Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
KLEMENTINUM - Revitalizace?


Mezi tím vším již běží rekonstrukce Klementina. A to svou druhou etapou po zřízení tzv. Galerie Klementinum, tedy nových výstavních prostor v NKP (mimochodem, generální ředitel neustále upozorňuje na absenci studijních míst - ale o tom až dále). Na základě výběrového řízení je již určen projektant revitalizace, jeho jméno však, jak známo, vedení knihovny tají. Kritické hlasy nazývají intervenci v Klementinu "komercionalizací", proti tomu vedení NK uvádí termín "zkulturnění". Mimochodem, v původní revitalizační studii NKP z roku 2007 lze číst pojmy jako "sportovní a relaxační zóna" v 1. PP či "galerijní a muzejní prostor pro přednášky a rauty" - v  2. NP, jinde se ředitel osobně vyjadřuje dokonce o "hotelu" v Klementinu... Buď jak buď, z dokumentů vyplývá, že Klementinum má zažít fakticky částečnou konverzi funkcí. Shrneme-li chystané zásahy, počítá ředitel Ježek minimálně s pěti novými funkcemi. Jmenovitě s programem 1/ ubytovacím, 2/ konferenčním, 3/ koncertním 4/ parkingovým a 5/ svatebním. Jedná se o vznik dvou konferenčních center na místě dnešních studoven, ve 4. patře mají vzniknout pohostinské pokoje, v objektu se má zbudovat rozsáhlý prostor pro Pražskou komorní filharmonii, plánuje se dvoupatrová podzemní garáž, k projektu "veselky v NKP" (no nekupte to...) viz www.klementinum.com.
Z pohledu legislativního: Vzhledem k tomu, že se v dokumentaci k výběrovému řízení na projektanta rekonstrukce nenachází stanovisko památkového "krajského úřadu", tedy Magistrátu Hlavního města Prahy, se lze důvodně zeptat, zda vedení Národní knihovny neporušilo zákon o státní památkové péči, konkrétně paragraf 14. Ten totiž stanoví povinnost každého vlastníka Národní kultury památky už při "záměru" obnovy požádat o stanovisko krajský úřad. Lehkovážnost při ne/respektování zákonů signalizují i nedávná slova ministra kultury o "avanturistickém" vypsání architektonické soutěže na "cizích" pozemcích, resp. na pozemcích, které nebyly v majetku NKP.... A zejména pak připomene metody vypisovatele při samotné přípravě soutěže i při porotování. Ale vraťme se zřejmé absenci stanoviska MHMP k revitalizaci a představme si, že by památkový orgán zformuloval k hotovému projektu následně námitky. Na čí účet by šly náklady na projekční úpravy?

Knihovna versus realitní kancelář?
Rekonstrukce nás vede k pátrání po skutečném smyslu. V dokumentech, zpracovaných NKP, čteme mj.:
..."Základní myšlenkou revitalizace je úprava vnitřní organizace provozu Národní knihovny v souvislosti s vymístěním jejích některých složek do jiných objektů, zpřístupnění Klementina veřejnosti v architektonicky a historicky hodnotných částech areálu, které doposud sloužily pouze interním účelům knihovních provozů, a doplnění základních funkcí knihovny o kulturní a historické aktivity související s funkcí Národní knihovny a vlastní budovy Klementina."

...Cílem revitalizace je "zpřístupnit areál veřejnosti, vyčistit provozní vazby a zajistit reprezentativní vzhled národní instituce včetně adekvátních technických podmínek pro zajištění uchování sbírek národního knihovního fondu. Uspořádání provozů zejména v části rezerv může být upraveno v čase i souvislostech dle vývoje právních vztahů s externími subjekty a jejich požadavky"

..."revitalizace Klementina umožní po desítkách let revitalizovat a rehabilitovat tuto cennou kulturní památku a zpřístupnit ji v širší míře odborné i laické veřejnosti. Revitalizaci Klementina chápeme jako návrat podoby areálu k dobám jeho největšího rozkvětu"

..."V důsledku interiérových změn a uvolnění části prostor areálu Novodobými fondy a Státní technickou knihovnou dojde i k oživení areálu Klementina. Přestože jeho základní funkcí bude i nadále služba čtenářům Národní knihovny, kromě zlepšení podmínek pro čtenáře a badatele dojde i k většímu otevření areálu veřejnosti. Nejkrásnější barokní prostory budou vyčleněny pro expozice související s historií Klementina, další části areálu budou uvolněny jiným institucím pro univerzitní, vědeckou a kulturní činnost."

