Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
JAP
HLEDEJ v sekci     

Abstrakce a iracionalita v architektuře
Doc. Ing. arch. Josef Šamánek, CSc.
V následujícím článku se rozlišuje "stavba" jako fyzický předmět, konstrukce s nejzákladnějšími funkcemi vlastními i užitnými a "architektura", "architektonické dílo" jako stavební dílo s vyššími, uměleckými ambicemi. Počínaje vizuální estetikou, pokračujíc intelektuálními hodnotami a nakonec duchovními až kultovním hodnotami.

1. Abstrakce a geometrie jako prostředky architektonické tvorby
1.01 Žádné stavební dílo není výtvorem přírody. Příroda se v žádné podrobnosti nikdy do detailu neopakuje. Tvoří tvary sice v rámci určitých zákonitostí, avšak vždy různé, náhodné. Příroda je konkrétní. Nezná geometrii, neboť geometrie a matematika jsou výsadou člověka, výsledkem myšlení. Na rozdíl od ostatních živočichů člověk předměty v okolí vnímá, uvědomuje si jejich existenci i jejich charakteristiky. Aby se v množství individualit orientoval, porovnává je v mysli s jinými předměty, třídí své poznatky, zařazuje si je do sourodých skupin. V individuálních rozmanitostech hledá a nalézá vyšší společné znaky, typizuje si skupinové znaky a skupiny (druhy apod) pojmenovává obecnějšími názvy. U starých Řeků tutéž funkci měly" ideje" každé světské skutečnosti, které existovaly pomyslně samy o sobě mimo realitu. typů. Proces od konkrétnosti k obecnosti je procesem abstrakce.
1.02 V našem trojrozměrném světě je základní vlastností objem, jistou abstrakcí pak plocha a linie. Všechny tyto prvky jsou určeny geometricky. Geometrie stírá mnohost a neurčitost tvarů v detailech a přetváří je v matematicky definovatelné útvary. Častěji v útvary méně i více komplikovaně složené.- než jednoduché základní. Stromy i zcela nepravidelné siluety hor si člověk zjednodušuje geometrizací.
1.03 Stavební dílo jako vědomé dílo lidské (pokud pomineme stavební díla ostatních živočichů, která jsou tvarovaná intuitivně, pudově, nikoli vědomě) je založeno na geometrických útvarech objemových: hranolech, válcích, koulích, jehlanech, kuželech, paraboloidech, konoidech, na geometrických útvarech plošných a na útvarech lineárních.Důležitou odlišností stavby lidské od staveb ostatních živočichů je, že člověk stavbu buduje s určitými individuálními cíly užitnými a s řadou cílů dalších.
1.04 Geometrie je formulací řádu. Řád umožňuje člověku orientaci, bez níž by člověk byl bezradný. Důsledný řád však také tísní, deptá mysl i duši, zbavuje jednotlivce osobní iniciativy a aktivity. V důsledných řádech není pocit štěstí, ale pocit umrtvení. Důsledná a navíc primitivní geometrie totalitních sídlišť je toho důkazem, i když jak urbanistická, tak bytová typologie nebyla vždy na danou dobu (možná i do následné budoucnosti) zcela špatná.
1.05 Poznání o řádu a orientaci nejsou v rozporu se skutečností, že v přírodě se cítíme dobře. Okouzlují nás krásné výhledy, protože siluety hor a stromů, i když jsou pestré, si zjednodušujeme, geometrizujeme. Člověk nezbytně ke své existenci potřebuje znát svou pozici (místní, časovou i duchovní) v neohraničenosti světa. V hloubce lesa, kde ztratíme orientaci a nemáme výhled, propadáme nervóze, i panice. Navíc také klaustrofobii.
1.06 Stavební objekt v široké krajině nás však oblaží. Pocítíme přítomnost svého druhu, přítomnost člověka. A navíc - kontrast bohatosti geometrie přírodní siluety a jednoduchost geometrie stavebního objektu je nám příjemný. Poskytuje nám také určitou "orientaci", kromě jiného také orientaci a měřítko mezi "mnohostí" a "jednoduchostí". Pokud bychom chtěli vstoupit do filosofie, tedy jednoduchostí absolutní, kterou "nic" ale také "jednota nekonečna".
1.07 V opačné situaci, za přítomnosti přírodního prvku v prostředí staveb, v prostorách města, ale i v sousedství jednotlivého stavebního objektu získáváme také orientaci. Tentokrát mezi absolutností a nelidskostí geometrie a mnohostí přírody. Chápeme tento stav jako kontrast. Určuje rozpětí, šířku "pole" ve kterém se právě nalézáme. Toto "pole" je jiné, jde-li o stavební objekty výrazně geometrické v jednoduchých geometrických tělesech (např. Le Corbusier), anebo o mnohotvárnou architekturu organickou (např. F. L. Wrightovu).
1.08 Volba rozpětí toho pole je také součástí architektonicko-uměleckého záměru jak u jednotlivých architektonických děl stavebních i zahradních, tak v kompozici urbanistické.
1.09 Jak již bylo uvedeno, možnost orientace v prostoru i v ostatních jevech člověka uklidňuje, dodává mu sebedůvěru, aktivizuje jej a poskytuje mu pocit možností, pocit svobody i v v demokraticky pojatém řádu každého lidského díla. V našem případě architektury, urbanismu i ve tvorbě krajiny.
1.10 Abstrakce a v ní také geometrie je tedy skutečně prostředkem architektury s vyššími cíli.

