Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb
NOVY fullbanner
HLEDEJ v sekci     
S Terezou Komárkovou nejen o úspěchu a jedné knihovně

S Terezou jsme se sešly nad hrnkem kávy, abychom si popovídaly o úspěchu, který se ji povedl na letošním Young Architect Award. Vyhrála druhé místo, Cenu Josefa Hlávky a cenu Archiwebu s projektem knihovny Martina Kabátníka v Litomyšli.










Knihovna Martina Kabátníka v Litomyšli (školní projekt, ateliér: prof.Ing.arch. Zdeněk Fránek, Ing.arch. Radek Suchánek, PhD.)

„Stávající knihovna v budově bývalé radnice přímo v centru Litomyšle na Smetanově náměstí se nachází ve velmi nevyhovujícím technickém i provozním stavu. Přesouvám ji na nové místo, které navrhuji podle jejích potřeb. 

Pozemek s domy v jižním cípu Smetanova náměstí je již několik desítek let uzavřený veřejnosti i když tomu v minulosti nebývalo. Vedla tudy cesta. Odlišuje se od ostatních úzkých parcel na náměstí svým rozšířeným dvorem semknutým mezi dvě budovy -  Domem U Medvěda k náměstí a budovou puškárny směrem k řece. Tím, jak se pozemek rozšiřuje, vzniká zajímavý vnitřní prostor. Využití tohoto místa, jeho průchodů budovami i domy samotné jsou příležitostí, jak znovu propojit náměstí s Bělidly a autobusovým nádražím. Zprůchodnění pozemku i stavby se stalo nosnou myšlenkou. Knihovna tak není pouze cílem, ale součástí každodenní cesty k cílům jiným.

V návrhu je zanechán dům bývalé výrobny pušek a Dům U Medvěda, které rekonstruuji, propojuji a sjednocuji novou budovou. Nejdůležitější část knihovny z pohledu návštěvníka se nachází v novém domě obepínajícím atrium. Nové je přiznané, staré je zachované.

Do kontrastu s odhalenými cihlami na fasádách stávajících domů vkládám novou budovu, která vytváří vnitřní organicky tvarovaný prostor skryté zahrady v srdci města. Nová stavba je nesena obvodovými zdmi na krajích pozemku a systémem žebírkových železobetonových sloupů se zužujícím se profilem směrem k atriu. Tyto centricky rozmístěné sloupy nesou podlahu prvního podlaží nové budovy. Monolitická střecha s výztužemi z ocelových lan je zavěšena ze čtyř nejzazších rohů a směrem ke středu atria se svěšuje dovnitř. Nosné systémy zdí budov puškárny a Domu U Medvěda jsou zachovány jen se změnami dispozicí tak, aby vyhovovaly nové funkci budovy a chodu knihovny. Prostor je členěn do několika funkčních zón tak, aby se nekřížily cesty návštěvníků, zaměstnanců a “cesta knihy”. "


U koho berete inspiraci, kdo je Vám architektonicky blízký?

"V době školního projektu knihovny to byl minimalismus, jehož jednoduché tvarosloví bylo atraktivní inspirací. Klid u budov Johna Pawsona, SANAA, Petera Zumthora, Souto de Moury či Toya Ita je výrazně odlišný od české scény a to se mi do struktury Litomyšle líbilo. Jsem fanouškem Terunobu Fujimoriho, který zrealizoval svůj první dům až ve čtyřiceti letech. Mít spoustu času vše rozmyslet a vědět co od kvality architektury člověk chce je hodně záviděníhodné.“

Co česká architektonická scéna? Jaká novější stavba se Vám líbí?
"Z těch novějších mi hned při první návštěvě udělala radost revitalizace Bastionu u  Božích muk od MCA. Nejsilnějším dojmem na mě zapůsobila Galerie Benedikta Rejta.“

Jaký je Zdeněk Fránek jako vedoucí práce?
"Po čtyřech semestrech v jeho ateliéru si vážím jeho rychlého úsudku, kterým dokáže podpořit nápad s potenciálem. Když jsem si nevěděla rady, jak vyjádřit knihovnu, tak jsem dala dohromady zvláštní koláž pocitů z vnitřního prostoru, která v tu chvíli byla výmluvnější než desítky výkresů. Zdeněk Fránek mi byl skvělou podporou u bakalářské práce.“

A co Vás přimělo přihlásit tuto práci do YAA?

