Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
DEKOR STRUKTUR
aneb O BOŽSKÉM V ARCHITEKTUŘE
Úvod

Někdy v roce 1997 jsem si ve starožitnostech koupil skleněnou láhev. Ta láhev je užitná z čirého skla, pravděpodobně od sodovky. Nesmírně mne ale oslovila svou opodstatněnou dekorativností a spustila vlnu úvah na téma dekoru a struktury. V té době mi na mysl připlul název "dekorstruktivní", v té době ještě s podtextem ironie k dekonstruktivismu. Časem však tok myšlenek i název zaklapnul do mnohých souvislostí.

"Na začátku evropského údělu dosáhlo umění v Řecku nejvyšších výšin odkrývání, jaké bylo kdy umění poskytnuto. Umění umožnilo, aby se zaskvěla přítomnost bohů, umožnilo, aby se zaskvěla přítomnost bohů, umožnilo, aby se zaskvěl rozhovor mezi údělem bohů a lidí. Umění (téchon) byla jediným, rozmanitým odkrýváním. Byla zbožná, podřizovala se vládě pravdy a starala se o to aby pravda zůstávala pravdou. Umění nepocházela z artistního. Umělecká díla nesloužila k estetickému požitku. Umění nebylo sektorem kulturního provozu."
Martin Heidegger

Bytostné vlastně všemu předchází: je nejčasnější, nám lidem je zjevné až později. Proto usilování o ještě počátečnější promýšlení toho, co bylo počátečně myšleno, je střízlivou připraveností užasnout nad tím, co z časnosti přichází.
Architektonická tvorba je jeden z úhlů zkoumání časnosti a připravenosti žasnout. Právě z těchto okamžiků jasnosti doplněných empirickými zkušenostmi a smyslnými zážitky vznikla tato stať o dekoru struktur aneb o božském v architektuře, byť někdy tíživě formulovaná.

Přiblížíme-li se esenci podstaty, vnímáme pocit harmonie, nekonečnosti, který můžeme nazvat chvění. Platí to i o vnímání architektonického díla, přibližující se podstatě. Toto dílo nás pak ovlivňuje svým hmotným působením - při citlivém vnímání působí ono chvění. Podle kréda gotických mistrů může dokonce gotická katedrála ovlivňovat duchovní stav člověka, který do ní vejde. Toto vnímání architektury je nyní sice zasunuto daleko do pozadí, ale je neustále aktuální. Tvorba díla je pak přibližování se a vzdalování božskému, zkoumání časnosti a vlastní dílo pak nositelem těchto vložených vlastností.

O podstatě, o struktuře

Na začátku vlastní existence architektonického díla je hrubá obnažená stavba s masou nosných zdí, řádem otvorů a mihotavou siluetou krovů. Na jejím konci, podobna svému vzniku, je rovněž odhalená, byť s trochou plesnivého nádechu. V těchto obdobích bezprostředně odhaluje svou niternou vystavěnost a umožňuje nám ji velmi dobře číst.
Některé výjimky prozrazují chvění své struktury i v průběhu svého celého trvání své existence - ty pak označuji jako dekor-struktivní.
Struktura je funkcí budovy, projevující se hlavně při jejím vzniku i zániku.

Vyjdeme-li z přesného významu slova "struktura" ze slovníku cizích slov, zjistíme, že pochází z prostého latinského slova stavba. V dalších vývojových významech pak označuje systém složitého celku, vnitřní uspořádání, vnitřní řád, soustavu.
Slovo "strukturální" znamená taky dotýkající se podstaty. Právě toto přesně vystihuje mé vnímání strukturálnosti stavby jako - doteku podstaty.
Struktura vyplývá s vnitřního řádu stavby a tento s niterného řádu, který mu vložil autor.

Bytnost dekoru

Tato struktura, pak-li že ji autor vdechne svůj jasný řád a souvislosti, může být dekorativní, ověnčena duchem, dekorována vzdáleným tečováním s Božským. Dekor struktury se pak stává charismatickým, působivým, ovlivňujícím a někdy až neuvěřitelným. Přesně tak jak vnímali staří Římané dekor osoby nebo dekor projevu řečníka. Tety dekor v jeho původním významu.
Znamená to dekor vyplývající ze samé bytnosti a podstaty materiálů a jejich co nejpravdivější ozvěna na povrchu, pravdivé vystavění díla bez lživých údajů (tedy žádné dekoratérství jako zakrývání nedostatků).
Dekor jako zjevená pravda na povrchu díla, dekor za nímž je čitelné zkoumání časného a nádech nekonečnosti.

Geometrie jako snaha o dokonalost

Geometrie dává architektonickému dílu sílu abstrakce. Je pevným základem, osnovou, na níž vzniká řád stavby se všemi souvislostmi. Je prvkem, čitelným až v druhém nebo třetím plánu. Je osnovou struktury stavby, je nutností pro pozdější čitelnost stavby. Geometrický kánon vdechuje tělu stavby duch geometrie. Vytyčování staveb patřilo právem faraónům a králům a geometrie byla výsostná disciplina. Vývoj však vedl k jejímu zplebejštění a zapomenutí. Znovučitelnost geometrie jako notové osnovy staveb je přibližuje božskému. Je jako pohled na nebeskou klenbu, který vyvolává pocit nekonečnosti, transcendentnosti - je "ganz andere", stává se atributem božství.

