Panelová sídliště mohou mít i výhody, míní Švácha

Zdroj
Alexandra Malachovská
Vložil
ČTK
12.05.2006 09:55
Praha

Praha - Jako rychlé a levné bydlení vznikaly v minulém století panelové domy. Zatímco západní Evropa od jejich výstavby upustila již v 70. letech, země komunistického bloku si libovaly v tomto stylu výstavby prakticky do pádu totalitárních režimů. Pokusy o renovaci a modernizací sídlišť architekti mnohdy komentují s rozpaky. Nevylučují však, že bydlení v takovém prostředí může mít i své výhody.

"Sídliště mohou dodat pocit, že bydlíte v parku. Je tam obvykle hodně zeleně, která v historickém centru chybí. Může se to tak vnímat jako něco pozitivního. Záleží ale na tom, aby se zelené plochy dobře udržovaly. To je podmínka," řekl ČTK historik architektury Rostislav Švácha.
Upozornil, že v České republice je patrně největší procento panelákových sídlišť v Evropě. "Touto obrovskou masou panelových domů vzniká těžko řešitelná situace. Zastarávají z technického hlediska a potřebují rekonstrukci kvůli chátrání. Většině populace se navíc paneláková sídliště nelíbí a je tady přirozená touha po změně vzhledu," uvedl Švácha. Zdůraznil ale, že pokusy o  oživení panelové šedi nejsou vždy nejšťastnější.
První panelové domy v  Česku byly postaveny v roce 1956 v Praze. Stavěly se až do roku 1990 a byly vnímány jako rychlé řešení bytové krize. Díky nim v krátké době vznikala na zelené louce nová městská čtvrť. Asi po dvaceti letech provozu se ale projevily závažné problémy. Ve výstavbě se však pokračovalo a dnes si s nimi odborníci nevědí rady.
"V první polovině 90. let se rozjel proces, kterému se říkalo humanizace. Nebyl však dobře řízený ani kontrolovaný. Nezúčastnili se ho ani špičkoví architekti. Byla to taková divoká humanizace. Spočívala v tom, že se na panelákové střechy stavěly pseudobarokní střechy nápadně podobné současné výstavbě v milionářských vesničkách kolem velkých měst. Nadělalo to víc škody než užitku. Prostředí sídlišť se ještě zhoršilo," uvedl Švácha.
Později se architekti pokusili ukázat určité možnosti vylepšení. "Je to případ Ladislava Lábuse a jeho pokusných zateplení na pražském sídlišti Bohnice. Rozhodl se neměnit tvar paneláku, nechat mu krabicovitou formu a pouze ho chytře natřít. Pokusil se jej změnit ornamentálním obrazcem, který respektuje geometrii panelového domu. To působí podstatně lépe," míní odborník na architekturu.
Barevné změny mohou podle Šváchy panelovým sídlištím prospět. "Domy se začaly natírat abstraktními obrazci a sídliště hrají pestrými odstíny. Možná se ukáže, že takové prostředí bude působit přívětivě," uvedl. Zároveň upozornil, že zásadnější proměny jsou nákladné.
"Šlo by dělat i jiné věci. V Praze - Hostivaři je zajímavá nástavba od architektů Vrbaty a Drexlera, která panelák změnila v neomoderním duchu. Není tam prudký kontrast mezi krabicovitým tvarem a pseudobarokní střechou. Je tedy možné panelák chytře dostavět. Je to ale drahé," řekl Švácha.
Upozornil, že při renovaci sídlišť se musí přihlížet k  tomu, že jde o celek. "Když se přestaví jen jeden dům, zásah se může projevit negativně. Sám o sobě přitom nemusí vypadat špatně," poznamenal.
Kvalitní projekty přestavby panelových sídlišť jsou však podle Šváchy spíše ojedinělé. "Rozhodně tady není masové hnutí za rehabilitaci sídlišť. Když se ale mění celá sídliště najednou a dokonce podle určitého plánu, pak ty výsledky nemusí působit špatně," uvedl.
0 komentářů
přidat komentář

Související články