Do not follow this link, or your host will be blocked from this site. This is a spider trap.
PŘIHLÁSIT SE  (trvale)
Uživatel:
Heslo:
Zapomněli jste heslo?
Registrace nového čtenáře
archiweb

HLEDEJ v sekci     

Tyl picture
Oldřich Tyl
* 12.04.1884 - Ejpovice, Česká republika
† 04.04.1939 - Praha, Česká republika

Studia: ČVUT (třída Josefa Schulze) - 1902-1909
Do roku 1914 pracoval u známé pražské stavební firmy Matěje Blechy.

Realizace a projekty

Texty
Výstavba města projevem současného života - in Stavba IX, 1930-1931, s. 8-9.



OLDŘICH  TYL

K úmrtí vynikajícího průkopníka moderní české architektury.

    Česká moderní architektura utrpěla těžkou ztrátu úmrtím Oldřicha Tyla, vlastně již dlouhým jeho odmlčením, neboť nemůže být sporu o tom, že jeho dílo bylo skutečným přínosem ve vývoji a jeho působení zásluhou. Oldřich Tyl byl netoliko nevšedně nadaným architektem, z nejnadanějších u nás, který dovedl z hloubky, až od samého jádra uchopiti úkol a zplna jej ovládnouti i vyřešiti opravdovou tvůrčí silou, nýbrž byl nadán i velkou, přemýšlivou a kritickou mohutností, která mu umožňovala viděti nově úkol i řešení, otázku i odpověď. Nebyl novotářem za každou cenu. Jeho každý nový počin byl vyvážen ze skutečného analytického pochodu, ve kterém byly všechny okolnosti přísně a věcně zváženy. Nelze popírati, že i v jeho tvorbě, jako v každém tvoření, působil okamžitý nápad neb osvícení; ale od nápadu k uskutečnění byla u něho dlouhá a pracná cesta. Proto v jeho díle i v jeho osobnosti jest jistá složitost, někdy až zdánlivá protichůdnost, průbojnost, nesmlouvavá odvaha, při tom však přísná, vědecká věcnost, někdy až zdánlivá konservativnost. Filosof rozumář a při tom snílek, objektivní vědec a výtvarník, konstruktér a básník. To jest tvůrčí i lidský Tylův profil. Souhrn těchto vlastností vytváří teprve synthesu jeho díla, které jest vždy ucelené, zralé a svérázné. Nebyl architektem vnějších, divadelních efektů, někdy pro úspěch tak laciných. Celé jeho dílo musíme chápati i posuzovati z vnitřku, ze samé podstaty úlohy. Zdánlivě lehce ovládal složité požadavky úkolu, provozu a techniky. Všude dosazoval nové hodnoty a vytvářel z nich nové celky. Přetvářel konstrukci, avšak především obrodil půdorys. A výtvarně ovládl dílo s takovou suverenitou, že každé má pečeť jeho silné osobnosti, nesmlouvavě český charakter přes jeho všelidskou tendenci. Jest silné a zdravé, však též jemné a ryzí.
    Byl mistrem půdorysu. Sledujeme-li neobyčejně veliký pokrok našich moderních disposičních řešení, jejich ovlivnění analysou provozu i novými konstrukčními a technickými možnostmi, musíme podstatnou část zásluhy přičísti Oldřichu Tylovi.   Jeho  zásluha je  tím větší, že v tehdejší horlivosti o funkční řešení, o čistotu provozu a konstrukce, vytvářel již hodnoty vyšší, půdorys skutečné architektonické kvality, na místě obvyklého, dobře zorganisovaného provozního schematu, V této architektonické hodnotě jeho půdorysu, v myšlenkovém pochodu, kterým jej tvořil, a konečně ve zdůraznění disposiční podstaty a dokonalém zvládnutí všech složek do jednotného architektonického díla jest největší zásluha Oldřicha Tyla. Musíme analysovati současnou půdorysnou úroveň, abychom správně ohodnotili všechny tyto jeho podněty. Příkladem může býti Soutěžný návrh na palác PVV. Svému řešení na staveništi zcela nepravidelném dal Oldřich Tyl pravidelnost a řád, připomínající zralá díla vyspělé renesance. Každý jeho půdorys vyniká podivuhodnou jednoduchostí, zvláštní novostí a architektonickou skladbou. Od díla k dílu můžeme sledovati vzestup. Zmiňme se aspoň o nejdůležitějších.