..."Program Rekonstrukce a revitalizace Klementina přináší jednoduché a účelné řešení dispozice a funkčního naplnění areálu a přitom neopomíjí úctu k památce a hodnotám, vytvářených po staletí našimi předky."

..."Provozní uspořádání celého areálu … vychází z principu zónování provozu NK, přičemž oproti stávajícímu stavu jsou zde ve větší míře zastoupena pracoviště externích subjektů a veřejné výstavní a prohlídkové prostory, nezávislé na provozu NK."

..."Část Klementina bude dočasně pronajata institucím, které jsou svým provozem a funkcí spřízněny s Národní knihovnou."

Popsané směřování se promítá do následujících objemových poměrů (mimochodem, tabulka prozrazuje i překvapivé diference v dokladech k revitalizaci. Rozdíl činí 4 000 m²...).

Objemová studie
(výsledná plocha 30568 m²)
% Stavební program
(výsledná plocha 34517 m²)
%
knihovna (Hist. a hud. fondy + Slov. knih. + Knih. inst.) 40 knihovna (Hist. a hud. fondy + Slov. knih. + Knih. inst.) 36
pronajímané prostory (prohlídkové trasy, sály, prostory pro jiné instituce) 31 pronajímané prostory (prohlídkové trasy, sály, prostory pro jiné instituce) 31
administrativa, provoz, ostatní 29 administrativa, provoz, ostatní 33

100
100

Z tabulky mj. vyplývá, že vymístěním složek NKP mimo Klementinum vzniká v objektu značně rozsáhlý volný prostor. Knihovna se musí kromě své funkce zabývat takto dokonce novou agendou, a to pátráním po zájemcích o využití. Mimochodem, veřejná kulturní instituce se ze situace, kdy externím subjektům přenechává nevyužitelné prostory, dostává do situace, kdy své prostory aktivně vyčleňuje. Někdy v míře, která vzbuzuje otázky. Například pro Pražskou komorní filharmonii se počítá s personálem v počtu 56 osob (!?), v podzemním parkingu se 65 stáními (!), atd.
(Mimochodem, pečlivý čtenář si může srovnat diference mezi vágními údaji, které jsou uváděny na webovém portálu Národní knihovny www.nkp.cz (Klementinum 18/) s podobnými daty přímo ze studie z roku 2007, a nakonec s údaji ze zadání pro výběrové řízení na projektanta v roce 2008 (viz též tabulka výše)... O majetku, který vlastník Národní kulturní památky nemůže či nechce využívat viz dále.)

UK versus třetí subjekty?
Vedení NKP hovoří o "doplnění základních funkcí knihovny o kulturní a historické aktivity související s funkcí Národní knihovny a vlastní budovy Klementina". To je asi někde v pořádku (tzv. barokní jádro), jindy však určitě ne. Je otázka – například, zda barokní chodby i místnosti a sály nelze nově využít pro relativně otevřené studovny s volným přístupem apod., resp. jak píše ředitel NKP "přístupem veřejnosti". Proponované nové prohlídkové trasy (podobně jako na zámcích) jistě přinesou "zalidnění" a (komerční) "oživení" památky, ale návštěvníka fakticky zavedou do skanzenu…
Ředitel Ježek se také dohodl s Univerzitou Karlovou, jmenovitě Filosofickou fakultou na vzájemné součinnosti při využívání uvolněných části Klementina. Počítá se s  4 000 m². Jenže, nejméně dalších 1 290 m² se knihovna chystá pronajmout třetím subjektům, včetně Pražské komorní filharmonie, jíž ředitel nabízí přes 600 m²… (Dlužno dodat, že ve zmíněných 1 290 m² není započtena proměna dvou studoven na konferenční centra...) Proč tedy knihovna nenabídne Univerzitě Karlově kompletní "vyprázdněné" prostory?
Dodejme, že ze stavebního programu lze vyčíst, že sám generální ředitel knihovny má v Klementinu úřadovat na ploše 158 m², nota bene se "zvýšeným bezpečnostním režimem" (!)… Vedení NKP bojuje sice o prostor pro knižní fondy, ale pro oddělení PR a marketingu knihovny nelituje nárokovat 130 m², paradoxně pro vydavatelství knihovních publikací jen 82 m²…(Srovnejme i prostory pro odborná pracoviště NKP...) A to stále není vše. Ve stavebním programu se dolistujeme i k této větě: "uspořádání provozů zejména v části rezerv může být upraveno v čase i souvislostech dle vývoje právních vztahů s externími subjekty a jejich požadavky"
Sonda by mohla pokračovat hlouběji a hlouběji. Ale my se zastavme už na začátku: u povinnosti vlastníka památky. V případech, kdy nemůže či nemá zájem využívat nemovitost v souladu s funkcí, je povinen nabídnout památku či její části státu... Máme vskutku chápat prodej maňásků v Karlovce jako součást fungování knihovny? (Apropos, nesráží Švejk s taťuldou reklamním zaměstnancům Klementina výstupy z propagování knihovny v unikátní architektuře?)

