Josef Karel Říha: Za reformu bydlení a stavby obytných domů

Zdroj
Stavba III, 1925, s. 118-120.
Vložil
Jakub Potůček
22.01.2007 08:40
Josef Karel Říha

„REDAKCE STAVBY" zavádí zvláštní část listu, věnovanou výhradně domácím otázkám reformy a ekonomisace bydlení a výstavby obytných domů. V této části listu hodlá přinésti kritické články o způsobu řešení obytných domů a tradiční bytové kultuře v různých zemích, o vývoji půdorysu a utvářeni bloku v poslední době, o reformě domácího hospodářství, o možnosti typisace a normalisace ve stavebnictví i bytových zařízení a řadu článků a referátů, věnovaných moderním systemům konstruktivním, stavebním materiálům a jich technologii. Kromě toho v této části listu zavádí zvláštní záznam literatury, týkající se těchto otázek. Současně, zavedením zvláštní části insertní, snaží se poříditi pro projektanta i podnikatele, praktickou příručku nových způsobů řešení a rozvoje moderního stavebnictví. Příspěvky insertní podléhají redakci a budou míti formu stručných článků s vyobrazeními. Výstavba malého a středního bytu je dnes nejzávažnější otázkou architektury, utváření měst i společnosti. Ekonomie stavby, ! Nebydlící ! Ekonomie bytu a zařízení.