    Již za svých studií na technice před válkou odlišoval se svou jemností, současně však i kritičností, hledáním nových hodnot, svou výtvarnou kulturou. Doklady by daly tehdejší, předválečné výstavy SPA. Kolik tu bylo vzruchu a hledání! V kanceláři M. Blechy v Praze měl Oldřich Tyl příležitost dobře se seznámiti s praktickým stavitelstvím, avšak též s pečlivým detailem, dobrou řemeslnou prací, dobrým a logickým plánem. Netajil se svou úctou k tomuto zesnulému architektovi a k jeho průkopnické práci, skoro anonymní; Tylova záliba i požadavek dokonalých plánů a detailů - a tím se zajisté mohl chlubiti - mají svůj původ již v této době. Před válkou se již z kroužku architektů z tehdejší holandské kavárny ustavil Klub architektů; horlivě četli a mnohými debatami se seznamovali s tehdejšími uměleckými i vědeckými proudy za hranicemi - obvyklý byl referát a debata o nových publikacích - tam se mnoho přemýšlelo i o nových problémech urbanistických, o nových názorech na ně v cizině - základ pozdější cílevědomé urbanistické práce v Klubu architektů. Hybnou silou tohoto ruchu - třeba neveřejného - byl Oldřich Tyl.
    Světovou válku prožil jako domobranecký inženýr u italské fronty v blízkosti a přátelství s arch. Josefem Gočárem. Hned po převratu se v Klubu architektů, který obnovil svoji činnost, horlivě ujal práce; výsledkem byl obsáhlý návrh na postup při pořizování regulačního plánu hlav. města Prahy, dokonale promyšlený a zralý, jehož správnost potvrdila celá pozdější zkušenost. Návrh byl ovšem pominut - ustoupil dlouholetému tápání. V té době pracoval též svůj návrh na regulaci a zastavění Ořechovky; bylo by zajímavo porovnati jej s oněmi, které zvítězily.
    Když jsem, ujímaje se své odpovědné práce v Klubu architektů, po prvé v roce 1920 nesměle žádal výstavy a časopis - jakto bylo odvážné v té době - plánu zdánlivě utopického nejvřeleji se ujal Oldřich Tyl a s Milošem Terebou nejenergičtěji se přičiňovali o realisaci této myšlenky, takže byla poměrně brzy osvědčenou obětavostí členů uskutečněna. Roku 1921 již vychází "Stavba". V jednotlivých ročnících lze sledovati vzestupnou linii Tylovy tvorby; nelze však zjistiti jeho skutečný a hluboký podíl na linii a programu "Stavby" i Klubu architektů, později publikovaného r. 1924. V té první době tříbení názorů byl O. Tyl velkou vahou při uplatňování nových názorů, které měly později tak hluboký vliv na celou naši architektonickou tvorbu. Již v prvém ročníku "Stavby" má reprodukovány dvě práce: vítězný návrh z užší soutěže na Moravskou banku v Brně a neúspěšný projekt Tyršova domu v Praze. Právě ten upoutá jednoduchým a skladebným půdorysem a velmi zdrženlivým architektonickým pojetím, tak nápadně odlišným. Návrh prve uvedený podléhá ve vnějším výrazu, byť umírněně, dobové, zcela povrchové a dekorativní "dynamické" tendenci. V druhém ročníku roku 1922 jest uveřejněn Terebův návrh na hospodářskou budovu pražské všeobecné nemocnice, o němž pracoval společně s ním O. Tyl. Návrh byl později uskutečněn. Prokazuje již velkorysost v řešení disposičních i konstrukčních otázek, ve vzhledu až nápadnou prostotu a zdrželivost. Tato práce byla východiskem četných pozdějších realisaci z oboru zdravotní a sociální péče; právě tento obor architektonické činnosti nejlépe přiléhal rázu osobnosti i nadání Oldřicha Tyla. Zmiňujeme se jen o nemocničních budovách na Kladně, chirurgickém pavilonu nemocnice v Rakovníku, administrační budově nemocnice v Roudnici, o hospodářské budově nemocnice v Nové Pace, o sirotčinci a chudobinci v Lounech, které nebyly pohříchu dosud publikovány. V té době byl Oldřich Tyl již společníkem a projektantem stavební společnosti Tekta, kterou založil společně s Milošem Terebou a Josefem Mikynou. Tato společnost měla kladné i záporné silné vlivy v činnosti i životě Tylově. Kladem bylo, že mohl uskutečňovati své