2. Stavební dílo a architekt
2.01 Stavební dílo je dílo charakteru plastického díla a na rozdíl od výtvarných plastik (převážně) je duté. Jeho prvotními funkcemi jsou funkce užitné, avšak podle svého poslání má také funkce další, můžeme je zatím shrnout pod název "kulturní". Veškeré své funkce plní jak zvenčí, tak uvnitř.
2.02 Každé stavební dílo musí především bezpečně existovat v různých podmínkách silových namáhání a plnit fyzikální, chemické a další funkce jak samo vůči sobě (vůči konstrukcím), tak vůči uživatelům (lidem, živočichům i rostlinným produktům) vně i uvnitř. Abychom zdůraznili jejich mnohost, která se obecně mezi neodborníky neuvažuje, jmenujme alespoň některé: ochranné proti teplu i chladu, slunečnímu teplu a záření, proti vodě a vlhkosti, dešti, podzemní vodě, elektřině, magnetismu, hluku, požáru, otřesům i zemětřesení, proti chemickým vlivům, UV záření, být bezpečné pro uživatele atd.
2.03 Každé, i to nejjednodušší stavební, tím spíše architektonické dílo je tedy velmi komplikovaný soubor různých složek. Především musí být plně a dokonale užitné a všestranně funkční, vysoce racionální. Má být v nejvyšší kvalitě a spolehlivosti dokonale funkční nejen vůči uživatelům, ale také v sobě samém. Musí sloužit kompletní životní praxi a nejrozmanitějším potřebám jejich uživatelů.
2.04 Stavební dílo, zejména s kvalitou "architektury ", má být také "úslužné": Podle potřeby uživatelů umožnit vytápění nebo chlazení, větrání jak otevíráním oken, tak uměle přívodem a odvodem vzduchu, ale zabránit průvanu, odsávat páry, pachy a prach, zajistit přísun a odvod vody, plynu, elektřiny, vozit lidi do vyšších podlaží a nazpět, musí lidi chránit před uklouznutím a úrazy, umožnit dopravit a rozmístit účelně nábytek, zavěšovat obrazy, stahovat rolety atd. atd.
2.05 Ke kultuře současnosti náleží, aby bylo také alespoň vizuálně estetické. Estetika díla s vyššími ambicemi nebo účely však obsahuje mnoho dalších prostředků a funkcí. Ať jde o jakékoli stavební dílo, je kromě díla užitného a estetického také způsobem také statkem kulturním.
2.06 Kulturou stavebního díla však nelze rozumět jen jeho vlastnosti. Stavební dílo vymezuje prostory. Také však usměrňuje proudy pohybů v něm a nejen poskytuje, ale také vybízí k určitým způsobům života uživatelů.
2.07 Ke způsobům života náleží nejen možnosti provozovat jednotlivé praktické a pro život důležité činnosti, ale také provozovat je žádoucím, tj. kulturním, způsobem. Způsobem pak je průběh a sestava zavedených rituálů. Formou rituálů, obřadů, probíhají téměř veškeré lidské činnosti (při straování, očistě, při hrách apod.).. Architektonické řešení prostorů a jejich vybavení může tyto rituály umožnit, případně i obohatit, ale také ochudit. Obohacení může být přínosem pro kvalitu architektonického objektu.
2.08 U řady objektů a z různých důvodů se v různé míře vyžaduje také vyšší dokonalost architektonická. Nejen výjimečná díla, jako jsou svým významem unikátních objekty, ale i mnohá méně významné objekty, yyžadují určitou intelektuální, některá i "duchovní" náplň Důvody mohou být rozličné: klíčová poloha v prostředí (v ulici, ve městě, v siluetě města), požadavky na presentaci vyjadřující nabídky apod. (obchodní, kulturní, správní apod.), na representaci vyjadřující objektivní nebo subjektivní pocit důstojnosti ve společenství (majitele, kulturní a kultovní organizace). Nejvýše uměleckými jsou nároky na duchovní ovlivnění architektonickými prostředky (chrámy, pietní objekty apod. Do této kategorie se chtěly zařadit také objekty totalitních režimů a diktátorů).
2.09 K funkční, estetické i vyšší architektonické kvalitě stavebního díla náleží také volby materiálů a nové funkční (racionální i iracionální) přínosy v jakékoli součásti objektu.

