Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Karel Teige: Města na papíře

Pohled na plány amerických veleměst je Evropanům krásnou pohádkou. Znamením nového ducha v životě lidstva jsou půdorysy Baltimore, Washingtonu, San Francisca, Philadelfie. Vybudovány na přímce, jež lvoví moderní komunikaci i modernímu duchu. Průmyslová centralisace a nynější výrobní řád dal v Americe i v Evropě vyrůsti se závratnou rychlostí velkoměstům. V Americe šlo o města nová. V Evropě o závratný vzrůst obyvatelstva v středověkých městech. Z mrtvých (Středověkých čtvrtí stává se City s úzkými uličkami a i hlavní tepny hrozí často pod žilobitím komunikace prasknouti. V Evropě vždy bylo pramálo peněz na velkorysé řešení komunikační a regulační.
Nová Evropa potřebuje více nových měst, než sentimentální ochrany starých. Stavba měst je nejaktuelnějším požadavkem a jedním z nejzákladnějších předpokladů zdárného, zdravého vývoje. Moderní urbanismus řídí se příkladem americkým. Literatura o stavbě měst vzrůstá každým dnem a ze všeho nejdůležitější jsou některé projekty architektonické, monumentální řešení, které pro dnešek je odsouzeno zůstati na papíře, zůstati utopií, ale utopií krajně reelní, která je do detailu domyšlena a je vodítkem další práce. Úkolem architektury, zejména úkolem stavby měst, jest míti na mysli budoucnost, (plánovitě připravovat a regulovat vývoj. Rýsovati utopie, které se budou realisovati. Utopisté jsou ti, kdož vidí za domnělé nezměnitelné konvence.
Důležitým příspěvkem pro urbanistické hnutí jsou myšlenky futuristického architekta Antonia Sanťeli a, který theoreticky propagoval v časopisu »Lacerba« před válkou architekturu založenou na posledních vymoženostech vědy, techniky a civilisace. Koncipoval, byť ne zcela systematicky, futuristické město, slučující praktické potřeby s potřebami životní poesie, město s několikaplošinovými třídami, s pohyblivými chodníky. Domy byly by obrovskými obytnými skulpturami.
Tony Garnier svým projektem industrielního města položil si cíl a úkol omezenější. To neznamená, že omezil důslednost a radikálnost své myšlenky. Maloduchým bude jeho projekt rovněž utopií, imaginací bez reality. Navrhuje průmyslové město asi s 35.000 obyvateli. Musí předpokládati normální extensi měst a určité dosud nezavedené socialistické vymoženosti. Společnost totiž by disponovala svobodně půdou a jako kolektivum starala by se o obživu a zaopatření obyvatelstva vodou, potravinami, medikamenty, telefonem, radiotelegrafií a bděla by nad provozem. Jeden dům pro každou rodinu, polovina půdy zastavěna, druhá polovina náleží veřejnosti, zahrady bez plotů, takže město by bylo jediným velkým sadem. — Obytné čtvrti tvoří obdélné bloky 180x30 metrů. jež jsou rozděleny ve smyslu východ—západ a sever— jih v čtverce 15x15 m, takže každý domek se otevírá jednou stranou do ulice. Větší budova může zabrat i více čtverců, či celých bloků, ale pak dlužno uvolniti v okolí větší plochu osázenou, než je plocha zastavená. Veřejné zahrady mezi domky mají cesty pro pěší, takže tito nemusí sledovati avenue, určené dopravě. Od severu k jihu prostora mezi dvěma budovami rovnej se alespoň výšce budovy jižnější, aby bylo omezeno zastínění. V centru nahromaděny veřejné budovy. Shromažďovací síň ustavičně otevřená, shromaždiště obecenstva, plné návěští, sál pro radiokoncerty, přednášky, tábory lidu atd. Rovněž řada menších sálů. Sloupořadí jako krytá prostora promenádní a vysoká věž s hodinami, označující střed města, viditelná odevšad, zejména z hlavní avenue. Do centra lokalisovány úřady, archivy, požární i (záchranné stanice, kancelář pro organisaci práce, syndikáty, lékárny, pošta, musea, knihovny, hotely a (restauranty. Stavební materiál všech veřejných budov: beton, cement, sklo. Školy rozptýleny po městě na vhodných místech podle čtvrtí. Na severu soustředěny školy odborné, což v průmyslovém městě znamená především školy průmyslové. Na jižním úbočí hor na sever od města umístěny v zeleni sanatoře a nemocnice, chráněny proti severu. Divadlo po antickém způsobu na pozadí zeleni a komfortní sportovní stadion. Veliké magazíny a některé hotely soustředěny v blízkosti nádraží, takže v městě samotném není vysokých staveb. Tamtéž prostranství pro trhy pod širým nebem. Železniční stanice postavena v niveau ulice, trati pod ní. Od města do dálky vede trať v přímce, umožňující veliké rychlosti. Město je jako celek krásným parkem, který nerozdělují ploty, ježto není mezníků na hranicích vlastnictví, které jest kolektivní.
