Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Pig City

Vepřové maso bylo v roce 2000 nejkonzumovanějším druhem masa. Avšak nemoci jako jsou prasečí mor, slintavka a kulhavka kladou otázky týkající se produkce a konzumace tohoto masa. Vepřový průmysl nemůže do budoucna pokračovat jako doposud, další katastrofy mohou následovat. Na mysl přichází dvě protichůdná řešení. Buď neodkladně změníme naše jídelní poměry a staneme se vegetariány nebo stanovíme nové metody produkce biologického zemědělství. Uvažujme, že budeme i nadále pojídat prasata. Je vůbec k dispozici odpovídající plocha pro biologické zemědělství?
S produkcí 16,5 milionů tun je Holandsko hlavním exportérem vepřového masa uvnitř Evropské unie. V roce 1999 žilo v Holandsku 15,2 milionu prasat a 15,5 milionu lidí. Jedno prase statisticky potřebuje 664 m² plochy, zahrnující i potravinářskou produkci (50% obilí z intensivního zemědělství a 50% průmyslových doplňkových plodin). Při přestavbě na ekologický chov zvířat budou prasata krmena 100% obilím, což má za následek zvýšenou spotřebu v rolnickém sektoru o 130%. Za tohoto předpokladu se potřeba plochy prasete rovná 1726 m². To znamená, že pro lidského obyvatele země zbývá pouhých 774 m² - jinými slovy: 75% Holandska slouží k chovu prasat. Holandsko je zemí prasat!
Můžeme prvky biologického zemědělství spojit s jinými koncentracemi chovu prasat, tak aby zbyl dostačující prostor pro lidské aktivity? Je možné celou produkci prasat zorganizovat do koncentrovaných farem, aby byly odstraněny zbytečné transporty zvířat, které usnadňují rozšiřo- vání různých nemocí? Můžeme díky koncentrovanému zemědělství dosáhnout produkčních cifer, které řeší provoz jatek, oplodňovací stanice, centrální krmírny a s nimi spojené rozličné problémy vepřového průmyslu?
Studie spočívá na základním organizačním prvku: jatkách. Dnešní jatky produkují 247 000 poražených prasat ročně.
Jedna prasečí firma s 138 500 prasaty může těchto hodnot dosáhnout. Je rozdělena do malých farem, které jsou obhospodařovány dvěmi osobami a vyprodukují 6240 poražených prasat ročně.

Jednotlivá farma
Průměrná délka života prasete určeného na porážku je 183 dní a během nichž prochází třemi fázemi: podsvinče, sele a prase na výkrm. Fáze podsvinčete trvá 28 dní, selete 35 dní a výkrmová fáze 120 dní. Každá farma má 2400 míst pro výkrm. Při intenzivním chovu má každé prase k dispozici 1m², při organickém chovu je potřeba 1,3x více místa, tedy 5520 m². Naše další výpočty vycházejí z organického způsobu chovu. Celková plocha byla rozdělena do 48 chlívků po 50 prasatech. Každý chlív zabírá plochu 115 m² a je dále rozdělen: 33% plochy na spaní, 4% restaurace, 2% bar, 25% zahrada, 7% záchody, 29% oblast sociálních kontaktů.
Dodatečně jsou zapotřebí svině a kanci. Svině žije 37 měsíců a poprvé bývá oplodněna v sedmi měsících. Úspěšnost oplodnění je 90%. Během života je provedeno 13 oplodnění, z nichž vzejde pokaždé v průměru 10 selat.
Samice jsou březí 114 dní, které tráví ve speciálních kotcích. Tři dny před porodem budou přemístěny do porodní oblasti, kde se svými selaty pobudou následujících 28 dnů. Poté bude přeložena do eros-centra, kde bude opět oplodněna. Tento cyklus se opakuje 2,43 do roka a vznikne tak 24,3 malých prasátek ročně. Při porodnosti 24,3 selete na jednu svini bude zapotřebí 256 sviní k vytvoření 6240 prasat. Svině budou drženy ve chlívcích po osmi, každá skupina bude potřebovat 80 m². Dalších 640 m² je k dispozici v porodní oblasti, tedy osm chlévů. 14 svini pobývá v eros-centru, takže 80 m² chybí: dva chlévy. 184 sviní se nachází ve skupinách zóně čekání na porod. Dohromady je zapotřebí 960 m² (24 chlévů po 40 m²). Kanec žije 32 měsíců. Po osmém měsíci je schopen produkovat použitelné sperma dvakrát do týdně. 50% z nich vede k fertilizaci. Při přirozené inseminaci může kanec během jediného roku úspěšně oplodnit až 26 sviní. Naproti tomu umělá inseminace vede ke 304 oplodněním. Je tedy zapotřebí 6240/(304 x 10) = 2,5 kance. Kanec potřebuje 14 m², dohromady tedy 35 m². Kanci se nachází na kančí farmě, která je součástí genetického centra.
Po fázi podsvinčete žijí selata 35 dní ve skupinách kolem 100 kusů na ploše 100 m². Celkem to dělá 700 m² na sedm chlívků.
Přičleněny budou 640 m² velké lanýžové balkóny s duby, na které mají jednu hodinu denně všechna prasata výběh. Na jednu farmu je potřeba 8290 m², tedy plocha 87 x 87 m.

