Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Slovo o právu v Národní knihovně
aneb Na téma porušení soutěžních řádů UIA

Hovoříme se sekretářem České komory architektů JUDr. Jiřím Plosem
Pane doktore, mohl byste krátce popsat současný právní stav kauzy?
V tomto okamžiku kromě žádosti komory o zprávu o průběhu porotování, adresované Mezinárodnímu svazu architektů UIA byla zaslána do Paříže na UIA stížnost některých soutěžících a podobnou stížnost zaslali někteří soutěžící též do Brna na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

V těchto dnech jste obdrželi z UIA odpověď…
Komora obdržela odpověď v tom smyslu, že se vedení UIA dotázalo členů soutěžní poroty, zda jednání jury probíhalo regulérně. Porotci odpověděli kladně a UIA nám tuto skutečnost oznámila. Vedení komory není s touto odpovědí spokojeno a zareagovalo obratem s tím, že jako člen UIA trváme na zpracování úplné a důkladné zprávy. Protože o jednotlivých krocích toho mnoho nevíme: nikde ve zveřejněných a nám dostupných dokladech jsme nemohli najít například kvalifikované zdůvodnění verdiktu. Protokol jury je napsaný způsobem, který by u nás v komoře ostatně už dávno neobstál. Mimo jiné proto, že se u nás ctí zásada, že do soutěže architekt mj. vstupuje proto, aby se dozvěděl, jak porota jeho návrh posoudila a hodnotí, jak ho pochopila a jak ho vykládá.

Mimochodem, jak by se dalo charakterizovat postavení České komory architektů? Může komora vůbec vstupovat do tohoto případu?
Komora byla oslovena svými členy - architekty, kteří byli přesvědčeni o neregulérnosti soutěže a požádali nás o vyjádření. K ničemu jinému aktivně legitimování nejsme, neboť jako instituce, která se na přípravě soutěže a dohledu nad jejím průběhem nepodílela - vzhledem k tomu, že jde o mezinárodní soutěž - nemáme prakticky žádnou kompetenci do sporu soutěžících a UIA vstupovat.

Obraťme se k meritu sporu. Co je tedy podle vás hlavním právním problémem?
Jednoznačně fakt, že jury během porotování změnila soutěžní podmínky v jejich závazné části. Jde o podmínku, resp. pokyn soutěžícím umístit část knižních fondů do nadzemních podlaží knihovny. Zdůrazňuji, že tato podmínka je v programu soutěže i v soutěžních podmínkách, pokud vím, označena jako podmínka striktně závazná.

Nicméně, podle anglického znění soutěžního protokolu, který je umístěný na webových stránkách Národní knihovny, sdělil vypisovatel a porotce v jedné osobě, a to na začátku porotování prvního kola, že netrvá na dodržení této podmínky. Dovolte citovat: "…He stated, that the criteria of placing the National Archival Collections in the above-the-ground floors could be dropped…". Současně ovšem v té době paradoxně platilo vyjádření poroty, resp. odpovědi jury na otázky soutěžícím v tom smyslu, že jury trvá povinnost fondy umístit do nadzemních podlaží…
Fakt, že jeden z členů jury, byť zastupující vyhlašovatele, požádal o tuto změnu podmínek, neznamená z hlediska právního vůbec nic. Porota měla povinnost toto sdělení kvalifikovanou formou projednat, možnost této změny prověřit a hlasováním o ní rozhodnout. To je ovšem krok velice obtížný, protože nejde o podmínku ledajakou, ale podmínku, jak známo, závaznou, součást smluvní oferty.

Pardon, mohl byste upřesnit, tento pojem?
Tento institut jsme převzali ze soutěžních podmínek UIA, resp. UNESCO, kde se říká, že závazné podmínky jsou podmínkami smlouvy. Jinými slovy: vyhlašovatel činí zformulováním a vydáním podmínek stejně jako signovaným stavebním programem nabídku, neboli ofertu, kterou nelze bez právních důsledků měnit, protože do smluvního vztahu vstupuje anonymní okruh účastníků - tedy soutěžících. A tímto "návrhem smlouvy" jsou obě strany vázány; podrobnosti lze dohledat v občanském zákoníku.

