Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     
Rozhovor s arch. Markétou Cajthamlovou


Ing. arch. Markéta Cajthamlová

Narodila se roku 1959 v Praze. Je absolventkou Fakulty architektury ČVUT v Praze a postgraduálního studia oboru architektura na Akademii výtvarných umění v Praze.
V letech 1989-1991 získala odbornou praxi v Kanadě.
Činná architektka, v letech 1991-1999 společníkem projekční kanceláře Lev Lauermann a Markéta Cajthamlova, od roku 1999 má vlastní kancelář. V roce 1996 vyučovala na Letní škole architektury v Liberci, v letech 1996-1997 působila jako asistentka v ateliéru architekta L. Lábuse. Je členkou České komory architektů.
Byla editorkou druhé Ročenky české architektury 200-2001. Její díla byla publikována v mnoha českých a zahraničních časopisech.



Vaše práce je již dlouho zaměřena na jediný stavební druh - rodinné domy respektive vily. Našli bychom v něm i jiné typologické druhy?
Málo. Není to rozhodně cílené. Je to dáno zaměřením se na soukromé klienty. U nich jde výsledek svým způsobem ovlivnit a je zároveň ovlivnitelný klientem. Když už se člověk rozhodne investovat svoje peníze do domu, vybere si rozumného architekta a spolupráce začne na bázi toho, že si navzájem rozumíme, tak výsledek je víceméně, nechci říci zaručený, ale směřuje k dobrému výsledku. U developerských projektů nebo státních zakázek jsou to většinou šílené boje spojené se zklamáním na konci. Tedy takto mé zaměření, řekla bych, časem vyplynulo. Možná je to pohodlnost, možná odpor vůči tomu zoufalému boji často spojeného s korupcí.

Někteří architekti ale odmítají přijímat zakázky rodinných domů, protože jsou pro ně finančně ztrátové. Výsledná realizace většinou nesplní jejich představy. Co si o tom myslíte?
Je pravda, že my toho děláme málo. Investorů, kteří projdou naší kanceláří s tím, že někde něco viděli a také by to chtěli, je hrozně moc. Těch, se kterými nakonec spolupracujeme je hrozně málo. Je to jakýsi oboustranný výběr. Já jim to přímo neříkám, ale oni sami nejspíš vycítí, že nebude úplně po jejich vůli.

Na kolika projektech obvykle pracujete? Dalo by se odhadnout, kolik domů Váš ateliér ročně navrhne?
Tak dva - maximálně. Za rok zrealizujeme jeden dům. Ono to také tomu odpovídá. Když se už podaří ta oboustranná komunikace s klientem, tak je spousta práce nejenom na tom domě samotném, ale také na interiéru, jeho vybavení, zahradě… Té práce je ve výsledku skutečně dost.

V jak velké míře se projevuje ve Vašich domech osobnost stavebníka?
Do té míry, dokud je to pro mne přijatelné.

…a stalo se Vám už někdy, že by Vám klient svěřil zakázku a ponechal vše včetně stavebního programu na Vás?
Stavební program bych snad ani nechtěla ovlivňovat. Zpětná vazba od klienta je vždycky velmi důležitá. Každý má své specifické potřeby. Nesmí se vymýšlet zbytečnosti. Samozřejmě, když klient řekne, že je něco moc velké nebo malé, tak se to snažím ovlivnit, ale ty prostory a to, jak má být ten dům celkově velký - on většinou stavebník má málo peněz a chce velký dům - tak tam už musím mít převahu. Tam to musíme už dát dohromady.

Najdou si Vás investoři sami?
Zatím to tak funguje. Možná i díky tomu, že začíná fungovat dobře internet, jako jedno z médií.

Proč vlastně nemáte vlastní www stránky?
Asi čirá lenost. Už jsem o tom přemýšlela, ale archiweb funguje docela dobře…

Dokázala byste navrhnout pro developera typový dům? Je možné obětovat v návrhu determinantu místa?
Mám pocit, že bez toho místa to snad nejde. A co se týká typových domů - občas nám někdo zavolá a říká " slyšel jsem, že děláte domečky, pošlete nám katalog". Vím, že některé kanceláře to dělají. My katalog nemáme a asi bych do toho ani nešla. Někteří developeři teď obvolávají kanceláře a chtějí typové domy na určité místo, ale i to mi připadá anonymní. Vím, že by muselo zůstat jen u té slupky a vnitřek by se musel měnit. Vždy existuje konkrétní kupec a ten se nemusí vždy s tou architekturou ztotožnit. Mnohem raději dělám pro konkrétní osobu, nežli pro developera. Chápu ale, že tento trh existuje a někdo ho musí zaplňovat.