Veřejnost versus "veřejnost"?
Co se vlastně skrývá za pojmem "veřejnost"? Pro ředitele NKP je to prakticky zájemce o "tour" Klementinem. Alias účastník průvodku navigovaného ve směru prohlídky astronomické věže atd.). A samozřejmě i posluchač koncertu. Nově je to ovšem také garážující řidiči či účastníci konferencí (či rautů?) v nových "kongresových sálech"... Jinými slovy jde o zájemce, lačné po "jiných než knihovních službách". Jenže, není snad vzorkem "veřejnosti" také a v tomto místě snad především student či badatel? A nedojde halasem knihovních turistů hlavně k narušení jejich studijního klidu? Otázka zní jasně - není tím správným, živým "knihovním životem" především mentální či myšlenkový pohyb čtenáře? Je ovšem pravda, že z jisté vzdálenosti může badatel v klementinské studovně vypadat docela mrtvě…

Místo versus Místo?
Ředitelská hůl v Klementinu znamená úvazek nejenom závažný, ale úkol váhy dvojnásobné. Ministerstvo zde svému řediteli svěřuje vedle půjčovny a skladu knižek i úkol péče o monument. Tedy péče o "místo paměti". Význam tohoto Místa jako součásti národního stavebního pokladu zavazuje státní úředniky, aby vybrali pečovatele o hodnoty NKP z nejlepších.
Je jen smutně symptomatické, že listinný doklad státu o významu barokního areálu, jeho "zlatou bulu" čili statut Národní kulturní památky na webových stránkách knihovny občan neobjeví...
Je jen smutně symptomatické, že dnešní logo Národní knihovny se již nepyšní tradičním českým "lvíčkem", který značce NKP donedávna vévodil...

Výhledy
Obraťme chmurnou reflexi směrem do budoucnosti. A propočtěmě důkladně rozlohu uvolněných ploch. A tažme se, zda skutečně musí NKP postavit novou budovu. Uvolněné plochy v Klementinu, ke kterým musíme připočíst i prostor po "agendách", jež lze přesunout do Hostivaře, poskytují podle znalců bez velkých technických, památkových a finančních problémů dost možností pro rozšíření knihovnických objemových parametrů (počet studijních míst, volný výběr, …).
Prakticky jediné téma k polemice nabízí kapacita knižního fondu a jeho růst. S ohledem na možný koncept knihovny v Klementinu je nutno expertně analyzovat dvě základní varianty. A/ uložení kompletního fondu NKP v jejím centrálním sídle. Potom by však měla eventuální nová budova pojmout totálně celou knihovnu, a ne se stát jen dalším mohutným knihovním objektem vedle již stávajících dvou). B/ rozdělení fondu. Pokud platí, že "obrátkový" fond představuje cca 2, 5 mil., svazků, pak lze v zásadě počítat s rozvojem knihovny v Klementinu už dnes, protože ještě za přítomnosti fondů Státní technické knihovny je fond NKP v Klementinu v tomto objemu umístěn. Ostatní fond může být uložen v Hostivaři, kde se počítá s rozšířením a může se dovážet. Denní transport požadovaných svazků z Hostivaře (cca 15 km) asi nebude znamenat technický nebo ekologický či ekonomický problém 21. století, a ani časový problém pro badatele.

Epilog
Pohled poutníka českou pamětí, vydávajíc se z výšin pražského kopce dolů do podhradí, přes most se sochami, zasvěcenými mravnosti dorazí třeba až do pronajatého krámku v Karlově ulici: součásti Národní knihovny, jedné z našich výkladních skříní roku 2008.

Autor: Jiří Horský, 06.09.08 14:05
Návštěvnost: 10225 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.