Byt, místnosti a jejich zařízení a uspořádání, konstrukce domů, bloků a ulic jsou otázkami dneška, otázkami jichž řešení je nesnadnější u nás o to, že není dosti tradičního úsilí o vytvoření různých typů bytu úplně přiměřeného své době a jejím vymoženostem. Otázka, současná snahám celého civilisovaného světa, je zkomplikována jistou primitivností, příznačnou průměrnému bytu našich obytných domů. Typisace a normalisace konstrukcí je snahou předčasnou, jestliže není dobré typisace požadavků na bydlení, tato není možná bez revise způsobu domácího života a domácí práce, beze změny názoru na zařizování bytů t. j. nevíme-li v celku, co a jak chceme stavět. Ve stavbě obytných domů objevují se v poslední době stále pokusy o moderní způsoby konstruktivní, zákon o stavebním ruchu svým způsobem zasáhl do vývoje půdorysu, závody U. P. pokusily se o výrobu skoro normalisovaného nábytku a porůznu počíná se chápat nedokonalost staré tradice domácího hospodářství. Je zde skutečně řada pokusů, které ukazují počátek nového vývoje této důležité otázky, na jejímž řešení do všech důsledků lze také jedině poznati, jaké požadavky klade moderní bydlení na utváření měst. Ani v této věci není jasno, protože otázka výstavby obytných domů stojí teprve na počátku nového a netušeného rozvoje.
Mezitím co INŽENÝRSKÉ STAVBY poslední doby, mosty, tunely, sila, obchodní domy, továrny i jiné objekty průmyslové SE ROZVINULY RACIONELNĚ, JAK CO DO ZPŮSOBU STAVBY, TAK CO DO POUŽÍVÁNÍ KONSTRUKCÍ A NOVÝCH MATERIÁLU, zůstala výstavba obytných domů pozadu. Nové materiály v tomto oboru stavby jsou vynalézány téměř výhradně jen ke službě tradičních materiálů konstruktivních a tak kromě používání betonových překladů, tenkých příček a nepříliš podstatného zmenšení rozměrů konstrukcí nelišily se NAŠE STAVBY OBYTNÉ na začátku nové stavební éry po válce zásadně od způsobu, kterým JSOU STAVĚNY STEJNĚ PO VÍCE NEŽ 100 LET t. j. od překonání klenby cihelné. Nebyl použit žádný nový materiál nebo způsob konstrukce dosti universální, který by umožnil dobou žádaný převrat ve stavebnictví. Stejně konservativní zůstal i názor na vnitřní utváření bytů. Je podivuhodné, že i v době poměrné stagnace ve vývoji budování obytných domů KONSTRUUJÍ SE JIŽ PO DESETILETÍ Z MATERIÁLŮ VESMĚS NOVĚ POUŽÍVANÝCH CO DO ÚČELE I CO DO ZPRACOVÁNÍ LODĚ, VAGONY, AUTA A LETADLA, při kterých výběr materiálu a konstrukce oněch částí, potřebných pro pobyt cestujících, děje se na základě rozvinutých technologických zkoumání a cenových kalkulací. Tento zvláštní úkaz lze pochopiti, uváží-li se, že všechny takové NOVÉ BUDOVY A DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY vystavěny byly vyspělou technickou civilisací, která způsobila jich rozvoj proto, že kvantitativně NEMĚLY ŽÁDNÉ TRADICE NEBO MINULOSTI VŮBEC, KTERÁ BY ZATĚŽOVALA JICH STAVBU době nepřiměřenými zvyklostmi, způsoby a prostředky. Pří jich konstrukci a řešení bylo prostě využito všech možností, které pokusná technologie materiálu a důmyslná výroba průmyslová mohla poskytnouti. A tento způsob konstrukcí i používání materiálů vzbuzuje podnes dojem něčeho umělého, ne zcela přirozeného a hodícího se pro stavbu domů. Vzniká tím dvojí nazírání na možnosti našeho vlastního díla, kterého používáme i o něm zároveň pochybujeme, ponechávajíce si dva odlišné názory na stavbu i na požadavky, kladené do jejího způsobu. Dochází tak k nesrovnalostem, jichž typickým příkladem snad je, že v Praze se staví restaurační a lůžkové vozy důmyslné konstrukce pro dráhy téměř celé Evropy, zajišťující pohodlí pro několik hodin, ztrávených ve vlaku a zároveň staví se v Praze domy ze zastaralých materiálů s místnostmi a byty, které nám neposkytují téměř žádného zvláštního usnadnění celého života v nich ztráveného. A v celé Praze najde se jen několik domů, opatřených výtahy na uhlí nebo šachtami na popel a smetí.