V posledních letech se ve velké míře hovoří o nízkoenergetických, zdravých nebo inteligentních domech. Jakým způsobem zasahují tyto nové požadavky do Vaší práce?
Spíše to nechávám plynout. Je pravda, že poslední dva klienti se vyptávali na nízkoenergetický dům. To slovo se teď hodně používá a právě developeři ho používají jako zbraň, jako lákadlo. Já jsem se k tomu vyjádřila ne úplně kladně a myslím, že to byl důvod, proč odešli. Takže jsem začala přemýšlet co s tím. V zásadě proti tomu nic nemám. Vím, že společnost by měla tento problém řešit. Nejsem si ale jistá, jestli zrovna rodinné domy. Celý ten název, ta technologie stavbu natolik ovlivní, ovlivní jeho architekturu, že si nejsem jistá, jestli je to ta priorita, kterou by měl člověk volit, když si staví rodinný dům.

Myslíte, že ta technologie přímo ovlivňuje architekturu?
Hrozně! Malá okna na sever, velká na jih… Ta pravidla jsou jednoznačná. Skrze náklady na materiály už to není nízkoenergetický dům. Navíc takový objekt nejde prakticky větrat jinak, než nuceným větráním, rekuperací. To samo zní tak hrozně, že představa, že se zavřu do domečku a nemůžu otevřít okno, abych ušetřila peníze a vedle toho si vytápím bazén - to mi nezní dobře.

V ročence české architektury jste připomínala, že ke vzniku kvalitní architektury jsou potřeba nejen osvícení klienti a kvalitní architekti, ale také kompetentní úředníci a šikovní dodavatelé. Sledujete v této oblasti za poslední roky nějaký pokrok?
Ani ne. Ne. Kompetentních klientů je stále stejně, kompetentních úředníků asi také tak a s developery je to také stejné. Nevidím posun. Spíš přibývá investorů, kteří mají 4-5 milionů. Vyrostla střední třída.

Hraje v tomto směru nějakou roli propagace architektury? Je podle Vás současná propagace architektury kvalitní? Mají budoucí stavebníci relevantní informace, nejsou manipulování vkusem módních časopisů?
Samozřejmě - tím jsou ovlivněni nejvíc. Časopisy typu Moderní byt, Střecha, Okno, Zahrada … ani nevím, jak se jmenují. Myslím, že už existuje řada našich i světových odborných časopisů, a že je to jenom o vzdělanosti klienta, jestli si koupí Můj dům nebo něco kvalitnějšího.

V čem by se podle Vás měla komunikace k laické veřejnosti zlepšit?
Chybí to v masmédiích. Tam slovo architekt zní stále hanlivě. Kdosi mi nedávno říkal, že v New York Times vychází každý týden článek o architektuře a je to na stejné úrovni, jako každý jiný segment kultury. Pak to společnost může vnímat zcela jinak. Samozřejmě, že nejsilnější je televize.

Měli by nějakou aktivitu vyvíjet i sami architekti?
Asi ano, ale nevím jakou. Asi nejspíš tak, že budou stavět slušné domy, ne?

Neplánujte vydat vlastní knihu nebo uspořádat autorskou výstavu svých prací?
Už se mě na to ptali asi před dvěma lety. Říkala jsem, že ještě postavím dva, tři domy a třeba potom. Takže ještě nějaké postavím a uvidím.

Co si myslíte o tvrzení, že ženy navrhují lepší interiéry než muži?
No to je pravda. Asi je to vztahem pro detail. Muži mají velké koncepty a ženy se možná víc zabývají drobnostmi. Zajímá je stejně to, jak to vypadá zvenku, jako zevnitř. U rodinného domu mi to připadá důležité.

Máte nějaké nesplněné přání v oboru?
Asi zkusit i něco jiného, než ty domečky. Něco většího.
Autor: Daniel Němeček, 18.10.06 19:30
Návštěvnost: 16506 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
Vyznání Daniel John 19.10.06 00:57
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.