Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Rozhovor s Jakubem Fišerem | Aulík Fišer architekti

Ing. arch. Jakub Fišer (*1972)

1990-96 - FA ČVUT Praha
(Diplom Polyfunkční objekt Revoluční-Novo- mlýnská - vedoucí Ing. arch. O. Hájek)
1995-2006 - Studio A
2007- Aulík Fišer architekti
Pražské BB Centrum patří mezi nejrozsáhlejší české administrativní komplexy. Už od konce 90. let s velkým zájmem pozorujeme jeho vývoj, probíhající přímo před zraky všech, kteří přijíždějí do Prahy po brněnské dálnici. Poslední realizace administrativní budovy "E" a wellness centra Nová Brumlovka vyprovokovaly náš zájem poznat tvůrce, mající na něm největší podíl - studio Aulík Fišer Architekti.
Alena Šrámková na adresu nového ústředí ČSOB, největší kancelářské budovy v Čechách, prohlásila, že je dobře, že čeští architekti umí udělat "velkej barák". Administrativní budovy Jana Aulíka a Jakuba Fišera v BB Centru jsou sice rozsahem menší, nicméně stále se jedná o velmi velké zakázky. Navíc mezi nimi vzniká zcela nová městská čtvrť. O tom, jestli se jedná o čtvrť žijící plnohodnotným životem, nebo jen o velkou administrativní "továrnu", jsme se vypravili přesvědčit na vlastní oči a při té příležitosti jsme vyzpovídali Jakuba Fišera, který se lokalitou BB Centra zabývá prakticky po celou dobu své dosavadní kariéry.



Archiweb: Většina mladých českých architektů, o nichž píšeme na archiwebu, se proslavila díky vlastním realizacím. Tvá cesta na výsluní české architektury je ale jiná. Profesně jsi vyrostl jako součást týmu a dnes jsi partnerem v zavedené kanceláři. Jaká do této pozice vede cesta?
Jakub Fišer: Začal jsem ve Studiu A ještě jako student. Kontakt na atelier jsem dostal od známého - stavaře, který se Studiem dříve spolupracoval. Nic jsem neočekával, chtěl jsem prostě zkusit někde pracovat... no a nakonec jsem zůstal 12 let. Zhruba před rokem mě Jan Aulík nabídl možnost stát se společníkem - od letošního jara tak fungujeme jako Aulík Fišer architekti.

Chtěl jsi po dostudování školy dělat velké projekty, a proto jsi šel do zavedeného ateliéru?
Tak to nebylo. V té době nebylo Studio A nikterak známé. BB Centrum nestálo, první dům, takzvané Céčko, bylo ve fázi projektu pro stavební povolení.
A jestli jsem chtěl dělat velké věci? No, proč bych to nezkusil - chtěl jsem získat zkušenosti, které na škole získat prostě nejde. Nechtěl jsem se někde sám pokoušet o domek nebo tak něco. Popravdě okolo mě ani žádná taková příležitost nebyla. Práce v týmu Studia A mě začala bavit a jak se rozjelo BB Centrum, tak to byl obrovský adrenalin.

Ve městě BB Centrum

Jste "dvorními architekty" společnosti Passerinvest Group, která je developerem pankráckého BB Centra. Bylo obtížné dostat se do této prestižní pozice?
Na počátku bylo vítězství týmu Studia A ve vyzvané soutěži na urbanistickou studii rozvoje a možného využití lokality Brumlovka - Baarova (podle ulic, které území tzv. BB Centra vymezují). Tuto studii vypsala Praha 4 ve spolupráci s potenciálními investory už v roce 1993. Passerinvest jako vlastník velké části pozemků byl jedním z nich. V této době jsem ale ještě součástí týmu Studia A nebyl.

Doznal původní soutěžní projekt během realizace nějakých změn?
Myslím, že soutěžní návrh co do základního prostorového uspořádání – toho jak v území stavět, která místa nechat volná, nebo jak jej obsloužit dopravně – tak ten je zachován. Konkrétní realizovaná podoba jednotlivých míst určených k zastavění je sice mnohdy odlišná, umožnit tento vývoj v čase ale považujeme za pozitivní.
Koncept ochránit vnitřní území budovami, které snesou blízkost magistrály, které díky technickému vybavení, klimatizaci a dalším věcem mohou na takto exponovaném místě fungovat a za nimi "uvnitř" prostředí pak rozvíjet další funkce - bydlení, rekreační plochy v podobě parků a podobně - tak ten je také zachován.
Úspěch urbanistické studie a to, že se ji víceméně daří ve zmíněných intencích naplňovat, spočíval i v tom, že definovala rozvoj s ohledem na vlastnické vztahy v území - navržený urbanisticko-architektonický koncept respektoval reálné možnosti stavění v lokalitě.