hodnotné a průbojné podněty, že měl možnost poměrně rozsáhlé projekční práce, ověřování a zkoušek podnětů, soustavného a vědeckého sbírání zkušeností. Záporem byla obchodní činnost firmy, která zasahovala někdy i nepříznivě do projekční činnosti Tylovy, mnoho roztříštěných a zneklidňujících zájmů, především však přes počáteční velké úspěchy pozdější těžký finanční stav a úpadek firmy, které otřásly jeho nervy a podlomily jeho zdravotní stav do té míry, že ho vlastně již vyřadily z práce k veliké škodě  naší architektury. Tylovy stavební a prováděcí plány byly vzorné, z nejlepších; rovněž plány detailů; jeho kvalitní kancelář založila plánovací tradici. V ní byla celá řada vynikajících architektů, jako Antonín Černý, J. E. Koula, Karel Tausenau, Miloslav Tryzna, Josef Kučera, Ferdinand Fencl, Josef Kotlář, Václav Pavelka.
    Ve II. ročníku "Stavby" publikoval Oldřich Tyl model a projekt "Záchrany" na Žižkově; smělou konstrukční myšlenkou jest obloukový překlad v I. suterénu, podepřený dvěma sloupy. Půdorys potvrzuje Tylovou snahu o architektonickou urovnanost, pravidelnost a orientační jasnost; konstrukce - jako později ve mnohých dílech - již řeší architektonický prostor bez příkras; připomínám jen žebra ve stropech, náběhy překladů, krakorce a jejich věcný, přísně konstrukční tvar. "Záchrana" byla nástupištěm a příležitostí k novému Tylovu rozběhu.
     Rok 1924 jest vypětím průbojníků naší nové architektury. Klub architektů pořádá v něm v Praze i v Brně památný cyklus přednášek, na němž vedle jeho představitelů přednášel i Le Corbusier, Adolf Loos, J. J. P. Oud, Walter Gropius, Amedée Ozenfant, vedle jiných přednášek (Théo van Doesburg) i akcí. V témže roce i Oldřich Tyl vystupuje o další stupeň ve svém soutěžném návrhu na palác PVV. Velkorysý návrh, z něhož se později uskutečnila jen jediná budova, jest té doby u nás skutečným disposičním pokrokem. Jen moderní pravidelný konstrukční systém mohl umožniti tak velkorysé řešení. K současné, do jisté míry slavnostní publikaci Tylova soutěžného návrhu ve "Stavbě" napsal A. Špalek: "Veletržní bazar, toť prototyp časového problému, v nějž se dá vtělit všechen důvtip moderní techniky. Jí ovlivněná disposice sama se udává, sama roste, pomíjejíc vše malicherné, zbavujíc se planého dekoru, historismu i romantismu, v ní se vtěluje opravdový duch inženýrský, těžící jen z potřeb, účelnosti, praktičnosti, ekonomie, hygieny, z vymožeností technických i hospodářských, onen duch, jímž rodí se nová architektura . . . Není tu místa pro idylické kouty, malebná seskupení, působící prospekty, ale požadavky jsou: prostor, přehled, orientace, rychlost, pořádek, systematičnost, bezpečnost, vzduch, světlo, čistota; to jsou účelové prvky, tvořící žádoucí dobrou disposici ... S velkým povděkem vítáme, že architektům naší generace naskytl se první úkol od obvyklých odlišný, při jehož řešení se zástupci našeho směru podařilo dokumentovati oprávněnost našich thesí a cítění." Vysokou úroveň mají i řešení neuskutečněných budov, jako budovy B, C a hotelu. Budova paláce PVV byla uskutečněna na konstrukčních principech návrhu Tylova, disposičně však byla přeměněna vytvořením hally nesymetricky na straně bloku, společně s arch. J. Fuchsem. Z té doby se datují první obytné domy od Oldřicha Tyla: Družstva stát. zaměstnanců v Nuslích a YWCA na Žižkově. I zde jest patrna cílevědomost, snaha po vytvoření dobrých prostorů, konstrukční vtip, nebojácné uplatňování hygienických požadavků (předsíně a WC do ústupku v ulici; na tu dobu odvážné řešení). I na tomto poli byl Tylem vypracován typický, hygienický a uspořádaný půdorys, bylo ho potom v obměnách používáno i při pozdějších realisacích; obecních domů v Rakovníce, Akademického domu ve