"Ten projekt mám v prvé řadě ráda a při čtení podmínek soutěže jsem zjistila, že je mu šitá na míru. Projekt sám je starší, už jednou byl oceněn v rámci Ještěd f kleci na TU Liberec."

Jak byste hodnotila architektonické soutěže v Čechách? Je jich hodně nebo málo?
"Soutěže obecně jsou skvělá věc. Nabízejí potkání různých přístupů a nápadů na vymezené téma, jsou živnou půdou pro porovnání, diskuzi, porozumění jiným pohledům na věc. Studentských soutěží kolem je hodně, stačí mít na ně čas a chuť. U architektonických soutěží je ale problém v jejich nedostatečném počtu. Chybějící kvalita nových veřejných staveb u nás je smutným svědkem obchodních soutěží, které svým počtem válcují ty architektonické."

Co byste změnila nebo upravila na studiu architektury/ způsobu výuky? Už končíte, tak máte přehled.
"Pro mne je ideálním stavem velká míra svobody, široká nabídka možností vzdělání, ze kterých vybírat a individuální přístup. Nutnou součástí fungující výuky je osobní zapálení studenta pro věc, které je ale přirozené, když vás architektura baví. Přála bych si české školy architektury, které by konkurovaly těm nejlepším ve světě.

Jak si myslíte, že neodborná veřejnost vnímá architekturu? Pokud by se mělo něco změnit, tak co?
"I když je architektura součástí života každého z nás, tak převládá přesila těch, kteří se o ni nezajímají. Hodně lidí má o architektuře předsudky. Na to, že se denně pohybujeme ve veřejném prostoru, tak si myslím, že jeho kvalitu bychom měli požadovat vyšší bez ohledu zda jsme architekty, nebo ne."

Vaše profesní přání do budoucna.

"V nejbližší budoucnosti to je studium za hranicemi Evropy."

Přeji, ať cesty po světě přinesou víc, než očekáváte a stále hodně úspěchů.



Tereza Komárková
25.10.1988, z Kutné Hory
Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora (maturitní zkouška 2008)
TUL  - FUA, obor Architektura a urbanismus (prezenční bakalářké studium, 2008/2012)
ČVUT, obor Architektura a urbanismus (prezenční magisterské stadium, od 2012)

Observatoř polární záře do Finska (bakalářská práce, ateliér: prof.Ing.arch. Zdeněk Fránek, Ing.arch. Radek Suchánek, PhD.)
Dům jako zmrzlá krychle pozorovatelny severní polární záře uprostřed finského lesa. Cesta po schodech graduje kolem restaurace, galerie, planetária a saun až na pochozí střechu nad vrcholy stromů, odkud jsou podmínky pro pozorování nejlepší. Pohled dolů do vnitřku útrob budovy nabízí odrazy v kovově lesklém atriu. Nejhlubší místo v podzemí a pohled vzhůru z něj jsou zároveň nejdůležitějším momentem pro příchozí.

Čajové domky z posedů (krátký úkol)
Místo designu nových posedů jsem se zamýšlela nad otázkou, co s těmi stávajícími. Posedy jsou po rodinných domech nejčastější stavbou Česka. Záměrem je posedy přeměnit na pozorovatelny přírody

PUMA social store
(realizace interiéru s architekty Edit!)
Z vítězného soutěžní návrhu k realizaci interiéru. Inspirací byl princip řetízkových hornických šaten, kde se oblečení zavěšuje do prostotu. Interiér je tak díky tomu variabilní a má fungovat přes den jako showroom a kavárna, večer je možné prezentované věci vytáhnout nahoru a uvolnit místo pro konání společenských akcí.

Rozhledna na pekelském vrchu (soutěžní projekt, 2.-3.místo, atelier: Ing.arch.akad.arch. Jan Hendrych, Ing.arch.Ing. Jiří Janďourek)
Myšlenka nevšedního zážitku ze samotného stoupání. Cesta po schodišti je vyhlídkou. Možnost zastavit se, odpočinout, nahlédnout do korun stromů.
Autor: Pavlína Drbálková, 23.10.12 12:45
Návštěvnost: 8315 čtenářů
Sdílet: 
Poslat odkaz na tuto stránku e-mailem
Vaše jméno Vaše emailová adresa
Váš vzkaz
Na tyto adresy (oddělte čárkou)   
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Prosinec 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.