Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
JAP
HLEDEJ v sekci     
Rozhovor s PhDr. Zdeňkem Vašíčkem (1933)
filosofem, historikem, spisovatelem
Knihovna pro 3. tisíciletí
- úvodní slovo
- rozhovor s Mgr. Janem Pačesem, PhD. (1967)
- rozhovor s Mgr. Antonínem Vítkem, CSc. (1940)
- rozhovor s PhDr. Zdeňkem Vašíčkem (1933)
- rozhovor s Prof. Daliborem Veselým (1934)


Jiří Horský: Dovolte v úvodu osobní otázku: vzpomenete si, jak moc vám knihovna chyběla ve vězení? (v letech 1972 - 1974 byl Z. Vašíček z politických důvodů vězněn.)
Z. Vašíček: Ve vězení jsem se díky knihovně vzdělal v archeologii.

???
V knihovně - v kisně, kterou dozorce přinesl, jsem objevil - mezi sovětskými romány z 50. let - kompendium archeologie od profesora Neústupného. A to jsem si na cele pozdržel jaksi poněkud déle, a tudíž jsem získal čas a příležitost si knihu důkladně prostudovat - a hlavně prožít. Jak známo, když chodíte na fakultu, učíte se od zkoušky ke zkoušce a rázem vše zase zapomenete. Vazba byla z tohoto hlediska ideální prostředí.

Jak dlouho trvala?
Asi půl roku. Pak jsem byl přesunut do dalšího vězení, ale tam už ta kniha nebyla. Za důležité považuji, že jsem hlavně nebyl při studiu ničím rušen.

Leda vlastní samotou…
Ta měla do sebe cosi pravěkého. Protože společnost, ve které jsem se nacházel, byla rovněž pravěká… Samé typy, které rozvažují velice jednoduše a akčně. Samozřejmě, že jsem potom, když jsem chtěl psát, musel studovat dál.

Vraťme se k tématu. Co je podle vás základní črtou knihovny?
Kontinuita. Tu knihovna vyžaduje především. Někdo si může vytvořit osobní knihovnu, ale ta se po jeho smrti rozpadá - neodkáže-li jí někomu. Proto také od samého počátku nacházíme knihovny v určitých institucích s kontinuitou: například v klášterech, u šlechty a potom tu byl stát. Načež se z knihovny stává samotný symbol oné stálosti, kontinuity, identity a reprezentace. Kláštera, nebo dnes třeba státu.

Lze v knihovně zaznamenat něco jako vývoj?
Počet čtenářů býval velice omezený. Ostatně se podívejte například na Strahov, na klášterní knihovnu. Spisy nikoho nezajímaly, kromě pár učených mnichů, tedy šlo převážně o odborné a teologické spisy. Dnes bývají knihovny umístěny v moderní architektuře, všechny knihy jsou přístupny v regále, u východu vám stroj - čtečka zaznamená výpůjčku, takže odpadají živí asistenti.

A knihovní funkce? Nemění se s rozvojem internetového věku? Které hlavní problémy v knihovně dnes vidíte?
Hlavním tématem bude asi kvalita knižního fondu. Ale než dělat v knížkách čistky, je určitě lacinější fond uchovávat a přistavět další budovu. Představte si, jak složitá práce pro knihovníky a vědce by taková probírka představovala…
Dále - funkcí knihoven je předávat staré věci: ty, které již nejsou bezprostředně užitečné. Internet vám jak známo zprostředkuje všechno a hned. Knihovna si - vyjde-li kniha, zakoupí jeden exemplář. Půl roku trvá, než ji zapíší, zkatalogizují, zařadí. A pak si ji do roka může vypůjčit maximálně dvanáct čtenářů. A teď to srovnejte s Prahou. Novou knihu máte šanci dostat až za několik let! Takže ironicky řečeno, knihovna funguje pro ty, kteří onu potřebu čtení nové knihy zas až tak nepociťují. Kromě specialistů.
Máme ovšem i knihovny specializované. Mimochodem, nejúspěšnější českou knihou v německých knihovnách jsou stavební tabulky. Patnáct exemplářů jsem jich napočítal v regálu.

Takže se neobáváte, že se knihovna promění v obyčejnou mediatéku elektronických nosičů…
Tiskový magnát Maxwell, původem z Československa, se jednou jasně vyjádřil: dokud budou splachovací záchody, budou také noviny!