Le Corbusierův projekt s o u d o b é h o  v e l k o m ě s t a o 3.000.000 obyvatelů má v Sant Eliovi i v Tony Garnierovi svého předchůdce. Rovněž důležitým předchůdcem myšlenek Le Corbusierových je Perretův plán věžovitých mrakodrapů, které poskytnou i středu města volné prostory vzduchu, světla, slunce a zeleně. Evropskou metodou jsou zahradní města, města rodinných domků, decentralisace velkoměst, omezení jejich hustoty. Z nutnosti koncentrační která je silnější a kategoričtější než nejkrásnější theorie, zrodily se mrakodrapy a přelidnění měst. Le Corbusier snaží se čeliti kritické situaci spojením principu evropského s americkou praxí: má centrum s mrakodrapy, obytné čtvrti s pětipatrovými domy i rozsáhlá zahradní města. Racionelní disposicí na menší ploše než Paříž dociluje ideální cirkulace, hygieny, komfortu. Je to prospekt moderního veleměsta. spíše města budoucnosti než přítomnosti. V dnešních pokusech o komunikační řešení a účelné přebudování Paříže, jež je nutností čím dále tím naléhavější: je Le Corbusierův »Plan Voisin de Paris« činem nejdůslednějším a nejsmělejším. Toto ideální velkoměsto, jak je Le Corbusier navrhuje a propaguje, s ideální cirkulací, komfortem, pohodlím, hygienou, je zázrakem vědy a techniky. Budováno na principech urbanistických, s vysokými domy a věžovitými mrakodrapy, v ortogonálním plánu s velmi širokými třídami a minimálním počtem postranních ulic v pohledu podmaňuje svou monumentalitou a čistým moderním plastickým lyrismem. Střed města, City s obchodními a úředními mrakodrapy a obytnými vysokými domy, pojme 1.000.000 obyvatel. Obklopena je obytnou čtvrtí a tato opět širokým prstencem reservovaného území a parků. Posléze za tímto obvodem zahradní město pro 2.000.000 obyvatel. Tato velkorysá koncepce je Le Corbusierem propracována až do posledních detailů, do půdorysů domů a seriových typisovaných vilek. Komunikace počítající se všemi dopravními prostředky od podzemní dráhy (veliká podzemmí nádraží) až k avionům, je řešena prakticky a racionelně.
Z nejdůležitějších urbanistických projektů dneška sluší se ještě uvésti práci Hilberseimerovu a poněkud fantastiský Kieslerův koncept »Die Raumstadt«.
Město Tony Garnierovo jako město Le Coribusierovo je prostředím důstojným doby a moderního člověka. Tony Garnier chápe, že nejen fasáda, ale i zejména půdorys je uměním; jde o půdorys nového života Inženýr dovede půdorysem vyjádřiti monumentalitu nádraží. Půdorys rodinného domku je lyrický. Tony Garnierovy i Le Corbusierovy vily jsou opravdu »hnízda pro sny o zítřku«. Evropa potřebuje takových měst. A přece snad jedině Oudovi v Rotterdamu, Dudokovi v Hilversumu, Le Corbusierovi v Quartier Fruges u Bordeaux a Gropiovi v Desavě podařilo se vybudovati kus vpravdě moderního města.
Únor 1924.
Autor: Jakub Potůček, 15.01.07 10:45
Návštěvnost: 8250 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.