Spálené ulici v Praze II, domů V nebi na Perštýně a v Masné ulici. Rok výstavy Soudobé kultury v Brně 1928 jest novým vzestupem naší architektury. V něm vznikl projekt na dívčí domov YWCA. v Žitné ulici v Praze, postavený r. 1930; je to smělá a důsledná architektura, snad vůbec nejdůslednější dílo Oldřicha Tyla, později velmi zničené bezohlednou přestavbou. Netoliko půdorys, který měl již silné možnosti variabilní, nýbrž i prostorové řešení i detail, všechno bylo nové a původní, při tom však prosté a účelné, Upozorňuji jen na smělou konstrukci schodiště a na posunovací okna kolem velké dvorany. V "Pražské revui" ve "Stavbě" napsal tenkráte J. E, Koula: "Přehlednost, souměrnost a subtilnost byly zásadami projektantovými... Co se týče konstruktivní vynalézavosti, jistě není dosud v Praze stavby, jejíž konstrukce byla zeslabována s takovou rafinovaností, aby dojem interiérů a hlavně schodišť byl co nejsubtilnější, nejvzdušnější."
    Zvláštní zmínky zasluhuje městská spořitelna v Uhříněvsi a garáže v Praze v Trojické ulici. Poslední velkou jeho prací jest obchodní dům s pasáží "Černá růže" v Praze na Příkopech. Je to velkorysá dostavba starého domu, tvořící spojení pasáží mezi Příkopy a Panskou ulicí. Disposice jest opět klasicky jasná. Vzhled pasáže se vznosnou skleněnou klenbou jest opravdu při vší novosti klasický. Má však prvky nové v Tylově díle. Vedle realisovaných děl zanechal Oldřich Tyl i řadu návrhů pohříchu neuskutečněných. Z nich nejkvalitnější jsou projekt na dům tov. S. v Praze, Na Struze, z roku 1926 a návrh na průmyslovou školu v Hradci Králové, první cenou odměněný a k provedení doporučený, z roku 1928. Jest opravdu škoda, že nebyl uskutečněn. Disposičním rozdělením křídla učeben a kabinetů dosahoval výšky místností, přiměřené jejich rozměrům i úkolu. Též řešení dílen bylo vynikající.
    Oldřich Tyl měl úzké vztahy i k otázkám urbanistickým a jasný názor na ně, jak se častěji projevil. Úplně nově proti sitteovskemu sentimentálně-romantickému názoru chápal výtvarnou funkci urbanismu, Zajímavě to osvětlil svým článkem ve "Stavbě" z r. 1930, který přetiskujeme. Byl také předsedou někdejšího Klubu za novou Prahu. Horlivě se přičiňoval o zlepšení naší regulační prakse, která se zlomkovou nejednotnou činností velmi prohřešila na výtvarné hodnotě nových částí Prahy. Uplatnil se i v četných porotách významných soutěží, na příklad na přemostění nuselského údolí, na novou úřední budovu pražské obce a j. Osobně byl jemný, ušlechtilý, plachý a sensitivní. Styk s ním byl duševním obohacením. Dovedl být pravým přítelem: stálým a věrným. Stíhal ho krutý osud; dravé vlny života se všemi stíny sobecké krutosti ho konečně udolaly. Odešel jeden z nejlepších našich architektů, který mohl v příznivějších okolnostech ještě tak mnoho dokázati. Zůstal nám dlužen mnohé skvělé dílo a my mu budeme svůj dluh teprve splácet. Jeho místo v naší moderní kultuře a v naší architektuře jest čestné a nepomíjející. Jeho dílo jest velkým přínosem pro architekturu naši i evropskou. Skláníme se v úctě a obdivu před ryzím dílem vyvoleného, které nese záblesk genia.                                         

Oldřich Starý.
Architektura I, 1939, s. 85-88.
Související články
Návštěvnost: 31465 čtenářů
Komentáře
Předmět Autor Datum
show all comments add comment
Burza práce
Aktuálně
Kalendář akcí
arrow
Říjen 2017
arrow
Denní zprávy
e-SHOP
BLOG - poslední články
Poslední komentáře
BLOG - poslední komentáře
TOPlist © archiweb.cz 1997-2017
Všechny materiály zveřejněné na těchto www stránkách podléhají autorskému zákonu (č.121/2000 Sb.). Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu provozovatele zakázáno.
archiweb.cz využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ČTK.