Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
NOVY fullbanner
HLEDEJ v sekci     

Architektonické školství - Karel Doležel
Městská knihovna Ostrava, 16. 6. 2006 | Organizátoři: Era 21 a Centrum nové architektury
reakce na diskusi

> Úvodní referát
> Záznam diskuse
Názory diskutujících:
> Yvette Vašourková
> Jakub Kynčl
> Ladislav Lábus
> Emil Přikryl
> František Sedláček
> Aleš Student
> Jiří Suchomel
Reakce vyzvaných osobností:
> Mirko Baum
> Karel Doležel
> Helena Jiskrová
> Ivan Koleček
> Miroslav Masák
> Alois Nový
> Petr Pelčák
> Marian Zervan



Myslím, že v ostravské diskusi zaznělo mnoho podnětných názorů, s některými se ztotožňuji, s některými ne. Nejraděj bych na všechno opáčil: aby už nám ty řeči ráčily přejít v činy.

1. Dvě FA na ČVUT a na VUT

V prvním případě jde původně o trucpodnik odejitých kantorů z legální FA na stavební fakultu. Dnes to již neplatí, ale v podstatě je to možnost i pro dnešní kantory. V druhém případě jde o prapodivnou transformaci stavební fakulty na fakultu architektury tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. V druhém případě mě napadá varianta, jakou praktikují vskutku TRŽNĚ na Právnické fakultě MU v Brně. Nepřijatí uchazeči mají možnost zapsat se na souběžnou PLACENOU výuku, kterou zajišťují stejní kantoři a po dvou úspěšně složených ročnících přecházejí automaticky do řádného 3. ročníku. Tento skutečný zájem stojí původně neúspěšné uchazeče o studium 25 000 Kč za semestr. Žádné další požadavky ze státního rozpočtu, ba naopak 100 000 Kč pro školu na žáka. Nemělo se jít spíše touto cestou?

2. Počty studentů a kvalita výuky

V podstatě souvisí s předchozím. Dle mých zkušeností je přímá úměra mezi zvyšujícími se počty studentů a snižující se úrovní výsledků výuky. Výše uvedený systém to řeší, neb vyučující jsou placeni za vyšší počty studentů jimi samotnými. To směřuje ke školnému. Co je zadarmo, toho si všeobecně nevážíme, za co platíme, u toho si kvalitu hlídáme. Samozřejmě s možností stipendií apod., tak jak je běžné ve světě. Prestiž architekta je stále nulová, tomu odpovídají i znalosti a představy uchazečů při přijímacím řízení. Neznají nic. Tedy ve valné většině. Napadá mě paralela: je skutečně možné, že půjdu na výtvarnou, hudební, divadelní, filmovou akademii a neumím kreslit, hrát na hudební nástroj, mluvit, zpívat, tančit, psát, fotografovat? Patrně nebudu přijat, na FA to ale možné je. Motivace ke studiu je minimální. Pokud student vyletí, tak si rozvolní, nebo přijde do školy znovu, známky se mu za absolvované předměty uznají a studuje dál tam, kde přestal. Nechci se vracet do totáče, ale když kluci vyletěli, tak jsme skončili na dva roky na vojně. Brrr. Jímá mě z toho hrůza ještě dnes. Strach - nejlepší pohon?
Ti nejlepší dnes, a to je samozřejmě skvělé, odcházejí do zahraničí, až to hraničí s tím, že doma nezůstává z kvalitních téměř nikdo. A jsme v onom začarovaném kruhu. Proč odcházejí? Proč nemáme tady doma takové školy architektury, aby naopak přicházeli studenti zvenčí? Velkou roli samozřejmě hraje možnost naučit se jazyk, poznat jiné kraje, lidi, prostě změna prostředí, a pokud je to v atraktivních evropských metropolích, tak i genius loci. U nás je to o zaplacení osobností na škole, i když studovat v ČR se může jevit zvenčí jako obdobně velmi exotické. Studenti, kteří se vrátili ze Španělska (velmi mě těší, že studenti od nás studují v Madridu a studenti z Madridu v Brně!) říkali, že tam architekti na škole berou tolik, že z těch peněz občas dotují svoje ateliéry. Nechci to brát za bernou minci, ale určitě při pohledu na vnímání architekta a architektury na tom tam něco bude. Souhlasím s Jakubem Kynčlem, až se změní společnost, školství, architektura, pak i školy, něco se děje, ale jde to ztuha a slepičími krůčky. Vždy se mi vybaví paralela první republiky 1918-1938, pouhých dvacet let! 1989-9. Technologie úžasné, nevídané, fascinující, možnosti rovněž, ale kde zůstal esprit, imaginace, idea, fantazie…?