Původní architektonická studie zástavby první etapy (dnešní objekty A, B a C) | foto: P. Štecha


Passerinvest se ukázal jako osvícený developer, když vás po vítězství v soutěži vyzval i k další spolupráci na jednotlivých domech.
Studio A bylo vyzváno ke zpracování architektonické studie na první etapu, pak následovalo zadání projektu první budovy, kterou bylo "Céčko". Passerinvest ale spolupracuje - většinou na základě výsledků interních vyzvaných soutěží - i s dalšími kancelářemi - tzv. "Áčko" - bývalý Eurotel navrhoval Atelier 8000, kancelářskou budovu nazývanou Filadelfie navrhuje DaM, obytnou skupinu podél Baarovy ulice projektuje CMC, realizaci tu mají Kordovští...

A jak se území vyvíjelo dál?
Po dostavbě severní části BB Centra jsme byli vyzváni ke zpracování návrhu komplexu shopping mallu s multikinem, hotelem a se sportovním centrem, jenž by nahradilo původní Brumlovku. Ten komplex měl stát na jižní straně Vyskočilovy ulice. Klíčový nájemce - multikino - ale z projektu odstoupil.
Tato situace znamenala do určité míry opět návrat ke zmíněné původní studii - tedy návrat k výstavbě po etapách s ponecháním možnosti rozvoje sportovních aktivit na místě dožívající sportovní haly v podobě wellness centra. Ta byla naplněna stavbou Nové Brumlovky.

Vizualizace nezrealizovaného návrhu komplexu na jižní straně Vyskočilovy ulice s Multikinem
Je vývoj BB Centra příkladem moderního fungujícího města? Dá se z něj do budoucna jako z kvalitního příkladu vycházet?
Může nám být vyčítáno, že neexistuje jednotný koncept zástavby, který by byl, jak se říká, "přísnější"... Na druhou stranu se ale dá vývoj v BB Centru pojmenovat i tak, že je to přirozenější neautoritativní rozvoj, který je regulován jen v nezbytné míře. Urbánní prostředí které takto vzniká může být lepší než koncept, ze kterého by se naplnila třeba jen část - takových torz je všude kolem dost...

Je BB Centrum skutečně město, není to jen shluk solitérů?
BBC je území mezi původním "historickým" městem a prstencem sídlišť, která se začala stavět po válce, je to území zóny nikoho a ničeho, vakuum po rychlém rozpínání města, jež zde zůstalo bez jednoznačné náplně a identity. A tímto se zaplňuje, získává charakter - to považuji pro město za obrovské pozitivum.
Takže na jednu stranu ano, jsou to nezávislé solitéry, jsou i tak budované, ale vytvářejí určitou formu městského prostoru, a to na místě dosud nijak nedefinované periferie. Co se týče rozvoje města jako celku, tak stavění na těchto parcelách považuji za výrazně lepší a pro krajinu šetrnější než zastavování méně komplikovaných a levnějších parcel za městem ve volné krajině, které je kolem nás čím dál tím méně. Už pouhý fakt, že se zastavuje místo, které by jinak bylo v podstatě bez možnosti využití, považuji za pozitivní jev.

Je podle tebe BB Centrum trvale udržitelná část města?
Z jakého hlediska - kvůli převažujícím kancelářským budovám? Ano, jakákoli monofunkčnost může být do budoucna problém. Jenže v tomto místě je do značné míry dána expozicí vůči dálnici. Magistrála nezatěžuje jen hlukem a exhalacemi, ale i tím, jak její existence omezuje v tom, co se u ní může stavět.
Wellness centrum Nová Brumlovka, 2007
Monofunkčnost BB Centra je doufám dočasná a už dnes relativní - se vzrůstajícím počtem lidí, kteří tady pracují, vzniká nejen potřeba dalších aktivit, ale také možnost je reálně naplnit. Tahle gravitace, pokud se využije, je pozitivní. Vývoj v BB Centru díky tomu směřuje od budov, které parter neměly, nebo o něj díky nezájmu pronajimatelů přišly, k budovám, kde je parter živý a městsky pestrý - jsou tu obchody, restaurace. Je tu wellness centrum. Pokud developer zrealizuje bytovou výstavbu a parky ve druhém plánu, tak si myslím, že se z BB Centra časem stane fungující část města. Je to dlouhodobý proces. Administrativa je sice převažující a v prvním plánu byla i monofunkční - umožňuje ale následně i rozvoj dalších aktivit. To je ostatně původní idea, jak jsem o ní mluvil na začátku.

