Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Martina Vlnasová
a05 – ateliér zahradní a krajinářské architektury

Ing. Martina Vlnasová
* 12. února 1976 v Praze
zahradní a krajinářský architekt

a05, Bruselská 14, Praha-Vinohrady
> www.a05.cz

Vzdělání a odborná praxe:
1996-2002 - inženýrské studium na MZLU v Brně, obor zahradní a krajinářská architektura
2001 - International course of landscape design and planning, Wageningen University, the Netherlands
2001-05 - spolupráce s ateliérem zahradních architektů terra floridus
2005 - založení studia a05 - ateliér zahradní a krajinářské architektury s kolegy Pavlínou Malíkovou a Alešem Steinerem
Co je zahradní architektura?
Tvorba prostoru. S vyšší mírou využití zeleně.

Kde končí krajina a začíná zahrada?
Pokaždé asi jinak, často se prolínají. Pokud chceme najít jasnou hranici, může to být třeba plot.

Jaké jsou současné trendy zahradní architektury, existuje současný "sloh"?
Přirozenost, nenápadná organizovanost, nízké nároky na údržbu na straně jedné.
Na straně druhé nejrůznější "exhibice" jako zelené fasády, modelování terénu a rostlin do přísně pravidelných až nepřirozených tvarů atd., a to umožněné díky novým technologiím a za vysokou pořizovací cenu i za vysoké náklady na následnou údržbu. Obojí je potřeba, je třeba mít srovnání.
Pro mě je důležité, aby byl prostor příjemný k pobytu.

Které tři realizace pokládáte pro svou tvorbu za nejcharakterističtější?
Zabýváme se různými typy projektů, ale není jich zatím tolik, abych mohla některé považovat za charakteristické pro svou tvorbu.
Určitě to ale bude obecně rodinná zahrada, ve většině se mi také opakují podobné motivy a oblíbené kombinace rostlin - jeden kamarád zahradník, který často realizuje mé projekty říká, že už pozná podle osazovacího plánu, že jsem zeleň kreslila já, bez ohledu na to, zda je to rodinná zahrada nebo zeleň obytného souboru.
V poslední době jsme se v ateliéru hodně zabývali uličními stromořadími v Praze, a to jak v koncepční fázi – návrhy systémů stromořadí pro několik pražských katastrů, až po prováděcí projekty pro konkrétní ulice. Také teď hodně řešíme partery obytných souborů, kde se prolínají zkušenosti z tvorby rodinných zahrad. Cílem vždy je, aby se uživatel (obyvatel) cítil v daném prostoru jako ve svém a chtěl ho využívat, přestože parter obytného souboru je přístupný většímu množství lidí.

Jakou zkušenost máte s klienty-laiky a s klienty-architekty?
Klienti-laici mívají větší důvěru - říkají, že nemají takovou představivost, takže důvěřují. Klienti-architekti mají naopak představy dost jasné a chtějí vše ohlídat do nejmenšího detailu, jak jsou zvyklí, ale někdy těžko vstřebávají skutečnost, že zeleň se vyvíjí a dílo není nikdy úplně hotové a stejné. Že je někdy dobré na začátku vysadit jiné rostliny a v jiném množství, než jaké budou ve "výsledné požadované kompozici", a že ačkoliv zahradní architekt zná dobře nároky rostlin, nikdy nemůže stoprocentně zaručit, že se dané rostlině na tom kterém místě bude dařit a je třeba se k realizacím vracet. Zahradničina je práce s živým materiálem, který nelze srovnat podle pravítka.

Jaká jsou úskalí při realizacích vašich návrhů a naopak?
Když investor na závěr stavby šetří, zatímco při projektování chtěl mít "zahradu snů".
Bohužel sadové úpravy jsou vždy až na konci celého stavebního procesu a investor bývá vyčerpaný (často nejen finančně) a přistupuje někdy ke kompromisům nebo změnám, které mu někdy nabízí i samotná realizační firma, aniž by změny byly konzultovány s architektem. Z díla se pak může vytratit původní myšlenka, která nemusí být na první pohled zřejmá.
Obdobným problémem je neúčast zahradního architekta na kontrolních dnech zejména u větších staveb, kdy pokud se zanedbá např. příprava stanoviště pro sadové úpravy a nesplní se požadovaná kvalita substrátů vč. jejich propustnosti, bývá pak těžké dobrat se dobrého výsledku. Když je pak zahradní architekt pozván ke kontrole až na závěr stavby, může už jen zhodnotit počet a stav rostlin, to důležité je však skryto pod povrchem.

Zaujala Vás práce některého z kolegů nebo realizace z poslední doby?
Parter Uptown München (Ingenhoven Architects). Parter je řešen velmi jednoduše – při výsadbě byly použity již značně vzrostlé borovice vysazené do velkých štěrkových ploch, modelovaných do mírných kopců a místy protkaných betonovými vodními pásy. Zaujalo mě hlavně osázení těchto ploch extenzivní vegetací – společenstvy travin a trvalek s vlastní autoregulací a tudíž s předpokládanou nízkou náročností na údržbu. Navenek jednoduché, avšak promyšlené.

Které Vaše projekty se právě realizují?
Obnova stromořadí v ulici Vinohradská, Praha (a05, investor MHMP, DPS 2005-2006).
Revitalizace Parku přátelství Praha 9 (a05 ve spolupráci s Dr. Ing. arch. Otakarem Kučou, investor MČ Praha 9, DPS 2007).
Rezidence Riegrovy sady, sadové úpravy (developer RS residence s.r.o., DPS 2005).
Lesopark u obytného souboru Na Krutci Praha 6 (investor Metrostav Krutec, s.r.o. DPS 2006).
Autor: Jan Kratochvíl, 04.06.08 23:05
Návštěvnost: 13855 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.