Dovolte se vrátit k průběhu porotování. Resp. k okamžiku žádosti vyhlašovatele o změnu závazné podmínky. V médiích se objevila informace, že se tak stalo mezi prvním a druhým kolem. Znamenalo to, že se jury domlouvala o této změně podmínek dvakrát?
Především se tato závazná a vlastně zásadní podmínka změnit nemůže, nebo lépe řečeno nesmí. Ledaže by to bylo právně relevantní formou sděleno včas všem soutěžícím. Následně byla tedy jury povinna tuto změnu soutěžícím oznámit. Klíčové je, že dochází-li ke změně podmínek, dochází ke změně smlouvy, resp. ke změně nabídky. A o této změně se musí všichni soutěžící včas od vypisovatele či poroty dozvědět. Tedy natolik včas, aby v určité lhůtě dokázali své návrhy této změně přizpůsobit. A pokud jde o vámi zmíněný okamžik "mezi prvním a druhým kolem" versus prohlášení vypisovatele na začátku prvního kola, o tom nemá komora žádné další zprávy a očekáváme, že nás právě o tom bude UIA informovat.

Závazek smlouvy znamená tedy také soudní vymahatelnost?
Samozřejmě. Úplně stejně jako u jakékoli jiné smlouvy.

Jak byste reagoval na námitku, že porota, zejména umělecké soutěže, je suverénním orgánem, který by se měl řídit především volnou úvahou? Navíc v porotě zasedly přední osobnosti oboru…
Souhlasíme s UIA, že podmínky mají být zpracovány tak, aby dávaly co nejvolnější prostor jak soutěžícím, tak porotě. V naší profesní komoře se snažíme tlačit investory k přesně takové politice, protože většina z nich má tendenci opačnou: aby získali soutěžním návrhem už takřka hotový projekt ke stavebnímu povolení. Tedy aby byl soutěžní návrh co nejpřesnější a nejpodrobnější, tedy nejúplnější. Proto vidím osobně také chybu v tom, že se při přípravě podmínek dostaly do zadání buď požadavky nesmyslné, nebo alespoň zbytečně přísné a přeurčující. Porota bohužel toto vše z podmínek neodstranila, resp. nenavrhla takový postup zpracovateli.

Vraťme se k pojmu smluvní vymahatelnost. Znamená to tedy také možnost náhrady škody?
Ano, včetně případné náhrady škody.

Kdo by tuto škodu hradil?
Zřejmě pořadatel soutěže. Následně by mohl požadovat určitou náhradu na porotě. Toto je obecné pravidlo. U nás funguje tak, že jury vystupuje jako mandatář, který je mandantem, čili zadavatelem pověřen výkonem určité činnosti - za úplatu - a odpovídá proto i za škodu vůči tomu, kdo jej tímto úkolem pověřil: samozřejmě v případě, že tuto činnost neprováděl správně.

Pojďme dál. Jaká právní situace nastane v případě, že UIA stížnost soutěžících zamítne?
Budou ji muset posoudit týmy, které si stěžovaly. S verdiktem se buď smíří, nebo se mohou také domáhat svých práv soudní žalobou.

Dovolte ještě detail: žalobou proti UIA nebo proti vypisovateli?
Proti vyhlašovateli soutěže - to jest zadavateli zakázky.

Funguje v UIA nějaký orgán nebo objektivizující mechanismus, jak říkáte, který by se takovými případy soutěžních sporů zabýval? Česká komora architektů volí například svou Dozorčí radu a Soud…
Podle mých zjištění, resp. ze zveřejněné struktury vyplývá, že žádné takové orgány UIA nemá. Ale na druhé straně - jestliže si UIA osobuje právo vstupovat do soutěží a kontrolovat jejich průběh, musí mít také nástroj, který by jí tuto činnost umožňoval. Protože zprávu ve věci by jinak muselo odsouhlasit a vydat celé vedení UIA, kde je členem mj. i pan Tochtermann, který zasedal v pražské porotě. Tedy by se také dotazoval sám sebe jako porotce, zdali byla jeho činnost v jury v souladu s podmínkami UIA!? Mimochodem, právě proto také poslední valná hromada naší komory schválila usnesení, podle kterého bude komora vždy dozorovat i průběh mezinárodních soutěží, konaných podle pravidel UIA. V dalších případech už tedy nebude možné na našem území uspořádat soutěž, v níž by neměla Česká komora architektů dohled na přípravou soutěžních podmínek. A řada evropských států, jak jsme si ověřili, učinila podobný krok.

