Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Nízkoenergetické domy kryté zemí
aneb Jak jsme je zahrabali

Nedávno jsem v nějakém dokumentu viděl záběry tajících ledovců a trochu mě zamrazilo. Zapochyboval jsem, jestli jsme dostatečně zateplili a zahrabali…

Oba domy byly stavěny s omezeným rozpočtem, částečně svépomocí, za použití tradičních technologií, pro mladé rodiny, s požadavkem na normální soudobou architekturu. A především oba měly k dispozici nadstandardní stavební parcelu - Záhorčice jižní svah s dokonalým výhledem do údolí a na Novohradské hory, Vidov jihozápadní terasu v prudkém svahu s dokonalým výhledem na českobudějovickou pánev a horu Kleť.
Normální stavební program nikterak nedegradoval snahu o realizaci energeticky úsporných domů. Nešlo o naivní záměr pod tlakem pseudoekologické agitky nebo lobby prodejců tepelných čerpadel, solárních technologií a fotovoltaiky budovat perpetum mobile, ale o obyčejnou snahu málo spotřebovávat - tedy hlavně málo protopit.
Několikrát jsem navštívil pozemky, několikrát jsem naslinil prst a zjistil odkud vane severák - a že občas foukal - a tak jsme je nakonec částečně zahrabali.
Žádná nová myšlenka - analogie najdeme jak v Čechách, tak ve světě (např. Wrightův "Slu- neční půlkruh" pro H. Jacobse v Middletonu).
Domy mají cihelné zdi, na pohledových plochách jsou řešeny formou sendviče, Záhorčice mají vrstvu tepelné izolace opláštěnou modřínovými prkny a přizdívkou z lomového kamene, Vidov je obložen deskami z lakované vodovzdorné překližky nebo opatřen kontaktním zateplovacím systémem. Důsledně byla řešena svislá konstrukce ve styku s terénem - zahrabaná část. V důsledku působení zemního tlaku byly použity širší cihelné zdi, jako ztužení rovněž fungují cihelné příčené stěny příček a železobetonové filigránové stropy.
Oba domy mají zelené střechy s extenzivním ozeleněním volně navazujícím na okolní terén. To samozřejmě zohledňuje statika stropních konstrukcí.
V obou případech byly důkladně řešeny systémy drenáží - Vidov se nachází pod prudkým svahem s možným občasným výskytem tlakové vody. Drenážní sběrné potrubí je řešeno v několika výškových úrovních. Konečné terénní úpravy jsou řešeny tak, aby povrchová voda ze střech stékala směrem od domu .
Oba domy jsou velkoryse prosklené v hlavních pobytových místnostech na slunných stěnách a svými přesahy střech umožňují díky eliptické dráze slunce tepelné zisky v slunných podzimních a zimních dnech. Naopak s ohle- dem na azimut vysokého letního slunce přesahy brání přehřívání domů.
Přestože domy nejsou nijak atypicky řešeny a díky svému tvaru a architektonickému řešení mají poměrně nepříznivou geometrickou chara- kteristiku A/V = cca. 0,9 m²/m³, byli jsme po předcházející extrémní zimě příjemně překvapeni celkovou výší nákladů na vytápění. V případě Vidova, kdy do bilance je třeba započítat fakt, že se začátkem zimy (novostavba) intenzivně větralo, byly náklady na vytápění resp. plyn cca. 11.000,- Kč vč. DPH, v případě Záhorčic, kde se topí elektrokotlem (+ občasné dotápění krbovou vložkou) šlo o obdobnou částku.
Registruji poněkud zvrácenou logiku přístupu k nízkoenergetickým nebo energeticky úsporným domům. Když už jdeme do alternativy, často se přehnaně zabýváme moderními sofistikovanými způsoby vytápění, ventilace, rekuperace atd., které stojí nemalé prostředky a uživatele někdy i nervy, místo abychom se přinejmenším stejně energicky věnovali minimalizaci tepelných ztrát našich domů a jejich energetické náročnosti. Nevidím jako problém dům správně orientovat ve vztahu ke slunci a převažujícím větrům, rozumně pracovat s prostorem, maximálně ho zateplit a pak až následně řešit, jak a kde získat tu malou energii na jeho provoz. A že by tyhle mantinely jakkoli degradovaly samotnou architekturu a bránily tvůrčímu rozletu autorů a jejich ega? Snad to rozdýchají při pohledu na tající ledovce a neustále rostoucí ceny ropy…

A čemu se při stavbě a návrhu takového domu vyvarovat? Snad jen rezignaci na tento záměr při jeho prosazování na úřadech, pro které je to hlavně dům s plochou střechou - "… snad tohle, pane, nechcete stavět na jihočeské vesnici…?"
Zdroj: Adam Lenc
Vložil: Jan Kratochvíl, 18.10.06 18:50
Návštěvnost: 29158 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.