Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Rozhovor s arch. Milanem Rakem z ateliéru ARCHTEAM

ARCHTEAM
projekty rodinných domů - CESTA K MODERNÍMU BYDLENÍ
www.archteam.cz/rodinnedomy

ARCHTEAM patří mezi přední české archi- tektonické ateliéry. V oblasti projektování staveb působí souvisle od počátku 90. let. V současné době má kanceláře v Brně a v Náchodě. Architekti skupiny ARCHTEAM přednášejí na vysokých školách u nás i v zahraničí.
Nejvýznamnějších ocenění od našich i zahraničních odborníků a institucí ARCHTEAM dosáhl právě v oblasti řešení rodinného bydlení.


Jan Kratochvíl: Pojítko ARCHTEAM a kvalitní levné rodinné domy je dnes velmi silné. První roky činnosti ateliéru tomu ale příliš nenasvědčovaly.

Milan Rak: Přesně tak. Velký zájem o naše služby a domky nastal až po roce 2000, kdy jsme dokončili řadovky v Rudníku a dřevěný domek v Kroměříži-Vážanech. Jejich četná ocenění a medializace v časopisech odstartovala vlnu zájmu stavebníků o naše služby. Rodinné domy se tak staly vedle územního plánování a veřejných staveb další významnou doménou naší kanceláře. Dnes se dá říct, že v celkovém objemu představují asi 50 procent naší veškeré práce.

JK: Která média v tomto sehrála klíčovou roli?
MR: Především populární časopisy o bydlení a v poslední době velmi dobře zafungovaly celorepublikové denníky. Hodně klientů se dnes ozývá i přes internet. Zpočátku jsme chtěli publikovat jen v odborných časopisech - Stavba, Architekt a podobně. Potom nás ale kontaktovala Věra Konečná z časopisu Můj dům a následně se začaly ozývat i jiné časopisy, dokonce zahraniční. Bylo to v době, kdy se podoba těchto doposud ryze komerčních časopisů změnila a začala se v nich objevovat kvalitní architektura.

JK: Překvapil vás zájem ze strany stavebníků nebo jste s ním počítali?
MR: Popravdě řečeno nás zaskočil. Na takovou vlnu jsme nebyli připraveni a ani jsme na ni nedokázali náležitě reagovat. Zpočátku jsme ke všem zájemcům přistupovali individuálně a nerozlišovali jsme jejich skutečný zájem o naše služby. To pro nás znamenalo spoustu zbytečné práce spojené s analýzami konkrétního místa a potřeb stavebníků, kteří po čase od zadání projektu upustili. Postupem času jsme už nebyli schopni uspokojit všechny zájemce.

JK: To byl tedy hlavní důvod pro vytvoření vašeho katalogu typových domů?
MR: To byl velmi podstatný důvod. Kromě toho jsme ale vypozorovali, že se na nás obrací skupina stavebníků, jejichž potřeby a požadavky na bydlení jsou si velmi podobné. To nás přivedlo na myšlenku univerzálnosti našich domů. Fyzické požadavky člověka na bydlení jsou de facto stejné, liší se především ve finančních prostředcích konkrétního stavebníka. Výstavba za socialismu se řídila výzkumem, který dělal VÚVA (Výzkumný ústav výstavby a architektury - pozn. aut.), a podle mě se docházelo ke správným závěrům. Problémem pak byla především unifikace a nemožnost výběru v architektuře a urbanismu. K rozhodnutí vytvořit nabídkový katalog modelových domů nás ale také vedla skutečnost, že hodně klientů od záměru postavit si náš dům upustilo z důvodu velké ceny za projekt. Třístupňový projekt u malého domku vyjde zhruba na 100 tisíc korun. Tyto peníze na začátku rozhodování o vlastním bydlení téměř nikdo nemá, proto jsme od individuálního přístupu přešli ke katalogové nabídce. Také jsme potřebovali vytvořit propagační materiál pro potenciální klienty a vhodnou formou byl katalog našich domků.

JK: Mohl bys blížeji charakterizovat vaše stavebníky?
MR: Jsou to mladí lidé věkově v průměru kolem 30 let. Často nejsou ještě ani manželé a přemýšlí o svém prvním bydlení. Hodně našich klientů jsou také mladé rodiny s malými dětmi. Co je však u této generace zajímavé, je velmi podobný názor na životní styl a vůbec architekturu, která se jim líbí. Téměř nikdo z nich nedisponuje velkými finančními prostředky.