3. Organizace výuky

Je známou věcí, že systém bakalářů a doktorandů vznikl v hlavách humanistů, filozofů a sociálně studijních vědátorů, ale na architekturu, medicínu i práva, potažmo na techniku se jde pro titul, kdo chce asi tak zůstat bakalářem? V pozadí jsou známé tlaky z EU, především Německa, na uznání "Fachhochschulen" za bakalářský stupeň VŠ studia. To vede k přechodu na princip spíše kurzů než plnohodnotného studia, když k tomu připočteme zkrácení semestru z původních 15 týdnů na 13, tak je dílo hotovo. Na humanitních vědách asi stačí bakalářské studium tři roky a magisterské dva. Ne náhodou se ale i za totáče studovala medicína i architektura plných šest let a nešlo to dálkově, proč asi? Princip ateliérové výuky je pro architekturu naprosto klíčový a osobní kontakt s kantorem jakbysmet. To se nedá zkrátit. Určitě zefektivnit, ale ne časově krátit. Navíc mám subjektivní dojem, že např. bakalářský stupeň teď na FA v Brně je skutečně optimálně vybalancován na čtyři roky a měnit ho krácením by bylo určitě ke škodě věci. Tvrdým oříškem zůstává pojetí magisterského studia, patrně zde by měly být více specifické programy a zaměření podpořené zvučnými jmény, která hlavně přitáhnou i studenty odjinud. Otázka zní, jak tato zvučná jména přitáhnout a zda nezní jinak tvůrcům a jinak studentům?

4. Koncept a řemeslo

Notoricky přítomná otázka. Ale myslím si, že pluralita osobností to spolehlivě řeší. Právě architekti z praxe (převážně) preferují řemeslo, neboť ve studentech vidí svoje zaměstnance. Tím nechci tvrdit, že kmenoví kantoři drtí hlavně koncepty. Ale praxe ve škole mě přesvědčuje, že právě svobodná volba učitele posluchačem dává prostor pro obé pojetí. Samozřejmě jde o rozporuplnou jednotu protikladů, není možné něco zcela potlačit, ale spíše o proporci a z této logicky vyplývá, že na "koncept" je na škole přece jen větší prostor a praxe pak studenta vyučí sama. V diskusi mě zaujala pasáž o počtech studentů a jejich uplatnění. Nebudu komentovat, ale přikláním se k názoru, že ve svobodné zemi je asi vskutku lepší větší počet obecně vzdělaných, byť se nakonec uplatní jinak, nebo zcela jinak. Vím, že poměrně značná část úspěšných absolventů se živí jenom vizualizacemi pro jiné, tvorbou programů pro počítačové hry, v reklamě apod. Nemám s tím problém, vše se dá dělat buď dobře, nebo špatně. V poslední době mám dobrou zkušenost s propojením reálných témat s výukou, kde se vyskytují skuteční investoři, což je především dobré pro studenty do praxe, ale příjemně mě překvapil i vstřícný a chápavý přístup dotyčných ke studentským projektům.

Nakonec už jenom stará známá fráze, musím být nadšenec a šílenec, abych učil jiné něčemu tak úžasnému, jako je architektura.


Ing. arch. Karel Doležel je architekt, od roku 1994 působí na FA VUT Brno.
Autor: Rostislav Koryčánek, 25.09.06 00:05
Návštěvnost: 11521 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.