Kolik je teď v BB Centru lidí?
Nevím to přesně, ale v "Gammě" třeba bude 1.500 – 2.000 lidí. Celkem tu už může být asi 10.000 lidí... Ještě se vrátím k té monofunkčnosti. V celopražském měřítku si myslím, že BB Centrum pořád není tak veliké, aby nemohlo být ve své části podél dálnice relativně monofunkční. Myslím, že v tomto smyslu je BBC organickou součástí města.

Objevují se v BB Centru nějaké urbanistické problémy, které se budou muset v budoucnu řešit? Myslíš, že by se některé problémy v tomto území mohly časem objevit?
To je těžká otázka. Doba je zatím krátká. Určitě je tu problém dopravní, nárůst dopravy je obecně celopražský problém. V krátkodobém horizontu dosavadního rozvoje jsou zde potíže, které se celkem daří řešit – možná i díky tomu, že developer si dělá ankety mezi nájemci, existuje tak pro něj zpětná vazba a podněty pro další rozvoj.

Myslíš, že je v Česku nějaký projekt, který by byl BB Centru podobný?
Myslím si, že ano, ale asi ne v tak daleké fázi. Třeba blízká Pankrác – předpokládalo se, že aktivity, které se nakonec tak rozjely v BB Centru, by měly být hlavně tam. Díky zpoždění výstavby si město "pomohlo" – poptávku uspokojilo BBC. Projekty podobné BB Centru stále vznikají a bude-li poptávka po kancelářských plochách, tak vznikat budou. To je třeba akceptovat.
Jiná věc je, aby města na to byla připravena, aby pro podobná rozvojová území byly připraveny vhodně zvolené obecné regulativy, jejichž konkrétní naplnění je věcí času. A je základní premisou dobrého konceptu zástavby širšího území, že nesmí lpět na naplnění nějakých konkrétních architektonických ambicí jednoho domu. Duch města vzniká jak regulací, tak zároveň i spontánním odporem k ní.

O domech z BB Centra

Administrativní objekt "E", Praha-Michle, 2007
Na projektu BB Centra pracujete už relativně dlouho. Dá se za tu dobu vypozorovat posun týkající se tvarosloví?
Myslím si, že vývoj vidět je. Přestože je základní autorský tým víceméně stejný, dochází k obměnám – nově příchozí přinášejí nové pohledy, o všem vedeme v rámci atelieru diskusi. Přestože se jedná o do značné míry stejná zadání, nestalo se, že by bylo díky existujícím zastavovacím podmínkám, kvůli geometriím, které tu vytínají dopravní stavby, vůbec možné něco opakovat...

Od začátku byla vaše architektura v BB Centru dost plastická, vybočovala z běžného racionálního stavění. Pro developera to asi není ekonomicky nejvýhodnější, jak to developer vnímá? Je to pro něj reklama?
Já si nemyslím, že by to, co děláme, bylo nějak samoúčelné a neracionální - základní geometrie domů reagují na zastavovací podmínky v území, na vliv magistrály. Zejména u domů vpředu (E, Alfa a Gamma) je velkým impulzem boj s hlukem. Výstavba jej nesmí odrážet na protější bytovky..... základní tvarování Gammy i objektu E (ČEZ) vycházelo z analýzy odrazů hluku z dopravy. Geometrie fasády Ečka je založena na obdobném principu jako Stealth. Nebo hledáme, jak dostat světlo hluboko dovnitř dispozice, to je případ třeba u Gammy či Alfy - plasticita není samoúčelnou kreací, má racionální základ. Určitou míru estetické spekulace nepopírám, nicméně třeba ten nulový odraz hluku od fasád byl podmínkou hygienika ve stavebním povolení - nalézt způsob, jak toho docílit, bylo tedy i pro developera zásadní. Jinak by se stavět nemohlo.

To, že je každý dům trochu jiný, je váš záměr, nebo sám investor požaduje, aby měl každý trochu jiný výraz?
Vím, že ta rozdílnost je z marketingového hlediska identity nájemců vnímána pozitivně. Nikdy jsme o tom ale takhle neuvažovali ani společně s developerem nemluvili jako o nějaké podmínce našich návrhů. Jak jsem říkal – výraz je formulován reálnými vstupy, nechceme, aby naše práce byla ve výsledku jen pouhou módní grafikou.

