Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Arnošt Hošek: Barevný hexachord

Pokus o zjištění původu škály tónů připomíná nám především starého Herakleita, jenž pravil, že v přírodě existuje jen sloveso — býti — a všechno jest v proudu. Epikur a jeho ctitel geniální Říman Lukretius doplnili tuto myšlenku tím názorem, že příroda se dělí na hmotu a prázdnotu. Z toho vysvítá, že Herakleitův proud, vnik hmoty do prázdného jest mírnější při větší prostoře, jíž mu připravuje prázdnota. Jednotlivé stupně pohybu poznáme číslem, celkový zjev ideí. K hmotě a prázdnému připojují se tudíž ještě dva abstraktní pojmy číslo a idea. Tímto způsobem vniká též světlo do prázdné prostory, je-li velká, nastává dělení pohybu. Proud světla se zmírní, po stupni červeně následuje oranžové, žluté, zelené, modré a fialové světlo. Stejný jest proud zvuku z hexachordu, jemuž učil Quido ďArezzo své žáky tak, že se seznámili při každém tónu též s jeho okolím. Frází rozšířit pak prázdnou prostoru, aby sledování stupňů (t. j. tónů čili barev) utkvělo v žákově paměti, Pro ně složil svůj hymnus, u kterého každý tón jest počátkem nové fráze. Quidova myšlenka stane se prázdnou frází, poznáme-li kontrapunkt čili bezohledné vyrovnání, způsobené přírodou. Paradoxon čili kontrapunktní síla v hudbě je další abstraktní pojem vedle hexachordu. Použijeme-li pro řečený pohyb mnou nalezené chvění, obdržíme tuto konfiguraci proudu světla nebo tónů: Největší odpor klade červeň, sama část pohybu podobá se ještě hrázi, jež chce zadržeti proud. Přechod chvění žluté barvy do zeleně, z tercie do kvarty Quidovy, znázorňuje nejvíce, jak prázdná prostora připravuje proudu cestu. V modré barvě čili kvintě pozorujeme již úplné překonání odporu, pád síly a v tónu a již úplnou podajnost chvění. Čím větší síla tónů, tím více blíží se prima — čili oranžová barva — původu chvění a neliší se již od základního tónu.
Naše smysly, zejména náš špatný sluch, jsou schopny pojmouti jen nejsilnější části tohoto chvění, části, v kterých zbývá největší intensita odporu. U intervalů ut, re, mi, fa jsou to nejvyšší, u intervalů sol a la pak nejnižší body. Sblížení intensivních částí chvění pozorujeme u tónů mi a fa, čímž možno si vysvětliti, proč následuje kvarta tercii po mezeře půltónní. Vnějšímu sblížení těchto tónů odpovídá vnitřní rozšíření v přechodu tercie ve kvartu, připravuje se již příští oktáva.
Větší vnitřní děj jest uzavřenější, pozorujeme tudíž ještě jeden abstraktní pojem: kontrast — toť příroda.
Umělecká tvorba má abstraktní základy. Positivní z nich jsou: proud, prostora, číslo a idea. Negativní: paradoxon a kontrast. Tyto řádky doplnil bych snad jen zmínkou o šestém smyslu — sens commun, jímž bychom mohli přikročiti ke zjištění souvislosti duhy s absolutním hudebním sluchem.

Zdroj: Architektura III, 1941, s. 263.
Vložil: Jakub Potůček, 10.01.07 17:55
Návštěvnost: 6658 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.