Prasečí věž
Aby byly dostatečně jedny jatky bude zapotřebí 247000/6240 = 40 farem. Díky skládání nad jatka do jednotlivých vrstev se transport odehrává výtahem. Tento systém vymýtí rozšiřování původců nemocí, je také časově úsporný a relativně komfortní: prasata nebudou agresivní jako při zvířecích transportech na ulicích a zažijí méně stresu, což ovlivní chuť i jemnost masa.

Zásobování a odvod
Každé prase chované na maso spotřebuje během svého života 280 kg krmiva. V "Pig Tower" bude spotřebováno 80000 tun ročně, 220 t denně. Dnešní píce se skládá z 50% obilí intenzivního pěstování a 50% vedlejších průmyslových plodin. Přestavba na krmení organickým obilím z ekologického zemědělství představuje pěstitelské pole o velikosti 338 km² na jednu Pig Tower, čemuž odpovídá kruh o průměru 21 km. Zrní by muselo být po žních uskladněno ve čtyřech silech, každé o obsahu 80000 t a 20 m vysoké. Kuchyňská zóna zabírá velikost 7570 m².
Holandsko nashromáždí ročně 1460000 t biologického odpadu. Pokud by se dále roztřídil, mohlo by 50% z něj sloužit jako žrádlo pro prasata. Tímto by bylo nahrazeno 30% celkového množství krmiva prasat. Při "symbiotickém" zemědělství budou prasata živena ze 20% procent organicky obdělávaným obilím, ze 30% biologickým odpadem a z 50% je vedlejšími průmyslovými plodinami. Plocha obdělávaná k produkci obilí se zredukuje o 80% na 68 km². Průměr kruhu na jednu věž klesne na 9 km.
Každý rok spotřebují prasata 1277500 m³ vody. To může být nashromážděná dešťová voda, pro kterou by byla zapotřebí nádrž o stranách 87 x 87 x 14 m. Navrhujeme - i k čištění vody - rákosové pole o průměru 1,4 km, které obklopuje Pig Tower. Aby se mohla zmenšit plocha biologicky obdělávané krajiny při stejném množství krmiva, je do něj přidáváno rybí maso. Ryba Tilapia je nejproduktivnějším a nejkompaktnějším producentem proteinů. Ryby žijí ve vanách s jednometrovou vrstvou bláta. Rošty vyzdvihnou ryby z bláta a skrz roury a vodní čističku dorazí k potravinovému mixéru. Vany jsou skládány nad sebou ve čtyřmetrových regálech nad Pig Tower. Bude zapotřebí 13000 m³ bahna, což odpovídá vaně o délce 8125 m. Z toho vyplývá na věži 50 m vysoký prvek.
Vyživování Tilapií zvířecím hnojivem je možné. 200000 t hnojiva, které Pig Tower během roku vyprodukuje vyživí množství ryb o hmotnosti 16000 t. Díky tomuto množství Tilapií může být celková potřeba krmiva Pig Tower klesnout o dalších 20%. Při symbiotickém hospodaření může klesnou průměr kruhu pole organického obilí na 0 km.
Ve slámě si mohou prasata odpočinout, sláma je navíc pro jejích těla a paznehty nejkomfortnější a nejzdravější materiál. Jedna svině spotřebuje 5,5 kg slámy denně, kanec 6 kg, sele 0,5 kg - sklad pro 4240 kg denně. Při ročním zásobování přibere každé farmářské patro 2250 t neboli 22,500 m³. Výška skladu vzroste o 22 500 m3/7 596 m² = 3 m. Role slámy budou viset pod stropy a mohou být odvíjeny podobně jako toaletní papír. Spotřeba věže je 900000 t ročně. K tomu je zapotřebí obhospodařovat plochu 45 km² rákosí, čemuž odpovídá kruh o průměru 7,5 km. Prasata používají kmeny stromů ke škrábání a zeminu k válení. Farmy budou proto vybaveny zeminou a jabloněmi. Kvůli zamezení emisí amoniaku, bude vzduch ze záchodové oblasti odsáván. Denně musí být vyčištěno 1 624320000 m³ vzduchu. Proto bude zřízen 26 metrů vysoký vzduchový filtr s 11 metrovou vodní nadrží a celé zařízení se bude nacházet na vrcholu věže. Ročně vznikne 520000 kg amoniaku (13000 z každé farmy), který pohnojí pole obilí o velikosti 34 km². Filtrovací zařízení spotřebuje 29784000 m³ vody, která bude odebírána z okolní rákosové zóny. Pig Tower vyprodukuje ročně 200000 t živočišného odpadu, z kterého se dá získat 6000000 m³ bioplynu. Poněvadž je k výrobě zapotřebí jednoměsíční skladování hnoje, nachází se na terénu čtyři metry vysoké silo zakončené kupolí pro bioplyn. Plyn musí být rok skladován, a proto stojí připravená kupole o výšce 100 m. Z bioplynu se dá vytvořit 39000000 kWh. 25% pokryje energetickou spotřebu věže a zbytek může vytápět 2250 domácností. Výška patra věže činí 10 m: roury pro vzduch, krmení, exkrementy stejně jako nosná konstrukce požadují 1 m, role slámy 3 m, jabloně a zásobovací systémy 6 m.