JK: Odkud tato názorová shoda podle tebe pramení?
MR: Myslím si, že je to reakce na styl bydlení jejich rodičů a obecně na trend satelitního porevolučního bydlení u nás. Pravděpodobně hledají alternativní protipól masovému stavění a ten nacházejí u nás.

JK: Myslíš, že je to české specifikum?
MR: Určitě bych ho rozšířil do evropského měřítka. Soudím jednak podle kontaktů se zahraničními časopisy a jednak z osobní zkušenosti. Nedávno jsem byl v Bukurešti, kde je například velký zájem o sociální bydlení a o dřevostavby, což je tamní tradiční způsob výstavby. Měl jsem na české ambasádě přednášku o našich projektech při příležitosti otevření výstavy Současný český dřevěný dům a setkala se s ohlasem. Podle mého názoru je dostupné kvalitní individuální bydlení aktuálním tématem v celé Evropě.

JK: Sehrála při vzniku této generační vlny nějakou roli osvěta?
MR: Propagace architektury podle mě donedávna nefungovala vůbec a i dnes je poměrně slabá. Po propagaci architektury mezi veřejností jsme toužili od začátku naší praxe a snažili jsme se tomu různě pomoci. Kdo má však u nás na osvětě zájem? Nejčtenější a nejsledovanější média se zajímají jen o "krvavé" kauzy. V našem případě o Rudník. Kdo se dnes bude dívat na pořady o tom, kde se postavil kvalitní dům? Novináře dnes zajímají jen kontroverzní domy, které je možné pomlouvat a neodborně odsoudit.
Dalo by se říci, že i náš katalog plní osvětovou funkci. Tím, že spolupracujeme s nejrozšířenějšími novinami a časopisy, tak se náš názor dostává k mnoha lidem, kteří třeba uvidí jinou možnost nebo je to inspiruje k jinému uvažování o bydlení.

JK: Odmítají vaši stavebníci bydlení v satelitech stejně jako se odklánějí od dříve používaného stylu architektury?
MR: Pokud vím, tak zatím ani jeden náš dům nestojí v satelitu, ale několik se jich tam už chystá. Ono je velmi těžké pro naše stavebníky například v Praze najít jinou cestu než koupit pozemek v satelitu.

JK: Všimnul jsem si, že spíše než typový používáš pro vaše domky označení modelový. Proč?
MR: Naše domy jsou modelové ve smyslu tohoto slova. To znamená, že jich může být jen několik kusů, na rozdíl od většiny typových domů mají autory a nejsou používány masově a v hromadné výstavbě. Přirovnal bych to ke krejčovskému ateliéru, který vyrobí jen několik modelů dámských šatů, jichž je zároveň autorem - na rozdíl od sériově vyráběné konfekce.

JK: V souvislosti s katalogovými domy bývá velmi často zmiňována chybějící vazba k místu, ke geniu loci.
MR: Tuto obavu jsme na začátku měli také. Představovali jsme si, že přijde stavebník, koupí si projekt a odjede dům někam postavit. Praxe ale ukázala, že je potřeba každé místo znát. S klienty probereme konkrétní souvislosti a věnujeme jim péči jak nejdéle je to jen možné. Pro každý projekt kreslíme osazení domu do pozemku a zpravidla se objeví dispoziční nebo estetické změny. Našim klientům pomáháme při výběru stavební firmy a často jim poskytujeme i poradenství při uzavírání smlouvy se stavební firmou a zajišťujeme i autorský dozor na stavbě, což je dnes u katalogových domů neobvyklé.

JK: Udržujete s bývalými klienty stále kontakt? Je toho vůbec možné docílit i u katalogového bydlení?
MR: Vzhledem k tomu, že modelové domy nabízíme teprve krátce, tak to není problém. V katalogu jsou ve většině zastoupeny domy, kterých se zatím postavil jen jeden exemplář. V budoucnu rozhodně nebudeme usilovat o kopírování projektů domů a zastáváme názor, že každý dům by měl být svým způsobem originální. Některé domy jsou v katalogu zastoupeny především jako ukázka našeho myšlení o architektuře a neočekáváme, že by vzbudily masový zájem. Jejich úkolem je spíše vyvolat v investorech zájem po individuálním projektu.

JK: O který model je největší zájem?
MR: Klienti si nejvíc vybírají model S130 a model M110, avšak ne v původním opláštění panely Kingspan, nýbrž s obkladem ze dřeva.

