Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Josef Karel Říha: Za reformu bydlení - Byt a jeho zařízení

Vnitřní zařízení bytů se postupem času vždy vyvíjelo k typisaci, příznačné pro dobové poměry. A možno tvrditi, že odborný zájem, věnovaný otázce bytu, postupoval časem od bytů velikých k bytům středním a dnes k bytům nejmenším se zanedbáním velikých bytů jako dobového výrazu (většina bytů velikých dnes representuje svým rázem zašlá stylová úsilí). Zařízení bytů podmiňovalo vzájemně půdorysné řešení a jakmile dobový zájem usiloval o řešení bytů střední velikosti, uvažovala se již praktičnost a úspora místa. Zmenšení kuchyní a ložnic (zejména v půdorysech francouzských a anglických) a úsporné řešení bytů v činžovních domech rychle rostoucích velkoměst vyvolávalo nutně nové požadavky na zařízení; spolupůsobil pokrok a vynalézavost jednak průmyslové výroby, schopné dodávati a vyráběti v seriích za levnější ceny, řadu nových zařízení instalačních, jednak zavedení elektřiny, dokonalá kanalisace města a pod. Vlivem stylové bezradnosti a aplikovaných forem romantické periody zůstalo ale vlastní zařízení bytu nedotčeno novými proudy a naopak průměrný byt z konce předešlého století je příkladem naprosto pochybeného zařízení a úplného nepochopení vlastních účelů nábytku a stojí daleko za účelným, jednoduchým a velmi promýšleným nábytkem pozdního empiru, který byl vytvořen dobou prvních svobod politických, dobou středního stavu.
Moderní snahy po zlepšení úrovně bytů zabývaly se převážně formální stránkou bytu a myslím, že se touto zabývali architekti o to víc, oč jejich země ležely více na východ na evropské mapě. Nejsilnější impulsy ale přišly v poslední době z Ameriky a jejich výsledkem je snaha nazírati na řešení bytu jako na řešení domácího provozu, řešeného na podkladě racionelního poznání a uvědomění si významu a funkcí každého detailu i vzájemného jejich seřazení a souvislostí. V poslední době u nás hodně rozšířená kniha B. Tauta ,,Die neue Wohnung" je svými kladnými hodnotami převážně založena na amerických pramenech, hlavně zdá se na knize pí. Christine Frederick, a z impulsu amerického ducha vyrostla i soutěž nakladatelství „Bauwelt" v Berlíně, která byla věnována dobové otázce malému bytu se zastavěným nábytkem nebo-li lépe dle výsledku řečeno, s nábytkem minimálně velikým a co nejvhodněji uspořádaným (zastavění ve většině případů nebylo zcela nutné a nějak výhodné oproti nábytku volně postavenému). Ale zároveň při zjištění amerického vlivu můžeme naopak přiznati Evropě, že ona jako staleté bojiště o výraz výtvarný dobového ducha a výrobních method je schopnější vytvořiti byt přiměřený svojí době, bez dnešní romantičnosti „sweet home" a bytových interiérů, které naplňují velmi podivnými ilustracemi různé americké „magazines" a revue.
O praktickém uspořádání bytu, kuchyně, instalací a domácího provozu přinese „Stavba" články zvláštní, jednak referát o zmíněné knize americké a pak o knize p. ing. J. Špačka, věnované těmto otázkám a jejich řešení v Americe. K poznatkům americkým nelze nic podstatného připojiti a jedná se spíše o přizpůsobení jich na naše poměry. Ale se stanoviska ekonomie obytné plochy lze k vývoji půdorys u obytných domů u nás říci asi tolik: Pořebujeme, aby kuchyně se zmenšily na minimum a za to aby se zvětšilo a zlepšilo příslušenství bytů. Plynové sporáky umožňují nejsnazší řešení kuchyní. Veliký význam pro praktičnost i pro vzhled bytu mají zastavěné skříně, které na př. umožňují, aby kromě knihoven - je-li již zapotřebí zvláště velikých - žádný kus nábytku nepřesahoval výšky 1 m 20 cm, čímž snížená výška pokojů je paralisována a dojem interéru zůstává stejný i v nových domech s minimálními výškami, neboť dojem je relativní a závisí na vztazích a poměrech a ne výškách skutečných. Nízký nábytek mají některé modní interieury francouzské. Zastavěné skříně se stávají praktickými teprve tehdy, když netvoří kouty a rohy v místnostech, které jsou pak stejně ztracené jako při nábytku volně stojícím. Pochybný je význam našich přímo osvětlených předsíní v jejich dnešní formě (jinde užívá se přímo osvětlených koupelen, v nichž pak může býti umístěn WC a neosvětlených minimálních předsíní, u nás je tomu v poslední době naopak). Přímo osvětlená značně veliká plocha předsíní nemůže býti totiž téměř nijak použita pro obývání a postavení nábytku, když její stěny jsou proraženy samými dveřmi.