Prasečí město
Holansko potřebuje 76 Pig Towers. 32 z nich slouží domácí spotřebě. Byly by zřízeny v blízkosti městských celků, aby byla zredukována transportace; každá z věží je obklopena rákosovou plochou 45 km². 44 Pig Towers produkují maso k exportu. Tyto budou koncentrovány v jednom clusteru na holandském pobřeží a jsou obklopeny rákosem na ploše 1980 km².

Idea: Winy Maas, Rotterdam
Výzkum a návrh: MVRDV, Rotterdam; Winy Maas, Jacob van Rijs a Nathalie de Vries společně s Ronald Wall, Arjan Harbers, Cord Siegel, Anton van Hoorn, Christoph Schindler, Katarzyna Glazewska a Uli Queisser.
Založeno na studii: Meta Berghauser-Pont, Permeta Architecten, Amsterdam
Poradce: Jan Willems van der Schands a Robert Horste / Agriculture Economics Research Institute LEI, Wageningen UR; Jan de Wilt / Innovatienetwerk Groene Ruimte en Agrocluster
Film a visualizace: Eline Wieland a Marino Gouwens; Wieland+Gouvens, Rotterdam
Text: Winy Maas, Ronald Wall, Anton van Hoorn a Cord Siegel.
Překlad textu: Petr Šmídek, 20. června 2002
Poděkování prasečím farmám. Umožněno díky Stroom (Centrum pro vizuální umění v Haagu).
Film k projektu byl poprvé představen 29. března 2001 v "Stroom-Haags Centrum voor Beeldende Kunst" v Haagu.
Autor: Petr Šmídek, 20.06.02 10:55
Návštěvnost: 12298 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.