Jak do projektu zasahují požadavky nájemce? Dochází ke střetům?
U žádného domu nájemce předem známý nebyl. V době, kdy se formuluje koncept domu, kdy se všechno definuje, nám není koncový uživatel znám. Je to, abych tak řekl, anonymní subjekt – s  dopředu marketingem vyprůměrovanými potřebami. Kancelářskou budovu tedy musíme navrhovat jako maximálně univerzální. Nejsou to headquarters. Nejde to srovnávat například s MUZO centrem, nebo Sipralem, tedy s domy, které jsou již navrhovány jako reprezentativní sídla konkrétní firmy, pro konkrétního klienta s jasnou představou o programu, který samozřejmě do značné míry ovlivní vzhled domu. Proto hledáme podněty pro vyznění naší architektury v okolním prostředí - zmíněný boj s hlukem a světelné podmínky bereme jako faktický inspirační zdroj v místě.

Je nějaký vývoj, co se týče univerzálnosti administrativní budovy?
Určitě. Jak se vyvíjí technologie, tak stále rostou požadavky na zázemí pro počítače, servery, chlazení. Domy musí být racionální po stránce energetické. S rozvojem informačních technologií se mění názor na to, jak má vypadat kancelářská práce – díky Wifi může být volnější, méně vázaná na jedno pracovní místo. Ve střední části kancelářských ploch tak vznikají kromě standartních servisních ploch, kopírek a skladů i místa pro neformální setkání, workshopy apod. To ovlivňuje modulaci domu, umožňuje větší hloubku traktu...
Velký vliv také mělo zvýšení důrazu na bezpečnost po roce 2001. Oddělují se výtahy pro pohyb v nadzemních patrech od těch mezi parkingem a lobby. U vstupů se instalují téměř bez výjimky turnikety. To jsou faktory, které změnily uspořádání vstupních partií domů.

Jaká je vaše role, když do dokončených domů přijde nájemce? Ušijete mu interiér na míru?
Praxe je taková, že si nájemce obvykle přivede své interiérové architekty. Dům musí být připraven na to, aby nájemní plocha mohla nést prvky image konkrétní firmy. Ale například u Telefoniky bylo štěstí, že jsme nabídli koncept, který zaujal a byl v daném čase realizovatelný. Recepci a prvky ve veřejně přístupných částech a dvoraně jsme tudíž mohli do konce dokončit dle našich návrhů. Třeba u ČEZu tomu tak ale bohužel už nebylo.

Myslíš si, že je pro budovu dobré, když má jednoho nebo více nájemců?
Budova musí dokázat absorbovat obojí. V rámci projektu definujeme minimální nájemní celek - většinou je to při objemech domů na BBC čtvrtina patra - na to je dům připraven prostorovým uspořádáním i v technologiích. Ale určitě by bylo zajímavé mít předem jednoho konkrétního nájemce a stavět mu dům na míru, tak jako to bylo třeba v případě ČSOB.

Mohlo by se zdát, že jste ateliér jednoho projektu. Vaše práce v tomto území je tak obrovská, že ostatní zakázky, které děláte, jsou poměrově neviditelné. Vadí vám to? Odbornou veřejností jste vnímání jako specialisté přes administrativní budovy. Chtěli byste dělat i rodinné domky nebo další stavby?
Určitě nás zajímá architektura v celé škále. Dělali jsme soutěže na mosty, na lávky, kde jsme dostali i ocenění. Dělali jsme i soutěž na novou Technickou knihovnu. Máme realizované nízkorozpočtové bydlení do Jihlavy, bytovky v Brně. Zajímají nás všechny typologie. Jsme rádi za Brumlovku, jsme rádi za komunitní centrum, protože to je pro architekta zkušenost, kterou si už třeba v životě nebude moci prožít. Téma jsou určitě i menší věci, rodinné bydlení – nakonec Honza si teď vlastní domek staví. Určitě nás tato sféra zajímá.
Ano, je pravda, že jsme vnímaní jako ateliér jednoho území, samozřejmě to má svá negativa, ale na druhou stranu má to i to úžasné pozitivum, že se nám podařilo zrealizovat "kus města".

Děkujeme za rozhovor
Jan Kratochvíl, Martin Rosa

Lávka Karlín-Holešovice, vizualizace oceněného soutěžního návrhu, 2000
Autor: Jan Kratochvíl, 12.12.07 23:00
Návštěvnost: 11522 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
"kus města" ???! Vích 14.12.07 13:01
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.