Ve stavbě domů nedostaly jsme se přes éru pálené cihly. PÁLENA CIHLA, materiál již tak vžitý, že se zdá úplně přirozeným produktem přírody, BYLA SVOJI DOBĚ TAKÉ OBJEVEM A MATERIÁLEM UMĚLÝM a brzy byla i více méně normalisována. Ale dodnes v zásadě tento objev není překonán, protože není překonán konstruktivní názor na způsob stavby, odpovídající možnostem cihelného zdiva. Cihelné zdivo je materiálem stejně únosným a pevným v kterémkoliv místě, kde je použito. Je jednotné konstruktivně, a neodpovídá již našim poznatkům, rozlišujícím částí zdí nosné, a části jen isolující prostor vnitřní od prostoru vnějšího. Stavební materiál konstruktivních vlastností cihly hodí se snad pro stavbu malých domků, kde rozlišení částí nosných a částí jen isolujících není tak podstatné a snese proto materiál jednotný. Při stavbě vícepatrových domů obytných je však zaostalostí, podporovanou také našemi stavebním; řády. Tyto jsou rovněž dokladem, jak různým způsobem se nazírá na stavby nové a na stavby tradiční. Kdežto úřed. předpisy pro stavbu průmyslových budov omezují se spíše jen na požadavky hygienické a požárně bezpečnostní, mají pro stavbu obytných domů řadu zcela nesmyslných požadavků konstruktivních. A omyl, vyvolaný nepřekonanou minulostí, je i v hledání nové esthetiky a nového krásna, odvozeného ze strojů, záměnou příčin a následků neboť teprve rozvoj technologie moderních staviv podmiňuje novou esthetiku umění, pro kterou dnes nenalezneme podkladu dosti realního.
ZAOSTALOST, kterou lze vytknouti stavbě obytných domů, je i vlastní ZPŮSOBU, KTERÝM BYDLÍME, a kterým jsou utvářeny a zařizovány naše místnosti obytné. Jejich seřazení a velikosti neodpovídají jich účelu a významu, který mají pro nás. Také ohledně účelu samého nenalézáme u nich oné typisace, která je tak příznačná na př. pro půdorys anglický, holandský nebo francouzský. Účel je místnostem dáván teprve obyvatelem a jich zařízení následkem toho je nákladné a neodpovídá pak obyčejně volba místností a způsob těžkopádného zařízení základním požadavkům na jednoduchou účelnost, snadný úklid a naprostou hygieničnost. Příslušenství bytů, někdy dosti prostorné, neuspokojuje řadu potřeb prostě z toho důvodu, že není úsporné a že řada zařízení, usnadňujících práci v domácnosti, není dosud vůbec běžnou. Tento nedostatek vývoje zvláště příznačný pro naše poměry je faktem velmi pozoruhodným, uvážíme-li, že v posledním století změnily se vlivem vysoké výrobní vyspělosti a organisace naprosto životní podmínky i celá organisace života a práce lidské společnosti. Racionelní výroba na podkladě užité vědy, spořivost časem, prací, energií a materiálem jsou novými měřítky hodnot materielních, podmíněnými reciproce intensitou zalidnění a intensivní výrobou i oběhem a obratem. Význam těchto nových životních podmínek je vzdor všem dosud nepřekonaným krisím sociálním neobyčejný pro evropskou civilisaci a společnost, jejíž početnost byla by něčím nepřirozeným v Evropě, organisované na př. feudálně na podkladě primitivní zemědělské výroby. Těmito okolnostmi určen je asi význam moderního ekonomického názoru i z něho pramenícího požadavku úspornosti, jehož smyslem není ne-produktivní zříkání se. Úsporností je znáti hodnotu a cenu všeho. Nedělati nic zbytečného, pracovati s maximem možností při minimu energie. Co nejméně nábytku. Zmenšení místností k občasnému pobytu a domácí práci a zvětšení místností pro celodenní pobyt všech.
Nepotřebujeme těžkých zdí a průčelí ve slohu kamenné monumentality, ale pouze lehkou a lacinou isolaci proti vlhku a zimě.
Výtah osobní je ve čtyřpatrovém domě pohodlím, ale výtah na uhlí a šachta na popel jsou v dvoupatrovém domě nutností.