Historické souvislosti

Z historie architektury lze pak vyčíst rovnoběžné myšlenky u veristů ovlivněných především Ottou Wagnerem, u nás Josipem Plečnikem. Na základě svého veristního přístupu věhlasný Plečnik dokonce odmítal použití omítky, protože zakrývá vystavěnost díla a tím i jeho pravdivost. U Plečnikových kostelů je zřejmá vrstevnatost prostorů, což je jedním ze základních kamenů dekor-struktivismu. Právě struktura budovy umožňuje čtení vrstevnatosti prostor.
Strukturu, jenž čerpá z klasického architektonického tvarosloví nosných prvků (sloup,pilíř,zeď), lze vnímat jako vymezující, tak i jako prolínající - a tím číst vrstevnatost prostoru. Strukturou stavby samozřejmě není myšleno jen nosné žebroví.

Ruští konstruktivisté skládali své konstrukce do kompozic, které můžeme nazvat dekorativní. Konstrukce a jejich struktury vnímali jako svébytný vyjadřovací prostředek, v jejich okouzlení samotnou konstrukcí však s formálním nádechem.

Na tomto místě je nutné ocitovat i Kurialův pojem "second structure" - určující v materialistickém chápání jeho současníků jakousi druhou nadstavbu díla. Myslel tím například strukturu trubkových rozvodů médií na primární nosné struktuře Cente Pompidou v Paříži, nebo využití zalamování u Nerviho skořepin.
S velkorysým přístupem urbánního měřítka struktury přišli metabolisti v šedesátých letech. Struktura je zde hlavní funkcí budovy. To je nový objev. Vize Tokyo 1 a 2 K. Tangeho jsou skvělým příkladem.
Zařadit bych zde mohl i B. Fullera s jeho dokonalými struktivními kopulemi.
Možností jak dojít k dekor struktivní stavbě je intuitivní přístup s vyloučením veškeré spekulace -vyplývá z pokorného vnímání Božského. Celá struktura kaple sv. Ducha na Starém Zubří je vytvořena takto a její vnitřní působnost a srdečnost je z ní i pro méně citlivé jedince patrná. Na pozadí struktury pak vyplývají na povrch symboly, zakryté v dalších plánech. Je-li stavba v harmonii s božským, je čtení těchto symbolů mnohovrstevnaté. Může jít jak o archetypy, tak o číselné řady.

Zařazení v současnosti

Na přelomu tisíciletí tyto myšlenky vanuly nejen nad Brnem ale i nad hlavami architektů v jiných částech světa. Při sledování tvorby prvních let 21. století zjistíme, že začali reagovat obdobným způsobem - dekorstruktivně. Zjistil jsem, že nejsem sám, že jsou tady božský Toyo Ito, nestárnoucí Norman Foster, módně formální Michel Rojkind a v závěsu za nimi už dokonce dříve utilitární Herzog a deMeuron. (jmenuji jen některé)
Toyo Ito a jeho Serpentinit Gallery Pavilon v Londýně snad přímo vychází z hýbajících se matematických fraktálů. Myslím, že technické možnosti výpočtů těchto rovnic inspirovaly jeho tvarová řešení.
Nakonec toho všeho jsem rád, že jsem se mohl zařadit mezi dekorstruktivity.


DEKORSTRUKTIVISMUS

Maxima a teze
  1. Struktura je funkcí budovy.
  2. Dekor vyplývající z pravdivosti struktury. Struktura vyplývající s vnitřního řádu, zdobnost z podstaty materiálů.
  3. Vznik vrstevnatého prostoru objevováním, odkrýváním, tvořením a zahalováním tektoniky prostorových a hmotných struktur.
  4. Čitelnost geometrie jako notové osnovy staveb pro jejich přiblížení božskému. Kánón vdechující tělu stavby duch geometrie.
  5. Právo autora na individuální estetický akord.

Deklamace* manifestu dekorstruktivismu proběhla 22. ledna ve večerních hodinách v impozantních prostorách Ateliéru Štěpán v Brně. Důvodem pro uspořádání akce v tomto termínu bylo připomenutí výročí narození slovinského architekta Josipa Plečnika, jehož se dekorstruktivismus bytostně dotýká. Celá akce byla pečlivě fotodokumentována Otou Nepilým.

* deklamace
1. výrazný přednes veršů n. stylizované prózy zdůrazňující zvukové kvality při recitaci textu
2. hanl. obsahově prázdné, ale okázale vzletné mluvení, krasořečení
3. hud. melodické a rytmické vystižení přízvuku a délky mluveného slova ve vokální hudbě
Zdroj: Marek Jan Štěpán, deklamováno 22.1.2007
Vložil: Jan Kratochvíl, 23.01.07 11:20
Návštěvnost: 13562 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
k čemu to? Vích 28.01.07 20:40
Hmm Johanka 29.01.07 13:11
Dekor struktur 31.01.07 12:09
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.