Dobrá, ale realita tu je…
Myslím, že se význam digitálního média přeceňuje - tedy v poměru k médiu tištěnému. Na internetu například nenajdete učebnici. Protože, kdo by se učil kompendia z obrazovky? Myslím, že je lepší vlastnit knihu doma. Nebo - žádný vědecký časopis nepřevádí na internet své poslední číslo. Tím by se zbavil své existence. Specializovaný badatel ví, že ne všechno na internetu najde, a nemůže také čekat, až se všechno oskenuje.
Možná, že se tato situace někdy zlomí. Nicméně role knihovny se bude měnit velice postupně… Co se mění ovšem velice akutně, je trvalost informací. Pro oxfordské nakladatelství jsem právě dokončil úvodní studii k příručce filosofie dějin. Životnost této knihy je maximálně deset až patnáct let…

Jak se díváte na výraz budovy dnešní knihovny?
Právě architektura prozrazuje formální rys vývoje: symbol začal překrývat funkci. Knihovní budova musí odpovídat třeba státní reprezentaci, atd., a ve výsledku těžko rozpoznáte knihovnu od parlamentu, koncertní síně či soudu nebo univerzity. Samozřejmě, pokud nejsou umístěny v klasických budovách, jako v Praze nebo v Paříži… Mimochodem, je příznačné, že čím honosnější budova, tím horší organizace služeb: knihovny jsou stále více a více vytěžované a stávají se fabrickým zařízením - se službami.
Ale pořád musí jít o symbol: viz knihovna v Alexandrii, která je obrovská, přitom knihy si vlastně teprve začne shánět. Přitom asi právě v Alexandrii nemá dnes smysl.
Nebo nová budova v Paříži, kterou si nechal postavit Mitterrand - i zde převážila symbolická hodnota. Vypadá jako čtyři otevřené knihy, ale její funkčnost musely zachránit dodatečně vložené žaluzie ze vzácného jihoamerického dřeva. Tato knihovna je mimochodem symbolem nejenom monumentality, ale i rychlosti: její lidový název nápadně připomíná vlak TGV - tr?s grande vitesse, knihovně se říká TGB - Tr?s grande biblioth?que… Kdežto v Londýně British Library, stará monumentální budova s pověstnou kopulí se stala takřka nefunkční, právě díky své omezené velikosti. Angličané se rozhodli postavit další budovu, relativně skromnou, architektonicky nenáročnou, s převažujícími funkcemi: mohli ji postavit jinde, ale tím by omezili starou, klasickou knihovnu. A tak tu novou postavili nedaleko a obě stavby spojili tunelem…

V kontextu města zítřka - bude se měnit lokalizace knihovny?
I tady zřejmě dojde k podobným změnám, ostatně pařížská knihovna nestojí v úplném centru - ale postavili k ní metro.

Přitom její role reprezentace…
…Může se skutečně stát, že postupně ztratí roli reprezentativní, identifikační a národní a její úkol garanta symboliky pomine… Pro knihovnu bude lepší, bude-li představovat průmyslovou budovu, která se bude pořád přistavovat.

A pojem národní?
Zdá se, že Evropa je stále více a více pod vlivem angloamerické kultury a anglického jazyka. Cítění se rozhodně promění. A nacionálně se budou projevovat vrstvy, které anglicky neumí: kdo neskáče, není Čech! Mimochodem, podívejte se na mladé lidi do dvaceti, třiceti let. Vidím samé bodyguardy. Vyholené hlavy, břicha, svaly, trička - to už není žádný český Vašek.

Co tím chcete říct?
Že je nutno knihovnu postavit co nejdříve. Tedy dříve, než nastane problém, o kterém mluvíme!
Ale vážně: srovnejte si cíle - český národ v 19. století a dnes. Nebo Matěj Brouček a husiti… Češi se na Národní divadlo složili! A zkuste udělat dneska na něco sbírku. Třeba na knihovnu.

Roste v dnešním světě volného času význam knihovny?
Roste počet vysokoškolských studentů - a pro ty knihovny vlastně jsou. Do Národní knihovny může každý ale ve Francii, například, dokonce pouze tehdy, jste-li student, či badatel. Ale rád bych viděl toho, kdo není student nebo akademik a chodí do naší Národní knihovny. Obecně v "lidových", menších knihovnách, kterých je nejvíc, vidíte babičky a malé děti. Městská knihovna v Praze - se samozřejmě proměňuje a návštěvníci jsou ti, kteří plánovitě čtou.

Čtou se knihy více nebo méně?
Řekl bych, že dnes čtou lidi do patnácti a od šedesáti. Mezitím už asi nikdo. Namísto toho hospody, kina, auta - koho by dřív napadlo chodit do fitcentra? A pokud se čte, pak asi nejvíc časopisy. Časopis vyhodil knihu ze sedla. Má totiž výhodu - je "zahoditelný" - tuto výhodu kniha splňuje jen málokdy, že. Na západě jsou tedy běžné paperbacky - ale chlubit se knihovnou z paperbacků? To myslím Češi neumějí.

A vy sám? Máte čas číst?
Teď jsem moc času kvůli korekturám neměl, ale přece jenom jsem přišel na knihu od Josepha Conrada, Zlatý šíp.

S jakým tématem?
Jako všechny Conradovy knihy: moře a žena.

Děkujeme za rozhovor.
Jiří Horský,
spolupráce Kateřina Lopatová
Autor: Jiří Horský, 06.09.06 00:20
Návštěvnost: 6800 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.