O nábytku lze říci tolik, že nelze řešiti moderního zařízení, aniž se při řešení pomýšlí na úplnou revisi dosavadních zvyklostí, které vytvořily určité typy jednotlivých kusů. Způsob života se mění a s ním nutně se mění i potřeby domácnosti. Zreviduje-li se potřeba zařízení porculánu, skla atd., mění se tím již tvar buffetu a celé uspořádání jídelny. Je-li tendencí doby, aby při vaření používalo se stále více polotovarů, které se kupují hotové, vaří-li se plynem nebo bude-li se jednou v budoucnosti po zelektrisování Evropy a zaplacení investic na hydroelektrárny a údolní přehrady topiti lacinou elektřinou, změní se podstatně kuchyně i její zařízení. Používání koupelen s namontovanými umývadly a používání zapuštěných skříní mění úplně vzhled a ráz ložnic, ve kterých není zapotřebí než lůžek, ev. prádelníku, anebo toiletty a pohodlí. Ráz moderního bytu (některé interieury holandské) zavisí na celé řadě okolností, které nemají vůbec nic společného s „uměním" a dnešní uměleckou výchovou a jsou do té míry závažné, že bez nich v domě postaveném zastaralým způsobem a bez moderního zařízení stavby samé nelze vůbec tvořiti interieuru, proniknutého skutečně moderním duchem. A to jsou okolnosti, které jsou dosud oficielně zcela přezírány, ačkoliv právě jich respektování vede k řadě zcela překvapujících výsledků, po jichž efektu pracně se na nesprávných cestách snaží generace, uvedené v omyl aplikací „stylovosti" minulých dob, tvořících za zcela jiných podmínek životních a výrobních. Nemyslím, že v zařizování bytů v budoucnosti pro nás dohledné povede výhradní slovo typisovaná výroba tovární. Neboť v poslední době továrny na obrábění dřeva počínají dodávati celou řadu hotových polotovarů truhlářským dílnám, jako překližky, překližované desky a pod., které mohou zkrátiti i v dílně znamenitě výrobní lhůtu a množství vynaložené práce rukodílné, která i v továrnách nábytkových stále ještě jest velmi významná. I malé dílny mohou dobře pracovati a konkurovati, budou-li vyráběti nábytek takovým způsobem, aby zpracovávaly pokud lze jen polo. tovary a prováděly jich montáž a z prací rukodílných hlavně takové, kterým ani velké továrny nemohou se vyhnouti. Ovšem k tomu je zapotřebí, aby návrhy nábytku respektovaly možnost takové výroby a přizpůsobily se tak své době. A v této okolnosti tkví druhý zárodek moderního nábytku, toho nábytku, který bez ohledu na přepychové interieury uměleckoprůmyslové, tvořené duchem neohlížejícím se na dobu a okolí, zaplaví byty naprosté většiny lidí a dá svojí době určitý ráz, jako jí dala kdysi kterákoliv perioda „stylová". Avšak stylovost minulosti je překonána a na rozdíl od minulých period bude užíváno do téže místnosti nábytku různorodého.
Značný vliv na způsob zařízení a jeho ráz mohou konečně míti stále se množící objevy technologické, který mohou jednou radikálně změniti jakost i druh používaných materiálů. Starší nábytky znaly na př. téměř výhradně používání mramoru nebo v pozdější době jeho napodobenin, kdežto dnes mnohotvárná výroba skla činí nepotřebným sahati po materiálu drahém a těžkopádném. Stejně je tomu s podlahami našich místností, s používáním oken, se způsobem práce zámečnické, která bude při výrobě praktického nábytku stále významnější. Zvláštní otázkou je i rozvoj a jakost výroby moderních textilií a rozvoj techniky osvětlovací, důležitý proto, že téměř všechny naše byty jsou osvětleny způsobem nesnesitelným a zaostalým i za možnostmi dnešní techniky tohoto oboru. Bez orientace v tomto chaosu průmyslových pokusů i positivních výsledků dnešního pokroku technologie není možno vytvořiti, nebo lépe řečeno prostě sestaviti moderní interieur.

Zdroj: Stavba III, 1924, s. 118-119.
Vložil: Jakub Potůček, 22.01.07 08:15
Návštěvnost: 6672 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.