Mechanisace! Města musí dodávati lacinější elektřinu a plyn.

AMERIKA: Inženýrství domácnosti. Konservy. Vaření bez obsluhy. Doko­nalé instalace. Francie, Anglie, Holandsko: Rychlá kuchyně. Zastavěný nábytek.
Tomuto imperativu doby podléhá každý z nás při své práci v kanceláři, dílně, továrně, obchodu. Ale většina lidí pokládá tyto požadavky za přiměřené pro dobu práce, za něco, čemu nelze se vyhnouti také na ulici s hlukem aut. vozů, tramvají a vlaků, ale co následkem lhostejnosti nebo odporu neexistuje, jakmile se překročí práh vlastního bytu. Následkem této okolnosti skutečně proud, vyšedší z továren a vědeckých laboratoří, zastavil se před našimi byty. A NAŠE BYTY, JAK CO DO ZPŮSOBU ŽIVOTA A PRÁCE V DOMÁCNOSTI, TAK CO DO USPOŘÁDÁNÍ MÍSTNOSTÍ, jich funkcí a velikostí, NÁLEŽEJÍ JEŠTĚ ÉŘE RUKODÍLNÉ VÝROBY. Za nedokonalý způsob stavby platíme penězi, vyššími činžemi a nedostatkem bytů, který se stal nejakutnější socialní otázkou z toho důvodu, že s vývojem sociálním zvětšuje se souhrnné množství požadavků, společností na bydlení kladených. Za zaostalost bytů se platí nejen penězi, ale i časem. Plýtvá se uhlím, teplem, nábytkem, tkaninami, místem a hlavně plýtvá se prací tak, jak nikde mimo svůj byt bychom jí plýtvati nemohli, protože takovou prací bychom se buď neuživili nebo ztratili zaměstnání. A proto tento pohodlný a nesmyslný útěk před požadavky dnešní civilisace nechrání před následky dilemmatu tím vzniklého: před vysokými náklady zařizovacími a udržovacími a před celou řadou poruch, jichž vlastní příčina, nesmyslná spotřeba energie, zůstává sice skryta, ale podlamuje nebo omezuje energii a rozmach massový. Životní zaměstnání nutí silou své bezohledné nutnosti a organisace k maximálnímu výkonu, a byty a domácí život se snaží zároveň, aby to co nejvíce znemožnily.
Představy bytu jsou vytvořeny starou formální tradicí, a založeny převážně na otázce, jak má byt vyhlížet a na akademickém řešení půdorysu na místě toho, aby řešení bytu bylo podmíněno úvahami o prosté účelnosti a úspornosti. Moderní byt je organismem, který slouží řadě úkonů, účelů, který potřebuje světlo, vzduch, teplo, větrání, úklid, alespoň minimální možné zmechanisování nejčastějších prací, který vyžaduje co nejvíce a nejvhodnějších instalací a místností, vyhovujících maximu potřeb a dimensovaných, seskupených a zařízených úměrně účelům, kterým slouží. Dokonalé vyhovění těmto posledním požadavkům vyžaduje, aby před řešením této otázky byla provedena i revise způsobu života domácího, neboť právě nedostatek vývoje takových názorů, nedostatek bytové kultury, zavinil zaostalost našeho bydlení i za tradicemi jiných zemí a tedy tím spíše za snahou ideálních požadavků budoucnosti. A zjištění těchto potřeb přiměřených také našemu prostředí, klimatu a materiálům je nezbytné, protože je naprosto jisto, že položíme-li jich souhrn před moderního konstruktéra a budeme na něm požadovati, aby přiměřeně našim potřebám bez ohledu na minulost vytvořil vše, co pro svůj byt vyžadujeme, že nám bez nesnází vyhoví a započne novou éru v bydlení. Neboť technická civilisace uskutečnila již mnoho utopií, jakmile si ujasnila druh úkolu a organisaci postupu.

SCHEMA ORGANISACE PRÁCE.

ARCHITEKT: Vytvoření bytů a domů jako jednotného a universálního organismu své doby. Hledání nových konstruktivních možností. Utváření města.

TECHNOLOG: Zlepšení jakosti materiálů, hledání nových. Experiment. Zkouška.

VÝROBCE: Zprůmyslnění normalisované výroby, zlepšení a zlevnění této.*)

INŽENÝR, STAVITEL: Kalkulace, úvěry a organisace stavební práce. Konstrukce. Uskutečňování.

*) Sem patři také jakási produkce inženýrství dosud nevykristalisovaného, obdobného inženýrství domácnosti v Americe. Jeho úkolem je také konstruovati a vynalézati instalace pro domy a domácnosti a nalézati strojové a technické upotřebení všech současných vymoženosti. Světla, vody, tepla, elektřiny plynu, větrání, motorisace a pod., jichž upotřebeni co nejracionelnější a nejpraktičtější nestačí zmoci drobný řemeslný konstruktér, výrobce a obchodník zároveň. Některé ze současných potřeb náležitě nebo vůbec nepromyšlených jsou na př. používání a ohřívání teplé vody v malé domácnosti; jednotná ohniště nebo řada ohnišť vzájemně regulovatelných pro topení místností, rodinných domů a malých bytů; zařízení příručních sušáren prádla pro normální prádelnu činžovního domu a to na podkladě obyčejného ohniště a j. v.

0 komentářů
přidat komentář