JK: Jakým způsobem jste vlastně domy v katalogu pojmenovali?
MR: Rozhodně jsme nechtěli označovat naše domy zajímavými ženskými jmény. Po diskusi jsme se shodli na současném řešení, které jsme odvodili od označování velikostí oděvů - S, M, L. Chvíli jsme také uvažovali o analogii s označováním velikostních tříd u automobilů. Ona totiž velká část klientů přistupuje ke stavbě domu jako ke koupi auta. V podstatě říkají, že se podobně jako v autě chtějí "svézt" i v domě, ve kterém budou bydlet. Takže u nás mají možnost předem dům vidět, jak bude vypadat, a některé si i prohlédnout ve virtuální procházce. Bydlení se stává spotřebním zbožím. Běžná životnost domů je 80 let, ale morální životnost se značně zkracuje. Zatímco naši rodiče mohli používat koupelnu po babičce, nám nevyhovuje koupelna, kterou jsme používali před patnácti lety.

JK: Nabízíte zájemcům prohlídky již postavených domů?
MR: Nenabízíme. Kvůli zachování soukromí našich klientů ukazujeme domy jen velmi výjimečně, většinou jen redaktorům časopisů. Ukázalo se totiž, že těchto návštěvníků byly davy, ale nikdo z nich si vlastní domek postavit nechtěl. Mezi nejnavštěvovanější patří domek ve Vážanech a v poslední době v Mořině. Představu o prostorovém fungování domů mohou klienti získat díky virtuálním prohlídkám, které jsou do katalogu přiložené na cd-romu nebo jsou na našem webu.

JK: Sledujete počínání konkurenčních firem, inspirovali jste se jimi?
MR: Samozřejmě známe katalogy rodinných domů běžně dostupných v trafikách a na benzínových pumpách po celé republice. Myslím, že máme obecný přehled o celkové nabídce v ČR. Firmy, které se u nás živí prodejem projektů typových domů, mají velmi dobře propracovanou obchodní stránku věci, architektonicky se však diametrálně rozcházíme. Tím, že jsme nevznikli jako firma, která se snažila zaplnit díru na trhu, se ani nesnažíme naše předchůdce nějak kopírovat nebo jim konkurovat. Pro nás je náš katalog odrazem vlastní práce a pohledu na architekturu. Každopádně se budeme snažit, aby se náš katalog nabízel v širším měřítku.

JK: Já sám dnes pozoruji spíše trend v opisování těchto výrobců od architektů. Vnímáš něco podobného?
MR: Tak jako existovalo v 90. letech "podnikatelské baroko", tak se dnes začíná objevovat "podnikatelský funkcionalismus", který je stejně špatný. V podstatě se používají ploché střechy, jednodušší formy, ale vnitřek těch domů je stále stejně špatný. Často vidím tuto inklinaci i u některých architektů. Stalo se z toho klišé. Dům se musí tvořit od podstaty jako celek - provoz, konstrukce, vnější výraz. Pokud někdo netuší, proč dělá věci tímto způsobem a usiluje jen o vnější formu, tak je to špatné.

JK: Snažíte se navrhovat nebo jinak pronikat do oblasti obytných souborů a větších urbanistických celků?
MR: Snažíme se o to prostřednictvím developerských firem, které se na nás s těmito zakázkami obracejí. Na několika projektech v současnosti pracujeme. Dokonce se objevily i zakázky od několika měst, pro které zpracováváme urbanistické studie lokalit pro výstavbu rodinných domů.

JK: Cítíte při navrhování nízkorozpočtového individuálního bydlení nějaká omezení ve vztahu k architektuře, výtvarnému pojetí nebo vůbec tvůrčím možnostem?
MR: V našem ateliéru obecně, ať už řešíme rodinný dům nebo administrativní budovu, hraje primární roli pochopení zadání, na které hledáme jednoduchou a hospodárnou odpověď. Obecně se v ateliéru snažíme dělat logickou racionální architekturu, kterou bude možné postavit snadno, rychle a levně a která bude dlouhodobě dobře fungovat. Přitom se snažíme, aby měly naše domy navíc určitou architektonickou a kulturní hodnotu.