3. Iracionální funkce architektonického díla
3.01 "Architektonické" dílo v souladu se svým "společenským" určením kromě praktických funkcí musí mít navíc příslušné duchovní, iracionální "funkce".Ve skutečnosti však i tzv. architektonické dílo ve své podstatě je stále jen hmotou a jako takové nemůže samo o sobě mít iracionální smysl nebo obsah, Počitky, pocity, emoce a myšlení, ať racionální nebo iracionální, může mít (podle našich názorů) jen člověk. A jen člověk je schopen iracionality ve svém myšlení nebo podvědomí. Reálná a indiferentní hmota stavebního díla v jakýchkoli tvarech je pak jen zrcadlem, do kterého si člověk své představy promítá a přisuzuje jim je.
3.02 Dílo však musí tyto průměty umožnit. Tomu slouží specifické prostředky architektury jako: rozložení hmot, tvarování, světlo a stíny, rozvrhy a struktury ploch, barvy - ale doplňkově i další mimovýtvarné prostředky.
3.03 Emoce vznikají v člověku při vnímání díla nejen smysly, ale také z určitého naladění pozorovatele nebo uživatele. Intelektuální myšlenky z vědomostních, kulturních a společenských zkušeností. Duchovní zážitky navíc z kulturní citlivosti a některých podvědomí. Zážitky kultovní pak z hloubky víry. Všechny zážitky a prožitky pak jsou také závislé na tzv.společenském vědomí a podvědomí, charakteristických pro určitou dobu, místo, kolektivní situaci apod.
3.04 Některé tyto iracionality existují v podvědomí architekta jako součásti společnosti, aniž by si je uvědomoval. Některé si musí uvědomit. Obojí však musí umět řešit a řešení převést do hmoty staveb. K tomu slouží nejen jeho vzdělání, zkušenosti, ale především jeho "umělecká" citlivost a schopnost. Kromě toho, že je "konstruktérem" tj. řešitelem racionálních složek objektu, právě ve schopnosti cítit a řešit iracionality, architekt je nebo není také umělcem.
3.05 Již jsme poznamenali, že nejzákladnější iracionalitou je alespoň vizuální estetika. Také rozličná v dobách, v místech, ve společnosti, u jednotlivce. Estetické vnímání je aktuální stav intelektuálního a kulturního vývoje člověka, lidstva. Domníváme se, že vývoj postupuje lineárně stálou extrapolací, že jej nelze zvrátit. Avšak po éře Římské se i tato kultura rozplynula v barbarských oblastech. Možnost ztráty kultury lze vidět i v mimoestetických oblastech veškerého lidského konání.

Ostrava 28.3.2003

Kontakt:
Doc. Ing. arch. Josef Šamánek, CSc
Stadická 9, 700 30 Ostrava
E-mail: ingarchsamanek@volny.cz

Článek je zpracován podle autorovy studie Fenomén architektura (Sborník FAST 2002, FAST VŠB-TU Ostrava) a připravované studie s pracovním názvem: Architektura, architekt a pozorovatel (nejen) architektury.
Zdroj: Doc. Ing. arch. Josef Šamánek, CSc.
Vložil: Jan Kratochvíl, 28.03.03 13:55
Návštěvnost: 9916 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.