Což na druhé straně zpochybňuje vůbec členství komory v samotné UIA…
Rozhodně bude muset vedení komory své další angažmá zvážit. UIA má některé pracovní skupiny, které svoji životaschopnost prokázaly, například pro profesní praxi. Tato skupina například stojí za standardy profesní praxe. Jiné ale podobnou životaschopnost neprokázaly.

Druhým adresátem stížnosti soutěžících je brněnský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jak byste charakterizoval právní situaci v případě, že podání českých architektů zamítne?
Veřejná zakázka je postavena na principu soutěže "o návrh", kterou může být také soutěž architektonická. S vítězem potom vyhlašovatel jedná o zadání veřejné zakázky, a to systémem "jednacího řízení bez uveřejnění". Jinými slovy, už tím, že zvítězil ve veřejné soutěži, splnil podmínku, aby mu byla zadána zakázka. Takže, pokud by Úřad zjistil, že podání stěžovatelů je neoprávněné, potvrdil by rozhodnutí soutěžní poroty z hlediska práva a umožnil by, aby byla architektu Kaplickému zadána zakázka na postavení knihovny.

A v případě, že stížnost nezamítne?
V případě, že Úřad shledá, že stížnost je oprávněná, takový proces už nebude možný.

Tedy…
Tedy nebude možné přímo využít výsledků veřejné architektonické soutěže pro zadání veřejné zakázky.

A opět: jaké nastanou alternativy?
Například nová soutěž - což by nebyl první případ v historii. Ale nevím, je-li mojí úlohou napovídat stranám, jak mají postupovat. Každopádně v obou dvou případech mají stěžovatelé právo podat správně-soudní žalobu k Městskému soudu v Praze. A v případě, že ani s tímto verdiktem nebudou stěžovatelé spokojení, mohou podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Existuje v případě této soutěže pravomoc komory nad těmi členy, kteří se zúčastnili porotování?
V případě, že jsme soutěž ani nekonzultovali ani nesledovali, jen těžko můžeme mít disciplinární pravomoc nad našimi členy v jury. Snad jen v případě, kdyby rozhodl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve prospěch stěžovatelů, mohla by asi konat komorová Dozorčí rada.

Kromě změny zásadní, tedy zrušení povinnosti umístit část fondů do nadzemních podlaží - máte vy osobně jiné námitky proti postupu poroty?
Spíše mne zaráží, jak malé množství času postačuje soutěžní porotě k posouzení, resp. vyhodnocení a rozhodnutí o osudu 355 soutěžních návrhů. S jakou lehkostí a bez zvláštního zdůvodnění lze odmítnout mnohaměsíční práci řady architektonických týmů…

Dal by se vyvodit z případu nějaký obecnější závěr?
Podle mě jde o vztah práva a volnosti rozhodování. Mezi architekty panují dva základní názory: od jakési adorace právního řádu až k představě, že porota může rozhodovat zcela libovolně. Podle mě by první názor vedl do pekel, přitom se stává v této společnosti do určité míry standardem. Neboť se lidé mnohdy domnívají, že když se mají o něčem rozhodnout a není "na to" zákon, že se "na to" zákon musí napsat. Chybí vůle k osobní odpovědnosti za rozhodnutí a alibismus je na vítězném tažení. Podle toho ostatně naše současné právo také vypadá… Jsem ovšem i odpůrcem opačného extrému: že totiž geniální porota rozhodne o geniálním návrhu, ze kterého se pojednou lehounce vytratí tu klient, tu veřejný zájem, apod. Takovým rozhodováním je zpochybněna důvěryhodnost architektů i porotců. V tomto případě, například, jako by neinvestovali soutěžící architekti jeden každý z nich zhruba čtvrt milionu korun do soutěže. Neboť porota většinu návrhů pošle pod vodu, aniž jejich autorům sdělí, co na jejich návrhu oceňuje nebo odmítá, aniž dá najevo alespoň elementární zájem a snahu sdělit jim své porozumění jejich práci. Takový postup by už byl dnes u soutěží konaných podle soutěžních pravidel ČKA vyloučen.

Děkuji za rozhovor.
Autor: Jiří Horský, 20.06.07 11:05
Návštěvnost: 9635 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
UIA je nutno poučit. robert 20.06.07 12:48
Robertovi Jan Línek 20.06.07 21:36
k soutěžím robert 21.06.07 09:08
Zase nikam u_saturna 08.07.07 03:24
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.