JK: Dalo by se říci, který konstrukční systém je pro rodinné domy ekonomicky a uživatelsky nejvýhodnější?
MR: My používáme pro rodinné domy tři konstrukční systémy. Jednak to jsou dřevostavby, ať už skeletového systému nebo montovaný panelový K-KONTROL, který má velmi rychlou realizaci. Například domek v Mořině byl postaven za 6 měsíců, a to dokonce během zimního období. Jiné technologie stavění v zimě neumožňují. Doposud jsme ještě nepoužili americkou dřevěnou fošinkovou konstrukci "2by4". Dále navrhujeme domy zděné technologie, ať už z keramických nebo pórobetonových tvárnic. Poslední používanou technologií je železobetonová monolitická litá do ztraceného bednění. Ta je taky velmi rychlá, obecně konstrukce hotová za 14 dní. Používáme jak dřevovláknité tvárnice s vloženou izolací, tak v poslední době námi hodně oblíbený MED systém, kde jsou stěny dílců tvořeny přímo expandovaným polystyrenem. Touto technologií už se dá rozumně postavit pasivní dům. Jeden takový stavíme v sousedním Rakousku.
Těžko říct, která technologie je nejvýhodnější. Každá technologie nabízí jiné možnosti. Některé naše domy se nedají realizovat jinak než námi zvolenou technologií.

JK: Na čem se dá během realizace ušetřit?
MR: Obecně již v návrhu, a to zejména na velikosti stavby. Snažíme se navrhnout klientovi dům, který bude optimálně odrážet jeho potřeby. Pak je velmi důležitý budoucí ekonomický provoz domu, na což se nesmí zapomínat.
Při realizaci je důležitý stavební projekt. Z naší strany věnujeme velkou péči vyladění konstrukce domu pro zvolenou technologii. Každá konstrukce má své možnosti, svá specifika. Když se respektují již od fáze návrhu-studie, dá se dům skutečně postavit levně.

JK: Snažíte se používat ekologicky šetrné a zdraví neškodné materiály?
MR: Ano. Na mnoha domech jsme použili výhradně dřevo. Jisté pochybnosti jsme měli u stěnových sendvičových dílců, kde je zřejmé, že se používají lepidla atd. I přes to, že výrobce má o jejich hygienické nezávadnosti certifikát, jsme na vlastní náklady nechali ve zkušebně prověřit vzorek panelu a zjistili jsme, že se pohybuje na zlomku přípustných hodnot uvedených v normě. Pokud si tedy investor dá do obývacího pokoje nábytek z dřevotřísky, tak je to určitě více nebezpečné než stěnové panely.

JK: Všimnul jsem si, že u žádného domku nemáte plastová okna.
MR: Snažíme se najít kompromis mezi užitnými vlastnostmi a cenou, a proto doporučujeme klientům dřevěná eurookna. Je potřeba zdůraznit, že naši klienti k nám přicházejí již poučeni a o spoustě věcí je nemusíme vůbec přesvědčovat. Přicházejí k nám s důvěrou, protože naši práci znají. Dokonce nás řada z nich dlouhodobě sleduje. To je velká výhoda.
Tím však nechci říct, že bychom plastové okno nikdy nepoužili.

JK: Máte možnost projekčně proniknout až do interiéru domků?
MR: Součástí projektu je dispoziční ideové rozmístění nábytku, ale konkrétní zařízení si vybírají klienti sami. My se ani nesnažíme zasahovat do této velmi osobní součásti bydlení. Pokud si klient naši konzultaci vyžádá, tak mu samozřejmě vyhovíme a doporučíme vhodné řešení. To se týká například výběru podlah, obkladů apod.

JK: Tento rozhovor vyjde ve slovenském časopise. Snažili jste se své domy propagovat i na Slovensku?
MR: Budeš se asi divit, ale řada našich klientů je právě ze Slovenska. Nedávno se k nám do ateliéru hlásil jeden architekt ze Slovenska, a tak jsme dokonce uvažovali o tom, že bychom zřídili v Bratislavě pobočku a zaměstnali ho přímo tam. Vždyť nakonec je pro nás z Brna blíž do Bratislavy než do Prahy.

JK: Přeji, ať se nadále daří a děkuji za rozhovor.


psáno pro časopis ARCH 4/2006
Dubnové číslo bylo věnováno problematice nízkorozpočtového bydlení.

> obsah čísla 4/2006
> informace o časopise ARCH
> objednávka předplatného
Autor: Jan Kratochvíl, 17.05.06 15:00
Návštěvnost: 13258 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.