Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
NOVY fullbanner
HLEDEJ v sekci     
Vladimír Karfík_"nejvyšší mrakodrap Evropy" - obchodní dům firmy Baťa (1931)

Nejvyšší budova Evropy v Brně? 28 pater v centru? Dům převyšující svou výškou hranici 100 metrů? Nesmysl? Ne, nýbrž smělý projekt z počátku 30. let dvacátého století.
Architektonické soutěže no Baťův obchodní dům se zúčastnila celá řada významných architektů, mezi nimi byli například Jindřich Kumpošt, Bohuslav Fuchs nebo Josef Gočár. Žádný z nich ale svými plány Baťu nenadchnul, a tak se práce chopil mladý, talentovaný Karfík, jenž byl povolán až z USA, kde pracoval v atelieru známého architekta F. L. Wrighta. Podle původního plánu měla mít budova 28 pater, čímž by citelně převyšovala veškeré okolní stavby a svou výškou by nastolila zcela novou městskou dimenzi, jež Brnu dodnes chybí.
Se stavbou mrakodrapu souhlasila i městská rada ještě v létě 1930. Nic tedy zdánlivě nestálo v cestě stavbě, která by se zapsala na žebříček nejvyšších evropských staveb zlatým písmem. Jenže na světě není nikdy nic jednoduchého, a tak se i při stavbě mrakodrapu vyskytly potíže. A to potíže celkem zásadní. Stavebníci již dopředu věděli, že geologické podloží mrakodrapu je velmi špatné pro stavbu tak vysoké budovy, a tak k zakládacím pracím povolali zkušeného německého odborníka, který prý stavěl i berlínské metro. Jak se později ukázalo, německý inženýr zásadně při zakládání stavby pochybil. Statika celé budovy tak byla ohrožena.
Nikdo nebyl schopen bezpečně určit, zda nosné piloty pod domem budou stabilní i při plánované zátěži 28 pater. I přes Kartíkovu nelibost byl tedy počet pater snížen, nejprve na 23, později ale jen na konečných 6. I tak vyrostla na přelomu 30. let v Brně stavba, o níž lze tvrdit, že se stala takřka symbolem života moderní metropole a jejího hospodářského rozkvětu.
V roce 1966 však podstoupila celkovou rekonstrukci, která nezodpovědně poničila původní ráz "baťovského obchoďáku" s charakteristickým prostřídáním horizontálních pásů čirého a bílého skla a tím narušila celkovou křehkost obvodového fasádního pláště.
Souhrnně můžeme poznamenat, že z původního projektu nám dnes zbylo pouhé torzo. Jaké by to asi bylo, popíjet kávu v kavárně na střeše 28. patra s výhledem na Špilberk, náměstí Svobody, Petrov a zároveň sledovat mraky, které naráží na bělavé pálavské vršky?


Ondřej Stehlík (* 1986, Brno)
V současné době studuje gymnázium na třídě Kapitána Jaroše v Brně, kde letos maturuje. Tento rok se uchází o přijetí na FA VUT v Brně.
Projekt Brno_postavené_nepostavené vzniknul jako maturitní projekt, jehož cílem je seznámit veřejnost s dílem nejznámějších brněnských architektů 20. století a současnosti. Celý projekt obsahuje 45 nerealizovaných staveb, jejichž osud byl již v minulosti zpečetěn a své místo měly najít pouze na plánech a v myšlenkách architektů.

Autor: Ondřej Stehlík, 05.05.06 00:05
Návštěvnost: 19923 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
karfíkův mrakodrap cygnus 23.01.07 18:55
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.