nových technologií, které dokážou dokumenty co nejrychleji zpřístupnit, a to selektivně a na dálku.

Když se řekne Národní Knihovna...

Poprask kolem Kaplického blobu udržuje, zcela ve stylu barnumské reklamy, zájem o Národní knihovnu ve veřejnosti. To je koneckonců pozitivní zjištění. Co to tedy je, když se řekne Národní knihovna?
Jako jediná v České republice (a tak je tomu v sesterských institucích toho jména ve všech kulturních státech) shromažďuje, popisuje, uchovává a zpřístupňuje veškeré tištěné dokumenty vydané na území republiky. Získává je ve dvou exemplářích od vydavatelů zdarma. Domácí produkci tedy nenakupuje, zato ji musí navěky uchovat v národním konzervačním fondu.
K dávné historické sbírce založené darem Karla IV. v průběhu staletí nashromáždila a stále shromažďuje fond, který dnes čítá více než tři miliony svazků.
Druhá větev přibližně stejného rozsahu odvíjející se od téhož daru a téhož dárce, tj. další tři miliony svazků, jsou dokumenty cizojazyčné, zprvu latinské, řecké, hebrejské a dále v jazycích, ve kterých se v určitých etapách odehrával a zaznamenával vývoj vědy, tj. ve francouzštině, němčině, angličtině.
Tato část klementinského pokladu - v minulosti i dnes nakupovaná - dokládá vývoj společenských, humanitních a přírodních věd, inspiruje soudobými tituly současné adepty vědeckého zaměření univerzitních oborů. Touto "univerzitní" částí fondu se naše Národní knihovna od svých národních sester ve světě liší, podává si však ruku s knihovnami univerzitními. Bohužel liší se i od nich chudobou soudobých zahraničních titulů.
Součet dokumentů ve fondu Národní knihovny dnes přesahuje šest milionů. Roční přírůstky do fondu mají vzestupnou tendenci, roční výpůjčky reálných exemplářů mají tendenci sestupnou, vzrůstá ovšem mocně zájem o poskytování údajů čerpaných z reálných dokumentů, o kopie částí dokumentů, o informace o autorech atd., o rešeršní služby blízkým i vzdáleným uživatelům s použitím nových přenosových a reprodukčních technologií.

Opravdu nedostatek prostorů?

Vedení Národní knihovny bubnuje na poplach a upozorňuje, že se pro nedostatek úložného prostoru může zopakovat situace z osmdesátých let 20. století, kdy se knihy hromadily na sebe a nebylo lze jednotlivé tituly vyhledávat, vyjímat a poskytovat je čtenářům. Tady je nutno dodat, že se ještě nikde ve světě nepostavila budova pro národní knihovnu s takovou kapacitou, aby po čase její úložné prostory nemusely být rozšiřovány dostavbami a depozitáři.
V devadesátých letech darovala americká Mellonova nadace velkorysou dotaci českému a slovenskému knihovnictví. Jejím využitím se naše knihovnictví ze zaostalého rychle vyhouplo na světovou úroveň. Současně Mellonova nadace tímto darem donutila tehdejší vládu financovat vybudování moderního depozitáře s pracovišti ochrany a restaurování fondů v Hostivaři pro Národní knihovnu. Že kapacita tohoto depozitáře není nekonečná, věděla Národní knihovna už při jeho otevření.
Získat další prostor pro rozvoj knihovny znamenalo využít všechny objekty, které v Praze knihovna vlastnila (např. dům v Liliové ulici, dnes prodaný), usilovat o pokračování výstavby v Hostivaři a získat klementinský trakt do Mariánského náměstí, v němž sídlí technická knihovna. Jedním z argumentů, proč vláda podpořila stavbu nové Národní technické knihovny, nyní dokončované v pražských Dejvicích v areálu Českého vysokého učení technického, bylo uvolnění provozních kapacit pro Národní knihovnu v Klementinu po vystěhování knihovny technické.
Starost knihovníků o dostatek komfortních a dobře přístupných úložišť, stejně jako starost o dobře vybavená místa pro uživatele, je chvályhodná. Jak se však s touto starostí slučuje to, že v Klementinu mizí studovny, že komunikace v přízemí a v prvním patře tzv. Nové koleje je pro běžný knihovnický provoz uzavřena, protože tam nyní sídlí Galerie Klementinum, proč jsou volné podkrovní prostory pronajaty České pobočce mezinárodního Penklubu, proč ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek nabízí 4 000 čtverečních metrů Karlově univerzitě? Ostatně tento poslední nápad nejlépe ilustruje nervozitu současného šéfa knihovny a touhu obklopit se příznivci ze všech vlivných úhlů.
V době první republiky, ve funkčním období jednoho z nejlepších ředitelů Národní knihovny básníka Jaromíra Boreckého, se podařily dva úžasné projekty: zaprvé barokní Klementinum restaurovat a upravit tak, aby mohlo být důstojným sídlem jen a pouze knihoven. Stavební úpravy trvaly zhruba sedm let. Zadruhé Borecký konečně dosáhl úmluvy, že Klementinum postupně opustí všechny instituce, které tu ještě tradičně fungovaly jako součásti české (a německé) filozofické fakulty Karlova učení. Ředitel Ježek se se svým plánem vtáhnout do klementinských zdí filozofickou fakultu vrací skoro o sto let zpátky.


Eva Novotná pracovala ve Státní, od roku 1990 Národní knihovně v pražském Klementinu v letech 1977-2004, nejdříve v jejím audiovizuálním středisku, později v oddělení public relations. Mj. založila Společnost Národní knihovny, která pomohla s počátky digitalizace.
Zdroj: Eva Novotná
Vložil: Jiří Horský, 01.09.08 00:45
Návštěvnost: 5957 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.